Inversion Space
Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.
sociální sítě
Přímé přenosy
- PSLV-XL (Proba-3)
4. prosince 2024 0:00 - GSLV MkII (NISAR)
31. prosince 2024 0:00 - New Glenn (EscaPADE)
13. října 2025 0:00 - Vulcan (SNC Demo-1)
31. prosince 2025 0:00
krátké zprávy
Chance Saltzman
Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.
Space ISAC
Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.
Boost!
ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket
Arianespace
Arianespace oznámila kontrakt na vynesení zařízení společnosti Exotrail raketou Ariane 6. Start se uskuteční z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně v druhé polovině roku 2026.
AeroVironment
Společnost AeroVironment, dodavatel obrany zaměřený na bezpilotní vzdušná vozidla, oznámil 19. listopadu, že plánuje získat BlueHalo, společnost zabývající se obrannými a vesmírnými technologiemi. Hodnota obchodu je přibližně 4,1 miliardy dolarů.
Kepler Communications
Kanadský operátor Kepler Communications požádal Federální komunikační komisi, aby schválila celkem 18 družic, včetně 10 s optickým užitečným zatížením, které by měly být vypuštěny koncem příštího roku. Společnost plánuje provozovat větší družice s menším počtem.
Kalifornská pobřežní komise
Kalifornská pobřežní komise zamítla žádost Vanderbergské vesmírné základny o navýšení počtu startů společnosti SpaceX. Toto rozhodnutí zpožďuje budování vojenské konstelace pro národní obranu USSF. Komise zatím neuvedla důvod ani případné sankce.
The Exploration Company
Společnost The Exploration Company získala 160 milionů dolarů na podporu vývoje své nákladní kosmické lodi Nyx Earth.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Previous
Next
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
záznamy přednášek
Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 59 – Vladimír Remek (2.01.2022) ve 20:00
Na tomto webu se už více než rok snažíme našim čtenářům a divákům nabízet záznamy zajímavých přednášek které se více, či méně zabývají kosmonautikou. Jedinou výjimkou z tohoto zaběhlého schématu je pravidelný pořad Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Do svého dnešního pořadu si oba hlavní protagonisté pozvali prvního a jediného československého kosmonauta. Pan Ing. Vladimír Remek byl prvním neamerickým a nesovětským občanem, který se podíval do vesmíru. Jeho vesmírná cesta se započala 2. března 1978. Během ní se Vladimír Remek spolu se svým velitelem Alexejem Gubarevem v kabině Sojuzu 28 navštívil orbitální stanici Saljut 6 a prováděl na ní během následujících dní řadu vědeckých experimentů. Ze své cesty se posléze vrátil 10. března 1978.
Dušan Majer – 5 momentů SpaceX v roce 2021, online přednáška v 17:00 (10.12.2021)
Dnes bych vám po nějaké době opět rád pozval na budoucí kosmonautickou přednášku. Dušan Majer, šéfredaktor serveru kosmonautix.cz se uvolil, že v rámci přednáškového cyklu Pátečníků přednese svoji zbrusu novou přednášku, která pohovoří o nejzajímavějších momentech SpaceX v roce 2021. SpaceX uskutečnilo do dnešního dne v roce 2021 celkem 27 startů na orbitální dráhu a do konce roku se v současné době plánují ještě čtyři další mise. Nebylo tedy snadné vybrat ty nejzajímavější události. My si je nyní pokusíme v rychlosti shrnout. V posledních týdnech budila velkou pozornost mise DART, která vynesla do vesmíru stejnojmennou sondu, která se příští rok pokusí změnit oběžnou dráhu planetky Dimorphos. Druhý zajímavý moment se udál už koncem ledna, tehdy raketa Falcon 9 v rámci mise Transporter-1 vynesla na oběžnou dráhu rekordní počet družic. Velkou kontroverzi způsobila v řadách amerických kosmických společností událost třetí, kterou byl výběr měsíčního landeru pro NASA. Namísto plánovaných dvou landerů totiž americká agentura vybrala firmou jedinou a to kalifornskou SpaceX a její vyvíjenou loď Starship. U této lodi zůstaneme i v předposledním bodě, protože první polovinu roku nás provázely její testy, které probíhali na základně
Vít Lédl – Optický systém koronografu Metis na sondě Solar Orbiter (10.11.2020)
Když se malého dítěte zeptáte, zda je důležitější Slunce či Měsíc, můžete se dozvědět, že důležitější je samozřejmě Měsíc, protože ten svítí v noci, když není vidět, zatímco Slunce je méně důležité, protože svítí ve dne, kdy je dobře vidět. Podstatu celé pravdy samozřejmě znáte, Měsíc by bez Slunce neznamenal nic. O tom, co je vlastně Slunce zač, jsme ovšem jako lidstvo mohli dlouhá léta pouze spekulovat, pomohl sice vynález dalekohledu, ale všichni také víme, že koukat dalekohledem není zrovna ten nejlepší nápad. Ale abychom lépe mohli pozorovat Slunce a přitom si nepoškodit zrak, muselo lidstvo zkonstruovat řadu sofistikovaných přístrojů. Jedním z nich je i koronograf, což je dalekohled, který zastíní jasný kotouček Slunce a umožní tak pozorovat sluneční korónu a protuberance. Jako řada jiných astronomických přístrojů i koronograf bývá umisťován na vědecké sondy a vysílán do vesmíru. Když se v únoru 2020 vydala na heliocentrickou dráhu evropská sonda Solar Orbiter, jedním z přístrojů na její palubě byl i koronograf, na němž se podíleli i čeští vědci. Víte o tomto přístroji se pak dozvíte v dnešní přednášce Ing. Víta Lédla, Ph.D., z Ústavu fyziky plazmatu, AV
Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 54 – o Venuši s Tomášem Přibylem (28.11.2021) ve 20:00
Na tomto webu se už více než rok snažíme našim čtenářům a divákům nabízet záznamy zajímavých přednášek které se více, či méně zabývají kosmonautikou. Jedinou výjimkou z tohoto zaběhlého schématu je pravidelný pořad Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Témata jejich rozhovorů jsou obsáhlá, ale dají se jednoduše shrnout do dvou slov, kosmonautika a astronomie. Čas od času je do tohoto pořadu zván zajímavý host, který tu vypráví o astrofotografii, jindy o světelném smogu a někdy tento host vypráví o kosmonautice. Pro dnešní večer si oba pánové pozvali známého popularizátora kosmonautiky, redaktora serveru kosmonautix, pana Ing. Tomáše Přibyla, kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Tématem jejich pořadu bude planeta Venuše. Přestože jde svou velikostí o planetu snad nejvíce podobnou Zemi, víme již řadu let s naprostou jistotou, že jde o velmi nehostinné těleso, které svými vysokými teplotami
Jan Veselý, Julie Nováková, Martin Ferus – Exoplanety a mimozemský život + Život na Zemi a mimo ni (11.11.2020)
Již staří Řekové, touto obligátní frází se dá začít i u tématu planet u jiných hvězd. Uvažoval o nich totiž již Epikúros ze Samu, později ve středověku měli podobné myšlenky třeba Galileo Galilei nebo Isaac Newton. Přesto je skutečný výzkum exoplanet veskrze moderní záležitostí. Po sérii mnoha odvolaných a zpochybněných detekcí působili lidé zabývající se touto problematikou trochu jako podivíni a pseudovědci. Prvních potvrzených objevů exoplanet jsme se tak dočkali až v 90. letech minulého století a připravily nám velké překvapení. Do té doby jsme se totiž domnívali, že všechny planetární systémy by měly vypadat jako ten náš. Ale jaký byl šok odborné veřejnosti po objevu planety u pulsaru, pozůstatku po výbuchu supernovy. A aby toho nebylo málo, hned o 3 roky později byla objevena planeta o hmotnosti Jupiteru u hvězdy hlavní posloupnosti a to ve vzdálenosti mnohem bližší než Merkur od Slunce. Dnes už známe více než 4 500 nejrůznějších typů, velikostí a hmotností planet u tisíců různých hvězd. A hledání dále pokračuje rovněž za pomoci řady kosmických sond. Patrně hlavním cílem našeho snažení je nalezení života ve vesmíru, popřípadě alespoň planety s podmínkami co nejpříznivějšími možnosti hostit případné
Jiří Svoboda – Černé díry v hledáčku kosmických misí (13.11.2021)
Dlouhých 57 let již uplynulo od objevu první černé díry Cygnus X-1 v souhvězdí Labutě vzdálené 7 200 světelných let. Od té doby výzkum černých děr pokročil mílovými kroky kupředu. Nalezeno bylo nejen několik dalších černých děr hvězdného typu, jakou je Cygnus X-1, ale i mnohem hmotnější, supermasivní černé díry, o nichž se navíc zjistilo, že jsou ve středu všech větších galaxií. Nejinak je tomu i u naší Mléčné dráhy, kde sídlí černá díry Sagittarius A*o hmotnost 4 milionů hmot Slunce. Před dvěma roky byl dokonce soustavou radioteleskopů Event Horizon Telescope pořízen snímek extrémně hmotné centrální černé díry galaxie M87. Kromě toho se objevila řada zajímavých vlastností těchto exotických objektů, například Hawkingovo vypařování či relativistické výtrysky. Velkou zásobu objevů nám v posledních šesti letech přinesly detektory gravitačních vln LIGO, VIRGO a KAGRA, které pozorují splynutí dvojic černých děr a srážky černých děr s neutronovými hvězdami. Zásluhou toho byla objevena úplně nová kategorie černých děr středních hmotností. Většina současných znalostí o černých děrách však pochází z pozemních pozorování. Co nám mohou o tomto fascinujícím tématu říci budoucí kosmické mise? A to zejména dvě velké projekty
Petr Brož – Co budeme potřebovat k cestě na Mars? (14. 11. 2021)
Přednáškou, která vyšla 13.11.2021, jsme sice ukončili vydávání archivních kosmonautických přednášek, dopředu jsem však avizoval, že budu i nadále pokračovat v anoncování budoucích streamů, či záznamů přednášek, které se od té doby objeví. V té dnešní bychom se chtěli zaměřit spíše do budoucnosti a povyprávět si o tom, co budeme jako lidstvo potřebovat k cestě na Mars, tedy na jedinou další planetu naší soustavy, která se může v budoucnu stát místem, na kterém budeme moci žít. Velké kroky pro kolonizaci jiných planet podniká americká NASA ve spolupráci s dalšími kosmickými agenturami, ale je zde i jedna soukromá společnost, která tímto směrem zaměřuje své aktivity a dokonce si kolonizaci Marsu vytkla jako jeden ze svých hlavních cílů. Touto společností je kalifornská firma SpaceX, která vznikla v roce 2002 a během uplynulých let se jí v kosmonautice podařilo způsobit poměrně velkou revoluci. Přednáška se pak zaměří i na výběr prvních kolonizátorů tohoto světa, či na způsoby, jakými si tito osadníci budou obstarávat stravu. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně zaměřuje na projevy sopečné činnosti na Marsu. Záznam přednášky vyšel
Michal Rada – Počítače a technika ve vesmíru (28.3.2021)
Řada technologií, které v běžném životě považujeme za samozřejmé a dostupné, je ve volném vesmíru vystavena těžkým zkouškám. Je proto nutno tyto technologie používat jinak, či výrazně je upravit, aby fungovaly správně. Důvod je prostý, kosmický prostor je místo, kde je téměř dokonalé vakuum, už jen tato okolnost výrazně omezuje konstruktéry kosmických lodí. Poletují zde všemožné prachové částice a to nemluvím o okolí naší Země, kde k těmto přirozeným meteoroidům přidává kosmická tříšť, kterou si lidstvo takříkajíc způsobilo samo. Dalším důvodem, který způsobuje všem velké vrásky, je přítomnost elektromagnetického záření všemožných délek. Na naší planetě je toto spektrum díky magnetickému poli a atmosféře výrazně očesané, ale na oběžné dráze již toto omezení nemusí platit. Vysoce energetické částice zde přítomné a mohou způsobovat problémy jak živočichům, tak i kosmické technice. Jednou z těch nejcitlivějších částí kosmických lodí jsou jejich palubní počítače. Pravděpodobně víte, že pokud máte dnes v kapse libovolný smartphone, toto vaše zařízení je o několik řádů rychlejší než palubní počítač přistávacího modulu z programu Apollo. Možná však nevíte, že i dnešní sondy a družice jsou vybaveny počítači, o které byste na Zemi nezavadili ani
Karel Charvát, Heřman Šnevajs – Využití dat dálkového průzkumu Země v zemědělství s ohledem na využití časových řad (9.3.2021)
Po kratším čase bych se opět rád vrátil k tématu dálkového průzkumu Země, tedy k oboru, který se začal rozvíjet na počátku vzduchoplavectví, tedy v polovině 19. století. Na počátku to byly nesmělé krůčky, kdy pro sledování země byly využívány balóny či vzducholodě, ale nástup strojů těžších vzduchu znamenal okamžitou revoluci. Od roku 1957 pak do tohoto oboru začala výrazně promlouvat i raketová technika. Důvod byl prostý, obyčejné letadlo je při svém průzkumu vázáno množstvím paliva, které sebou nese. Naproti tomu, družice na oběžné dráze toto palivo spotřebovává pouze na svou orientaci a při vhodně zvolené oběžné dráze je schopna poskytovat velmi kvalitní snímky a to i opakovaně ve stejnou denní dobu. Jedním z hlavních oborů, který využívá dálkového průzkumu Země je zemědělství. Využívat lze jak jednorázové záběry zemského povrchu, tak opakované snímkování, které umožňuje dlouhodobě sledovat vývoj dané oblasti. O využití dálkového průzkumu v zemědělství dnes pohovoří v dnešní přednášce jeden ze zakladatelů tohoto oboru u nás, kterým je RNDr. Karel Charvát, spolu s ním pak vystoupí i Heřman Šnevajs.
Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 51 – o teleskopu Jamese Webba s Dušanem Majerem (7.11.2021) v 20:00
Na tomto webu se už více než rok snažíme našim čtenářům a divákům nabízet záznamy zajímavých přednášek které se více, či méně zabývají kosmonautikou. V těchto přednáškách jsou zmíněni astronauté, zajímavé rakety, družice, výsledky družic a občas zde zmíníme i aplikovanou kosmonautiku. Od tohoto formátu ovšem občas utečeme a uděláme výjimku, která je ovšem pro dobro věci. Je totiž milou tradicí, že pravidelně každou neděli řada fanoušků kosmonautiky a astronomie tráví nedělní večer sledováním pořadu Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Témata jejich rozhovorů jsou obsáhlá, ale dají se jednoduše shrnout do dvou slov, kosmonautika a astronomie. Čas od času je do tohoto pořadu zván zajímavý host, který tu vypráví o astrofotografii, jindy o světelném smogu a někdy tento host vypráví o kosmonautice. Dnes si oba hlavní protagonisté do svého pořadu pozvali Dušana Majera, šéfredaktora serveru kosmonautix a budou
David Píša – Předpovídání zemětřesení (8.7.2019)
Tématem dnešní přednášky je přírodní jev, který je starší než lidstvo. Tímto problémem je zemětřesení, při kterém dochází k náhlému pohybu zemské kůry. Tento pohyb je indukovaný uvolněním napětí, které vzniká z neustálých pohybů zemských desek podél zlomů. Typickými představiteli míst, kde k nim dochází, je například zlom San Andreas v Kalifornii na západním pobřeží USA, východní Asie, Turecko či jiná místa. Následky tohoto jevu bývají často katastrofické, na tomto místě stačí připomenout událost, která se odehrála na vánoce roku 2004. Tehdy došlo pod hladinou Indického oceánu k posunu tektonických desek vůči sobě a tato událost měla za následek vyvolání vlny tsunami, která zpustošila pobřeží Indonésie, Srí Lanky, Indie a dalších zemí. Při této události zemřelo více než 200 tisíc lidí a byly při ní způsobeny nedozírné hospodářské škody. Jedna z věcí, která je při zemětřesení obtížná, ne-li nemožná je jeho předpovídání. I tak se řada vědců pokouší najít způsob, jak se o to pokusit. O jednom z těchto způsobů pohovoří dnešní přednášející, pan RNDr. David Píša PhD., vědecký pracovník Oddělení kosmické fyziky, Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Přednáška samotná byla pronesena v rámci
David Píša – Solar Orbiter – sonda určená na gril (23.9.2020)
Dne 10. února roku 2020 odstartovala z floridské rampy SLC-41 nosná raketa Atlas V 411, pod jejímž aerodynamickým krytem se skrývala sonda Solar Orbiter. Tato sonda, určená k průzkumu naší mateřské hvězdy, je společným projektem americké NASA a evropské ESA. Cílem sondy je zkoumání vnitřní heliosféry a slunečního větru. Během své činnosti by měla provádět i blízká pozorování polárních oblastí Slunce. Než se však dostane sonda na svou cílovou dráhu, bude muset provést několik gravitačních manévrů u Země a Slunce, které sondě zaberou celkem 3,5 roku. Tyto manévry postupně upraví dráhu sondy tak, že v nejbližším bodě se ke Slunci přiblíží na 42 milionů kilometrů a v tom nejvzdálenějším bude téměř na dohled Zemi. Finální oběžná dráha bude eliptická se sklonem 24°. Nominální mise by měla trvat 7 let. Více o družici samotné, misi i přístrojích na ní se dozvíte v dnešní přednášce. Přednášejícím bude pan RNDr. David Píša PhD., vědecký pracovník Oddělení kosmické fyziky, Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Přednáška samotná byla pronesena v rámci cyklu Science to go, který si dal za úkol zpřístupnit nejnovější úspěchy přírodních věd široké veřejnosti.
Tomáš Přibyl – Letenku do vesmíru, prosím aneb kdy se vydáme na dovolenou na Měsíc? (21.10.2021)
V roce 1957 se do vesmíru vypravil první objekt vyrobený člověkem, šlo o družici Sputnik. Od té doby trvalo jen 4 roky, než se na oběžnou dráhu dostal i člověk. Následující dlouhá desetiletí ovšem platilo, že se na palubách pilotovaných lodí vydávají do vesmíru velmi přísně vybrané osoby, které sice za svou cestu na oběžnou dráhu platit nemusí, na druhou stranu, musí se na tuto svou cestu dlouhé roky speciálně připravovat. Vše se začalo měnit až na počátku 21. století, když se ukázalo, že aby se člověk mohl podívat do vesmíru, stačí zaplatit. Pionýrem vesmírné turistiky se tak stal americký podnikatel Dennis Tito, který se v dubnu roku 2001 podíval na mezinárodní kosmickou stanici ISS. Rekordmanem mezi turisty je dodnes Charles Simonyi, který si cestu do vesmíru zaplatil dvakrát a celkově na oběžné dráze strávil více než 26 dní. Pokud byste se dnes snažili spočítat osoby, kteří si svou cestu na oběžnou dráhu zaplatili, nestačily by vám prsty na obou vašich rukou. O kosmické turistice, jejich počátcích, přítomnosti i budoucnosti bude dnes vyprávět redaktor serveru kosmonautix, pan Ing.
Michal Hamara – Kozmonautika a kozmické smeti (11.1.2015)
V dnešní krátké přednášce po dlouhé době zavítáme na Slovensko, protože i tam je možno shlédnout zajímavé přednášky, které se týkají kosmonautiky. Měli jsme tu již vystoupení prvního slovenského kosmonauta Ivana Bellu, který velmi poutavě povídal o přípravách na svou kosmickou cestu. Zveřejnili jsme i dva záznamy vystoupení docenta Pavola Valka a přednášku RNDr. Pavola Kalinaye o možnostech kosmické výpravy na Mars. Dnes se zaměříme poněkud jiným směrem, zmíníme se o velkém problému dnešní kosmonautiky, o problému, který si člověk svými kosmickými aktivitami způsobil a způsobuje sám. Tímto problémem je kosmické smetí. Co se pod tímto pojmem skrývá? Jde o označení tisíců drobných úlomků, nefunkčních či selhavších družic či horních stupňů raket. Těchto těles je na oběžné dráze více než 100 000 a svým množstvím a hustotou začínají být čím dál větším problémem pro kosmické aktivity všech států. Odhaduje se, že pokud bychom zvážili hmotnost veškerého odpadu na oběžné dráze, dostali bychom se k číslu více než 3 000 tun. O těchto a dalších věcech, které se týkají kosmického odpadu na oběžné dráze nám dnes pohovoří RNDr. Michal Hamara, který tehdy pracoval jako doktorand na
Marie Běhounková – Jak Enceladus ke svému oceánu přišel (24.4.2018)
V říjnu roku 1997 odstartovala ze startovní rampy SLC-40 na mysu Canaveral raketa Titan IVB sonda Cassini. Jednalo se v té době o nejdražší a nejtěžší meziplanetární sondu, která měla jako svůj cíl zkoumat planetu Saturn, její prstence a systém měsíců. Ke svému cíli dorazila v březnu roku 2004. Zde zahájila svůj mnohaletý průzkum, který byl zakončen v září roku 2017 tím, že sonda byla navedena do horních vrstev atmosféry Saturnu. Pro obyčejné smrtelníky byl patrně tím nejzajímavějším momentem start rakety na sloupu ohně, vědce však samozřejmě nejvíc zajímaly měření řady přístrojů, které byly na sondě umístěny a dneska bychom se proto více chtěli zaměřit na vědeckou část mise Cassiny. Tato sonda se kupříkladu mezi léty 2010-12 ocitla celkem třikrát v okolí šestého největšího měsíce Saturnu, který má jméno Enceladus. Během těchto průletů byla nasbírána řada data, které vědcům ukázaly, že se pod povrchem tohoto měsíce nachází velké množství vody. O výsledích sondy Cassiny nám bude v dnešní přednášce povídat RNDr. Marie Běhounková, Ph.D. z Katedry geofyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Přednáška byla pronesena v rámci semináře z Astrobiologie.
