sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Apolink z Palo Alto si vybral společnost GomSpace pro stavbu rádiofrekvenčního subsystému pro svůj první cubesat s cílem ukázat, jak lze přijímat signály z jiných kosmických zařízení na nízké oběžné dráze Země (LEO) a přeposílat je na Zemi.
NASA plánuje otestovat družicovou síť Starshield společnosti SpaceX, určenou primárně pro zákazníky v oblasti národní bezpečnosti, na podporu provozu sítě Deep Space Network agentury.
Nezisková advokační skupina Space Force Association oznámila plány na vytvoření virtuálního vzdělávacího a analytického centra zaměřeného na zlepšení chápání vesmíru jako vojenské oblasti ze strany amerických představitelů.
Společnost Intuitive Machines bude spolupracovat se společností Telespazio na jejich plánovaných sítích lunárních družic s cílem zajistit interoperabilitu a zlepšit výkon.
Finanční ředitel společnosti SpaceX potvrdil, že společnost zvažuje primární veřejnou nabídku akcií (IPO) již v příštím roce, aby získala peníze na mise na Měsíc a Mars a také na orbitální datová centra.
Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) udělila společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 16 milionů dolarů na pokračování v práci na softwaru, jehož cílem je udržovat neustálý dohled nad velkým počtem pozemních cílů automatickým přeprogramováním senzorů napříč vládními a komerčními družicovými konstelacemi.
Společnost K2 Space 11. prosince oznámila, že získala nové financování ve výši 250 milionů dolarů, které oceňují startup pro výrobu družic na 3 miliardy dolarů.
Americké vesmírné síly zavádějí nový systém pojmenování svých družic, kybernetických nástrojů a dalších systémů pro vesmírné boje. Cílem tohoto kroku je dát jejich arzenálu rozpoznatelné identity, které se v armádě již dlouho používají.
Vedoucí astrofyzikální divize NASA nabídl optimistické zhodnocení nadcházejících misí, což je v opačném kontrastu se špatným výhledem v návrhu rozpočtu agentury.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
záznamy přednášek
Pravidelně každé tři měsíce na tomto serveru anoncujeme blížící se přednášku, která shrnuje aktuality týkající se kosmonautiky. Jako obvykle je autorem přednášky šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer. Za první tři měsíce tohoto roku se v kosmonautice odehrála celá zajímavostí. Asi nejdůležitějšího lednovou událostí bylo bezchybné rozkládání dalekohledu Jamese Webba. V polovině ledna se se také na svou cestu do vesmíru vydal český cubesat VZLUSAT-2, nosičem v tomto případě byla raketa Falcon 9. Poslední lednovou událostí, která bude zmíněna, je příjezd prvního a druhého stupně připravované rakety Ariane 6 na kosmodrom v Kourou. Údálostí, která v únoru všechno ostatní zastínila, se stalo napadení Ukrajiny vojsky Ruské Federace. Napohled pouze pozemská událost však mocně ovlivnila dění v kosmonautice. Tentýž měsíc pro nás připravil šéf společnosti SpaceX Elon Musk svou dlouho odkládanou prezentaci, která se týkala budoucího směřování firmy. I tento měsíc pak pokračovala příprava dalekohledu Jamese Webba. Asi nejzajímavější událostí března je pak bezesporu vývoz rakety SLS na startovní rampu LC-39B. Poslední dvě březnové události se pak týkají pilotované kosmonautiky a mezinárodní vesmírné stanice. K ISS se připojila kosmická loď Sojuz MS-21
Píše se polovina března a již jsou to tři týdny od okamžiku, kdy ruská armáda ruská armáda zahájila ničím nevyprovokovanou válku a zaútočila na území Ukrajiny. Výsledkem je kromě vojenských ztrát i řada mrtvých civilistů včetně žen a dětí. Značné škody navíc utrpěla i pozemní infrastruktura. Byl však tento útok něčím neočekávaným? Přeci jen, již řadu desetiletí operují z oběžné dráhy špionážní družice, jenže jejich záběry jsou nám prostým občanům nedostupné. V posledních 10-15 letech se ovšem na oběžnou dráhu dostávají i družice soukromých firem, které mají sice nižší rozlišovací schopnosti, ale jejich záběry a snímky jsou již běžným smrtelníkům dostupné. Přednáška, kterou bych vám dnes rád nabídl vám nejprve představí historii optické špionáže z oběžné dráhy a poté její autor plynule přejde k současným událostem, které již několik týdnů otřásají světovým děním. Tímto přednášejícím není nikdo jiný než redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška vznikla v rámci Science & Technology Club v Brně.
Po dvou týdnech bych vám opět chtěl nabídnout plnohodnotnou přednášku. Řeč v ní bude o jednom z nejdražších astronomických teleskopů, který se kdy vydal do vesmíru. Samozřejmě jak všichni podle názvu tušíte, jde o dalekohledu Jamese Webba. Dalekohled samotný je společným projektem americké NASA, evropské ESA a Kanadské kosmické agentury CSA. Na svou pouť do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země se vydal 25. prosince 2021 z jihoamerického kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Již během jeho cesty docházelo k postupnému vyklápění jeho konstruce, aby po dosažení cílové oběžné dráhy mohl začít být uváděn do provozu. Jaké úkony byly již provedeny, co všechno ještě dalekohled čeká, aby mohl začít provádět vědecká pozorování? Na tyto a další otázky by nám v dnešní přednášce rádi nabídli odpověď dva přednášející. Jednoho z nich všichni dobře znáte, je jím Dušan Majer, šéfredaktor serveru kosmonautix. Tím druhým je Ing. Petr Dvořák, který pracuje ve Středoevropském Středoevropském technologickém institutu CEITEC a na FSI Vysokého učení technického v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.
Pravidelný přísun kosmonautických přednášek, kterým jsme vás od podzimu 2020 po více než rok zásobovali, se zastavil v listopadu loňského roku. Od té doby vám již nepravidelně přinášíme různé nověji vydané záznamy či doporučujeme budoucí pořady. A protože dnešní upoutávka je právě na pořad budoucí a odehraje se v neděli večer. Už jen z toho by vám mělo být jasné, že půjde pořad Sedmikrásky, který pro vás již delší dobu připravuje Hvězdárna a planetárium Brno. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Do svého dnešního pořadu si oba hlavní protagonisté pozvali Dušana Majera, šéfredaktora serveru Kosmonautix a Tomáše Přibyla, kurátora Technického muzea v Brně. V dnešním díle se poohlédneme za ročním působením amerického roveru na povrchu Marsu. Jak všichni víme, spolu s tímto nejnovějším vozítkem NASA je provozován i vrtulníček Ingenuity. Oba tyto výrobky urazili na povrchu Marsu necelé čtyři kilometry. Zítřejší pořad vám tedy nabídne i roční ohlédnutí za touto úžasnou misí. Oba pozvaní hosté se však nebudou ohlížet jen a pouze do minulosti, ale plánují nastínit i budoucnost průzkumu rudé planety. Zítra ve
Vesmírný teleskop Jamese Webba, který 25. prosince 2021 vynesla evropská raketa Ariane 5, má potenciál výrazně rozšířit současné znalosti o našem vesmíru. Kosmologie, věda zabývající se vznikem a vývojem kosmu, prošla za uplynulé století pozoruhodnou cestu. Od vysmívaného oboru až po špičkovou rychle se rozvíjející oblast, v níž pracují přední vědci naší éry. A neopomeňme ani velký zájem laické veřejnosti způsobený možností získat odpovědi na fundamentální otázky, které lidstvo trápí již od nepaměti. A právě tím je, mimo jiné, dán i obrovský zájem o Webbův dalekohled, jenž sice nemůže nahlédnout až do nejranějšího vesmíru, nicméně uvidí první hvězdy a galaxie, které po velkém třesku vznikly. Což nám umožní upřesnit některé informace, které již o vývoji struktur v počátcích existence kosmu máme díky mnoha dalším observatořím umístěným v kosmickém prostoru. Webbův dalekohled tak naváže na slavný Hubbleův vesmírný dalekohled nebo sondy WMAP a Planck zkoumající reliktní záření. Jaký je ale současný stav kosmologie? Co už o vesmíru víme a co nám zůstává dosud utajeno? V jaké informace doufáme od Webbova teleskopu? A co nového víme díky dalším cestám zkoumání vesmíru jako jsou neutrina či
Gravitace je síle, kterou zná lidstvo v určité podobě od nepaměti. Její poznání se však velmi vyvíjelo, od prvotních pokusů o seriózní pochopení ve starověkém Řecku, přes Keplerův model až po Newtonovu teorii, která se měla za tak prokázanou, že se jí začalo říkat Newtonův gravitační zákon, nikdo si totiž nedokázal představit, že by byla překonána. Přesně to se však stalo, když německý fyzik Albert Einstein publikoval v roce 1915 obecnou teorii relativity. Současný model gravitace se považuje rovněž za velmi dobře podpořený experimentálními daty, ani za 106 let se fyzikům nepodařilo předložit věrohodnou pokročilejší hypotézu a Einsteinova teorie přežívá všechny pokusy o vyvrácení ze strany odborníků i pseudovědců. A nejen že přežívá, triumfuje na celé čáře. Každý další pokus o nahlodání její důvěry vede naopak k čím dál přesnějšímu potvrzování. Jaké jsou ale vlastně důkazy pro obecnou teorii relativity? To se v závěrečné přednášce cyklu Přednášky z moderní fyziky pořádaného Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy pokusí nastínit Jiří Podolský z Ústavu teoretické fyziky. Projdeme si tak 3 klíčové klasické důkazy, včetně slavného Eddingtonova pozorování zatmění Slunce v západní Africe, ale také moderní důkazy
Rok se nám s rokem sešel a máme tu jednu z dalších přednášek, které by nám měly zrekapitulovat dění v kosmonautice a astronomii v uplynulém roce. A jak už to na našem serveru poslední dobou bývá, nepůjde o záznam přednášky, ale upozornění na přednášku, která se teprve pro vás chystá. Uskuteční se ve čtvrtek dne 20. ledna 2022 v 18:00 v prostoru IQLANDIA, vědeckotechnického vzdělávacího centra, které v Liberci nabízí dětský vědecký park, science centrum pro starší a provozuje zde i planetárium. Své shrnutí loňských událostí si pro vás připravil redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec. Jako diváci můžete položit i přednášejícímu otázky, které vám na závěr přenosu zodpoví. Ty lze zaslat od 16. 1. na slido.com po zadání kódu #rok2021. A nyní přidám ještě krátkou anotaci o přednášce z pera samotného autora.
Vybaví se vám z roku 2021 přehlídka planet na večerní obloze? Start dalekohledu JWST? Přistání Perseverance na Marsu? Nebo první přistání Starship? Nejen tyto události hýbaly světem astronomie a kosmonautiky Podíváme se na nejnovější objevy a zážitky z pohledu amatérského astronoma a popularizátora kosmonautiky.
Blíží se nedělní večer, kterou sebou pravidelně již řadu měsíců přináší pořad Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Do svého dnešního pořadu si oba hlavní protagonisté pozvali Dušana Majera, šéfredaktora serveru Kosmonautix, Tomáše Přibyla, kurátora Technického muzea v Brně a Norberta Wernera z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity. Dnešní díl se bude cele věnovat dalekohledu Jamese Webba, který se na svou pouť do libračního bodu L-2 soustavy Země-Slunce. Jedna se o naprosto přelomový astronomický přístroj, který má velkou šanci výrazně rozšířit naše vědecké poznatky. Tento nesmírně nákladný teleskop vynesen do vesmíru raketou Ariane 5 25. prosince roku 2022. V současné době se tento přístroj stále rozkládá a připravuje na svůj provoz. Pozvaní odborníci budou dnes nejen odpovídat na otázky obou Jirků, ale jsou připraveni i na případné dotazy vás diváků. Dnes ve 20:00 jste srdečně
Jak jsem již sliboval, po vyčerpání archivních přednášek budeme na tomto serveru hlavně upozorňovat na přednášky budoucí. Ta, na kterou bych vás dnes rád pozval, by vám měla představit nejzajímavější události, které se odehrály v posledním čtvrtletí roku 2021. Autorem této přednášky je šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer. Tak jako v každém z předchozích dílů si připravil kosmonautické zajímavosti, které se odehrály v říjnu, listopadu a prosinci. V říjnu se nám poprvé představila nová jihokorejská raketa KSLV-II Nuri. Odstartovala též mise Lucy, která je určená k průzkumu Jupiterovy rodiny asteroidů. Třetí velmi zajímavou událostí tohoto měsíce pak byla mise Sojuz MS-19, kdy mezi cestujícími téhle mise byl i ruský režisér a herečka, kteří na ISS natáčely záběry pro budoucí film. Ani listopad nás poté neochudil. Nejprve ruská protidružicová střela rozstřelila na oběžné dráze vysloužilý sovětský satelit Kosmos 1408, poté se k mezinárodní kosmické stanici připojil nový modul Pričal a na špici rakety Falcon 9 se do vesmíru vydala sonda DART. Pokud předchozí dva měsíce byly zajímavé, tak prosinec byl velice nadupaný. I další start Sojuzu nepřinesl na ISS posádku dlouhodobé expedice, ale
Na tomto webu se už více než rok snažíme našim čtenářům a divákům nabízet záznamy zajímavých přednášek které se více, či méně zabývají kosmonautikou. Jedinou výjimkou z tohoto zaběhlého schématu je pravidelný pořad Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Do svého dnešního pořadu si oba hlavní protagonisté pozvali prvního a jediného československého kosmonauta. Pan Ing. Vladimír Remek byl prvním neamerickým a nesovětským občanem, který se podíval do vesmíru. Jeho vesmírná cesta se započala 2. března 1978. Během ní se Vladimír Remek spolu se svým velitelem Alexejem Gubarevem v kabině Sojuzu 28 navštívil orbitální stanici Saljut 6 a prováděl na ní během následujících dní řadu vědeckých experimentů. Ze své cesty se posléze vrátil 10. března 1978.
Dnes bych vám po nějaké době opět rád pozval na budoucí kosmonautickou přednášku. Dušan Majer, šéfredaktor serveru kosmonautix.cz se uvolil, že v rámci přednáškového cyklu Pátečníků přednese svoji zbrusu novou přednášku, která pohovoří o nejzajímavějších momentech SpaceX v roce 2021. SpaceX uskutečnilo do dnešního dne v roce 2021 celkem 27 startů na orbitální dráhu a do konce roku se v současné době plánují ještě čtyři další mise. Nebylo tedy snadné vybrat ty nejzajímavější události. My si je nyní pokusíme v rychlosti shrnout. V posledních týdnech budila velkou pozornost mise DART, která vynesla do vesmíru stejnojmennou sondu, která se příští rok pokusí změnit oběžnou dráhu planetky Dimorphos. Druhý zajímavý moment se udál už koncem ledna, tehdy raketa Falcon 9 v rámci mise Transporter-1 vynesla na oběžnou dráhu rekordní počet družic. Velkou kontroverzi způsobila v řadách amerických kosmických společností událost třetí, kterou byl výběr měsíčního landeru pro NASA. Namísto plánovaných dvou landerů totiž americká agentura vybrala firmou jedinou a to kalifornskou SpaceX a její vyvíjenou loď Starship. U této lodi zůstaneme i v předposledním bodě, protože první polovinu roku nás provázely její testy, které probíhali na základně
Když se malého dítěte zeptáte, zda je důležitější Slunce či Měsíc, můžete se dozvědět, že důležitější je samozřejmě Měsíc, protože ten svítí v noci, když není vidět, zatímco Slunce je méně důležité, protože svítí ve dne, kdy je dobře vidět. Podstatu celé pravdy samozřejmě znáte, Měsíc by bez Slunce neznamenal nic. O tom, co je vlastně Slunce zač, jsme ovšem jako lidstvo mohli dlouhá léta pouze spekulovat, pomohl sice vynález dalekohledu, ale všichni také víme, že koukat dalekohledem není zrovna ten nejlepší nápad. Ale abychom lépe mohli pozorovat Slunce a přitom si nepoškodit zrak, muselo lidstvo zkonstruovat řadu sofistikovaných přístrojů. Jedním z nich je i koronograf, což je dalekohled, který zastíní jasný kotouček Slunce a umožní tak pozorovat sluneční korónu a protuberance. Jako řada jiných astronomických přístrojů i koronograf bývá umisťován na vědecké sondy a vysílán do vesmíru. Když se v únoru 2020 vydala na heliocentrickou dráhu evropská sonda Solar Orbiter, jedním z přístrojů na její palubě byl i koronograf, na němž se podíleli i čeští vědci. Víte o tomto přístroji se pak dozvíte v dnešní přednášce Ing. Víta Lédla, Ph.D., z Ústavu fyziky plazmatu, AV
Na tomto webu se už více než rok snažíme našim čtenářům a divákům nabízet záznamy zajímavých přednášek které se více, či méně zabývají kosmonautikou. Jedinou výjimkou z tohoto zaběhlého schématu je pravidelný pořad Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Témata jejich rozhovorů jsou obsáhlá, ale dají se jednoduše shrnout do dvou slov, kosmonautika a astronomie. Čas od času je do tohoto pořadu zván zajímavý host, který tu vypráví o astrofotografii, jindy o světelném smogu a někdy tento host vypráví o kosmonautice. Pro dnešní večer si oba pánové pozvali známého popularizátora kosmonautiky, redaktora serveru kosmonautix, pana Ing. Tomáše Přibyla, kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Tématem jejich pořadu bude planeta Venuše. Přestože jde svou velikostí o planetu snad nejvíce podobnou Zemi, víme již řadu let s naprostou jistotou, že jde o velmi nehostinné těleso, které svými vysokými teplotami
Již staří Řekové, touto obligátní frází se dá začít i u tématu planet u jiných hvězd. Uvažoval o nich totiž již Epikúros ze Samu, později ve středověku měli podobné myšlenky třeba Galileo Galilei nebo Isaac Newton. Přesto je skutečný výzkum exoplanet veskrze moderní záležitostí. Po sérii mnoha odvolaných a zpochybněných detekcí působili lidé zabývající se touto problematikou trochu jako podivíni a pseudovědci. Prvních potvrzených objevů exoplanet jsme se tak dočkali až v 90. letech minulého století a připravily nám velké překvapení. Do té doby jsme se totiž domnívali, že všechny planetární systémy by měly vypadat jako ten náš. Ale jaký byl šok odborné veřejnosti po objevu planety u pulsaru, pozůstatku po výbuchu supernovy. A aby toho nebylo málo, hned o 3 roky později byla objevena planeta o hmotnosti Jupiteru u hvězdy hlavní posloupnosti a to ve vzdálenosti mnohem bližší než Merkur od Slunce. Dnes už známe více než 4 500 nejrůznějších typů, velikostí a hmotností planet u tisíců různých hvězd. A hledání dále pokračuje rovněž za pomoci řady kosmických sond. Patrně hlavním cílem našeho snažení je nalezení života ve vesmíru, popřípadě alespoň planety s podmínkami co nejpříznivějšími možnosti hostit případné
Dlouhých 57 let již uplynulo od objevu první černé díry Cygnus X-1 v souhvězdí Labutě vzdálené 7 200 světelných let. Od té doby výzkum černých děr pokročil mílovými kroky kupředu. Nalezeno bylo nejen několik dalších černých děr hvězdného typu, jakou je Cygnus X-1, ale i mnohem hmotnější, supermasivní černé díry, o nichž se navíc zjistilo, že jsou ve středu všech větších galaxií. Nejinak je tomu i u naší Mléčné dráhy, kde sídlí černá díry Sagittarius A*o hmotnost 4 milionů hmot Slunce. Před dvěma roky byl dokonce soustavou radioteleskopů Event Horizon Telescope pořízen snímek extrémně hmotné centrální černé díry galaxie M87. Kromě toho se objevila řada zajímavých vlastností těchto exotických objektů, například Hawkingovo vypařování či relativistické výtrysky. Velkou zásobu objevů nám v posledních šesti letech přinesly detektory gravitačních vln LIGO, VIRGO a KAGRA, které pozorují splynutí dvojic černých děr a srážky černých děr s neutronovými hvězdami. Zásluhou toho byla objevena úplně nová kategorie černých děr středních hmotností. Většina současných znalostí o černých děrách však pochází z pozemních pozorování. Co nám mohou o tomto fascinujícím tématu říci budoucí kosmické mise? A to zejména dvě velké projekty
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
