Space Force Association
Nezisková advokační skupina Space Force Association oznámila plány na vytvoření virtuálního vzdělávacího a analytického centra zaměřeného na zlepšení chápání vesmíru jako vojenské oblasti ze strany amerických představitelů.
sociální sítě
Přímé přenosy
- Atlas V (LA-04)
16. prosince 2025 9:10 - H3 (Michibiki 5)
17. prosince 2025 2:45 - Ariane 6 (Galileo FM-33 a 34)
17. prosince 2025 5:45 - Vulcan (SNC Demo-1)
31. prosince 2026 0:00
krátké zprávy
Intuitive Machines
Společnost Intuitive Machines bude spolupracovat se společností Telespazio na jejich plánovaných sítích lunárních družic s cílem zajistit interoperabilitu a zlepšit výkon.
SpaceX
Finanční ředitel společnosti SpaceX potvrdil, že společnost zvažuje primární veřejnou nabídku akcií (IPO) již v příštím roce, aby získala peníze na mise na Měsíc a Mars a také na orbitální datová centra.
DARPA
Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) udělila společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 16 milionů dolarů na pokračování v práci na softwaru, jehož cílem je udržovat neustálý dohled nad velkým počtem pozemních cílů automatickým přeprogramováním senzorů napříč vládními a komerčními družicovými konstelacemi.
K2 Space
Společnost K2 Space 11. prosince oznámila, že získala nové financování ve výši 250 milionů dolarů, které oceňují startup pro výrobu družic na 3 miliardy dolarů.
Americké vesmírné síly
Americké vesmírné síly zavádějí nový systém pojmenování svých družic, kybernetických nástrojů a dalších systémů pro vesmírné boje. Cílem tohoto kroku je dát jejich arzenálu rozpoznatelné identity, které se v armádě již dlouho používají.
NASA
Vedoucí astrofyzikální divize NASA nabídl optimistické zhodnocení nadcházejících misí, což je v opačném kontrastu se špatným výhledem v návrhu rozpočtu agentury.
Tankování družic
Vládní a průmysloví analytici označili doplňování paliva do družic na geostacionární oběžné dráze za jednu z nejpraktičtějších a bezprostředně nejcennějších aplikací servisu na oběžné dráze a doporučili cílené investice do včasné demonstrace a koordinovanou politickou práci.
New Glenn
Raketa New Glenn od společnosti Blue Origin bude muset absolvovat čtyři úspěšné orbitální lety, aby získala certifikaci v rámci programu Národních bezpečnostních vesmírných startů (NSSL)
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
záznamy přednášek
Antonín Vítek – Co bylo před Sputnikem (2.10.2007)
Počátky popularizace kosmonautiky v naší zemi jsou poměrně úzce spjaté s mladými nadšenci, kteří počátkem 60. let studovali na různých vysokých školách a spojovalo je jediné, zájem o podivuhodné objekty létající mimo atmosféru naší planety Země. Z těchto nadšenců se časem zrodil legendární klub SPACE, který je zkratkou názvu Spolek Pracovníků v AstronautiCE a zároveň odkazuje na anglický název pro vesmír. V 60-80. letech jste články z jejich pera mohli potkávat na stránkách časopisu Letectví a kosmonautika, či při občasných přednáškách pro pionýrské oddíly v různých městech naší krajiny. Hlavou tohoto neformálního spolku byl nesesaditelný generální tajemník Antonín Vítek, který v roce 1969 komentoval spolu s Janem Kolářem pro Československou televizi legendární přistání Apolla 11. Mimochodem, náhledová fotka zobrazuje zmíněné pány v okamžiku přenosu. Mgr. Antonín Vítek CSc. zůstal kosmonautice věrný takřka až do posledních dnů a ještě na počátku 21. století komentoval pro Český rozhlas budování ISS. Navždy nás pak opustil v roce 2012 ve věku 72 let. Po Antonínu Vítkovi je pojmenována planetka (30253) Vítek. Dnešní přednášku jsem zvolil tak, abychom na tohoto legendárního popularizátora kosmonautiky zavzpomínali.
Luboš Perek – Úskalí kosmického provozu (11.09.2009)
Dne 17. září 2020 zemřel ve věku 101 let významný český astronom Doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc, dr.h.c. Byl to člověk, který se v 60. letech významným způsobem zasadil o výstavbu dvoumetrového dalekohledu na Ondřejovské hvězdárně a mezi lety 1968-1975 let vedl Astronomický ústav Československé akademie věd. Řadu dalších let se následně věnoval problematice pravidel kosmického prostoru a upozorňoval na rostoucí množství kosmického smetí. V době, kdy pracoval v Ondřejově, se na počátku 70. let setkal i s velitelem posádky Apolla 17 Eugenem Cernanem, který k nám tehdy přivezl československou vlajku a nikdo z oficiálních představitelů státu se s ním nechtěl sejít. Jeho patrně nejvýznačnější publikací se stal Katalog galaktických planetárních mlhovin, který v roce 1967 vydal spolu se svým bývalým doktorandem a dalším významným astronomem Lubošem Kohoutkem. Po Luboši Perkovi je pojmenována planetka (2900) LubosPerek. Dnešní přednáškou bych tak chtěl vzdát poctu tomuto významnému českému astronomovi, který se rovněž zapsal i do dějin české a československé kosmonautiky. Přednáška bude poněkud kratší, než na našem serveru bývá obvyklé, ale bylo nutno brát ohled na to, že panu docentovi bylo v té době již 90 let.
Michal Václavík – Mise ExoMars. Podaří se najít život na Marsu? (1.11.2019)
Dnes jsem pro vás vybral přednášku pracovníka České kosmické kanceláře a popularizátora kosmonautiky Michala Václavíka, který má díky své práci vynikající a naprosto originální informace o kosmonautice, ať už jde o pilotované mise či bezpilotní sondy. V přednášce vám představí společný projekt Evropské kosmické agentury a ruského Roskosmosu, který asi všichni znáte pod názvem ExoMars. Jedná se o dvoudílnou misi. Během první mise byla v roce 2016 k Marsu odstartována sonda TGO, jejíž součástí byl i přistávací modul EDM nazvaný též Schiaparelli. V přednášce se dozvíte, jaké jsou úkoly sondy na oběžné dráze a jaký byl osud přistávacího pouzdra. V další části přednášky nám poté Michal Václavík představí přípravy druhé části tohoto společného projektu. Podle plánů z roku 2019 se mělo startovat letos a ruská raketa Proton-M měla vynést k Marsu ruskou přistávací platformu Kozáček a evropský rover Rosalind Franklin. My už dnes však víme, že letos v březnu byla mise odložena na rok 2022. Přes tento nepříjemný fakt vás rozhodně čeká informacemi nabitá přednáška, která pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Petr Kulhánek – Byl Hubble splněným snem? (31.10.2019)
Známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky, prof. RNDr. Petr Kulhánek CSc., nám v dnešní přednášce povypráví o Hubblově vesmírném dalekohledu. Dozvíte se, které všechny přistroje na dalekohledu jsou, jak se dalekohled otáčí a jak je stabilizován. Zmíní pozadí jeho vzniku, dopravení na oběžnou dráhu při misi STS-31 raketoplánu Discovery. Probere s námi vady, které byly po jeho vypuštění zjištěny. Protože byl dalekohled stavěn tak, aby mohl být opravován pomocí raketoplánů, přijde i řeč na servisní mise. Nikoho z Vás, kdo přednášky pana profesora Kulhánka znáte lépe, asi nepřekvapí, že její část věnoval i zajímavým objevům, které se díky dalekohledu uskutečnily. Řeč tak bude o porodnicích hvězd, hlubokém poli, snímcích hvězdy Betelgeuze aj. Zkrátka a dobře, pro ty z vás, kteří máte styl pana Kulhánka rádi, je tato přednáška nezbytností. A za sebe se přiznám, překvapilo mě, že věnoval jednu ze svých přednášek i kosmonautice. Přičemž dodávám, těch nekosmonautických přednášek je drtivá většina a co jsem měl příležitost vidět, všechny jsou skvělé. Přednáška se uskutečnila k desátému výročí poslední servisní mise raketoplánu STS-125, která se proběhla v květnu roku 2009. Uskutečnila se na Hvězdárně v Rokycanech
Martin Gembec – Nová éra americké pilotované kosmonautiky (2.2.2016)
Přednáška vybraná pro dnešní den bude po kratší odmlce opět pocházet z vlastních zdrojů serveru kosmonautix. Přednášejícím je Martin Gembec a jako téma si vybral budoucí pilotované lodě americké kosmonautiky. Pochází z počátku roku 2016, informace obsažené v ní odpovídají tedy dané době. Autor nám nejprve povypráví o historii raketoplánů SpaceShipOne a SpaceShipTwo, zmíněna bude i havárie VSS Enterprise z roku 2014. Pokračovat bude druhou suborbitální lodí, raketou New Shepard firmy Blue Origin a kapslí, která bude vozit posádky a náklad na hranice vesmíru. V další části přednášky přešel autor na orbitální kosmonautiku. Nejdříve nás autor seznámil s tehdejším postupem vývoje lodi Orion, která má za několik let dopravit opět člověka na povrch Měsíce. Na závěr si pak nechal oba kontraktory programu komerční dopravy posádek na ISS, tedy firmy Boeing a SpaceX a jejich kosmické lodi Starliner a Crew Dragon. Svou přednášku Martin Gembec bohatě prokládal videi, nebudeme teda na rozdíl od běžných přednášek omezeni jen na statické fotky.
Julie Nováková – Planetární ochrana (4.5.2018)
Pro většinu fanoušků kosmonautiky jsou starty raket něco, co všichni rádi sledujeme. Třešničkou na dortu jsou pak starty mířící do hlubin naší sluneční soustavy, ano, hovořím tu o meziplanetárních misích. Pokud jde jen o sondy, které obíhají cílovou planetu či měsíc z oběžné dráhy, je vše v pořádku. Příkladem zde může být sonda Cassiny. Ale víte, že měla i přistávací modul? A pokud se chystá přistání na tělesech sluneční soustavy jako je planeta Mars, měsíce Europa, Enceladus a dalších, je potřeba zvýšené opatrnosti při přípravě sondy, aby pokud možno nedošlo k zavlečení pozemských organismů na jejich povrch. Pokud bychom navíc chtěli dopravit vzorky tělesa zpět na Zemi, rovněž bude zapotřebí opatrnosti. V dnešní přednášce na téma planetární ochrany bude hovořit Julie Nováková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která se ve svém volném čase svěnuje psaní sci-fi, fantasy či detektivek. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Petr Tomek – Pohony mezihvězdných lodí (28.2.2015)
Pokud jsme se v nedávných přednáškách nacházeli v oblasti nepříliš vzdálené od naší mateřské planety, v té dnešní zavítáme mnohem dál. Petr Tomek nám v přednášce představí řadu různých motorů, které by mohly být použity při budoucích pozemským misích k nejbližším hvězdám. Již na začátku autor zmíní pojem specifický impuls, takže vám doporučím seznámit se s ním v odkazovaném článku. Poté nám vysvětlí, proč při těchto misích nepůjde použít řada v současnosti využívaných motorů. Řeč bude o projektu Orion, inerciální fúzi, projektu Daedalus, ze kterého mimochodem pochází i náhledový obrázek. Dalšími návrhy v pořadí bude nukleární slanovodní raketa, mezihvězdný ramjet a nakonec dojde i na fotonové motory. Zmíněny budou i pohony, při kterých bude loď urychlována prostřednictvím dálkového přenosu energie. Nejedná se úplně o klasickou přednášku, je to technoseminář, takže občas se stane, že se posluchači během výkladu přímo obrací na autora, kterým je novinář, spisovatel a popularizátor vědy Petr Tomek.
Tomáš Přibyl – Rande s kometou (20.11.2014)
Dnešní přednáška je vlastně pokračování té včerejší. V čase jsme se posunuli zhruba o týden, je 20. listopadu 2014 a scházíme se opět v přednáškovém sále brněnské hvězdárny na Kraví Hoře. Při minulém přenosu se s námi Tomáš Přibyl a ředitel hvězdárny Jiří Dušek rozloučili přípitkem. Dnes už nepůjde o žádný přímý přenos, ale o regulérní přednášku. Přednášející nám tu opět představí historii zkoumání komet pomocí robotických sond, které vyvrcholí v polovině 80. let, kdy přílet Halleyovy komety sleduje celá armáda kosmických sond. Ta, která posléze zkoumá tuto kometu z největší blízkosti, je sonda Giotto Evropské kosmické agentury (ESA). Přednáška bude pokračovat plány ESA na další velkou sondu, kterou se nakonec stala Rosetta. Ne všechny plány se však podaří a nejinak tomu bylo i v případě této mise, lander Philae sice dosedl nedaleko středu vybrané oblasti, ovšem při přistání se odrazil a jeho současná poloha je neznámá. To však landeru nezabránilo zahájit plánované experimenty na jeho povrchu, dozvíme se také, které se podařily a které nikoliv. Stejně jako v minulém dílu našeho miniseriálu bude přednášejícím Ing. Tomáš Přibyl a to samo o sobě je zárukou, že se následujících skoro 90
Jiří Dušek a Tomáš Přibyl – Přistání na kometě (12.11.2014)
Na přibližně dvě a půl hodiny se vraťme v čase o šest let nazpět. Je 12. listopadu 2014 a na brněnské hvězdárně na Kraví hoře se chystají Jiří Dušek a Tomáš Přibyl komentovat v přímém přenosu přistání evropského landeru Philae na kometě Čurjumov-Gerasimenko. Máte ještě čas, můžete si ještě koupit něco dobrého či zajít na toaletu a pak se v klidu posaďte mezi publikum. Jak záhy zjistíte po spuštění videa, i návštěvníci přicházeli ještě na poslední chvíli. Zapomeňte, že o misi samotné něco víte, vše podstatné se dozvíte od moderátorů přenosu.
Po začátku přenosu nás moderátoři seznámí s výzkumem pomocí kosmických sond. Pokračovat budou pozadím o vzniku sondy Rosetta a landeru Philae. Následně vám zamotají hlavu informací, že původní cíl celé mise byla kometa 46P/Wirtanen, aby v důsledku selhání nosné rakety Ariane 5 byla celá mise přeplánována a jako nový cíl vybrána kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Dozvíte se o startu, o dlouhém letu sondy k jejímu cíli, jak probíhal výběr přistávací oblasti a jak bude provedeno samotné přistání. Uvidíte oba moderátory přiťuknout si čtrnáctiletou whiskey. V našem přednáškovém cyklu to bude poprvé, co vám mohu slíbit pokračování tohoto přenosu hned v příštím díle.
Milan Halousek – Poprvé z Měsíce… (14.11.2016)
V našem přednáškovém cyklu bych se chtěl poprvé podívat směrem k Měsíci. Na obloze ho lidstvo mohlo vidět od nepaměti, ale jak vypadá jeho odvrácená strana, to jsme se dozvěděli až v roce 1959, kdy nám jeho snímky odeslala sovětská sonda Luna 3. Dnešní přednáška nám představí Měsíc v různých podobách. Tou první bude souboj kosmických velmocí o to, kdo se první dostane k jeho blízkosti, kdo první dopadne na jeho povrch či získá fotografie právě odvrácené měsíční strany. Tyto události se odehrávali koncem padesátých let. Poté přišla léta šedesátá a americký prezident vyhlásil cestu na Měsíc jako program pro Spojené státy. Tím odstartoval velkou bitvu o to, komu se podaří dříve dopravit člověka na povrch tohoto nebeského tělesa. Prvními lidmi, kteří mohli Měsíc na vlastní oči spatřit z blízka, byla na vánoce roku 1968 posádka Apolla 8, kterou tvořili Frank Borman, James Lovell a William Lovell. Následovalo první přistání na Měsíci a začal jeho vědecký průzkum, když na jeho povrchu byla umístěna řada přístrojů. Výzkum pokračoval i na Zemi, kde se k některým vzorkům dostali i naši vědci. V poslední části přednášky nám
Dušan Majer – SpaceX – historie, současnost i budoucnost (4.9.2020)
Dnešní přednáška nám ukáže, že při popularizaci kosmonautiky se může server kosmonautix.cz obrátit i na vlastní zdroje. Šéfredaktor Dušan Majer, kromě své práce tvorby videí pro mall.tv a psaní článků pro kosmonautix.cz, přednáší ve svém volném čase nejen na různých místech naší republiky, ale zavítal i na sousední Slovensko. V dnešní přednášce se bude věnovat jedné z nejzajímavějších firem, které se v dnešní kosmonautice objevují. Řeč je samozřejmě o firmě SpaceX multimiliardáře Elona Muska. V přednášce se zaměří na firemní začátky na počátku 21. století, projde dřevní doby Falconu 1, pokračovat bude vývojem rakety Falcon 9, zásobování ISS, selhání i úspěších, zmíní i lety s posádkou, vývoj raket Falcon Heavy a rakety Super Heavy Starship či zahájení vynášek obří satelitní konstelace Starlink. Na tuto přednášku můžete na serveru youtube narazit v řadě různých vydání. Svou přednášku Dušan Majer průběžně aktualizuje, takže si můžete snadno zapamatovat, že čím novější přednášku budete sledovat, tím novější informace v ní najdete (2017, 2018, 2019, 2019 aj.). Vybraná přednáška pochází z přednáškového cyklu klubu pátečníků.
Petr Tomek – Hrstka bláznů se sebevražednými sklony (21.3.2014)
Dnešní přednáška se bude týkat samotných začátků raketové techniky. Řeč bude o prvních čtyřiceti letech 20. století, kdy řada „šílenců“ zkoušela, co všechno by se dalo s raketovými motory dělat. Šlo o dobu, kdy lidem přišlo normální zkoušet dopravovat poštu pomocí letadla poháněného raketovým motorem. Zjistíte také, jak vypadal první raketoplán. Současně se na závodních drahách proháněla raketová auta a stejné motory se montovaly i na lodě. K vidění bude i řada archivních videí včetně dětí pobíhajících na startovních rampách. Je velice zajímavé, že prim v té době jednoznačně hráli Nemci, ovšem autor nezapomněl ani na Angličany či Američany a další národy. Zmiňováni budou Max Valier, Hermann Oberth, Werner von Braun a řada dalších. V této době vznikaly i zajímavé filmy, velkou inspirací pro pozdější generace se dozajista stal i film Fritze Langa, Žena na Měsíci (Frau im Mond, 1929). Pokud jste fanoušci raketové techniky, patrně budete zklamaní, pokud vás však zajímají pionýrské doby a svět, ve kterém cesta na Měsíc byla jen nesplnitelnou fantazií, jste vítáni. Přednášejícím je novinář, spisovatel, popularizátor vědy a majitel průkazu Velitel pobřežní plavby Petr Tomek. Stejně jako řada dalších přednášek,
Tomáš Přibyl – Recept na dobytí Marsu dle SpaceX (1.12. 2016)
V dnešním článku se podíváme na stejné téma jako v přednášce budoucí. Řeč bude o jedné z nejvýraznějších firem dnešní doby, Space Exploration Technologies Corporation, kterou vlastní Elon Musk. Ano, půjde tu o SpaceX. Ve svých vystoupeních o něm přednáší výrazný popularizátor kosmonautiky, kterým je Ing. Tomáš Přibyl. Podobně jako v přednášce Dušana Majera, o které bude řeč příště, se nejprve zaměříme na první soukromě vyvinutou kapalinovou raketu na světě, tedy na Falcon 1. Vrátíme se také na pár chvil na malý ostrůvek v Pacifiku, odkud SpaceX tyto své rakety odpalovala. Přejdeme postupně na vývoj silnější rakety Falcon 9 a nákladní lodi Dragon. Zmíníme se i o obou selháních této jedné z nejpoužívanějších raket světa, tedy o misích CRS-7 a Amos-6. Přednáška pochází z roku 2016, proto jsou v ní plány na pilotované míse spíše jen zmiňovány a v daleké budoucnosti se nachází i první start rakety Falcon Heavy. V závěru přednášky nám pak autor představí i tehdejší plán firmy na kolonizaci Marsu. Pokud jste fanoušky Tomáše Přibyla, nejspíše tuto přednášku již máte dávno zhlédnutou, všem ostatním pak můžu popřát příjemných 80 minut strávených ve společnosti jednoho z nejznámějších popularizátorů u nás.
Jaroslav Kousal – Žhavé konce kosmických letů (1.9.2017)
V minulé přednášce jsme se zaměřili na první živé tvory, kteří se vydali do vesmíru. Dnes na toto téma navážeme. Aby se kosmická loď mohla z oběžné vrátit, potřebuje mít tepelný štít. Bez této technické vymoženosti by nepřežila průlet atmosférou. Způsobů, jak se může kosmická loď po ukončení své mise bránit, je více, každý má své pro a proti. Čím se lišil návrat amerického Apolla, raketoplánu a sovětského či ruského Sojuzu? Je možný orbitální parašutismus? To a ještě více se dozvíte v dnešní přednášce. Tuto přednášku doporučuju zejména těm, kteří mají pocit, že o tepelných štítech již něco vědí. Přednášející vám dokáže, že i vám má co říct. Je možné, že ne všem bude styl přednášejícího vyhovovat, sám v diskuzi pod přednáškou přiznává, že by měl více zvolnit a mluvit pomaleji. Osobně vám však zaručuji, pokud tyto drobné vady překousnete, čeká vás velice zajímavá a technicky nabitá přednáška.
Tomáš Přibyl – Zvířecí kosmonauti… Aneb na počátku byla Lajka (22.3.2018)
Dnešním článkem bychom Vás rádi přivítali na nové subdoméně serveru Kosmonautix. Budeme na ní zveřejňovat zajímavé a již uskutečněné přednášky, které se více či méně dotýkají kosmonautiky a věcí s ní souvisejících. Je totiž docela dobře možné, že v dnešní hektické a uspěchané době jste mohli některé zajímavé povídání na téma kosmonautiky zmeškat a my se vám pokusíme tyto přednášky připomenout. V úplně prvním článku našich krátkých ohlédnutí bychom se spolu vrátili do období po skončení druhé světové války, do doby, kdy se na palubách kosmických lodí začaly do vesmíru vydávat první živí tvorové. Na palubách amerických raket se jednalo o opice, v případě sovětských nosičů šlo hlavně o psy. Nejprve se samozřejmě jednalo o lety suborbitální, abychom v průběhu let a začátku kosmonautiky přešli k letům na oběžné dráze. Hlavním přednášejícím bude známý popularizátor Tomáš Přibyl, který se kosmonautikou zabývá již více než 30 let.
