Melagen Labs
Společnosti Melagen Labs a Satlyt dnes oznámily společnou technologickou demonstraci na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) prostřednictvím platformy AEGIS MISSE.
sociální sítě
Přímé přenosy
- Spectrum (Onward and Upward)
19. března 2026 20:45 - Electron (Daughter of the Stars)
24. března 2026 0:00 - New Glenn (BlueBird Block 2)
31. března 2026 0:00 - LVM3 (Gaganyaan-1)
31. března 2026 0:00 - SLS (Artemis II)
1. dubna 2026 23:25 - New Glenn (Blue Moon Mk1 Mission 1)
31. května 2026 0:00 - Sojuz-2.1a (Sojuz MS-29)
14. července 2026 16:30 - Falcon Heavy (Griffin 1)
31. července 2026 0:00 - Dlouhý pochod 5 (Chang'e 7)
31. října 2026 0:00 - Vulcan (SNC Demo-1)
31. prosince 2026 0:00 - Ariane 6 (PLATO)
31. ledna 2027 0:00
krátké zprávy
Nvidia
Společnost Nvidia představuje výpočetní modul pro umělou inteligenci určený pro vesmírné mise a potenciální orbitální datová centra.
Raytheon
Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.
OSTP
Úřad Bílého domu pro vědeckotechnickou politiku (OSTP) se ujal vedoucí role v koordinaci národní kosmické politiky místo Národní kosmické rady.
Starcloud
Startup Starcloud, který provozuje orbitální datové centrum, žádá Federální komunikační komisi o schválení konstelace až 88 000 družic.
Another Earth
Startup Another Earth se sídlem ve Vídni získal 4 miliony dolarů na rozšíření softwarové platformy, která generuje syntetická družicová data pro trénování modelů umělé inteligence k detekci environmentálních a provozních rizik.
Voyager Technologies
Společnost Voyager Technologies otevírá v Long Beach v Kalifornii nový závod na výrobu a inženýrství elektroniky a rozšiřuje tak svou působnost v regionu, který se stal centrem pro vesmírné a obranné společnosti.
Tianwen-3
Čínská mise Tianwen-3 určená k cestě na Mars s následným návratem se vzorky z planety vstupuje do vývoje letového hardwaru s cílem vypustit ji koncem roku 2028.
Telesat
Společnost Telesat získala přístup k většímu množství pozemků po celé Kanadě pro zřízení řídicích stanic před plánovaným nasazením družic Pathfinder pro svou širokopásmovou konstelaci Lightspeed v prosinci.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
záznamy přednášek
Dušan Majer – Jednoduché kosmonautické výpočty (16.7.2014)
Přednášejícím pro dnešní den bude Dušan Majer, šéfredaktor serveru kosmonautix.cz. Přednáška je již staršího data, ale protože nepojednává o aktuálních událostech, dá se o ní jednoznačně říct, že nestárne. Její výhodou navíc je, že je určena v podstatě začátečníkům. Představte si jednoduchou věc, jste družice a nacházíte se na oběžné dráze v určité výšce. Jakou rychlostí se přitom musíte pohybovat, abyste nespadli zpět na Zemi. V dalším kroku s vámi autor probere, jakou rychlostí se budete pohybovat v nejvzdálenějším bodě vaší dráhy a v nejbližším. Telekomunikační společnosti však své družice neposílají na nízkou oběžnou dráhu, ale nejčastěji míří na dráhu geostacionární. Jak se na ni však dostat? Je třeba zapálit raketový motor, přidat družici rychlost a tím upravit její oběžnou dráhu. Jak velkou změnu rychlosti potřebujete, aby družice mohla změnit sklon své oběžné dráhy. Proč SpaceX, když začínalo s vynáškami družic ke geostacionární dráze, používalo jiný letový profil než ostatní společnosti? Na všechny tyto otázky se vám doufám dostane v dnešní přednášce odpovědi. Protože však přednášející neodhadl délku svého vystoupení, druhou polovinu přednášky tvoří vesmírné dotazy. Jedná se o formát, kdy odpovídá na dotazy
Jaroslav Kousal – Není vakuum jako vakuum (12.2.2016)
Kosmické sondy se v podstatě bez výjimek při svém pohybu na oběžné dráze či volným prostorem pohybují ve vakuu. Co je to však vakuum? Vakuem rozumíme prostor, ve kterém je velmi malá hustota částic. Je však všude stejné? Jednoduchá odpověď nám říká, že rozhodně není, dělíme ho z praktických důvodů do několika pásem? Proč to však děláme? Jak moc se liší vlastnosti vakua od prostředí, se kterým se běžně setkáváme tady na Zemi? Ani na oběžné dráze není každý den či týden stejné prostředí. Atmosféra naší planety je totiž dynamická a její velikost závisí mimo jiné od sluneční aktivity. Při vyšší aktivitě je atmosféra hustější a sahá výše, při nižší aktivitě je tomu naopak. Jak se také snižuje atmosferický tlak, mění se vlastnosti prostředí, ve kterém se kosmické sondy pohybují. Jaké obtíže pro konstruktéry družic tyto změny přinášejí, s čím vším se musíme vypořádat? V dnešní přednášce na téma vakua bude hovořit Mgr. Jaroslav Kousal PhD. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který je také členem Kosmo klubu. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Martin Topinka – James Webb Space Telescope (JWST) – větší a lepší stroj času (27.11.2020)
Dnešní týden prozatím zakončíme představování dalekohledů na oběžné dráze. Léta, kdy astronomům stačily k pozorování vesmíru pozemní dalekohledy, skončila se začátkem kosmonautiky. Už v 60. letech se vydávaly na oběžnou dráhu první teleskopy. Na ruské straně to byly družice Proton 1-4 a na americké straně pak šlo o družice OAO. Jak šel čas, družice se vylepšovaly, na americké straně se jednalo hlavně o 4 družice z programu Velkých observatoří, z nichž nejznámější je pak jednoznačně Hubblův vesmírný dalekohled (HST). Ale i jeho dny i sláva se pomalu chýlí ke konci, proto již v polovině 90. let byl zahájen vývoj jeho nástupce. Nejde však o nástupce v pravém slova smyslu. Vesmírný dalekohled Jamese Webba není totiž určen ke sledování oblohy ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra, ale v oboru infračerveném. Na rozdíl od HST nebude také umístěn na nízké oběžné dráze, ale v bodě L2 soustavy Země-Slunce. Dalekohled Jamese Webba nám ve své přednášce představí Dr. Martin Topinka PhD, který pracuje na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně. Přednáška byla pronesena v rámci Noci vědců.
Tomáš Přibyl, Norbert Werner – Oko do hlubin vesmíru (Hubble Space Telescope) – 30 let Hubbleova kosmického dalekohledu (24.4.2020)
Přednáška zvolená pro dnešní den bude dále rozvíjet téma dalekohledů na oběžné dráze. Tentokrát bude však netradičně dvoudílná. V první části nám Ing. Tomáš Přibyl představí historii kosmických dalekohledů. Od jejich počátků, kdy o nich již ve 20. letech uvažoval Herman Oberth. Po druhé světové válce s touto ideu přišel i Lyman Spitzer. Hubblův vesmírný dalekohled má pak své počátky v letech sedmdesátých, kdy byl schválen a byla zahájena i jeho stavba. Na oběžnou dráhu se měl vydat už v roce 1986, ale havárie raketoplánu Challanger při misi STS-51L jeho vynesení odsunula o 4 roky, kdy byl vynesen v rámci mise STS-31 v dubnu 1990. Servisní návštěvy u HST ve své přednášce probíral Tomáš Přibyl již v pondělí. Druhá část přednášky se bude věnovat astronomickým objevům vesmírného teleskopu. Přednášet nám bude Doc. Mgr. Norbert Werner, Ph.D. z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity. Dozvíte se o tom, jak vlastně probíhá vědecký výzkum na Hubblově dalekohledu a hlavně, jakým způsobem je jednotlivým pozorováním rozdělován jeho čas. Většinu své přednášky bude věnovat hlavním objevům, které dalekohled uskutečnil.
Tomáš Přibyl – Příběh kosmického teleskopu (23.04.2020)
Tento týden se budeme věnovat dalekohledům na oběžné dráze, které mají obrovskou výhodu díky faktu, že fungují nad hranicí atmosféry. Mohou díky tomu pozorovat v takových oborech elektromagnetického spektra, které jsou buď částečně, nebo zcela ze Země nedostupné. Hubblův vesmírný dalekohled (HVD) je prvním a nejslavnějším teleskopem, který kdy pracoval na oběžné dráze. Je součástí série Velkých kosmických observatoří NASA, které měly pracovat na oběžné dráze a pozorovat vesmír. Hubble pracuje v oblastí viditelného a infračerveného záření, Comptonova observatoř prováděla pozorování v oblasti gamma záření, Chandra byl určen ke sledování v rentgenové oblasti a Spitzerův dalekohled pracoval v infračerveném oboru. V dnešní přednášce se však budeme věnovat prvně jmenovanému teleskopu. Jedná se o přednášku, kterou letos v dubnu anoncoval server kosmonautix.cz, a která byla pronesena v době první vlny epidemie Covidu 19. Ing. Tomáš Přibyl tehdy přednášel před prázdným sálem, ale vy jste se mohli přednášky zúčastnit tím, že jste mohli zaslat svou fotku, která byla následně umístěna na sedadlo v přednáškovém sále. Přednáška nebyla zaměřena na dalekohled samotný, ale spíše na servisní mise, které umožnili tento fantastický pozorovací nástroj postupně vylepšovat a opravovat. Přeji příjemně
Jiří Myška – Vostochnyj – nová naděje ruské kosmonautiky (26.10.2016)
Dnešní přednáška uzavře týden, ve kterém jsme se věnovali kosmodromům, tedy místům se souborem zařízení, které jsou potřeba ke startu rakety. Pro kosmické velmoci se jedná o klíčová místa a často jde o rozsáhlé a strategické komplexy. Pro bývalý Sovětský Svaz byly dlouhá léta těmi hlavními kosmodromy Bajkonur a Pleseck, který je však používán pro starty na polární dráhy. Pouze na Bajkonuru byla vybudována infrastruktura, která umožnila vynášení orbitálních stanic, zásobovacích lodí a hlavně pak pilotované kosmické lodi Sojuz. Kosmodrom se po rozpadu SSSR ocitl v zahraničí, v Kazachstánu a nově vzniklá Ruská Federace se ocitla před závažným problémem. Jak a odkud vypouštět své nosné rakety. Svůj problém řešila dlouhodobým pronájmem Bajkonuru, ale aby si udržela svou nezávislost, rozhodla se pro vybudování nového kosmodromu. Nejedná se však jen o finanční rozhodnutí ale i politické, kdy bylo nutno vládě Kazachstánu vysvětlit, že v budoucnu přestanou využívat její kosmodrom. Volba padla na amurskou oblast, kde byla v roce 2011 zahájena stavba kosmodromu Vostočnyj. První start se zde uskutečnil v dubnu roku 2016. V současnosti zde stojí pouze rampa pro rakety Sojuz a v roce 2018 byla zahájena stavba rampy pro
Petr Tomek – Kosmonautika z Google Earth (30.9.2015)
V dnešní přednášce budeme pokračovat v seznamovaní se se světovými kosmodromy. Tentokrát se na ně však na ně podíváme přes virtuální globus Google Earth. Pomocí tohoto glóbu nás dnešní přednášející Petr Tomek, novinář a člen Kosmo Klubu, seznámí s většinou světových raketových středisek. Podíváme se na odpalovací rampy, které využívá americká NASA a letectvo USA, tedy na Kennedyho vesmírné středisko a mys Canaveral. Zavítáme i na území bývalého Sovětského Svazu, kde se nachází jak na testovací základnu Kapustin Jar, ležící nedaleko Volgogradu, tak i na asi nejznámější kosmodrom světa, kazašský Bajkonur. Z něj odstartoval první kosmonaut světa, Jurij Gagarin, a i nadále je používán k řadě vesmírných startů. Během naší cesty se podíváme i do Číny, která patří mezi světové kosmonautické velmoci a je třetí a prozatím poslední zemí, která dokázala vyvinout vlastní kosmickou loď a pomocí ní dostat na oběžnou dráhu člověka. Japonská Tanegešima, pacifický kosmodrom Omelek, indický Šríharikota či brazilská Alcântara stojí též za návštěvu. Na závěr jsem si samozřejmě nechal zlatý hřeb, evropský kosmodrom Kourou, který se nachází v Jižní Americe. Berte dnešní přednášku také i jako způsob, jak se můžete o kosmonautice dozvědět více
Michal Václavík – Vypouštěcí systémy (29.03.2017)
V dnešní přednášce vystoupí Ing. Michal Václavík, zaměstnanec České kosmické kanceláře, který od roku 2007 spolupracuje s ČVUT v Praze a podílí se zde spolu s Jaroslavem Kousalem a Jiřím Teichmanem na výuce předmětu Základy kosmonautiky. Přednáška samotná se zabývá pozemním segmentem kosmonautiky, kam patří kosmodromy, testovací zařízení a dopravní či spojové systémy. Zazněla v rámci každoměsíčních schůzek Kosmo Klubu, takže se nejedná úplně o klasickou přednášku, ale z části dojde i na volnou diskuzi, která je však rozhodně k tématu. Kromě dnešního přednášejícího zajisté poznáte i hlasy Petra Tomka či Jaroslava Kousala a dalších. Podíváme se, kde ve světě se nachází kosmodromy a řeč bude také i o tom, jaké podmínky by mělo splňovat místo, kde se kosmodrom nachází. Start raket je ovlivňován i počasím, takže se dozvíte, kdy raketa již nesmí startovat. Raketové nosiče také většinou nejsou vyráběny v blízkosti kosmodromu, takže je nutno na místo startu dopravit, ať už lodí, letadlem, auty či vlakem. Sestavovány jsou pak buď v horizontální či vertikální poloze. Těmto a dalším zajímavým aspektům bude věnována dnešní přednáška.
David Pavlík a Otto Fabri – zkušenosti ze Silicon Valley (18.10. 2017)
Často se lidé ptají, zda si servery elonx.cz a kosmonautix.cz nekonkurují, přeci jen, píší o podobné tématice. Pravý opak je však pravdou, tyto redakce spolu spolupracují, někteří z autorů jsou i členy redakcí obou serverů. Důkazem takovéto spolupráce byla i akce, která se uspořádala na podzim roku 2017. Šéfredaktoři Dušan Majer a Petr Melechin uspořádali setkání fanoušků firmy SpaceX a v rámci této akce vyzpovídali Davida Pavlíka, jediného Čecha, který pracoval ve SpaceX. Příležitost vystoupit dostal i bývalý zaměstnanec firmy Tesla a Faraday future Otto Fabri. Oba hovořili o tom, jak vypadá práce v těchto firmách a jak se liší evropské a americké pracovní prostředí. Zároveň se připravte, v průběhu celé akce vás čeká i menší test.
Petr Melechin – SpaceX Historie přistávání a znovupoužitelnosti (28.06.2017)
Tento týden jsme zahájili téma znovupoužitelnosti a to je v posledních letech nerozlučně spjato s firmou SpaceX, která vznikla v roce 2002 a má své sídlo v kalifornském Hawthorne. Tato firma od roku 2010 provozuje rakety Falcon 9. První přistání se Falconu 9 podařilo v prosinci roku 2015, když dosedl na mysu Canaveral poté, co úspěšně vynesl na oběžnou dráhu družice Orbcomm 2. Přistání na moři bylo obtížnější a povedlo se až v dubnu roku 2016. Záchrana prvních stupňů je však pouze prvním krůčkem ke znovupoužitelnosti. Stupně je nejdříve potřeba zachránit a pak se musí najít zákazník, který je ochoten svou družici na již letěný stupeň posadit. Už v průběhu roku 2016 se však zájemců našlo hned několik, mezi nimi byly i firmy Iridium či SES. A právě posledně jmenovaná firma nakonec uspěla a v březnu 2017 jsme se při misi SES-10 dočkali. Družice byla na oběžnou dráhu vynesena již použitým prvním stupněm. Celé téma znovupoužitelnosti a přistávání nám ve své přednášce představí Petr Melechin, šéfredaktor Elonx.cz. Tento server se věnuje novinkám, které se týkají firem SpaceX, Tesla, The Boring Company, OpenAI a dalších. Přednáška byla pronesena
Petr Tomek – VTVL (27.1.2016)
Tento týden bych se rád věnoval jedné z nejzajímavějších kapitol dnešní kosmonautiky, kterou se bezesporu stává znovupoužitelnost kosmických nosičů. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o horkou novinku posledních řekněme deseti let, pravda je však jiná. Její kořeny sahají velmi hluboko do minulosti. V dnešní přednášce vystoupí novinář, popularizátor a člen Kosmo Klubu Petr Tomek. Tématem, které si zvolil, je velmi zvláštní zkratka VTVL (Vertical takeoff and vertical landing), která v překladu znamená vertikální start a vertikální přistání. Přednáška vznikla jako reakce autora na okamžik, když měsíc zpátky sledoval první vertikální přistání nejprve suborbitální rakety New Shepard a o pár dní později i prvního stupně Falconu 9. Petr Tomek nejprve představí historii, kdy se v dějinách objevovaly vertikálně startující letadla, konkrétně X-13 Vertijet, Snecma C.450 Coléoptére a další. Poté přejde na první představy o vertikálním přistávání nosné rakety, které se objevily na počátku 60. let. Zmíní se o lunárním modulu, sovětských plánech na nástupce lodi Sojuz, který se jmenoval Zarja a pak přejde na testy firmy McDonnell Douglas s lodí DC-X. Pak už se konečně dostane na zlatý hřeb celé přednášky, skoky rakety
Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 07 – s hostem: Tomáš Přibyl- živý stream (22.11.2020 20:00)
Rád bych vám popřál krásné sobotní poledne. Dnešní přednáška vyšla jako obvykle krátce po půlnoci s dovětkem, že je poslední tento týden. Přesto jsem si schoval jedno eso v rukávu a doufám že příjemné. Tento krátký článeček totiž neobsahuje záznam přednášky, ale pozvánku na živý stream.
V dnešní těžké době se sice provoz řady institucí omezuje, ale vznikají i zajímavé pořady. Jedním z nich je i poměrně nový online stream Hvězdárny a planetária Brno, který je vysílán každou neděli ve 20:00 pod názvem Sedmikrásky. Pravidelně v něm vystupují pánové Jiří Dušek a Jiří Kokmotos. Tématem jsou různé zajímavé úkazy na obloze, tu je řeč o průzkumu Měsíce, jindy zase o Slunci či asteroidech. Do svého pořadu si také čas od času pozvou zajímavého hosta. A hostem dnešního vysílání bude jeden z nejznámějších popularizátorů kosmonautiky u nás a také člen redakce serveru kosmonautix, pan Tomáš Přibyl. Pořad má normálně délku přibližně hodinu, ale oba pánové slíbili, že když to bude nutné, budou klidně vysílat i dvě hodiny. A tématem nebude nic jiného než kosmonautika. Mimochodem, na jejich hosta si máte připravit do chatu otázky.
Jakub Rozehnal – Jupiter a Juno – vskutku božský pár! (12. 1. 2017)
Poslední přednáška tohoto týdne bude napůl astronomická a napůl kosmonautická. Osobně se však domnívám, že to není na škodu, protože astronomie se v podstatě bez kosmických sond už řadu desetiletí neobejde. V dnešní přednášce vystoupí v brněnském planetáriu ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy, pan Mgr. Jakub Rozehnal. Tématem jeho přednášky bude největší planeta naší sluneční soustavy. Přednášející se nejprve zaměří na na vznik naší soustavy, poté na vznik Jupitera. Shrne údaje, které o této planetě víme a nakonec se zaměří i na jedinou sondu, která tuto obří planetu v současnosti obíhá, na Juno. Přednáška pochází z bohatého archivu Hvězdárny a planetária Brno.
Pavel Boháček – Subjekt X – Pokusy na lidech v kosmonautice (6.11.2015)
Kosmonautika je jedna z oblastí, která zahrnuje pod svými křídly mnoho různých oborů lidské činnosti. Patří sem mimo jiné i medicína a proto se v dnešní přednášce podíváme na kosmonautiku jinýma očima než doposud. Hlavním tématem nebudou kosmické lodě či nosné rakety, ale řeč bude o pokusech, kde testovacím subjektem byl člověk. Ve většině případů nebylo cílem testů ublížit člověku, ale prohloubit lidské poznání a tím následně pomoci člověku. Řeč bude o počátcích testování na lidech, které proběhlo za druhé světové války, poté navážeme nit americkými testy, které ukázali reakci lidského organismu na přetížení. Přednáška pak bude pokračovat různými pokusy s vakuem, testy izolačními či přežití v mrazu. Prováděly se i pokusy, kdy se zjišťovala reakce organismu po přistání do vody. Přednášejícím bude Pavel Boháček, člen Kosmoklubu a redaktor kosmonautixu, který vystudoval ošetřovatelství na 3. lékařské fakultě UK. Přednáška je to velmi zajímavá a osobně doufám, že vás zaujme. Chtěl bych při této příležitosti také poděkovat Drahoslavu Trnkovi, který mi s přípravou přednášek velmi pomáhá.
Ivana Kolmašová – Nejen na Zemi se blýská (9.1.2019)
V úterý 17.11.2020 ve 2:35 odstartuje z evropského kosmodromou Kourou v Jižní Americe raketa Vega, která vynese dvě družice na heliosynchronní dráhu 670 km se sklonem 98°. První z nich bude španělská mapovací družice SEOSat-Ingenio, která je určená ke sledování zemského povrchu. Z našeho pohledu však bude zajímavější druhý pasažér, kterým bude družice TARANIS francouzské kosmické agentury (CNES). Družice je určená ke sledování jevů, které se vyskytují mezi vršky bouřkových mraků a nabitou částí atmosféry, v ionosféře. Zde se vyskytují jevy, které se nazývají červení skřítci, elfové, modré či obří výtrysky a také haló. Na palubě této družice bude řada přístrojů, z nichž dva na sobě budou mít i českou stopu. Prvním z nich je IME-HF, který je určen na širokopásmová měření elektromagnetických vln o frekvencích několika kHz až 37 MHz. Na tomto přístroji se podíleli odborníci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Druhým přístrojem, pod kterým jsou jako spoluautoři podepsaní čeští vědci, je IDEE, který bude měřit energetické elektrony nad bouřemi. Na něm se podíleli vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Jedním z nich je i Ing. Ivana Kolmašová PhD, která se nám ve
