NASA
Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.
sociální sítě
Přímé přenosy
- Připojení k ISS (Progress MS-31)
5. července 2025 23:00 - GSLV MkII (NISAR)
16. července 2025 13:15 - Falcon 9 (IMAP)
15. září 2025 0:00 - New Glenn (EscaPADE)
13. října 2025 0:00 - Vulcan (SNC Demo-1)
31. prosince 2025 0:00
krátké zprávy
DARPA
Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.
Národní geoprostorová agentura
Americká Národní geoprostorová agentura 2. července oznámila, že v rámci svého programu Luno, iniciativy zaměřené na rozšíření integrace umělé inteligence a komerčních dat do operací národní bezpečnosti, udělila zakázky komerčním firmám zabývající se družicovými snímky a analýzou v hodnotě přes 70 milionů dolarů.
Gateway, Artemis IV a V
Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.
Latitude
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
O3b mPower
Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.
Atomic-6
Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.
Planet Labs
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
MethaneSAT
Družice MethaneSAT, která byla vynesena v březnu minulého roku, selhala. Družice byla určena k měření emisí metanu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
záznamy přednášek
Marek Skarka – Exoplanety z vesmíru (26.11.2020)
O tom, kolik je vidět na obloze planet, měli starověcí astronomové úplně jasno. No, počítejte sami se mnou, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Je to tak, stačili by vám prsty jedné ruky. A tento údaj se do 18. století v podstatě nezměnil. Až v roce 1781 objevil britský astronom William Herschel planetu Uran. Na sedmou planetu jsme pak čekali až téměř do poloviny století následujícího, když nejprve dva astronomové nezávisle na sobě spočítali, že by měla existovat planeta další. Tu objevil v září roku 1846 Johann Galle. Byla pojmenována Neptun. Za osmou pozorovatelnou planetu bylo pak dlouhá desetiletí považováno Pluto, než bylo administrativním rozhodnutím z tohoto seznamu v roce 2006 vyřazeno. Astronomové také předpokládali, že i kolem jiných hvězd by se měly nacházet planety. Ale až do konce 80. let 20. století se jednalo spíše jen o odhady. První nalezená a všeobecně uznávaná exoplaneta se datuje do roku 1992. Od té doby se s jejich objevy jakoby roztrhl pytel. Pro jejich detekci se používá řada metod, patří sem metoda radiálních rychlostí, mikročočky, transity aj. Do pozorování a detekce exoplanet se zapojily i kosmické sondy. Ty
Milan Halousek – Vesmírný skafandr – aneb oblek supermana ! (10.6.2020)
S výškou jak známo řídne atmosféra a už horolezci mají problém dýchat, pokud se vydávají na vyšší kopec. Podobný problém měli i piloti stíhaček a bombardérů za druhé světové války, když jejich letouny začali létat ve vyšších výškách. Na základě těchto zkušeností začali nejprve posádky těchto letadel dostávat na palubu kyslíkové přístroje a později, když nastala éra proudových letadel, tak začali být vybavováni přetlakovými oděvy. S nástupem kosmonautiky však začal i přechod k oděvům, které umožnili udržovat člověka na živu i v prostředí, kde je už ze všech praktických pohledů vzduchoprázdno. Ze začátku oděvy kosmonautů pochopitelně vycházely z obleků, které využívají vojenští piloti, ale bylo nutno zajít dál. Kosmické skafandry se prakticky dělí na dvě skupiny. Tou první jsou skafandry lehké, které slouží hlavně pro start a přistání a jejich účelem je umožnit kosmonautovi přežít v okamžiku, kdyby na palubě jeho kosmické lodi došlo ke ztrátě tlaku. Druhou skupinou jsou takzvaně těžké skafandry, které jsou určeny pro práci ve volném prostoru. Podskupinou těchto oděvů byly pak ty, které používala americká NASA při výstupech na Měsíci. Musely umožnit astronautům pracovat, zároveň však nesměly být
Tomáš Přibyl – Čelomejův lunární program (28.11.2020)
V závěrečné přednášce tohoto týdne se podíváme směrem k Měsíci. Závod o prvního člověka na Měsíci byl vyhlášen prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym v roce 1961. Jeho projev byla reakce na první let člověka do vesmíru. Tím však nebyl Američan ale sovětský občan Jurij Gagarin. Bylo tedy nutno probudit národ, který se cítil pokořen a ohrožen. Po Kennedyho burcujícím projevu se celá země semknula a pod vedením NASA vyvinula raketu Saturn V, lunární modul i kosmickou loď Apollo. V SSSR tomu bylo jinak, hlavní tíha kosmického programu sice ležela na Sergeji Koroljovovi a jeho OKB-1, ale i další konstrukční kanceláře přišly s vlastními plány na dopravu člověka na Měsíc. Navíc částečně nefungovala ani spolupráce mezi jednotlivými konstruktéry. Jedním z těchto konstruktérů byl i Vladimír Čelomej, člověk, který vyvinul balistickou raketu UR-200 i těžký raketový nosič UR-500. Tato raketa je známější pod jménem Proton a létá do dnešních dnů. Pro dobytí Měsíce měl v plánu vyvinout supertěžký nosič UR-700 s nosností přibližně 150 tun na nízkou oběžnou dráhu. O jeho měsíčních plánech nám bude přednášet Ing. Tomáš Přibyl, člen redakce kosmonautixu a kurátor Technického muzea v Brně. Přednáška byla pronesena v rámci
Martin Gembec – Rakety Falcon (2.5.2017)
V roce 2002 se jeden mladý milionář plný nápadů rozhodl založit raketovou firmu a do vínku jí dal dva hlavní směry. Tím prvním byla levnější doprava materiálu do vesmíru a tím druhým pak dopravit člověka na Mars. Tento podnikatel se jmenoval Elon Musk a firma, kterou tehdy založil společně s několika dalšími přáteli se dodnes jmenuje Space Exploration Technologies Corp., zkráceně SpaceX. Tato společnost se nejprve vrhla na stavbu malé nosné rakety Falcon 1, která se v září roku 2008 dostala na oběžnou dráhu. Už o několik let dříve však zvítězila ve výběrovém řízení NASA o dopravu nákladů na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Pro tyto účely Muskova společnost vyvinula daleko větší nosič Falcon 9 spolu s nákladní lodí Dragon. Raketa Falcon 9 začala létat v roce 2010. Nejprve jen zásobovala ISS, ale posléze vstoupila i na komerční trh a začala vynášet telekomunikační i vojenské a špionážní družice. Jedním z velkých úspěchů této firmy je i nově vyvinutá kosmická loď Crew Dragon. V současné době se tato firma snaží na malé základně Boca Chica vyvinout raketu Starship, která by měla jednoho dne dopravit člověka na povrch Marsu.
Tomáš Petrásek – Organismy v kosmu: Panspermie a život v meteoritech (26.2.2016)
Dnešní přednášku jsem se rozhodl věnovat astrobiologii. Přednáška, která nás dnes čeká je velmi zajímavá. Na jejím počátku vás autor seznámí s pojmem volného kosmu a vysvětlí, jaké podmínky v něm panují. Poté už přejde k tématu, které vás, jako milovníky kosmonautiky patrně bude zajímat ještě více. Může nějaký živý organismus přežít ve volném kosmu? Pokud ano, tak jak? Značná část příkladů, které uvede, pochází z pozemských simulací ve vakuu, ale ty zbylé nás seznámí i s kosmickými cestovateli z řad živočišné říše. Zvířátka jsou sice zvířátka, ale jak by na toto prostředí zareagoval lidský organismus? Máme z našich dějin příklady lidí, kteří byli vystavení volnému prostoru? Bez zajímavosti nebude ani autorovo povídání o možnostech přenosu živých organismů pomocí meteoritů. O těchto a dalších zajímavých podrobnostech bude dnes vyprávět RNDr. Tomáš Petrásek, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Přednáška samotná pak pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky 29 – s Dušanem Majerem o čínské kosmonautice – online přenos v 20:00 (2.5.2021)
Končící týden pro pro vás připravil ještě poslední přenos. Tentokrát však nepůjde o záznam starší přednášky, ale o pozvánku na přenos budoucí. Již více než rok pro své nepřítomné návštěvníky a diváky připravuje Hvězdárna a planetárium online pořad Sedmikrásky, ve kterém pravidelně informují o novinkách na poli astronomie a kosmonautiky. Vždy se dozvíte, co je možno zahlédnout na noční obloze a čas od času si připraví také povídání o různých zajímavostech. V odvysílaných pořadech byla již řeč o reformách kalendáře, světelném znečištění, vesmírných katastrofách či letech na Měsíc v rámci programu Apollo. Průvodci pořadu budou jako obvykle ředitel brněnské hvězdárny a senátor Jiří Dušek společně s redaktorem českého rozhlasu Brno Jiřím Kokmotosem.
Zmínění pánové si také do svého vysílání zvou čas od času různé zajímavé hosty jako jsou například Zdeněk Mikulášek, Norbert Werner, Miloš Tichý, Miloslav Druckmüller a další. Tentokrát se oba hlavní protagonisté opět rozhodli pozvat do svého pořadu experta na kosmonautiku a šéfredaktora serveru kosmonautix.cz Dušana Majera. Tématem jejich rozhovoru bude nedávný start nejsilnější čínské nosné rakety CZ-5, která při svém sedmém startu vynesla na oběžnou dráhu základní modul čínské kosmické stanice Tianhe.
Pavol Kalinay – Kedy poletíme na Mars? | Let na Mars (20.1.2020)
Pomalinku se nám končí další týden, který jsme věnovali průzkumu těles sluneční soustavy a není proto žádným divem, že v něm dnes budeme pokračovat. Poprvé a naposledy se lidstvo vydalo na povrch jiného tělesa v letech 1969-1972, kdy americká NASA pomocí mohutných raket Saturn V vysílala své astronauty na Měsíc. Tyto lety inspirovali k zájmu o kosmonautiku i dnešního přednášejícího, kterým je pracovník Slovenské akademie věd, pan RNDr. Pavol Kalinay CSc. Ten ve své přednášce nejprve představí základní pojmy, mezi které patří i 1. kosmická rychlost, což je údaj, který nám říká, jaká je minimální kruhová oběžná rychlost, aby těleso, které obíhá v gravitačním poli jiného objektu nespadlo na jeho povrch. Pokračovat bude poté vývojem pilotované kosmonautiky od počátku 70. let. Nezapomene pochopitelně zmínit i ISS, tedy Mezinárodní vesmírnou stanici, která nad našimi hlavami obíhá již více než 20 let. V další části přednášky se budeme věnovat současnému stavu průzkumu planet naší Sluneční soustavy. Když si však vzpomenete na název dnešní přednášky, zajisté vás nepřekvapí, že hlavní pozornost bude zaměřena na výzkum rudé planety. Poté se už dostaneme k finální části přednášky, ve které se
Tomáš Přibyl – Apollo, sny a skutečnost (5.2.2013)
Dnes budeme pokračovat v načatém tématu průzkumu těles sluneční soustavy anebo možná ne. Program Apollo, který byl připravován jako pokračování programu Mercury, nabral definitivní podobu až po slavném projevu prezidenta J.F. Kennedyho. V jeho rámci se mezi léty 1968-1972 uskutečnilo 11 pilotovaných startů, 12 lidí chodilo po Měsíci a celkem 24 astronautů se ocitlo v jeho blízkosti. Ve stejném období vznikly v Kennedyho vesmírném středisku dvě obří startovní rampy a postaveno bylo i mnoho dalšího zařízení, včetně legendární budovy Vertical Assembly Buildin. Následníkem Apolla byl program Apollo Applications, který měl být rozsáhlý a měl využívat zkušenosti získané během Apolla. Z tohoto programu však zbylo jen torzo, v podstatě se podařilo realizovat jen orbitální laboratoř Skylab, ke které se v letech 1973-74 vydaly celkem 3 pilotované mise. Aplikací Apolla však mělo být mnohem víc. S nerealizovanými plány vás v dnešní přednášce seznámí známý popularizátor kosmonautiky, pan Ing. Tomáš Přibyl, redaktor serveru kosmonautix a kurátor Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila počátkem roku 2013 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.
Jiří Kroulík – Od Lunochodu k mobilní laboratoři Curiosity (21.04.2017)
Lidstvo od jakživa toužilo prozkoumávat cizí světy, ale na dlouhou dobu se jednalo pouze o utopické představy. Až teprve program Apollo těmto představám lidí dodal jasné obrysy. V červenci roku 1969 dosedl do Moře klidu lunární modul Apolla 11. Tehdy se poprvé na jiném tělese než na Zemi obtiskla do prachu lidská stopa. Neuplynula však dlouhá doba a k lidským šlápotám se přidaly i první stopy kol. Jako první je na povrchu Měsíce udělal sovětský Lunochod-1, když v listopadu roku 1970 přistál. Jen o několik měsíců později, v lednu 1971 se na Měsíc dostala i posádka Apolla 14, která si sebou přivezla i dvoukolový transportér MET. O půl roku později, v červenci 1971 už se James Irvin a David Scott proháněli po povrchu v lunárním roveru a jejich kousek pak zopakovaly i obě zbývající Apolla, tedy 16 a 17. Svůj druhý a poslední zářez na Měsíci pak zaznamenali i Sověti, když počátkem roku 1973 vyslali k Měsíci Lunochod-2. Posledními dvěma měsíčními vozidly jsou pak čínské rovery Yutu-1 (2013-2016) a Yutu-2 (2019-). Druhým a posledním tělesem, po kterém se proháněla pozemská technika je planeta Mars. Všechny tyto průzkumníky vyslala na rudou planetu americká
Petr Tomek – Můj šálek kávy (25.01.2017)
V poslední přednášce tohoto týdne budeme pokračovat v našem zvoleném tématu, kterým je pilotovaná kosmonautika. Zároveň se poněkud ponoříme do tajů vědy. V dnešní přednášce totiž bude hlavně řeč o povrchovém napětí a kapilárních jevech. Na zemi se s povrchovým napětím můžete setkat hlavně na rybníce, kde můžete zahlédnout vodoměrku, jak si to kráčí po hladině. Teď si asi marně škrábete hlavu a přemýšlíte, kam jste se to dostali. Jak takové téma vodoměrky a jejího pohybu po hladině může souviset s kosmonautikou a navíc s pilotovanou. Není to tak těžké a složité. Tyto jevy, které jsou sice na zemi důležité, tak v prostředí mikrogravitace hrají roli daleko zásadnější. Vynecháme-li totiž gravitaci, začnou se totiž kapaliny na oběžné dráze chovat z pohledu pozemšťana naprosto nepochopitelně. A pro posádku kosmické lodi, která se potřebovala napít to mohlo představovat problém. Své by o chování vody v mikrogravitaci mohl vyprávět i italský astronaut Luca Parmitano, který se při výstupu do volného prostoru málem ve svém skafandru utopil. O tom, jak se na oběžné dráze můžete napít, vám povypráví novinář, popularizátor a člen Kosmo Klubu Petr Tomek.
Tomáš Přibyl – Kritické momenty sovětské kosmonautiky (4.10.2005)
Tento týden jsem se rozhodl pokračovat v tématu pilotované kosmonautiky. Po týdnu plném živých streamů a online přednášek se ale výrazně vrátíme v čase. Dnes vám nabídnu jednu z nejstarších přednášek, které jsou na internetu k dispozici. Tu se rozhodla na internetu zveřejnit brněnská hvězdárna v loňském roce, když celou republiku a vlastně i svět ochromila celosvětová pandemie Covidu-19. Tématem přednášky jsou problémy kosmických letů. Specificky však bude zaměřená na problémy sovětského i ruského pilotovaného programu. Ano, problémy se nevyhnuly ani americké kosmonautice, stačí namátkou zmínit Apollo-1, Challanger či Columbii, ale o těch jsme už v našich přednáškách hovořili, proto nyní přejdeme k potížím sovětských misí s kosmonauty, o kterých je známo výrazně méně. Přednášejícím bude známý popularizátor kosmonautiky, Ing. Tomáš Přibyl a bude se ve své přednášce odkazovat v některých momentech na osobní rozhovor s kosmonautem Borisem Volynovem. A problémů sovětské kosmonautiky taktéž nebylo málo. Nejznámějšími případy jsou určitě mise Sojuz-18a, kdy se odehrál jeden z mála in-flight abortů v pilotované kosmonautice, nebo Sojuz-11, kdy při návratu z vesmíru zahynula celá posádka této pilotované lodi. Problémů při pilotovaných misích se však vyskytlo daleko více a s těmi by vás měla seznámit dnešní
Milan Halousek – Ženy ve vesmíru (28.4.2020)
Tak se nám skončil týden, který byl ve znamení výročí letu prvního kosmonauta světa a také nabídl vám divákům řadu kosmonautických pořadů v přímém přenosu. Nechtěl jsem tuto jedinečnou šanci přerušit jakýmkoliv záznamem a také jsem si říkal, že po pěti živých streamech přednášek a rozhovorů budete asi vyčerpaní. Nastává však další týden a my u tématu lidské přítomnosti ve vesmíru zůstaneme. První muž se na oběžnou dráhu dostal už v dubnu roku 1961, na první ženu jsme však čekali až června roku 1963, kdy se na palubě Vostoku-6 do vesmíru podívala Valentina Těreškovová. Z pohledu dnešních náhledů na rovnoprávnost obou pohlaví se nám však může zdát až neuveřitelné, že na další ženu na palubě kosmické lodi jsme museli čekat až do roku 1982, kdy se do vesmíru v lodi Sojuz T-7 podívala i Světlana Savická. Až po ní se o rok později podívala do vesmíru i Američanka Sally Ride. Když si vezmeme celkové statistiky, do dnešních dnů se do vesmíru podívalo celkem 569 lidí, ovšem pouhých 65 z nich byly ženy. O ženách ve vesmíru nám ve své přednášce povypráví známyýpopularizátor kosmonautiky, Milan
Martin Gembec – Rok 2020 v astronomii a kosmonautice, online přednáška v 18:00 (15.4.2021)
Možná jste si někdy ve skrytu duše přáli, aby na serveru přednášky nevycházeli jen samé záznamy. Tento týden se vám vaše přání plní měrou vrchovatou. Od pondělí nám uteklo jen pár dní a máme tu přednášku další. Tentokrát nebude tématem Gagarin, ale souhrn událostí z loňského roku z pohledu astronomie a kosmonautiky. A protože bych asi neuměl lépe popsat, o čem přednáška bude, předávám nyní slovo jejímu autorovi, kterým je redaktor serveru kosmonautix Martin Gembec.
Měli jste to štěstí spatřit kometu NEOWISE, která byla 23 letech dobře viditelnou vlasaticí a zkrášlila letní oblohu? Zažili jste jednu z nejpovedenějších opozic Marsu od roku 2003? Nebo jste třeba letmo zahlédli snímek černé díry v cizí galaxii? Nejen tyto události hýbaly světem astronomie. A o tom, jak ho viděli amatérští astronomové i vědci si povíme. Ale nejen to. Do vesmíru poprvé letěli lidé na palubě soukromé kosmické lodi. Oblohu stále čstěji protínaly vláčky družic Starlink, k Marsu vyrazila flotila kosmických sond a na Zemi se dostaly vzorky z planetky Ryugu. Souhrn zajímavostí s názvem Rok 2020 v astronomii a kosmonautice slaví již desetileté výročí a vy můžete být, možná poprvé, u toho. To
Michal Václavík – Výzkum a život na Mezinárodní kosmické stanici ISS – 2. část – online přednáška v 17:00 (13.4.2021)
Před nedávnem jsme zde měli jako diváci a posluchači příležitost shlédnout přednášku Michala Václavíka na téma výzkumu a života na nejúžasnější vědecké laboratoři, která už více než dvacet let obíhá nad našimi hlavami. Samozřejmě jde o Mezinárodní kosmickou stanici, ISS. Michalovy přednášky bývají dlouhé a informačně značně nabité, proto tedy není žádný div, když se přednáškový cyklus Pátečníci rozhodl uspořádat její pokračování. V něm si opět představíme události, které se odehrávají nad našimi hlavami, za naše peníze a které nám ve svém důsledku přináší značný zisk, ať už přímo či nepřímo. Tentokrát se ale zaměříme více na výzkum a provoz ISS. Přednáška se uskuteční online v úterý 13. dubna 2021 v 17:00. Na závěr bych rád připojil pár slov o přednášejícím. Ing. Michal Václavík je pracovníkem České kosmické kanceláře, příležitostně píše i články pro server kosmonautix, od roku 2007 spolupracuje s ČVUT v Praze a podílí se zde na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmické systémy, Nosiče a družice a Kosmický prostor.
Milan Halousek, Jakub Rozehnal, Jan Spratek – První kosmonaut – online pořad 18:00 (12.4.2021)
Tak jsem si celý plánovaný program tohoto týdne připravil dopředu, abych ihned v pondělí zjistil, že jsem se nepřipravil dostatečně. V hektickém dění dnešního dne sem zjistil, že se chystá i další pořad. Ten pro vás připravila Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy. Samozřejmě se týká též prvního letu Jurije Gagarina na palubě první kosmické lodi světa Vostok-1. Let to byl poměrně krkolomný, jak se můžete přesvědčit v přednášce Tomáše Přibyla, která probíhala dnes od osmi hodin ráno. Podobně se o celém dění před 60. lety na oběžné dráze určitě vyjádří i Ondřej Šamárek, který bude o této historické události přednášet v 16:30. Již v 18:00 však začne na youtube vysílat pražské planetárium. Zde bych rád své krátké upozornění zakončil a předám slovo tvůrcům pořadu.
Dne 12. dubna 2021 uplyne 60 let od okamžiku, kdy lidé zpřetrhali okovy pozemské gravitace a člověk poprvé vzlétl do vesmíru. Přestože od té doby vzlétli do kosmu lidé více než tisíckrát, zůstane Jurij Alexejevič Gagarin navždy tím prvním, který nás do něj pozval. U příležitosti tohoto světového výročí připravilo Planetárium rekonstrukci historického letu kosmické lodi Vostok 1, která se
