sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Hera)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Near Space Network

NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.

Ariane 6

Evropští představitelé tvrdí, že změna softwaru by měla vyřešit problém, který nastal při inauguračním startu Ariane 6 v červenci s horním stupněm.

Space Network Services

Impulse Space oznámila 16. září kontrakt na zajištění dopravy na geostacionární oběžnou dráhu pro družice od francouzského startupu Space Network Services. Byla to první oznámená dohoda o geostacionární službě Impulse Space, která byla představena v srpnu.

U.S. Space Force

U.S. Space Force udělily téměř 45 milionů dolarů Rochesterskému technologickému institutu a Michiganské univerzitě, aby vedly pokročilý výzkum vesmírné energie a pohonu.

Lockheed Martin

Lockheed Martin získal kontrakt v hodnotě 297,1 milionu dolarů na vývoj mapovačů blesků pro budoucí geostacionární konstelaci Národního úřadu pro oceán a atmosféru.
Smlouva nařizuje vyvinout dva letové přístroje a zahrnuje opce na dva další.

York Space Systems

Americké vojenské družice postavené společností York Space Systems si úspěšně vyměňovaly data na oběžné dráze pomocí optických komunikačních terminálů Tesat-Spacecom.

Ursa Major

Ursa Major, společnost zabývající se raketovým pohonem se sídlem v Coloradu, získala od americké armády nové finanční prostředky ve výši 12,5 milionu dolarů na pokrok ve vývoji a výrobě raketových motorů na tuhé pohonné látky.

U-space

Francouzský startup U-space bude spolupracovat s nadnárodním dodavatelem raket MBDA na vývoji dvojice družic, které budou demonstrovat detekci, charakterizaci a zaměřování družic a jiných zařízení ve vesmíru. Družice spadají do plánů agentury DGA .

Samara Aerospace

Startup Samara Aerospace získal kontrakt společnosti SpaceWERX na vývoj zlepšeného zaměřování družic o hmotnosti o 200 až 500 kilogramů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejbližší přednášky

záznamy přednášek

Michal Václavík – Kosmické sondy a jejich objevy, 2019 – 2020 (28.11.2020)

Dlouho dobu jsem přemýšlel, zda zde uvádět kosmonautické přednášky, které se týkají objevů kosmických sond, či zajímavých startů raket v určitém období. Jedná se totiž o přednášky, které jsou aktuální hlavně v čase, kdy byly předneseny, časem sice obsahově nezastarávají, ale zájem o jejich zhlédnutí se výrazně snižuje. Přesto jsem se rozhodl přidávat i je, proto se v budoucnu s těmito přednáškami budete setkávat i zde. Přeci jen, cílem je shromáždit na jednom místě všechny známé a publikované přednášky, které se zabývají kosmonautikou a vše, co s ní souvisí. Dnešní přednáška nám nabídne přehled kosmických sond, které se nachází mimo oběžnou dráhu Země. Půjde tedy o sondy zkoumající sluneční soustavu, v našem přehledu zavítáme k naší centrální hvězdě i planetám Merkur, Venuše, Mars či Jupiter a nezapomene ani na asteroidy, Měsíc či sondy New Horizons, která stále opouští naší sluneční soustavu. Přednášejícím, který nám ty nejzajímavější sondy představí, je Ing. Michal Václavík, zaměstnanec České kosmické kanceláře, který od roku 2007 spolupracuje s ČVUT v Praze a podílí se zde na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmické systémy, Nosiče a družice a Kosmický prostor. Přednáška byla pronesena v rámci Noci vědců 2020 na Hvězdárně

Petr Zelený – Třináct věcí, které zachránily Apollo13 (27.11.2020)

11. dubna 1970 se vydalo k Měsíci 5. pilotované Apollo a celkově třetí mise, která měla přistát na jeho povrchu. Posádku tvořili velitel Jim Lovell, zkušený astronaut s československými kořeny a dva nováčci. Těmi byli pilot velitelského modulu John Swigert a Fred Haise, pilot lunárního modulu. Jako místo přistání byl vybrán kráter Fra Mauro. Celý start proběhl více méně v pořádku s výjimkou problémů, které způsobily předčasné zhasnutí jednoho z motorů druhého stupně. Tento nedostatek tahu však dokázaly zbylé motory spolu s třetím stupněm Saturnu posléze dohnat a celá sestava byla v pořádku navedena na dráhu k Měsíci. 55 hodin a 52 minut však senzory detekovaly pokles tlaku ve vodíkové nádrži. Na pokyn řídícího střediska však John Swigert zahájil promíchávání všech nádrží, jak vodíkových, tak i kyslíkových. Zhruba minutu a půl po zapnutí promíchávání nádrží došlo ke katastrofické explozi kyslíkové nádrže číslo dvě. Pro astronauty to nejprve představovalo velké zklamání, nebudou přistávat na Měsíci, ale postupem času se ukázalo, že situace je horší a astronauté na palubě budou doslova bojovat o svůj život. Prolétli okolo Měsíce a zamířili směrem k Zemi. Celý let byl doprovázen řadou velkých improvizací, které připravovalo řídící

Tomáš Přibyl – Když padají rakety (28.2.2012)

Během celé historie kosmonautiky se odehrálo několik tisíc startů raket a protože každé úspěšné lidské konání se neobejde bez překážek a selhání, odehrály se v kosmonautice i stovky selhání různých raket. Nejčastěji startující raketou světa je sovětský/ruský Sojuz, který absolvoval více než tisíc startů, má však za sebou i 28 selhání z nejrůznějších příčin. Pokud bychom do rodiny raket Sojuz započítali i rakety Molnija a Vostok, naroste nám počet úspěšných startů o několik set, ale budeme nuceni připočíst i dalších téměř padesát selhání těchto nosičů. Jednou z nejúspěšnějších a nejslavnějších raket současnosti je americký Atlas V. Rakety Atlas jsou tu s námi již od 50. let a mají za sebou více než 300 orbitálních startů, ovšem i 49 selhání. Takhle bychom mohly procházet jednotlivou rodinu raket za druhou. Na závěr svého krátkého shrnutí proto ještě představím rakety Proton, které absolvovaly 423 orbitálních startů, 48 z nich však neskončilo úspěšně. O selháních raket nám ve své přednášce povypráví redaktor serveru kosmonautix pan Ing. Tomáš Přibyl. Přednáška se uskutečnila na půdě Hvězdárny a planetária Brno.

Pavel Boháček – Člověk a jeho potřeby při cestách do kosmu (14.11.2019)

Tento týden se budeme zabývat činností člověka v kosmonautice. Na tyto činnosti se budeme dívat z různých úhlů. Jedním z těchto pohledů je i lékařství, patří sem ale i zajištění životních potřeb člověka, který se nachází v kosmu. Jaké jsou vlastně potřeby člověka, který se nachází na oběžné dráze, na co vše je potřeba dávat pozor? Jak vypadá zásobování astronautů vodou? Jak si připravují jídlo a jaké jídlo vlastně jedí? Jaké nebezpečí jeho organismu hrozí? Je rozdíl mezi problémy mužů a žen? Jak se provádí hygiena a jak chodí kosmonauté na záchod? Přináší kosmonautika i nějaké pozitiva pro pozemskou medicínu? Které osobnosti stály za zrodem tohoto netradičního oboru? Na tyto a další otázky se vám pokusí odpovědět dnešní přednášející, kterým je Pavel Boháček, člen Kosmoklubu a redaktor kosmonautixu, který vystudoval ošetřovatelství na 3. lékařské fakultě UK. Přednáška byla proslovena v Děčíně, v rámci projektu Café Nobel.

Petr Zelený – Cesta kolem světa za 108 minut (19.3.2021)

V dnešní přednášce se vrátíme na počátek dubna, kdy vrcholily oslavy 60. výročí letu prvního člověka do vesmíru. Na našem serveru jsme této události věnovali celý týden, během kterého jsme našim divákům nabízeli jen samé živé přenosy a streamy. Dnešní přednášku jsem si tehdy odložil, protože jsem měl pocit, že je už tak trošku přegagarinováno. Ale nyní, kdy se v kalendáři píše již polovina května, se k tomu vystoupení můžeme vrátit. 12. dubna roku 1961 proběhla jedna z největších událostí pilotované kosmonautiky, kdy se do vesmíru podíval první člověk a občan Sovětského Svazu, nadporučík Jurij Gagarin. Jeho rodná země si tímto startem připsala další velký zářez v nevyhlášené válce o kosmická prvenství. Nedávno jsem i zachytil názor, se kterým se dá souhlasit. Když by totiž byli první ve vesmíru Američané, byť by šlo v jejich případě jen o suborbitální skok, tak by patrně nikdy nebyl s takovou velkou vervou zahájen program Apollo a celá historie kosmonautiky by se vyvíjela jiným způsobem. A nyní k samotné přednášce, celý průběh kosmického letu Jurije Gagarina nám představí pan Mgr. Petr Zelený, odborný pracovník Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde i tato

Jan Spratek – Diskuze na 1. IT Gymnáziu (28.4.2021)

Popularizace různých vědeckých oborů byla a je důležitá. Vždy se tím dá povědomí širšímu okruhu lidí o tom, čím je daný obor zajímavý a prospěšný. Pro každou věkovou skupinu však přináší něco jiného, ti starší se seznámí například s pokrokem v oblasti, která je vždy zajímala, ale tak nějak se nepředpokládá, že by popularizace změnila život dotyčného. V případě mladšího publika je popularizace vědy zdaleka nepřínosnější. Často totiž mohou tito posluchači být ve věku, kdy si vybírají své budoucí povolání a zajímavá přednáška, hezký článek či vtipný rozhovor mohou nerozhodnutého člověka přitáhnout k bližšímu studiu daného předmětu. Vzpomínám si, že řada astronomů udává, že k zájmu o jejich obor je přitáhnul televizní seriál Okna vesmíru dokořán. Přednáška, kterou vám dnes chci nabídnout, je přednáškou jen napůl. Přednášející, kterým je pracovník Hvězdárny hlavního města Prahy Jan Spratek, hovořil při svém vystoupení o velké spoustě kosmonautických témat. Opravdu se nedá shrnout, o čem jeho vystoupení bylo, protože tu vysvětloval podstatu oběžné dráhy, jindy mluvil o chybách ve filmu Gravitace, či probíral různá selhání raket a kosmických lodí. Jeho výklad byl prokládán dotazy publika, kterým byli studenti

Marek Skarka – Exoplanety z vesmíru (26.11.2020)

O tom, kolik je vidět na obloze planet, měli starověcí astronomové úplně jasno. No, počítejte sami se mnou, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Je to tak, stačili by vám prsty jedné ruky. A tento údaj se do 18. století v podstatě nezměnil. Až v roce 1781 objevil britský astronom William Herschel planetu Uran. Na sedmou planetu jsme pak čekali až téměř do poloviny století následujícího, když nejprve dva astronomové nezávisle na sobě spočítali, že by měla existovat planeta další. Tu objevil v září roku 1846 Johann Galle. Byla pojmenována Neptun. Za osmou pozorovatelnou planetu bylo pak dlouhá desetiletí považováno Pluto, než bylo administrativním rozhodnutím z tohoto seznamu v roce 2006 vyřazeno. Astronomové také předpokládali, že i kolem jiných hvězd by se měly nacházet planety. Ale až do konce 80. let 20. století se jednalo spíše jen o odhady. První nalezená a všeobecně uznávaná exoplaneta se datuje do roku 1992. Od té doby se s jejich objevy jakoby roztrhl pytel. Pro jejich detekci se používá řada metod, patří sem metoda radiálních rychlostí, mikročočky, transity aj. Do pozorování a detekce exoplanet se zapojily i kosmické sondy. Ty

Milan Halousek – Vesmírný skafandr – aneb oblek supermana ! (10.6.2020)

S výškou jak známo řídne atmosféra a už horolezci mají problém dýchat, pokud se vydávají na vyšší kopec. Podobný problém měli i piloti stíhaček a bombardérů za druhé světové války, když jejich letouny začali létat ve vyšších výškách. Na základě těchto zkušeností začali nejprve posádky těchto letadel dostávat na palubu kyslíkové přístroje a později, když nastala éra proudových letadel, tak začali být vybavováni přetlakovými oděvy. S nástupem kosmonautiky však začal i přechod k oděvům, které umožnili udržovat člověka na živu i v prostředí, kde je už ze všech praktických pohledů vzduchoprázdno. Ze začátku oděvy kosmonautů pochopitelně vycházely z obleků, které využívají vojenští piloti, ale bylo nutno zajít dál. Kosmické skafandry se prakticky dělí na dvě skupiny. Tou první jsou skafandry lehké, které slouží hlavně pro start a přistání a jejich účelem je umožnit kosmonautovi přežít v okamžiku, kdyby na palubě jeho kosmické lodi došlo ke ztrátě tlaku. Druhou skupinou jsou takzvaně těžké skafandry, které jsou určeny pro práci ve volném prostoru. Podskupinou těchto oděvů byly pak ty, které používala americká NASA při výstupech na Měsíci. Musely umožnit astronautům pracovat, zároveň však nesměly být

Tomáš Přibyl – Čelomejův lunární program (28.11.2020)

V závěrečné přednášce tohoto týdne se podíváme směrem k Měsíci. Závod o prvního člověka na Měsíci byl vyhlášen prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym v roce 1961. Jeho projev byla reakce na první let člověka do vesmíru. Tím však nebyl Američan ale sovětský občan Jurij Gagarin. Bylo tedy nutno probudit národ, který se cítil pokořen a ohrožen. Po Kennedyho burcujícím projevu se celá země semknula a pod vedením NASA vyvinula raketu Saturn V, lunární modul i kosmickou loď Apollo. V SSSR tomu bylo jinak, hlavní tíha kosmického programu sice ležela na Sergeji Koroljovovi a jeho OKB-1, ale i další konstrukční kanceláře přišly s vlastními plány na dopravu člověka na Měsíc. Navíc částečně nefungovala ani spolupráce mezi jednotlivými konstruktéry. Jedním z těchto konstruktérů byl i Vladimír Čelomej, člověk, který vyvinul balistickou raketu UR-200 i těžký raketový nosič UR-500. Tato raketa je známější pod jménem Proton a létá do dnešních dnů. Pro dobytí Měsíce měl v plánu vyvinout supertěžký nosič UR-700 s nosností přibližně 150 tun na nízkou oběžnou dráhu. O jeho měsíčních plánech nám bude přednášet Ing. Tomáš Přibyl, člen redakce kosmonautixu a kurátor Technického muzea v Brně. Přednáška byla pronesena v rámci

Martin Gembec – Rakety Falcon (2.5.2017)

V roce 2002 se jeden mladý milionář plný nápadů rozhodl založit raketovou firmu a do vínku jí dal dva hlavní směry. Tím prvním byla levnější doprava materiálu do vesmíru a tím druhým pak dopravit člověka na Mars. Tento podnikatel se jmenoval Elon Musk a firma, kterou tehdy založil společně s několika dalšími přáteli se dodnes jmenuje Space Exploration Technologies Corp., zkráceně SpaceX. Tato společnost se nejprve vrhla na stavbu malé nosné rakety Falcon 1, která se v září roku 2008 dostala na oběžnou dráhu. Už o několik let dříve však zvítězila ve výběrovém řízení NASA o dopravu nákladů na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Pro tyto účely Muskova společnost vyvinula daleko větší nosič Falcon 9 spolu s nákladní lodí Dragon. Raketa Falcon 9 začala létat v roce 2010. Nejprve jen zásobovala ISS, ale posléze vstoupila i na komerční trh a začala vynášet telekomunikační i vojenské a špionážní družice. Jedním z velkých úspěchů této firmy je i nově vyvinutá kosmická loď Crew Dragon. V současné době se tato firma snaží na malé základně Boca Chica vyvinout raketu Starship, která by měla jednoho dne dopravit člověka na povrch Marsu.

Tomáš Petrásek – Organismy v kosmu: Panspermie a život v meteoritech (26.2.2016)

Dnešní přednášku jsem se rozhodl věnovat astrobiologii. Přednáška, která nás dnes čeká je velmi zajímavá. Na jejím počátku vás autor seznámí s pojmem volného kosmu a vysvětlí, jaké podmínky v něm panují. Poté už přejde k tématu, které vás, jako milovníky kosmonautiky patrně bude zajímat ještě více. Může nějaký živý organismus přežít ve volném kosmu? Pokud ano, tak jak? Značná část příkladů, které uvede, pochází z pozemských simulací ve vakuu, ale ty zbylé nás seznámí i s kosmickými cestovateli z řad živočišné říše. Zvířátka jsou sice zvířátka, ale jak by na toto prostředí zareagoval lidský organismus? Máme z našich dějin příklady lidí, kteří byli vystavení volnému prostoru? Bez zajímavosti nebude ani autorovo povídání o možnostech přenosu živých organismů pomocí meteoritů. O těchto a dalších zajímavých podrobnostech bude dnes vyprávět RNDr. Tomáš Petrásek, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Přednáška samotná pak pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky 29 – s Dušanem Majerem o čínské kosmonautice – online přenos v 20:00 (2.5.2021)

Končící týden pro pro vás připravil ještě poslední přenos. Tentokrát však nepůjde o záznam starší přednášky, ale o pozvánku na přenos budoucí. Již více než rok pro své nepřítomné návštěvníky a diváky připravuje Hvězdárna a planetárium online pořad Sedmikrásky, ve kterém pravidelně informují o novinkách na poli astronomie a kosmonautiky. Vždy se dozvíte, co je možno zahlédnout na noční obloze a čas od času si připraví také povídání o různých zajímavostech. V odvysílaných pořadech byla již řeč o reformách kalendáře, světelném znečištění, vesmírných katastrofách či letech na Měsíc v rámci programu Apollo. Průvodci pořadu budou jako obvykle ředitel brněnské hvězdárny a senátor Jiří Dušek společně s redaktorem českého rozhlasu Brno Jiřím Kokmotosem.

Zmínění pánové si také do svého vysílání zvou čas od času různé zajímavé hosty jako jsou například Zdeněk Mikulášek, Norbert Werner, Miloš Tichý, Miloslav Druckmüller a další. Tentokrát se oba hlavní protagonisté opět rozhodli pozvat do svého pořadu experta na kosmonautiku a šéfredaktora serveru kosmonautix.cz Dušana Majera. Tématem jejich rozhovoru bude nedávný start nejsilnější čínské nosné rakety CZ-5, která při svém sedmém startu vynesla na oběžnou dráhu základní modul čínské kosmické stanice Tianhe.

Pavol Kalinay – Kedy poletíme na Mars? | Let na Mars (20.1.2020)

Pomalinku se nám končí další týden, který jsme věnovali průzkumu těles sluneční soustavy a není proto žádným divem, že v něm dnes budeme pokračovat. Poprvé a naposledy se lidstvo vydalo na povrch jiného tělesa v letech 1969-1972, kdy americká NASA pomocí mohutných raket Saturn V vysílala své astronauty na Měsíc. Tyto lety inspirovali k zájmu o kosmonautiku i dnešního přednášejícího, kterým je pracovník Slovenské akademie věd, pan RNDr. Pavol Kalinay CSc. Ten ve své přednášce nejprve představí základní pojmy, mezi které patří i 1. kosmická rychlost, což je údaj, který nám říká, jaká je minimální kruhová oběžná rychlost, aby těleso, které obíhá v gravitačním poli jiného objektu nespadlo na jeho povrch. Pokračovat bude poté vývojem pilotované kosmonautiky od počátku 70. let. Nezapomene pochopitelně zmínit i ISS, tedy Mezinárodní vesmírnou stanici, která nad našimi hlavami obíhá již více než 20 let. V další části přednášky se budeme věnovat současnému stavu průzkumu planet naší Sluneční soustavy. Když si však vzpomenete na název dnešní přednášky, zajisté vás nepřekvapí, že hlavní pozornost bude zaměřena na výzkum rudé planety. Poté se už dostaneme k finální části přednášky, ve které se

Tomáš Přibyl – Apollo, sny a skutečnost (5.2.2013)

Dnes budeme pokračovat v načatém tématu průzkumu těles sluneční soustavy anebo možná ne. Program Apollo, který byl připravován jako pokračování programu Mercury, nabral definitivní podobu až po slavném projevu prezidenta J.F. Kennedyho. V jeho rámci se mezi léty 1968-1972 uskutečnilo 11 pilotovaných startů, 12 lidí chodilo po Měsíci a celkem 24 astronautů se ocitlo v jeho blízkosti. Ve stejném období vznikly v Kennedyho vesmírném středisku dvě obří startovní rampy a postaveno bylo i mnoho dalšího zařízení, včetně legendární budovy Vertical Assembly Buildin. Následníkem Apolla byl program Apollo Applications, který měl být rozsáhlý a měl využívat zkušenosti získané během Apolla. Z tohoto programu však zbylo jen torzo, v podstatě se podařilo realizovat jen orbitální laboratoř Skylab, ke které se v letech 1973-74 vydaly celkem 3 pilotované mise. Aplikací Apolla však mělo být mnohem víc. S nerealizovanými plány vás v dnešní přednášce seznámí známý popularizátor kosmonautiky, pan Ing. Tomáš Přibyl, redaktor serveru kosmonautix a kurátor Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila počátkem roku 2013 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.

Jiří Kroulík – Od Lunochodu k mobilní laboratoři Curiosity (21.04.2017)

Lidstvo od jakživa toužilo prozkoumávat cizí světy, ale na dlouhou dobu se jednalo pouze o utopické představy. Až teprve program Apollo těmto představám lidí dodal jasné obrysy. V červenci roku 1969 dosedl do Moře klidu lunární modul Apolla 11. Tehdy se poprvé na jiném tělese než na Zemi obtiskla do prachu lidská stopa. Neuplynula však dlouhá doba a k lidským šlápotám se přidaly i první stopy kol. Jako první je na povrchu Měsíce udělal sovětský Lunochod-1, když v listopadu roku 1970 přistál. Jen o několik měsíců později, v lednu 1971 se na Měsíc dostala i posádka Apolla 14, která si sebou přivezla i dvoukolový transportér MET. O půl roku později, v červenci 1971 už se James Irvin a David Scott proháněli po povrchu v lunárním roveru a jejich kousek pak zopakovaly i obě zbývající Apolla, tedy 16 a 17. Svůj druhý a poslední zářez na Měsíci pak zaznamenali i Sověti, když počátkem roku 1973 vyslali k Měsíci Lunochod-2. Posledními dvěma měsíčními vozidly jsou pak čínské rovery Yutu-1 (2013-2016) a Yutu-2 (2019-). Druhým a posledním tělesem, po kterém se proháněla pozemská technika je planeta Mars. Všechny tyto průzkumníky vyslala na rudou planetu americká

https://kosmonautix.cz/zaznamy-prednasek/10/