Štítek ‘Tiangong 1’

Putování po Nebeských palácích II. díl

Osmnáctého října 2016 vstoupila na palubu stanice Tiangong 2 první posádka, kterou tvořili taikonauti Jing Haipeng a Chen Dong. Takto začal pokus Číny o nejdelší pobyt svých vyslanců na orbitě Země. Stanice Tiangong-2 je vlastně hlavně technickým demonstrátorem a demo verzí budoucí velké čínské stanice. Jako taková nemá velké vědecké cíle, ale hlavně technologický význam. Ale i přesto, nebo právě proto je velice zajímavá. Pojďme se ve druhém díle našeho krátkého třídílného seriálu podívat podrobněji na technologické řešení celé této stanice.

Putování po nebeských palácích I. díl

Čínská kosmonautika zažívá v posledních letech těžko srovnatelný rozvoj, který tuto zemi regulérně zasadil vedle matadorů světové kosmonautiky, jakými jsou USA, stále ještě je Rusko a ESA. Nyní se na orbitální dráze nachází dvě čínské stanice. Ta první bohužel již nekontrolovatelně padá a ta druhá čeká na první posádku. Vzhledem k tomu, jak málo informací Čína o stanicích i jejich programu uvolňuje, je obtížné k ní říci něco podrobného. To nám však nezabrání, abychom v souvislosti s první vypuštěnou pilotovanou lodí ke stanici Tiangong-2 nepředstavili třídílný seriál o této stanici. A nakonec dojde snad i na ty podrobné technické údaje.

Tiangong-2 na finální dráze, Tiangong-1 neřízeně padá

Tiangong-1

Stanice Tiangong-2, která byla vypuštěna minulý týden, už dosáhla své určené oběžné dráhy. Ta je kruhová a nachází se ve výšce 393 kilometrů nad zemským povrchem. Po startu se stanice nacházela na nižší oběžné dráze s parametry 200×347 kilometrů (nejnižší a nejvyšší body dráhy), ze které musela vystoupat pomocí vlastních motorů. Čína také odhalila zajímavé informace o vybavení stanice, na palubě Tiangongu-2 se totiž nacházejí velice přesné atomové hodiny, které používají pokročilou technologii studených atomů. Tyto hodiny by se měly v časovém horizontu 30-300 milionů let zpozdit o méně než jedinou sekundu. Hlavním účelem takto přesných hodin by kromě výzkumu měla být synchronizace ostatních atomových hodin ve vesmíru. Ty se používají převážně na navigačních satelitech, které si musí pro správnou funkci udržovat velmi přesný čas. Lepší synchronizace mezi jednotlivými satelity by tak přinesla vyšší navigační přesnost.

Fanoušci kosmonautiky si postavili vesmírnou stanici

Tiangong-1

Pokud je někdo z Vás vášnivým nebo alespoň příležitostným modelářem, nejspíš se u Vás doma vyskytují nějaké modely současných či historických vesmírných lodí, raket, vědeckých sond či přistávacích modulů. Snad každý správný fanoušek kosmonautiky má doma nějaký takovýto výtvor v měřítku, které dovoluje jeho umístění na polici, do vitrínky či zavěšení pod strop. Napadlo Vás ale někdy, postavit si vesmírnou loď nebo orbitální stanici v měřítku 1:1? Partu nadšenců ze severočínské provincie Hebei ano! V malé skupince se pustili do stavby kopie první čínské vesmírné stanice Tiangong-1 o délce desíti metrů a průměru 3,35 m. Nejedná se ale o pouhou maketu. Stanice obsahuje několik funkčních zařízení. Dokončení veledíla jim trvalo čtyři měsíce a my Vám v dnešním krátkém článku jako malou zajímavost nabídneme několik fotografií tohoto modelu.

Dvě čínské stanice na oběžné dráze

úvodní obrázek

Nedávno jsme Vás informovali o aktualizovaných plánech týkajících se nové čínské orbitální stanice Tiangong-2 a nové nákladní lodi Tianzhou. Dnes přicházíme s překvapující zprávou. Čína bude mít na oběžné dráze dvě orbitální stanice! “Stanice Tiangong-1 je v dobrém stavu, její systémy pracují normálně a má i dostatek paliva pro další operace,” uvedl Wang Zhaoyao, ředitel čínského pilotovaného programu. Toto oznámení padlo na tiskové konferenci v Pekingu uspořádané u příležitosti třetího výročí vypuštění stanice Tiangong-1. Kromě toho v současnosti probíhá již třetí výběr do čínského sboru kosmonautů.

Desátá “Božská loď” míří k “Nebeskému paláci”

Je úterý 11.6., hodinky všech přítomných na čínském kosmodromu Ťiou-čchüan ukazují 17:38. Ve střední Evropě je o šest hodin méně. Odpočítávání oznamuje, že se blíží další start čínské rakety. A co víc – po roce opět letí do kosmu tajkonauti. Trojice natěsnaná v útrobách kosmické lodi Šen-čou 10 sedí na vrcholku rakety Čchang-čeng 2F. Odpočet končí, motory se zapalují a raketa se velmi zvolna odlepuje od rampy. Nežene se prudce k nebi jako třeba Sojuz. Místo toho zvolna nabírá rychlost a spolehlivě stoupá k obloze. Její cíl leží ve výšce skoro 300 kilometrů nad Zemí – tchajkonauti letí na orbitální stanici Tiangong-1. Deset minut po startu už byla 8 a půl tuny vážící Šen-čou 10 bezpečně na oběžné dráze.

Kosmotýdeník 36. díl (19.5. – 26.5.2013) + Bonus

Jako každou neděli je tu i dnes kosmotýdeník, tedy souhrn toho nejzajímavějšího, co přineslo posledních sedm dní v oblasti kosmonautiky. Dnes se podíváme na dění na Mezinárodní kosmické stanici a problémy, které ještě stále může přinést neposlušný Progress, kterému se nevyklopila jedna z navigačních antén. Dále se podíváme na Čínský plánovaný let k ShenZhou 10 k jejich orbitální stanici Tiangong-1. Třetí zpráva se bude věnovat družici GOES 13, která zaznamenala potíže s orientací a jejíž porucha komplikuje systém varování před hurikány v USA. V tomto kosmotýdeníku však přidáme i jeden bonus, bude jím report ze setkání uživatelů a tvůrců fóra kosmonautix.cz. Přejeme příjemné čtení.