Štítek ‘problém’

Požár v ruském segmentu a evakuace ISS

úvodní obrázek

„Servisní modul plný kouře tak hustého, že stěží vidíme jeden druhého a někde za panely modulu je skrytý požár, který je potřeba najít a zneškodnit. Během toho všeho mám na sobě plynovou masku, ve které se člověk dokáže hezky zahřát. Tak vypadal začátek mého dne. Jakmile se servisní modul zaplnil kouřem, popadli jsme s Antonem a Terrym naše plynové masky. Zadrželi jsme dech, nasadili si masky a poté zprudka vydechli do chemického zásobníku, abychom započali reakci, která nám poskytne kyslík k dýchání na další hodinu. Jedná se o izolovaný systém: k produkci kyslíku tato reakce využívá oxidu uhličitého a vodních par, které vydechujeme. Jde zároveň o exotermickou reakci, což znamená, že generuje teplo. Chvíli to trvá, zvyknout si na dýchání horké a suché dodávky plynu ze zásobníku a každý z nás si trochu zakašlal. Určitě je to ale lepší, než dýchat spaliny ze skutečného požáru na oběžné dráze!

Hoří!

úvodní obrázek

„Jak vždy a všude ráda vysvětluji, naše Mezinárodní vesmírná stanice je velice bezpečné pracovní prostředí. Faktem však zůstává, že se tento komplex nachází ve vesmíru, obklopený vakuem a kroužící kolem naší planety rychlostí 28 000 km/h ve výšce 400 km. To všechno zapříčiňuje, že některé situace na stanici vskutku mohou být poměrně kritické a potenciálně i život ohrožující. Právě proto všechny posádky podstupují rozsáhlý výcvik, aby věděli, jak správně reagovat na možné nouzové scénáře. Tady je příběh z jedné takové nouzové simulace: požár na palubě!

Kosmotýdeník 146. díl (29.6. – 5.7.2015)

Česká republika si dnes připomíná státní svátek – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, ale ani to nezabrání vydání již 146. dílu našeho seriálu Kosmotýdeník. I tentokrát na Vás čekají události uplynulých sedmi dnů, které by rozhodně neměly zapadnout. Tento týden nepatřil k těm, které by fanoušky kosmonautiky zasypaly tunami událostí. Kromě stále se zlepšujících fotek trpasličí planety Pluto nás čeká i problém sondy New Horizons. Navíc se podíváme na velmi důležitý zásobovací let ke stanici ISS, ale navštívíme také kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko.

Mezinárodní hlídač oceánů skončil

Argentinská družice Satelite de Aplicaciones Cientificas-D, označovaná zkratkou SAC-D, která na své palubě nese americký přístroj Aquarius, měla na oběžné dráze pracovat 5 let. Místo toho ukončila svůj provoz po čtyřech letech. 8. června totiž družici potkal problém na elektroinstalaci, který způsobil její konec. I přesto, že měl satelit fungovat ještě rok, výsledky ukazují, že hlavní vědecký přístroj na palubě – americký Aquarius stačil nasbírat potřebné množství dat. Družice byla v první řadě určená ke sledování oceánu s hlavním důrazem na měření salinity (slanosti) na různých místech. Kromě toho měřil také vlhkost pozemské půdy.

Motor Sojuzu rozhodil ISS

O tom, že problémy přijdou, pokud se motor nezažehne, není potřeba diskutovat. Ovšem někdy může nastat úplně obrácený případ – motor se zažehne v době, kdy nemá. Kosmická loď Sojuz TMA-15M, která má už zítra dopravit na Zemi Antona Škaplerova, Terryho Virtse a Samanthu Cristoforetti, včera během rutinních zkoušek zapálila svůj motor. K neobvyklé situaci došlo v 17:27 našeho času, v době, kdy se testovaly komunikační systémy lodi. Není zatím jasné, zda se motor aktivoval sám od sebe, nebo zda k jeho zapnutí nedošlo nešťastnou náhodou. Ruští specialisté každopádně celou událost vyšetřují a hledají příčiny anomálie.

Už zase ten padák …

NASA včera již podruhé vyzkoušela technologii nafukovacího štítu s nadzvukovým padákem LDSD (Low Density Supersonic Decelerator), který by měl v budoucnu umožnit přistávat na Marsu s mnohem těžšími náklady, než je možné dnes. První pokus proběhl téměř přesně před rokem a všechno běželo dobře až do chvíle, kdy se náporem roztrhal padák. Druhý pokus včera probíhal přesně podle stejného scénáře – vynesení balónem do výšky téměř 40 kilometrů, odpojení, zapálení raketového motoru, nafouknutí postranních vzduchových vaků, vystřelení padáku. Bohužel i tentokrát došlo k jeho roztrhání. Řídící týmy přesto neztrácí naději. Analýzou nasbíraných dat a kamerových záznamů ve vysokém rozlišení, které jsou uložené na palubě by chtěli přijít závadě na kloub.

Kosmotýdeník 139. díl (11.5. – 17.5.2015)

Kosmonautika i my samotní máme za sebou další týden. Pokud vás zajímají události, které v uplynulých sedmi dnech hýbaly průzkumem vesmíru, jste tu správně. Právě totiž vyšlo další vydání kosmotýdeníku. V něm se podíváme samozřejmě na událost, která očernila konec týdne. Havárie rakety Proton však nebyla jedním sobotním neúspěchem ruské techniky. Podíváme se ale i na SpaceX, která získala cennou certifikaci své rakety a nevynecháme ani Mars, Ceres, nebo odstoupení Sarah Brighton z její plánovaného výletu na Mezinárodní vesmírnou stanici. Přejeme hezké čtení a příjemnou neděli.

SLEDUJEME: Problémy ruské techniky nekončí

Kosmická technika vyrobená v největší zemi světa zažívá v těchto dnech velmi těžké období. Svět ještě nerozdýchal ztrátu zásobovací lodi Progress M-27M (vyšetřování stále trvá, ale vypadá to na chybu horního stupně) a už tu máme další selhání. Dnes, tedy v 7:47 SELČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Proton. Jejím nákladem byl 5 325 kg těžký telekomunikační satelit MexSat-1 přezdívaný též Centenario. Cílem byla dráha přechodová ke geostacionární – 35 786 x 8 985 km se sklonem 20,1°. Krátce po startu se ale začaly objevovat informace o problémech.

Žádný astronaut nebude trpět hlady!

úvodní obrázek

„Na ISS uběhl další týden. Jeden z mých posledních tady na palubě. Když se člověk dobře baví, čas opravdu letí! Jedna z největších zpráv uplynulého týdne je, že ruská zásobovací loď Progress 59P nezvládla svou cestu k ISS. Jsem si jistá, že jste o tom slyšeli. V úterý ráno jsme obdrželi hovor z Houstonu, ve kterém nám bylo řečeno, že řídící středisko v Moskvě změnilo letový profil nákladní lodi na dvoudenní přiblížení ke stanici. Kdyby bylo použito standardního šestihodinového letového profilu, Progress by se k ISS připojil ještě téhož dne odpoledne.

Jak nehoda Progressu ovlivní jízdní řád ISS?

Pohled na ISS očima termokamery Dragonu.

Progress M-27 shořel i s téměř dvěma a půl tunami zásob včera ve 4:20 našeho času nad jižní částí Tichého oceánu. Nespálené trosky mohly dopadnout do oceánu, nebo na území Chile a Argentiny až po Falklandské ostrovy. Zatím ale nikdo žádný úlomek nenašel a není jisté, zda se někdy vůbec něco najde. Po Progressu se tedy “slehla zem”, ale následky jeho selhání se budou řešit ještě několik týdnů. Z bezpečnostních důvodů bude potřeba překopat dosavadní plány provozu ISS na nejbližší období. Dojde k odkladům, urychlením ale i prohození pořadí startů.