Štítek ‘Irán’

Zničená rampa na Chomeneího kosmodromu

Íránci se letos pokoušejí opakovaně vypustit nějaký svůj satelit. Po dvou neúspěších začátkem tohoto roku se na Chomeneího kosmodromu v severní provincii Semnan připravoval letošní třetí start. Prvním pokusem bylo vyslání 90 kg družice pro dálkový průzkum Země “Payam-e Amirkabir” 15. ledna raketou “Simorgh”, jejíž třetí stupeň selhal a nedodal satelitu protřebnou rychlost pro umístění na orbitu. Druhý pokus se konal necelý měsíc potom, tentokrát dvoustupňovou raketou “Safir”, která orbity potvrzeně dosáhla poprvé již roku 2009. Tentokrát měla být (z jiné – tzv. kruhové – rampy) 5. února vypuštěna družice s podobným vybavením, o hmotnosti 52 kg “Dousti 1”. Ani tento satelit nedosáhl orbity. Třetí start se připravoval koncem srpna t.r., ale 29. došlo k výbuchu na “kruhové” rampě, jehož stopy byly jako první zachyceny družicí společnosti Planet. Spekulovalo se o tom, že byla zničena i komunikační družice “Nahid 1”, ale íránské zdroje tvrdí, že družice na nosiči v době výbuchu ještě nebyla.

Dým nad Chomeneího kosmodromem

Satelitní snímek PlanetLab ukazuje rampu, na které zřejmě došlo v výbuchu rakety (asi Safir, s družicí Nahid-1) – třetí nepodařený letošní íránský pokus. 29. srpna 18:05

Írán zřejmě chystá start rakety

Snímky zachycené od 4. do 7. ledna družicí SkySat odhalily přípravy na start v Íránu z kosmodromu Khomeini. Nosičem je zřejmě raketa Simorgh. Zdroj 9. ledna 13:47

Kosmotýdeník 125. díl (2.2. – 8.2.2015)

Další týden utekl jako voda a je na čase připomenout si důležité momenty, které s sebou uplynulých sedm dní přineslo. Již 125. díl našeho seriálu Kosmotýdeník Vám přinese informace o návrhu rozpočtu pro NASA na fiskální rok 2016, který v některých ohledech překvapil. Z Ameriky se přesuneme do Jižní Ameriky, kam dorazily dva satelity evropského navigačního systému Galileo. Třetím velkým tématem bude příprava firmy SpaceX na test záchranného systému u chystané pilotované lodi Dragon. V minulém díle našeho seriálu nebyly žádné mini-zprávy, dnes si to ale vynahradíme a dáme si rovnou čtyři.

Íránský úsvit lepších časů?

Není to tak dávno, co jsme na našem webu psali o tom, že íránská kosmická agentura ISA pravděpodobně ukončila svou činnost. Vývoj v posledních dnech ale ukazuje, že se tato zpráva zřejmě nezakládala na pravdě. Jenom se tím potvrzuje to, co jsme o Íránu věděli už dávno – zprávy odsud přichází jen velmi zřídka a jejich pravost je povětšinou … diplomaticky řečeno diskutabilní. Berme proto i dnešní článek pokud možno s rezervou. Kdo ví, třeba se po čase ukáže, že pravda byla trochu jinde.

Kosmotýdeník 122. díl (12.1. – 18.1.2015)

Mezinárodní vesmírná stanice ISS

Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný souhrn toho nejzajímavějšího, co přinesl uplynulý týden na poli kosmonautiky. Pokud nestíháte číst každý den naše články a přesto si chcete udržet přehled o aktuálním dění, je právě seriál Kosmotýdeník ideální volbou. Dnes nás čekají tři velká témata – poplach na ISS, který se naštěstí ukázal jako planý, pravděpodobný konec íránské kosmické agentury a začátek vědecké mise sondy New Horizons. Kromě toho jsme pro Vás připravili i tři menší témata.

28. Kozmická Strojovňa – rakety budúcnosti – druhá časť

Začalo sa tretie tisícročie a s ním sa pomaly začína zdvíhať aj záujem o kozmonautiku. Nedosahuje síce také rozmery ako v šesťdesiatych rokoch, kedy novinky hltali aj obyčajní občania, ale môžeme pozorovať isté zlepšenie. Je to spôsobené niekoľkými faktormi. Tie sa dajú zhrnúť do troch najdôležitejších bodov. Po prvé, vytvorenie obrovskej informačnej diaľnice zvanej internet ktorý pomaly ale isto začína naberať rozmery megasféry z románov Cantos Hyperionu od Dana Simmonsa a po druhé, začínajú sa zobúdzať a presadzovať aj krajiny, o ktorých by sme to rozhodne nepovedali. Ako žiarivý príklad môže poslúžiť India ktorá sa chystá na vypustenie medziplanetárnej družice Mangalyaan, ktorá poletí k Marsu. Zároveň tento miliardový národ pracuje na ďalších zaujímavých projektoch. Nakoniec, väčšina kozmických agentúr a firiem pochopila, aká je reklama dôležitá. Najlepšie PR má určite Spacex na čele so známym miliardárom Elonom Muskom. Hlavne videá ich zariadenia Grasshopper už niekoľkokrát obleteli svet a zahanbiť sa nedala ani loď Dragon, ktorú pozná snáď každý rozhľadenejší človek. Vedľajším efektom trendu popularizácie kozmonautiky je aj dopyt po stále silnejších, lacnejších a ekologickejších raketách. Vývoj nových nosičov prebieha všade, od Číny až po USA. Potreba nahradiť staré rakety je zvlášť cítiť v Rusku, no existujú aj krajiny, ktoré sa snažia rozšíriť svoj arzenál o nosiče s vyššou nosnosťou. Ide hlavne o Čínu, Indiu a aj Izrael. Hlavne prvé dve menované krajiny už pomaly finišujú a okrem väčších motorov ponúknu aj dokonalejšie riadiace systémy, jednoduchšiu prípravu na štart a hlavne nové možnosti.

22. Kozmická Strojovňa – rakety nového milénia – tretia časť

Za posledných niekoľko rokov sa toho v kozmonautike udialo skutočne veľmi veľa. Začiatkom nového tisícročia sa začali testovať a používať rakety novej generácie. Či už ide o americké Delty, Atlasy V, Falcony, Európske Ariane 5 a Vegy, Japonské H-2(A, B), indické PSLV a GSLV. Veľa nosičov je momentálne vo vývoji. Číňania by radi čo najskôr dokončili ťažkotonážnu CZ-5 a slabšie CZ-7 a CZ-11, Rusi pracujú na novej raketovej rodine Angara pomenovanej po rovnomennej rieke, India by chcela vyvinúť GSLV mk.III, Európa začína s vývojom Ariane 5+ a Ariane 6 a to nehovorím o novej americkej superrakete SLS. Čaká nás teda veľmi zaujímavé obdobie. Ak sa čo len polovica všetkých plánovaných projektov dočká realizácie, bude to druhý zlatý vek kozmonautiky. Ako sa to všetko vyvinie uvidíme v roku 2050. Dnes si povieme niečo o krajinách, ktoré by mohli do vývoja vesmírnych technológií zasiahnuť veľmi výrazným spôsobom. Čína je obrovská krajina, ktorá vraj raz predbehne aj USA. Japonsko je momentálne vlastníkom jednej z najvyspejejších rakiet na svete. A Irán? Vojnou zničená krajina by skôr mala investovať finančné prostriedky do obnovy infraštruktúry, ale napriek otrasnej situácii Iránčanov vládne vrstvy neváhajú dávať milióny na kozmické projekty. Ich cieľ je do roku 2018 vystreliť do vesmíru človeka. Prvým iránskym mužom vo kozme by vraj mohol byť bývalý prezident Mahmud Ahmadínedžád. No, (ne)držím palce.