Štítek ‘Ariane 6’

Kosmotýdeník 421 (5.10. – 11.10.)

Kosmonautika pádí kupředu a děje se spousta zajímavých věcí. Pojďte si v pravidelném přehledu událostí, které se staly v kosmonautice za posledních sedm dní, připomenout, co nám průzkum vesmíru přinesl tentokrát. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude pro tento týden Dalekohled Jamese Webba, který dokončil jeden z opravdu zásadních komplexních testů, jenž ověřil celou sestavu. Podíváme se také na odklad mise Crew-1 lodi Crew Dragon, anebo se podíváme na výrobu nové ruské lodě Orel. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Nová high-tech loď ArianeGroup

Nedávno na našem blogu vyšel článek Top 5: lodě ve službách kosmonautiky a během psaní jsem narazil na pár indicií hovořících o tom, že společnost ArianeGroup si nechala postavit úplně novou loď pro přepravu dílů připravované rakety Ariane 6. Zapátral jsem tedy hlouběji a skutečně se mi podařilo tuto informaci potvrdit. Získal jsem i některé podrobnosti a byla by škoda nechat si je pro sebe. Vodítkem byla informace u současného provozovatele (Maritime Nantaise) nákladních plavidel přepravující díly raket z Evropy na kosmodrom Kourou, která obsahovala sdělení, že od ledna 2020 je jedna z těchto lodí k pronajmutí. Tato informace byla spouštěčem pátrání, které vedlo až k zjištění, že si ArianeGroup nechala skutečně postavit pro dopravu dílu raket Ariane 6 úplně novou nákladní loď. Což není tak překvapivé, když si uvědomíme, že jde konstrukčně o hodně odlišný nosič od současně používané rakety Ariane 5. Nepatrnější estetický rozdíl je v řazení stupňů. Ariane 5 má tzv. paralelní řazení, kdežto Ariane 6 bude mít řazení smíšené. Jiné rozměry logicky vyžadují jiné nároky na přepravu a stávající plavidla MN Colibri a MN Toucan už byla se svou kapacitou zřejmě nevyhovující.

Epidemie COVID-19 zavírá kosmodrom v Kourou

Rampa ELS (Ensemble de Lancement Soyouz) pro rakety Sojuz v Kourou byla navržena tak, aby ji bylo možné přestavět i na starty pilotovaných lodí.

Evropou se šíří epidemie koronaviru, kvůli které se v mnoha státech omezují nejrůznější aktivity. Nyní začíná tato situace ovlivňovat také kosmonautiku. Společnost Arianespace se po dohodě s francouzskou kosmickou agenturou CNES rozhodla dočasně přerušit veškerou činnost na jihoamerickém kosmodromu v Kourou, který Evropská kosmická agentura využívá jako svou bránu do kosmického prostoru. Toto rozhodnutí bezprostředně ovlivní nejen nejbližší starty, ale také veškerou práci, která na CSG probíhá.

Úsvit nových evropských nosičů?

Před necelým rokem jsem sepsal článek, ve kterém byly mimo jiné shrnuty plány ESA, respektive francouzského Národního centra kosmického výzkumu (CNES), které se týkaly i připravovaných raketových nosičů a demonstrátorů. Jeden z ředitelů CNES, jenž má na starosti raketové nosiče – Jean-Marc Astorg, nyní tyto plány aktualizoval a přidal podrobnější informace o tom, jak chce Evropa dosáhnout dalšího snížení nákladů, a to až o polovinu v porovnání s aktuálními propočty na provoz rakety Ariane-6. Navíc se zdá, že se významně mění také rétorika. CNES zcela otevřeně přijal přístup „design-to-cost“ inspirovaný SpaceX a nejen to, potvrdil zahájení příprav na opakovanou použitelnost v první fázi, která povede přes koncept k velmi podobné raketě jako je Falcon 9.

Na co se těšit v roce 2020?

Nový rok je tu a lidé se ptají, co jim přinese, na co se mohou těšit a co se očekává. Dělají to lidé všech zájmů a výjimku netvoří ani fanoušci kosmonautiky. Na našem webu se stalo již tradicí, že v prvních dnech nového roku vydáme článek, který se pokouší shrnout alespoň ty nejočekávanější momenty nastupujícího roku. I letos Vám přinášíme takový souhrn a jako vždy je potřeba upozornit, že v kosmonautice mohou kromě těch očekávaných událostí přijít i ty nečekané, které nás překvapí ať už pozitivně či negativně. Věřme, že v roce 2020 bude více těch pozitivních.

Rok 2019 z pohledu ESA

Evropská kosmická agentura zažila úspěšný rok 2019. O mnoha jejích projektech jsme se zmínili v dnešním celkovém rekapitulačním článku, ale jelikož ESA k této příležitosti vydala povedené video, přinášíme Vám jej ještě v samostatném krátkém článku. Na co se můžete těšit? Vstup družice Aeolus do služby a zahájení historicky prvního specializovaného měření proudění vzduchu pomocí laseru a Dopplerova jevu, úspěšné fungování družic z programu Copernicus, dokončení stavby Sentinelu 6, pokrok ve vývoji nových raket – Vega a Ariane 6, dokončení přenosové sítě EDRS, Luca Parmitano na velitelem expedice na ISS, oprava AMS-02, nová data z teleskopu Gaia, vypuštění teleskopu Cheops pro studium známých exoplanet, dokončení stavby Solar Orbiteru, objevy využívající data ze sondy Rosetta, nebo na úspěšné jednání Space19+.

Hlavní motor Ariane 6 dokončil kvalifikační zkoušky

Ariane 6

Nová evropská raketa Ariane 6 má za sebou další významný milník na cestě k prvnímu startu. Její motor Vulcain 2.1 na kapalné pohonné látky úspěšně dokončil fázi kvalifikačních testů, což znamená, že mohou začít kombinované zkoušky. Motor Vulcain 2.1 vyvine tah 135 tun, což s pomocí dvou či čtyř pomocných motorů na tuhé pohonné látky dostane raketu Ariane 6 během osmi minut od startu do výšky zhruba 200 kilometrů. Minulý týden se hodnotící proces dostal do finále fáze, která probíhala po dobu 15 měsíců. V jejím rámci se na dvou demonstračních modelech během dvou kampaní prováděly statické zážehy. Dějištěm těchto zkoušek bylo středisko německé agentury DLR v Lampoldshausenu.

Kosmotýdeník 367 (23.9. – 29.9.)

Kosmotýdeník vás již pravidelně nechá ohlédnout za uplynulým týdnem a tím, co se v něm dělo na poli kosmonautiky. Téma tohoto týdne je jasné, je to Starship, prezentace Elona Muska a vše kolem tohoto projektu. I na něj v Kosmotýdeníku dojde, ale v hlavním článku vás necháme nahlédnout do projektů, které finančně podpořila NASA a souvisí s budoucími plány na osídlení Měsíce a Marsu. Podpořené projekty jsou opravdu velmi zajímavé. Dále se podíváme na stavbu rampy pro Ariane 6 anebo na aktuální posádku ISS. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

OBRAZEM: Rampa v Kourou se chystá na Ariane 6

Jak už pravidelní čtenáři našeho webu vědí, stavba nové startovní rampy na kosmodromu Guiana Space Centre / Centre Spatial Guyanais alias častěji Kourou, se pomalu blíží ke svému konci. Čas do jejího dokončení se počítá již jen na pár měsíců a proto je již vhodné začít se zkouškami. Inženýři třeba testovali přesun urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky. Právě tyto pomocné bloky zajistí, že se Ariane 6 bez problémů odlepí od startovní rampy – podle cílové dráhy a hmotnosti nákladu se tyto motory použijí buďto dva, nebo čtyři. V rámci zkoušek se samozřejmě nepracuje s plně natankovanými motory. K testům se používá speciální konstrukce, která rozměry odpovídá motorům P120C a pro zvýšení hmotnosti je naplněna vodou.

První přesun věže pro Ariane 6

Obslužná věž Ariane 6 během stavby.

Startovní rampa, ze které budou startovat nové evropské rakety Ariane 6 je vybavena 90 metrů vysokou obslužnou věží z kovu. Minulý týden prošla tato konstrukce prvním zkušebním přesunem o 97 metrů, což bude mimochodem dělat před každým startem. Po kompletním vystrojení bude tato věž vážit 8200 tun, což je pro milovníky neobvyklých přirovnání o zhruba 1000 tun víc, než kolik váží známá Eiffelova věž v Paříži. Její patra umožní přístup k nosné raketě, což je nezbytné kvůli skládání nosiče. Po dokončení příprav se otevřou její obří dveře a pět hodin před startem celá věž odjede dozadu. Mobilní věž spočívá na 16 podvozcích, přičemž každý z nich je vybaven osmi koly – každé kolo má svůj vlastní elektromotor. To ve výsledku činí 128 elektromotorů, které musí fungovat synchronizovaně, aby se kola správně pohybovala po kolejích.