ExoMars
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Velitelství Space Systems oznámilo 27. března, že Rocket Lab a Stoke Space se připojí k Blue Origin, SpaceX a United Launch Alliance (ULA) v programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Lane 1.
Bílý dům předložil Senátu 24. března nominaci Grega Autryho na pozici finančního ředitele agentury NASA. Autry byl nominován na pozici CFO NASA v červenci 2020, několik měsíců po odchodu Jeffa DeWita. Senát jeho nominaci tehdy neschválil.
Společnost Gravitics oznámila 26. března, že obdržela navýšení strategického financování, neboli STRATFI, ocenění od SpaceWERX, komerční složky Space Force, v hodnotě až 60 milionů dolarů.
Velitelství vesmírných systémů Space Forces oznámilo 26. března, že dokončilo dlouho očekávanou certifikaci rakety Vulcan po analýze dat ze dvou certifikačních startů rakety v lednu a říjnu 2024.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Výzkumníci se domnívají, že by roztátá voda pod krustou marsovského ledu mohla podporovat mikrobiální život. Hned na začátek je ale nutné připomenout, že zatím nemáme k dispozici žádné důkazy o tom, že by na Marsu byl skutečně objeven život. Ovšem nová studie expertů NASA zmiňuje možnost, že by potenciální mikroorganismy mohly najít vhodné podmínky téměř na povrchu planety.
Šestikolový marsovský robotický geolog objevil fascinující kámen, který disponuje náznaky, že mohl před miliardami let hostit život. Jak ale v takových případech experti jedním dechem dodávají – zatím není nic jisté a další výzkum je nezbytný. Kámen protkaný výraznými žílami, který zaujal pohledy členů vědeckého týmu roveru Perseverance, dostal přezdívku „Cheyava Falls“. Tento kámen s tvarem vzdáleně připomínajícím hrot šípu v sobě ukrývá fascinující náznaky, které by mohly přispět k hledání odpovědi na otázku, zda byl Mars v dávné minulosti domovem mikroskopického života.
Mezinárodní tým vědců se pustil do analýzy dat, která nasbírala americká sonda Cassini. Zjistili přitom, že uvnitř na sůl bohatých ledových zrníček vyvrhovaných z měsíce Enceladu do okolního prostoru se nachází stopy fosforu, tedy chemického prvku, který je nezbytný pro život. Ledový měsíc Enceladus je znám tím, že se na něm nachází podpovrchový oceán a voda z něj tryská skrz praskliny ledové krusty v gejzírech, které se nachází u jižního pólu. Tyto výtrysky pak napájí ledovými částicemi saturnův prstenec E (slabší prstenec nacházející se na vnější části výrazných prstenců).
Již staří Řekové, touto obligátní frází se dá začít i u tématu planet u jiných hvězd. Uvažoval o nich totiž již Epikúros ze Samu, později ve středověku měli podobné myšlenky třeba Galileo Galilei nebo Isaac Newton. Přesto je skutečný výzkum exoplanet veskrze moderní záležitostí. Po sérii mnoha odvolaných a zpochybněných detekcí působili lidé zabývající se touto problematikou trochu jako podivíni a pseudovědci. Prvních potvrzených objevů exoplanet jsme se tak dočkali až v 90. letech minulého století a připravily nám velké překvapení. Do té doby jsme se totiž domnívali, že všechny planetární systémy by měly vypadat jako ten náš. Ale jaký byl šok odborné veřejnosti po objevu planety u pulsaru, pozůstatku po výbuchu supernovy. A aby toho nebylo málo, hned o 3 roky později byla objevena planeta o hmotnosti Jupiteru u hvězdy hlavní posloupnosti a to ve vzdálenosti mnohem bližší než Merkur od Slunce. Dnes už známe více než 4 500 nejrůznějších typů, velikostí a hmotností planet u tisíců různých hvězd. A hledání dále pokračuje rovněž za pomoci řady kosmických sond. Patrně hlavním cílem našeho snažení je nalezení života ve
Dnešní přednášku jsem se rozhodl věnovat astrobiologii. Přednáška, která nás dnes čeká je velmi zajímavá. Na jejím počátku vás autor seznámí s pojmem volného kosmu a vysvětlí, jaké podmínky v něm panují. Poté už přejde k tématu, které vás, jako milovníky kosmonautiky patrně bude zajímat ještě více. Může nějaký živý organismus přežít ve volném kosmu? Pokud ano, tak jak? Značná část příkladů, které uvede, pochází z pozemských simulací ve vakuu, ale ty zbylé nás seznámí i s kosmickými cestovateli z řad živočišné říše. Zvířátka jsou sice zvířátka, ale jak by na toto prostředí zareagoval lidský organismus? Máme z našich dějin příklady lidí, kteří byli vystavení volnému prostoru? Bez zajímavosti nebude ani autorovo povídání o možnostech přenosu živých organismů pomocí meteoritů. O těchto a dalších zajímavých podrobnostech bude dnes vyprávět RNDr. Tomáš Petrásek, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Přednáška samotná pak pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
V minulých měsících bylo kolem objevů v rámci hledání mimozemského života slyšet hlavně o ledových světech. Prim přitom hrály zprávy ze Saturnova měsíce Enceladu a Jupiterovy Europy. Nový objev se však zaměřuje na Saturnův měsíc Titan. Odborníci z NASA na něm totiž s definitivní jistotou potvrdili existenci akrylonitrilu. Přítomnost této látky v atmosféře měsíce znovu posílila dřívější spekulace o tom, že by Titan mohl poskytovat vhodné podmínky pro vznik života. Paradoxně k tomu může pomoci látka, která je pro nás jedovatá a karcinogenní.
Kdo sleduje aktuální dění okolo kosmonautiky, ten jistě nemohl minout nedávné informace o tom, že Rusové objevili na povrchu ISS mikroorganismy. Zpráva se poměrně rychle šířila internetem a můžeme být jen rádi, že se nedostala k bulvárním médiím a různým konspirátorům. To bychom se jistě dozvěděli spoustu věcí. Ale i přesto je vhodné se tomuto fenoménu věnovat trochu podrobněji a rozebrat všechny aspekty aktuálního objevu.
Vzpomínáte si ještě na očekávání před vypuštěním vozítka Curiosity? Všude se psalo, že rover má kromě mnoha vedlejších i jeden hlavní úkol. Proniknout pomocí sofistikovaných přístrojů za oponu času a prozkoumat historii čtvrté planety Sluneční soustavy. Zjistit, zda na Marsu byly někdy v historii takové podmínky, které by umožňovaly vznik života. A nyní se zdá, že jsme na tuhle otázku našli odpověď. A co víc – ta odpověď je ANO. Mars podle všeho opravdu kdysi dávno mohl nabídnout prostředí, kde by se životu mohlo dařit.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
