Deutsche Telekom
Společnost Deutsche Telekom plánuje v roce 2028 poskytnout první evropské služby přímého přenosu dat do chytrých telefonů prostřednictvím modernizovaných družic Starlink.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Deutsche Telekom plánuje v roce 2028 poskytnout první evropské služby přímého přenosu dat do chytrých telefonů prostřednictvím modernizovaných družic Starlink.
Společnost Intuitive Machines získala 25. února prodejem akcií 175 milionů dolarů a výtěžek plánuje použít na pomoc s vybudováním komunikační sítě pro hluboký vesmír.
Čínská společnost CAS Space se připravuje na první start své opakovaně použitelné kapalné rakety Kinetica-2 na konci března, která ponese prototyp nákladní kosmické lodi.
NASA poskytla nové podrobnosti o svých plánech na pořízení komunikačního družice pro Mars financované v rámci loňského zákona o sladění rozpočtu.
Čína se chystá na svou první roční misi s lidskou posádkou na stanici Tiangong, zároveň potvrzuje let pákistánských astronautů na krátkodobou misi.
Selhání palivové nádrže během testů v lednu odloží první start rakety Neutron společnosti Rocket Lab nejméně na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Společnost Sierra Space oznámila, že dlouholetý manažer obrany Dan Jablonsky byl s účinností od 2. března jmenován generálním ředitelem.
Společnost CesiumAstro 26. února oznámila akvizici společnosti Vidrovr, startupu specializujícího se na umělou inteligenci pro analýzu multimodálních signálů.
Zakladatel a jediný investor kanadského startupu NordSpace, který se zabývá vypouštěním raket, investoval do společnosti Wyvern, která se zabývá pozorováním Země, a vytvořil novou dceřinou společnost zaměřenou na rozvoj kanadských suverénních vesmírných kapacit.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Výzkumníci Mariam Naseem a Marc Neveu z University of Maryland a Goddardova střediska NASA v marylandském Greenbeltu, přivítali nový rok na lodi u samotné špičky Antarktického poloostrova. Jejich cílem byl odběr vzorků mořské vody, které jsou co možná nejpodobnější vodě v oceánech mimo Zemi. Vědci předpokládají, že mnoho objektů Sluneční soustavy (třeba Jupiterův měsíc Europa, nebo trpasličí planeta Pluto) disponují rozlehlými oceány ukrytými pod silnou vrstvou ledu. Některé z těchto oceánských světů obsahují klíčové ingredience pro život včetně uhlíku, dusíku a chemické energie. To vedlo vědce k hledání odpovědí na základní otázku: „Mohly by tyto skryté oceány hostit mikroorganismy?“ Na Saturnově měsíci Enceladu může podpovrchová voda tryskat do kosmického prostoru díky jevu, kterému se říká kryovulkanismus. Ten nabízí jedinečnou možnost pro robotické sondy, jak odebrat oceánský materiál bez nutnosti vrtat kilometry skrz led.

V roce 2025 vědci identifikovali 26 dříve neznámých bakteriálních druhů, které žijí v čistých místnostech agentury NASA. Právě v těchto prostorách jsou sestavovány kosmické lodě, družice a další objekty, aby byla zachována jejich sterilita. Cílem je zabránit pozemským mikroorganismům, aby se na sondách svezly k jiným planetám. Přesto se nějakým způsobem dvaceti druhům podařilo přežít v tomto nehostinném prostředí. Nyní vědce zajímá, zda by tyto mikroorganismy dokázaly přežít cestu na Mars. Mikroorganismy byly objeveny ve vzorcích získaných během sestavování marsovského landeru Phoenix na Kennedyho středisku na Floridě v roce 2007. Ve vzorcích z povrchů cleanroomu vědci objevili 215 kmenů bakterií, čehož 26 nebylo doposud klasifikováno. Celých 17 let pak trvalo, než pokroky v technologiích umožnily plně zmapovat jejich genetickou informaci.

Planetka Bennu nám i nadále vědcům poskytuje nové náznaky odpovědí na největší otázky spojené se vznikem mladé Sluneční soustavy a původu života. V rámci probíhajícího studia nedotčených vzorků od sondy OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, and Security-Regolith Explorer) byly v úterý 2. prosince v časopisech Nature Geosciences a Nature Astronomy vyšly tři odborné články, které představují pozoruhodné objevy. Vzorky z Bennu obsahují cukry nezbytné pro život, či substance připomínající gumu, jaké ještě nikdy nebyly pozorovány v astromateriálech. Vědci ve vzorcích objevili také nečekaně vysoké množství prachu, který vzniká při explozích supernov.

Nová analýza dat z americké sondy Cassini objevila důkazy dříve nedetekovaných organických sloučenin ve výtrysku ledových částic vyvržených z oceánu, který lež pod zmrzlou skořápkou Saturnova měsíce Enceladu. Výzkumníci nejenže detekovali molekuly, které našli už dříve, ale také nové, které naznačují potenciální cestu k chemické, či biochemické aktivitě. Ledová zrnka byla zachycena pouze 21 kilometrů nad povrchem měsíce a bylo to poprvé, kdy vědci pozorovali tak pestrou paletu organických látek na čerstvých částicích vyvržených z podpovrchových vod Enceladu. Objevy publikované v časopise Nature Astronomy signalizují důležitý krok k potvrzení aktivních organických reakcí pod povrchem Enceladu. Tento druh chemické aktivity by mohl podporovat sloučeniny, které jsou důležité pro biologické procesy a jsou nezbytným komponentem života na Zemi. O těchto objevech jsme již informovali začátkem října, ale nyní jsou k dispozici nové detaily. Říjnový text byl o tom, že vědci po letech znovu analyzovali data a našli nové organické látky a co to znamená pro zvažovanou evropskou misi. Nové informace jdou hlouběji do vědecké interpretace nově identifikovaných molekul, jejich chemických vlastností, jejich stáří a fyzikálního

Vědci procházející bohaté archivy dat pořízené sondou Cassini objevili nové komplexní organické molekuly, které do svého okolí vyvrhuje saturnův měsíc Enceladus. Jedná se o jasný důkaz, že v podpovrchovém oceánu dochází ke komplexním reakcím. Některé z nich by mohly být součástí řetězce, který vede k ještě komplexnějším, potenciálně biologicky relevantním, molekulám. Objev, který byl 1. září publikován v časopise Nature Astronomy, dále posiluje význam vyhrazené mise Evropské kosmické agentury, která by nejprve kroužila kolem Enceladu a poté by na něm i přistála.

Vzorek vloni odebraný americkým vozítkem Perseverance z dávno vyschlého říčního koryta u kráteru Jezero v sobě možná ukrývá důkazy dávného mikrobiálního života. Vzorek pojmenovaný Sapphire Canyon byl odebrán z kamene Cheyava Falls obsahuje potenciální biosignatury, což naznačuje nově publikovaný článek v časopise Nature. O značném vědeckém potenciálu tohoto vzorku při hledání odpovědí na otázky spojené s možnou přítomností života na Marsu jsme na našem webu psali, už když byl odběr vzorku aktuální. Nyní, když vědci provedli analýzu nasbíraných měření, se k tématu vracíme.

Výzkumníci se domnívají, že by roztátá voda pod krustou marsovského ledu mohla podporovat mikrobiální život. Hned na začátek je ale nutné připomenout, že zatím nemáme k dispozici žádné důkazy o tom, že by na Marsu byl skutečně objeven život. Ovšem nová studie expertů NASA zmiňuje možnost, že by potenciální mikroorganismy mohly najít vhodné podmínky téměř na povrchu planety.

Šestikolový marsovský robotický geolog objevil fascinující kámen, který disponuje náznaky, že mohl před miliardami let hostit život. Jak ale v takových případech experti jedním dechem dodávají – zatím není nic jisté a další výzkum je nezbytný. Kámen protkaný výraznými žílami, který zaujal pohledy členů vědeckého týmu roveru Perseverance, dostal přezdívku „Cheyava Falls“. Tento kámen s tvarem vzdáleně připomínajícím hrot šípu v sobě ukrývá fascinující náznaky, které by mohly přispět k hledání odpovědi na otázku, zda byl Mars v dávné minulosti domovem mikroskopického života.

Mezinárodní tým vědců se pustil do analýzy dat, která nasbírala americká sonda Cassini. Zjistili přitom, že uvnitř na sůl bohatých ledových zrníček vyvrhovaných z měsíce Enceladu do okolního prostoru se nachází stopy fosforu, tedy chemického prvku, který je nezbytný pro život. Ledový měsíc Enceladus je znám tím, že se na něm nachází podpovrchový oceán a voda z něj tryská skrz praskliny ledové krusty v gejzírech, které se nachází u jižního pólu. Tyto výtrysky pak napájí ledovými částicemi saturnův prstenec E (slabší prstenec nacházející se na vnější části výrazných prstenců).

Již staří Řekové, touto obligátní frází se dá začít i u tématu planet u jiných hvězd. Uvažoval o nich totiž již Epikúros ze Samu, později ve středověku měli podobné myšlenky třeba Galileo Galilei nebo Isaac Newton. Přesto je skutečný výzkum exoplanet veskrze moderní záležitostí. Po sérii mnoha odvolaných a zpochybněných detekcí působili lidé zabývající se touto problematikou trochu jako podivíni a pseudovědci. Prvních potvrzených objevů exoplanet jsme se tak dočkali až v 90. letech minulého století a připravily nám velké překvapení. Do té doby jsme se totiž domnívali, že všechny planetární systémy by měly vypadat jako ten náš. Ale jaký byl šok odborné veřejnosti po objevu planety u pulsaru, pozůstatku po výbuchu supernovy. A aby toho nebylo málo, hned o 3 roky později byla objevena planeta o hmotnosti Jupiteru u hvězdy hlavní posloupnosti a to ve vzdálenosti mnohem bližší než Merkur od Slunce. Dnes už známe více než 4 500 nejrůznějších typů, velikostí a hmotností planet u tisíců různých hvězd. A hledání dále pokračuje rovněž za pomoci řady kosmických sond. Patrně hlavním cílem našeho snažení je nalezení života ve
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.