sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francouzský startup U-Space získal 24 milionů eur na rozšíření své role na trhu s malými družicovými konstelacemi. Díky financování z kola Série A vyvine společnost U-Space se sídlem v Toulouse software, který do roku 2027 zvýší výrobu jednoho družice týdně.
Čína se zřejmě připravuje na návrat a přistání kosmické lodi. Vydala oznámení o uzavření vzdušného prostoru jen několik dní poté, co vesmírná tříšť donutila odložit plánovaný návrat posádky Shenzhou-20.
Společnost Firefly Aerospace uvedla, že kontaminace v kapalinovém potrubí způsobila ztrátu prvního stupně rakety Alpha, který byl testován pro nadcházející start.
Společnost Rocket Lab odložila první start své opakovaně použitelné rakety Neutron na rok 2026 s tím, že chce maximalizovat šance na úspěch letu.
Společnost mPower Technology se sídlem v Novém Mexiku zahájila v New Yorku automatizovanou velkoobjemovou výrobu solárních modulů vesmírné třídy. Společnost oznámila, že se snaží uspokojit poptávku ze strany družicových konstelací.
Jedna z největších antén sítě NASA Deep Space Network, označení DSS-14, byla v září poškozena a může být delší dobu mimo provoz.
Nejvyšší demokratický představitel vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů požaduje, aby NASA zastavila snahy o uzavření zařízení v Goddardově vesmírném letovém středisku s argumentem, že tyto kroky ohrožují schopnost střediska podporovat mise agentury.
Španělská společnost Sateliot 10. listopadu oznámila plány na vývoj modernizovaných družic z nově rozšířených prostor v Barceloně s cílem posunout se od propojení senzorů a strojů k poskytování širokopásmového hlasového, video a datového spojení přímo do chytrých telefonů.
Italská společnost Avio, která se zabývá leteckými pohonnými jednotkami, oznámila dohody s americkými obrannými dodavateli Raytheon a Lockheed Martin, které jim poskytují přednostní přístup k raketovým motorům na tuhá paliva
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Mise ESCAPADE měla startovat původně už v neděli 9. listopadu, ale kvůli nepřízni počasí byl start odložen. Za pár hodin nás tedy čeká onen start doslova „plný dvojek“ – půjde totiž o druhý pokus o druhý start rakety New Glenn se dvěma družicemi mise ESCAPADE, které míří k Marsu. Tyto sondy vyrobené společností Rocket Lab budou demonstrovat unikátní nízkonákladovou meziplanetární misi, která je realizována v rámci programu americké kosmické agentury NASA s názvem SIMPLEx (Small Innovative Missions for Planetary Exploration), do něhož spadají malé a levné vědecké družice. Startovat mohou klidně jako sekundární náklad při nějakém startu s větším primárním nákladem a na rozdíl od programů Discovery a New Frontiers je náplň těchto misí vzhledem k jejich nízké ceně o něco riskantnější. Všechny tři předešlé mise tohoto programu (mezi nimi byl např. Lunar Trailblazer) bohužel skončily neúspěchem. ESCAPADE k Marsu poletí 11 měsíců a provede několik korekcí oběžné dráhy, než sondy vstoupí na vysoce eliptickou dráhu okolo rudé planety. Co se týče vědecké stránky, tak budou zkoumat převážně marsovskou magnetosféru a sluneční vítr. Počasí vypadá na
Marsovské sondy EscaPADE se měly na svou misi vydat již při premiérovém startu rakety New Glenn na konci minulého roku, ovšem kvůli promarnění startovního okna k Marsu, které bylo způsobeno technickými problémy na raketě, padlo rozhodnutí o odkladu na druhou misi této rakety. To nakonec umožňovalo firmě Blue Origin provést první misi se svým vlastním nákladem, tedy kompletně otestovat celý systém – jak raketu, tak startovní rampu. Při ní si New Glenn vedl velmi dobře, přičemž druhý stupeň dosáhl plánované oběžné dráhy. Jedinou vadou na kráse bylo nezdařené přistání prvního stupně, což ale (troufnu si říct) nebylo nic nečekaného, jelikož to byl vůbec první pokus Blue Origin přistát s takto obrovským stupněm letícím po poměrně náročné dráze v porovnání se suborbitálním New Shepardem.
Po dnešním neúspěšném pokusu o start rakety Atlas V ze startovní rampy SLC-41 na Floridě je nyní druhý pokus naplánován na 7. listopadu ve 04:16 našeho času. Problémy tentokrát nastaly během závěrečných kontrol, kde se objevily potíže s ventilem který se stará o upouštění tlaku v dodatečné kyslíkové nádrži. Při tomto startu má být na oběžnou dráhu vynesena telekomunikační družice ViaSat-3, která bude pokrývat především území Evropy, Ameriky a Afriky. Kvůli jejím velkým rozměrům bude využita druhá nejsilnější konfigurace Atlasu V, konkrétně 551. Raketa bude tedy vybavena pěti urychlovacími stupni a pět metrů širokým aerodynamickým krytem.
Přestože raketa Atlas V má být v budoucnu nahrazena nosičem Vulcan, tak před svým odchodem do výslužby odbaví ještě několik misí. Jednou z nich je zítřejší start s šestitunovou geostacionární telekomunikační družicí ViaSat-3 F2, která je druhou ze tří plánovaných částí sítě ViaSat-3 pracující v pásmu Ka. První z nich startovala na raketě Falcon Heavy před dvěma lety. Cílem této malé konstelace telekomunikačních družic je poskytovat vysokorychlostní připojení pro zákazníky od běžných lidí až po vládní či vojenské účely v Americe, Evropě, na Blízkém východě, v Africe a Asijsko-pacifickém regionu. První exemplář sice měl podle původního plánu svým signálem pokrýt Ameriku a ten druhý Evropu, Afriku a Blízký východ, ale kvůli selhání při rozvinování antény si družice své role budou muset vyměnit, jelikož signálová kapacita VS3 F1 se snížila o více než 90%. ViaSat spolupracuje na stavbě těchto družic se společností Boeing, která mu poskytuje jejich družicovou platformu Boeing 702. Atlas V poletí v nejsilnější provozované variantě 551 – tedy s pěti pomocnými boostery, pětimetrovým aerodynamickým krytem a jednomotorovým horním stupněm. Raketa byla již na Floridě
Dnes ve večerních hodinách odstartuje z kosmodromu CSG letos potřetí a celkově počtvrté raketa Ariane 6 v konfiguraci Ariane 62 se dvěma pomocnými boostery. Jejím nákladem bude radarová snímkovací družice Sentinel 1D spadajicí do první konstelace družic evropského programu Copernicus pro snímkování zemského povrchu. Měla by v budoucnu nahradit dosluhující Sentinel 1A, který sice stále ještě funguje, ale již překročil svou plánovanou životnost o více než čtyři roky. Sentinel 1D je vybaven radarem se syntetickou aparaturou v pásmu C, díky němuž poskytne snímky Země ve vysokém rozlišení bez ohledu na počasí, protože dokáže prohlédnout skrze mraky, déšť i kouř. Bude na sun-synchronní oběžné dráze fungovat minimálně sedm let a bude spolupracovat se svojí sesterskou družicí Sentinel 1C, rovněž v rámci programu Copernicus.
Pro všechny milovníky brzkého vstávání připravila firma SpaceX na nedělní šestou hodinu ranní start Falconu 9 na misi Bandwagon-4. Jak již číslovka napovídá, jde již o čtvrtou misi tohoto programu, v rámci kterého je během jednoho startu vynášeno větší množství družic pro různé zákazníky. Tato mise je pro Českou republiku ještě zajímavější díky tomu, že je v plánu vypuštění družice CevroSat-1, která je dílem CEVRO univerzity ve spolupráci s ČVC Electronic, Vysokým učením technickým v Brně a Mendelovou univerzitou v Brně. Jeho primárním cílem je podporovat radioamatérské aktivity po celém světě a bude sloužit jako nástroj pro praktickou výuku studentů, kteří se budou moci podílet na jeho provozu a analýze dat. Rozměry CevroSatu jsou 50 × 45 × 45 centimetrů a jeho hmotnost činí 48 kilogramů. Další zákazníci na této misi jsou například firma Starcloud, Fergani Space nebo Vast.
Už zítra časně ráno si při v pořadí šestém startu japonské rakety H-III odbude svou premiéru nová nákladní kosmická loď HTV-X. Pomyslný tým lodí zásobující Mezinárodní kosmickou stanici (ISS) tak bude mít novou posilu. Nová japonská kosmická loď dopraví na stanici přibližně 6000 kilogramů zásob pro posádku, vědeckých experimentů a několik CubeSatů určených k vypuštění z ISS.
Lidé se občas ptají, proč první stupně Falconů 9 přistávají někdy na mořské plošině a jindy na pevnině. Otázka je to v zásadě logická, ale přesto v ní něco chybí. Ano, oba popsané případy patří mezi nejčastější verze zakončení startů Falconů 9, ale nesmíme zapomínat ani na třetí variantu. Někdy je vynášený náklad tak těžký, nebo letí na tak náročnou oběžnou dráhu, že raketa musí využít veškerých pohonných látek k urychlení nákladu a prvnímu stupni pak nezbydou žádné pohonné látky pro přistání. A právě tato poměrně vzácná situace nás čeká v noci na pátek, kdy bude jeden z prvních stupňů Falconu 9 zahozen bez pokusu o záchranu. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 24. října ve 3:30 SELČ Startovní okno: 3:30 – 7:30 SELČ Místo startu: Rampa SLC-40, Cape Canaveral Space Force Station, Florida Raketa: Falcon 9 Block 5 (první stupeň B1076, který poletí podvaadvacáté) Primární náklad: Telekomunikační družice SPAINSAT NG II Hmotnost nákladu: cca 6 100 kg Cílová oběžná dráha: Dráha přechodová ke geostacionární Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem,
Družice SPAINSAT New Generation II bývá někdy označována též jako SpainSat-NG II, XTAR-NG2, nebo XTAR-LANT-NG, ale všechny tyto názvy označují družici patřící společnosti Hisdesat. Oproti dřívějším možnostem má celý program SPAINSAT NG nabídnout šestnáctinásobné navýšení přenosové kapacity v pásmech Ka a X. Nově také disponuje vybavením pro pásmo UHF. Tato družice o hmotnosti 6,1 tuny, kterou vyrobila firma Airbus, ale bude pro Falcon 9 těžkým oříškem. Je totiž poměrně těžká a míří na relativně náročnou dráhu přechodovou ke dráze geostacionární. Z tohoto důvodu budou všechny pohonné látky rakety využity k urychlení nákladu a prvnímu stupni tak nezbydou žádné pro přistání. Podvaadvacáté použitý první stupeň tak bude zahozen bez pokusu o záchranu. Pokud Vás tato informace neodradí od sledování, budeme pro Vás mít připraven živě a česky komentovaný přenos. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 23. října ve 1:30 SELČ Startovní okno: 3:30 – 7:30 SELČ Místo startu: Rampa SLC-40, Cape Canaveral Space Force Station, Florida Raketa: Falcon 9 Block 5 (první stupeň B1076, který poletí podvaadvacáté) Primární náklad: Telekomunikační družice SPAINSAT NG
Space Development Agency (SDA), je součástí Vesmírných sil USA. Agentura pro rozvoj vesmíru zavádí průlomové vesmírné technologie. Do jejího zaměření patří i sledování letu vojenských raket z oběžné dráhy, k čemuž má pomoci chystaná velká družicová síť. Její postupné rozšiřování obstarávají rakety Falcon 9 a nyní nás čeká další start věnovaný tomuto účelu. Na oběžnou dráhu se vydá 21 družic, které patří do takzvané transportní vrstvy určené ke sběru informací. První stupeň Falconu se pokusí o přistání na mořské plošině.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
