Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Marsovský rover se po hibernaci neozval a problémy má středisko i s družicí Tianwen-1. Zdroj 9. ledna 2023 16:20
Sonda Mars Express, kterou provozuje Evropská kosmická agentura úspěšně provedla sérii komunikačních experimentálních zkoušek. Během nich zachytávala signály z čínského marsovského vozítka Zhurong a posílala je na Zemi. Fígl je v tom, že Zhurong byl navržen tak, aby komunikoval pouze s čínskou sondou Tianwen-1, se kterou k Marsu dorazil a která stále obíhá kolem Rudé planety. Vozítko však prokázalo úctyhodnou životnost a překonalo očekávání. To však s sebou přineslo i komplikaci – čínská sonda již nadále není schopna poskytovat tak často své přenosové služby. Čínští a evropští inženýři se proto rozhodli udělat test – poslat data z vozítka Zhurong přes Mars Express na Zemi. To se sice snadno řekne, ale hůř udělá, jelikož komunikační vybavení obou účastníků není shodné. Zhurong sice dokáže přenášet data na frekvenci, kterou Mars Express umí zachytit, ale obráceně to nefunguje. Zhurong tedy může ve spolupráci s Mars Express pouze odesílat data, ale zpětnou vazbu už tímto způsobem nedostane.
Je tu neděle a tedy ideální čas ohlédnout se za kosmonautickými aktivitami uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát v hlavním tématu posvítí na zajímavou nízkonákladovou připravovanou misi ESCAPADE, která má poněkud dramatický vývoj, střídá nosiče a nyní změnila zásadně i svoji vlastní podobu. K Marsu by každopádně měla vyrazit už v roce 2024 a aktuálně vstoupila do fáze C, což umožňuje začít podrobný návrh a výrobu vědeckých přístrojů. V dalších tématech se podíváme na to, jak to aktuálně vypadá se startem lodi Starliner, že čínský marsovský rover dokončil primární misi, anebo na nově otevřené okno na ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Mám tu čest letos poprvé otevřít náš tradiční letní seriál Top 5, který snad ani netřeba dlouze představovat, protože pravidelnější čtenáři ho jistě znají. Měli jsme tu už koncepčně zaměřené díly, ale i ty v různorodém duchu. Tentokrát bude hlavním tématem prázdnin opět různorodost a jelikož tento rok jednoznačně patří planetě Mars, rozhodl jsem se otevřít seriál právě tam. Konkrétně jsem se ohlédl za čínským přistáním na povrchu, které je pro tuto zem, a nejen pro ni, opravdu významným milníkem. Navíc si tato mise nechala některé trumfy v rukávu, a kdo ví čím nás ještě překvapí. Na rudé planetě letos samozřejmě úspěšně přistálo i robotické vozítko Perseverance z USA, ale této události se u nás věnuje nepravidelný seriál, který postupně mapuje všechny větší události a zajímavosti. Na oběžnou dráhu se letos usadila i sonda Spojených arabských emirátů Al-Amal (naděje), která bude zkoumat slabou atmosféru a její plánovaná životnost je nejméně 2 roky. Sonda by měla vytvořit za dobu své existence první kompletní mapu atmosféry rudé planety. Ovšem rozhodl jsem se dát přednost
Ani tento týden kosmonautika nespala a přinesla nám celou řadu zajímavých událostí. Od výstupu EVA kvůli instalaci nových solárních panelů na Mezinárodní kosmickou stanici, až po start ruského Sojuzu s výzvědnou družicí. Právě zmíněnému Sojuzu (tedy zejména jeho nákladu) se budeme věnovat v hlavním tématu Kosmotýdeníku. Ani dnes však nepřijdete o pravidelný souhrn dalších zajímavostí, které nám na poli kosmonautiky uplynulý týden přinesl. Podíváme se třeba na instalaci evropského robotického ramene ERA na modul Nauka, anebo na parádní snímky z posledního přistání Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden, který byl opět opravdu napěchovaný kosmonautikou! Teď v neděli proto nastal ideální čas si připomenout ty nejzajímavější událostí uplynulých sedmi dní. Hlavní téma Kosmotýdeníku se bude věnovat nově vyhlášenému výhledu Evropské kosmické agentury, který definuje, na jaká vědecká témata se agentura zaměří v letech 2035 – 2050, a tudíž, na jaké kosmické mise se můžeme těšit. V dalších tématech se budeme věnovat usazení centrálního stupně SLS mezi motory SRB, anebo parádním fotografiím z Marsu od čínského vozítka. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Že si Čína dává v posledních letech záležet na propagaci svých kosmických projektů, jsme se mohli přesvědčit třeba během mise Chang’e 5, která nám nabídla pohled na dopravu vzorků z Měsíce rovnou z několika kamer. Úctyhodné pokyvování hlavou přinesl také nevídaný nápad odhodit ze sondy Tianwen 1 kameru, která pak vyfotila celou sestavu mířící k Marsu. Nyní nás Čína opět překvapila. Vozítko Zhurong je již na Marsu necelý měsíc a nyní nám ukázalo, že i tenhle malý rover dokáže překvapit. Zhurong totiž na povrch Marsu vysadil malou kameru, která vyfotila nejen vozítko samotné, ale i přistávací plošinu. V tomto článku Vám ale přineseme i další fotky spojené s touto misí. Jako obvykle najdete na konci článku odkazy na obrázky v originálním rozlišení. Tentokrát opravdu vřele doporučuju jejich prohlédnutí – detaily jsou perfektní.
V květnu se počet aktivních vozítek na Marsu rozrostl na tři. Úspěšně přistál čínský rover Zhurong. Mezi další významné události určitě patří skok Starship SN-15, završení mise Crew-1 přistáním v oceánu a start zásobovací lodi Tianzhou 2. Slabší chvilku si v květnu vybrala raketa Electron. Zato start družice SBIRS-GEO 5 se povedl na jedničku. Tradiční kolotoč vypouštění družic Starlink se nezastavil a tak jsme se dočkali dalších čtyř startů. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
Předchozí sobotu ráno přistál na Marsu čínský vesmírný modul, který dopravil na povrch této planety další vozítko. Tuto sobotu ráno sjelo vozítko na povrch Marsu. Čína je tak druhým státem, kterému se to podařilo. Její vozítka už delší dobu pracují na Měsíci a nyní se podobné chystá k průzkumu Marsu. Čínská sonda je součástí letošní flotily tří pozemských vyslanců u Marsu. Podívejme se, jak to s výzkumem této planety v současnosti vypadá. Letošní rok je z pohledu planetární kosmonautiky rokem Marsu. V únoru se tak k této planetě dostaly hned tři vyslanci ze Země.
Je právě nedělní poledne a s ním již tradičně přichází přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy nové americké rakety Vulcan, která má nahradit Atlas V i rakety Delta IV. Jak to aktuálně vypadá s úpravami infrastruktury a čeká Vulcan zpoždění? Dále se podíváme na dění na Starbase Boca Chica a nevynecháme ani nejzásadnější událost týdne – čínské vozítko sjelo na povrch Marsu! Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
