Geost
Nově získaná dceřiná společnost Geost společnosti Rocket Lab si zajistila rozšíření kontraktu s americkými vesmírnými silami na výrobu dvou optických užitečných nákladů pro mise na geostacionární oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Nově získaná dceřiná společnost Geost společnosti Rocket Lab si zajistila rozšíření kontraktu s americkými vesmírnými silami na výrobu dvou optických užitečných nákladů pro mise na geostacionární oběžné dráze.
Čínská provincie Kuang-tung na jihu země usiluje o vytvoření plně integrovaného ekosystému pro komerční letectví a kosmonautiku.
Nuview, americký startup, který buduje konstelaci lidarových družic, 28. srpna oznámil získání 5 milionů dolarů z programu Národního bezpečnostního inovačního kapitálu (NSIC) ministerstva obrany.
Společnost Viridian Space Corp. získala od amerického letectva ocenění AFWERX ve výši 1,25 milionu dolarů za technologii elektrického pohonu pro velmi nízkou oběžnou dráhu Země (VLEO).
Pentagon se chystá přepracovat způsob, jakým spolupracuje se soukromým sektorem, s cílem rychleji zavést technologie nové generace, uvedl 27. srpna náměstek ministra obrany pro výzkum a inženýrství Emil Michael.
Startup Satlyt ze San Francisca, který vyvíjí software pro konverzi družic na virtuální datová centra, je mezi čtyřmi společnostmi, které získaly financování z prvního městského pobídkového programu pro umělou inteligenci v San José.
Evropská kosmická agentura a Evropská komise vybraly společnosti Avio a Isar Aerospace k vynesení prvních misí v rámci iniciativy na podporu technologického rozvoje a evropského průmyslu nosných raket.
Belgický výrobce družic Aerospacelab získal 94 milionů eur na rozšíření výrobní kapacity a posílení své nabídky na roli v IRIS², plánované evropské víceorbitální širokopásmové konstelaci.
Společnost XTAR, provozovatel družic specializující se na vojenskou komunikaci, se připravuje na přechod ze dvou starších družic v pásmu X na družice nové generace financované jejím menšinovým akcionářem, španělskou společností Hisdesat Servicios Estratégicos.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Přesně před 365 dny, tedy 21. června 2024 v 0:10 SEĽČ, vyšel na našem webu článek Česká cesta do vesmíru začíná. O den dříve se totiž do Prahy na Fyzikální ústav AV ČR sjeli zástupci médií, hvězdáren, planetárií, ale i vysokých škol, akademických institucí, politického života, či soukromých firem podnikajících v kosmonautice. Ti všichni byli svědky několikahodinového programu plného proslovů a panelových diskusí na téma budoucnosti českého kosmického průmyslu, či významu letů do kosmického prostoru pro ekonomický rozvoj státu i pro technické vzdělávání mladé generace. Na akci byl představen projekt Česká cesta do vesmíru, který má podpořit aktivity kosmického průmyslu v ČR, posílit zájem o technické vzdělávání mladé generace a vrcholem by měl být let občana České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici. Rok je za námi a proto přichází čas podívat se, co se stihlo udělat a co nás ještě čeká. 18. června večer se proto do Prahy opět sjeli zástupci hvězdáren, planetárií, kosmických firem i vysokých škol, aby v nově zrekonstruovaném planetáriu sledovali shrnutí prvního ročníku projektu v rámci akce Přes oblaka ke hvězdám.
Zažít první let ve velkém letadle speciálně upraveném pro lety po parabolické dráze, který byl kdy vypraven z české republiky, chtělo 861 mladých lidí z České republiky. V rámci několikakolového náročného výběru se jejich počet postupně zúžil až na finálních 26. Třináct chlapců a stejný počet děvčat se v doprovodu několika dospělých vydalo 30. března na misi, na kterou určitě do konce života nezapomenou. Mise Zero-G, která patří do národního programu Česká cesta do vesmíru měl především za úkol nadchnout mladou generaci pro vědu a techniku, aby Česká republika měla do budoucna odkud brát experty pro očekávané projekty s vysokou přidanou hodnotou. Studenti dostali 30. března možnost okusit stav, který bývá běžně vyhrazen pouze astronautům, případně výzkumným pracovníkům.
Program Česká cesta do vesmíru, který posiluje české kosmické aktivity i jejich popularizaci a inspiruje mladou generaci k zájmu o technické a přírodovědné obory, má vrcholit za pár let vysláním občana ČR na Mezinárodní kosmickou stanici. Velmi pravděpodobně jím bude Aleš Svoboda, český zástupce v záložním oddílu astronautů Evropské kosmické agentury, ale než k tomuto vrcholu dojde, je připravena celá řada dalších projektů a jedním z nich je Zero-G. Jde o akci, v rámci které se 30. března ze třetího terminálu Letiště Václava Havla v Praze odjede speciálně upravený Airbus A310 schopný poskytovat parabolické lety, při kterých posádka zažije na pár desítek sekund stav snížené gravitace. Kromě toho, že bude na jeho palubě 20 českých studentů ve věku 13 – 18 let, jejichž výběr stále probíhá, poletí s nimi také známé osobnosti a velitelé. Hlavním velitelem celé mise bude právě Aleš Svoboda.
Začátkem září jsme Vás v našem článku informovali o pokrocích v projektu Česká cesta do vesmíru, který má (kromě jiného) umožnit cestu Aleše Svobody na oběžnou dráhu. Celý projekt je ale mnohem širší a zahrnuje celou řadu akcí pro různé skupiny obyvatel. Velký důraz je kladen na popularizaci vědy a vzdělávání studentů. Oba v závěru zmíněné směry se potkávají v mimořádné akci, která dá 20 vybraným studentům ve věku 13 – 18 let možnost přiblížit se pocitům kosmonautů, jak to jen jde. Pokud máte ve svém okolí někoho, kdo splňuje věkový limit a ještě se nepřihlásil, nesmutněte, máte ještě chvilku, protože uzávěrka přihlášek byla posunuta.
Jako Vomit Comet jsou obecně přezdívány letouny, ve kterých astronauti mohou nacvičovat činnosti v simulovaném prostředí mikrogravitace během krátkých parabolických letů. Původně tato přezdívka vznikla pro konkrétní letoun NASA koncem 50. let. Byl jím dvoumotorový turbovrtulový Convair C-131 Samaritan a první lidé, kteří „blicí kometu“, jak lze přezdívku přeložit, doslova pokřtili, byli astronauti programu Mercury a jejich podpůrný tým. Tento levný a dostupný simulátor stavu beztíže se osvědčil a proto je dnes ke stejnému účelu používána řada letounů po celém světě. NASA naposledy provozovala McDonnell Douglas C-9B Skytrain II a od roku 2015 využívá služby společnosti Zero-G, která vlastní upravený Boeing 727-200 přezdíváný G-Force One. Kanadská kosmická agentura naproti tomu používá lehký proudový letoun Falcon 20, který je však pro výcvik astronautů příliš malý a tak se používá pouze pro výzkum. A konečně Evropská kosmická agentura používá Airbus A310, který má na starosti společnost Novespace spadající pod francouzskou CNES. Novespace nabízí své lety i pro komerční účely a turismus a právě na palubě jejich letounu zažil světoznámý fyzik a popularizátor Derek Muller
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.