WSLC

  • Chang´e 5 – mesačná návratová misia

    Chang´e 5 – mesačná návratová misia

    Libor Lukačovič28 komentářů

    Na kozmodróme WSLC (Wenchang Spacecraft Launch Center) sa uskutočnil vývoz v súčasnosti najtažšej čínskej rakety CZ-5, ktorej užitočné zaťaženie tvorí mesačná sonda Chang´e 5. Nosič ťažký 878 ton, cestu na štartovaciu rampu LS-101 (Launch Site) absolvoval v pondelok večer počas dvoch hodín. Štart Chang´e 5 ťažkej 8,2 tony sa očakáva o 19:55 hod. UTC 23. novembra. Tento termín je však neoficiálny, oficiálne zdroje zatiaľ hovoria o konci novembra. Ak by táto misia bola úspešná, Čína by sa stala iba treťou krajinou, ktorej by sa podaril návrat vzorkov na Zem po USA (Apollo 11 až 17 s výnimlou Apolla 13) a bývalom Sovietskom zväze (Luna 16, 20 a 24). Samotné prípravy na kozmodróme sa začali v polovici septembra.

  • Užitočné zaťaženie sondy Tianwen-1

    Užitočné zaťaženie sondy Tianwen-1

    Libor Lukačovič17 komentářů

    Príprave sondy Tianwen-1 na štart už bol síce venovaný článok (vtedy ešte mala meno HuoXing-1), ale v tomto sa zameriame na jej užitočné zaťaženie. Svoje meno dostala v súlade s novým systémom pomenovania čínskych sond určených na prieskum Slnečnej sústavy. Tianwen-1 je prvá z nich a súčasne je prvou, ktorá bude skúmať Mars. Navrhnutá je tak, že obsahuje orbiter, lander a rover a jej štart je naplánovaný na rok 2020. Sonda bude vykonávať globálny a komplexný prieskum červenej planéty z jej obežnej dráhy pomocou orbiteru a podrobný plošný prieskum v záujmových oblastiach pomocou roveru. Misia sa skladá sa z piatich častí – ide o pohonný  systém; telemetriu; systém sledovania a velenia; pozemný segment a aplikačný systém. Oficiálne schválenie misie padlo v januári 2016, pričom sa počíta s vypustením sondy v štartovacom okne 23.7.2020 so záložným termínom 24. a 25. júla 2020.

  • Čína mieri na Červenú planétu

    Čína mieri na Červenú planétu

    Libor Lukačovič34 komentářů

    Keďže postupne pribúdajú informácie o čínskej sonde HX-1 (HuoXing-1), je vhodné ich zhrnúť. Sonda HX-1 je prvá čínska sonda k Marsu a zároveň je prvá, ktorá sa skladá z orbiteru, landeru a roveru. Ak by táto misia bola úspešná, Čína by sa stala v histórii len treťou krajinou (po USA a Rusku), ktorej sa to podarilo. Orbitálna mechanika nám hovorí že štartovacie okno k tejto planéte sa otvára každých 26 mesiacov ak chceme využiť energeticky najvýhodnejšiu dráhu letu po tzv. Hohmanovej elipse. Najbližšie takéto okno je od 23. júla do 8. augusta 2020. Sondu vynesie momentálne najsilnejšia čínska raketa CZ-5 (4) z kozmodrómu WSLC (Wenchang Space Launch Center) zo štartovacej rampy LS-1 (Launch Site 1) na cestu trvajúcu cca sedem mesiacov. Z toho vyplýva, že sonda by mala vstúpiť na jeho obežnú dráhu vo februári 2021. Celková hmotnosť sondy je päť ton, z toho na rover pripadá 240 kg. Je to zatiaľ najťažší ľudský výtvor letiaci k tomuto nebeskému telesu. Predpokladá sa,…

  • Premiéra rakety CZ-7A

    Premiéra rakety CZ-7A

    Libor Lukačovič1 komentář

    Začiatkom roka sa objavili neoverené informácie o transporte novej verzie rakety CZ-7A prepravnou loďou Yuanwang-21 na kozmodróm WSLC (Wenchang Space Launch Center) z prístavu Tianjin. Išlo síce o špekulatívne informácie, ale ako sa neskôr ukázalo, boli pravdivé a raketa bola začiatkom januára už na mieste. Je to verzia rakety CZ-7, ktorej výrobcom je CASC (China Aerospace and Science Technology Corporation) a jedná sa o jej prvý štart. 5. februára ju nasledovala družica XJY-6 dopravená na letisko Haikou na ostrove Hainan lietadlom An-124-100 Ruslan. O tejto družici nie je veľa informácii. Nie je ani jasné, či je zameraná civilne alebo vojensky, sú možné obe varianty.  S určitosťou sa dá ale povedať, že je určená na overenie nových technológii a výrobcom tohto užitočného zaťaženia je tiež CASC.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-627)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Reflect Orbital

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Reflect Orbital, jejíž plány na odrážení slunečního světla do konkrétních míst na zemském povrchu vzbudily zájem i kontroverze, získala investici ve výši 73,5 milionu dolarů.

  • Globalstar

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Francie udělila společnosti Globalstar povolení k vypuštění a provozu 54 družic nové generace pro přímé spojení se zařízeními (D2D). Americký operátor plánuje zahájit jejich rozmísťování příští rok.

  • Firefly Aerospace

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Firefly Aerospace se zaměřuje na nové zakázky v oblasti obrany v prostoru mezi Zemí a Měsícem, zatímco americké Vesmírné síly začínají zkoumat možnosti vojenských operací za hranicemi svých tradičních oběžných drah.

  • Rocket Lab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké ministerstvo obrany oznámilo podmíněný úvěrový příslib ve výši 150 milionů dolarů pro společnost Rocket Lab. Prostředky mají firmě pomoci zvýšit výrobní kapacitu a rozšířit možnosti startů její znovupoužitelné rakety Neutron.

  • Blue Origin

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Blue Origin potvrdila, že obnovení letů rakety New Glenn se odkládá na příští rok, protože pokračuje v pracích na přestavbě její startovací rampy na Cape Canaveral.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    NASA pokračuje v plánech na přestavbu technického modelu marsovského roveru na zařízení, které v roce 2028 zamíří na Měsíc.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Úsilí NASA o vybudování lunární základny pokračovalo udělením zakázek na vývoj nové generace lunárních přistávacích modulů a také na zajištění dopravy pro některé mise.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗