Parsons Corporation
Společnost Parsons Corporation zavádí novou pozemní druzicovou anténu s cílem využít trh, který vznikl po nedávném zrušení plánovaného nákupu antény Vesmírnými silami.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Parsons Corporation zavádí novou pozemní druzicovou anténu s cílem využít trh, který vznikl po nedávném zrušení plánovaného nákupu antény Vesmírnými silami.
Společnost Amazon slíbila zdvojnásobit roční tempo vypouštění svých širokopásmových družic na nízkou oběžnou dráhu Země na více než 20 misí.
Americké vesmírné síly rozmisťují na svých hlavních startovacích místech pro rakety specializované týmy pro kybernetickou bezpečnost během startů.
Americké vesmírné síly přeřadily další start satelitu GPS od společnosti United Launch Alliance na společnost SpaceX, což je již čtvrtý po sobě jdoucí přesun mise globálního pozičního systému (GPS) mezi těmito dvěma poskytovateli.
Společnost Rocket Lab vynesla 20. března nejnovější ze série družic pro japonskou společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním.
Společnost Officina Stellare, italský výrobce pokročilých optomechanických systémů, podepsala smlouvu v hodnotě 1,84 milionu eur s barcelonským Institutem fotonických věd (ICFO), oznámila 17. března.
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na kozmodróme WSLC (Wenchang Spacecraft Launch Center) sa uskutočnil vývoz v súčasnosti najtažšej čínskej rakety CZ-5, ktorej užitočné zaťaženie tvorí mesačná sonda Chang´e 5. Nosič ťažký 878 ton, cestu na štartovaciu rampu LS-101 (Launch Site) absolvoval v pondelok večer počas dvoch hodín. Štart Chang´e 5 ťažkej 8,2 tony sa očakáva o 19:55 hod. UTC 23. novembra. Tento termín je však neoficiálny, oficiálne zdroje zatiaľ hovoria o konci novembra. Ak by táto misia bola úspešná, Čína by sa stala iba treťou krajinou, ktorej by sa podaril návrat vzorkov na Zem po USA (Apollo 11 až 17 s výnimlou Apolla 13) a bývalom Sovietskom zväze (Luna 16, 20 a 24). Samotné prípravy na kozmodróme sa začali v polovici septembra.
Príprave sondy Tianwen-1 na štart už bol síce venovaný článok (vtedy ešte mala meno HuoXing-1), ale v tomto sa zameriame na jej užitočné zaťaženie. Svoje meno dostala v súlade s novým systémom pomenovania čínskych sond určených na prieskum Slnečnej sústavy. Tianwen-1 je prvá z nich a súčasne je prvou, ktorá bude skúmať Mars. Navrhnutá je tak, že obsahuje orbiter, lander a rover a jej štart je naplánovaný na rok 2020. Sonda bude vykonávať globálny a komplexný prieskum červenej planéty z jej obežnej dráhy pomocou orbiteru a podrobný plošný prieskum v záujmových oblastiach pomocou roveru. Misia sa skladá sa z piatich častí – ide o pohonný systém; telemetriu; systém sledovania a velenia; pozemný segment a aplikačný systém. Oficiálne schválenie misie padlo v januári 2016, pričom sa počíta s vypustením sondy v štartovacom okne 23.7.2020 so záložným termínom 24. a 25. júla 2020.
Keďže postupne pribúdajú informácie o čínskej sonde HX-1 (HuoXing-1), je vhodné ich zhrnúť. Sonda HX-1 je prvá čínska sonda k Marsu a zároveň je prvá, ktorá sa skladá z orbiteru, landeru a roveru. Ak by táto misia bola úspešná, Čína by sa stala v histórii len treťou krajinou (po USA a Rusku), ktorej sa to podarilo. Orbitálna mechanika nám hovorí že štartovacie okno k tejto
planéte sa otvára každých 26 mesiacov ak chceme využiť energeticky najvýhodnejšiu dráhu letu po tzv. Hohmanovej elipse. Najbližšie takéto okno je od 23. júla do 8. augusta 2020. Sondu vynesie momentálne najsilnejšia čínska raketa CZ-5 (4) z kozmodrómu WSLC (Wenchang Space Launch Center) zo štartovacej rampy LS-1 (Launch Site 1) na cestu trvajúcu cca sedem mesiacov. Z toho vyplýva, že sonda by mala vstúpiť na jeho obežnú dráhu vo februári 2021. Celková hmotnosť sondy je päť ton, z toho na rover pripadá 240 kg. Je to zatiaľ najťažší ľudský výtvor letiaci k tomuto nebeskému telesu. Predpokladá sa, že sonda bude vcelku na orbite Marsu do apríla. Tento
Začiatkom roka sa objavili neoverené informácie o transporte novej verzie rakety CZ-7A prepravnou loďou Yuanwang-21 na kozmodróm WSLC (Wenchang Space Launch Center) z prístavu Tianjin. Išlo síce o špekulatívne informácie, ale ako sa neskôr ukázalo, boli pravdivé a raketa bola začiatkom januára už na mieste. Je to verzia rakety CZ-7, ktorej výrobcom je CASC (China Aerospace and Science Technology Corporation) a jedná sa o jej prvý štart. 5. februára ju nasledovala družica XJY-6 dopravená na letisko Haikou na ostrove Hainan lietadlom An-124-100 Ruslan. O tejto družici nie je veľa informácii. Nie je ani jasné, či je zameraná civilne alebo vojensky, sú možné obe varianty. S určitosťou sa dá ale povedať, že je určená na overenie nových technológii a výrobcom tohto užitočného zaťaženia je tiež CASC.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.