Wenchang

  • Čína otestovala záchranný systém kosmické lodi Mengzhou

    Čína otestovala záchranný systém kosmické lodi Mengzhou

    Zatímco na floridské rampě 39B stojí raketa SLS a čeká na start pilotované lunární mise Artemis II, který se uskuteční nejdříve v březnu, o několik tisíc kilometrů dál, na čínském kosmodromu Wen-čchang, proběhl důležitý test kosmické lodi Mengzhou. Ta má během několika let umožnit výpravu čínských astronautů k Měsíci. A aby toho nebylo málo, poprvé se v akci předvedl i hardware nosné rakety Dlouhý pochod 10, která se bude při čínských pilotovaných misích používat. Jako příjemný bonus lze brát i skutečnost, že byly naznačeny budoucí snahy o znovupoužitelnost kosmické techniky.

  • Závod o návrat na Měsíc (srpen 2025)

    Závod o návrat na Měsíc (srpen 2025)

    Z dvanácti pozemšťanů, kteří na konci šedesátých a začátku sedmdesátých let minulého století navštívili Měsíc, dnes žijí už pouze pilot lunárního modulu Apolla 11 Buzz Aldrin (nar. 1930), velitel Apolla 15 David Scott (nar. 1932), pilot lunárního modulu Apolla 16 Charles Duke (nar. 1935) a pilot lunárního modulu Apolla 17 Harrison Schmitt (nar. 1935). Po Měsíci se měl projít také pilot lunárního modulu Apolla 13 Fred Haise (nar. 1933), ale přistávací část mise byla po explozi kyslíkové nádrže v servisním modulu zrušena. Jeho velitel Jim Lovell zemřel 7. srpna 2025 ve věku 97 let. Výsledek v současnosti probíhajícího souboje dvou kosmických velmocí ukáže, jestli dalšími lidmi na Měsíci budou opět Američané, nebo Číňané. Další pilotovaný let na Měsíc nebude jen symbolickým gestem, ale akcí se strategickým významem. Nepůjde jen o průzkum, ale o demonstraci ekonomické síly, globálního vůdcovství a moci mimo Zemi.

  • Tianzhou-9

    Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.

  • Vesmírné výzvy – Květen 2024

    Vesmírné výzvy – Květen 2024

    Výsadu, zahajovat květnové Vesmírné výzvy, dostala čínská měsíční mise Chang’e 6, která právě na začátku května odstartovala z kosmodromu Wenchang. Potom nás čekají starty družic EarthCARE a PREFIRE. Mezi ně se vmáčkne reportáž o odkladu startu pilotované testovací mise lodi Starliner. Po rubrice Kosmonautika v kostce mrkneme na starty misí WorldView Legion a utajené NROL-146. Dohoda ESA a NASA o roveru Rosalind Franklin je náplní předposlední reportáže a na závěr se podívá k ISS nákladní loď Progress MS-27. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

  • Queqiao-2

    Raketa Dlouhý pochod 8 byla vyvezena na odpalovací rampu ve Wenchang Satellite Launch Center dne 17. března. Raketa vynese komunikační družici Queqiao-2 k Měsíci. Queqiao-2 má zajistit komunikaci s misí Chang’e-6 na odvrácené straně Měsíce. 18. března 17:00

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗