výzkum Slunce

  • SOHO – 30 let v kosmickém prostoru

    SOHO – 30 let v kosmickém prostoru

    Už více než 68 let nás dělí od vypuštění první družice světa, sovětského Sputniku. Za tu dobu jsme měli v kosmickém prostoru mnoho observatoří věnovaných pozorování a výzkumu Slunce. Jen málokterá si ale tak získala srdce zájemců o kosmonautiku či fyziku, jako je evropsko-americká mise SOHO. Tato výjimečná sonda přinesla mnoho důležitých poznatků o naší hvězdě, ale objevila též značné množství komet a pověděla nám mnoho o kosmickém počasí. Její mise je o to působivější, že původně plánovanou životnost už překročila více než desetkrát a zdá se, že ještě nějakou dobu fungovat bude. Co SOHO objevila? A čím je pro vědu tak přínosná? Podívejme se na to společně v dnešním článku, jímž oslavíme kulaté narozeniny této výjimečné mise.

  • Sluneční fyzika a kosmický výzkum

    Sluneční fyzika a kosmický výzkum

    Kdo se někdy nepodíval na oblohu a nepozoroval fascinovaně Slunce. Tento objekt na obloze nám dává spoustu věcí potřebných k životu, jako je světlo nebo teplo, a v přenesené podobě vlastně i skoro všechny další druhy energie. Velká řada způsobů, kterými získáváme na zemi energii, je původně energií sluneční. Slunce bylo navíc velmi důležité i z hlediska měření času, s čímž souvisí obživa lidstva. Není proto divu, že u řady kultur získalo Slunce náboženský význam. Ať už jde o starý Egypt, Řecko, Řím, Mezopotámii, Indii nebo mayskou kulturu, tam všude existovali sluneční bohové. My dnes víme, že Slunce je jen jednou z mnoha hvězd ve vesmíru a že jej ovládají čistě přírodní procesy. Naše vyprávění ale musíme začít právě v dávných dobách, kdy se odehrávaly první seriózní pokusy o pozorování Slunce.

  • Aditya-L1: První indická solární mise

    Aditya-L1: První indická solární mise

    Rok 2023 aspiruje na doposud nejúspěšnějších 12 měsíců indické kosmonautiky. Přistání na Měsíci a úspěchy dosažené v rámci mise Čandraján-3 nebude lehké překonat. Už jen proto, že jde o velice prestižní záležitost. Troufnu si však tvrdit, že vědecky hodnotnější misí je přeci jen Aditya-L1 (Áditja-L1). První indická mise zaměřená čistě na studium naší nejbližší hvězdy – Slunce. Sonda si „posvítí“ na jedno solárních tajemství. Očekává se, že přístroje poskytnou důležité informace pro pochopení problému koronálního ohřevu. Koróna je nejvzdálenější vrstva Slunce, ale její teplota dosahuje teploty až 1 milion stupňů Celsia! Paradoxně je však teplota povrchu Slunce „jen“ 5 500 stupňů Celsia. Což znamená, že vrstva, která je od povrchu nejdále je mnohem teplejší než samotný povrch Slunce. Tento jev zůstává do dnešních dnů nevyřešen. Aditya-L1 má ovšem ambice na tuto otázku najít odpověď. A to samozřejmě není jediný cíl.

  • Vesmírná technika: Sonda ISEE-3 (historie a popis)

    Vesmírná technika: Sonda ISEE-3 (historie a popis)

    Od dopravy vzorků z Měsíce, které jsme si vrchovatě užili v minulých několika dílech, se přesuneme k trochu jinému výzkumu. Sonda ISEE-3 vznikla (jak již název napovídá) v rámci americko-evropského programu ISEE (International Sun-Earth Explorer) a jejím úkolem bylo zkoumat vztahy Slunce-Země. Na své palubě nesla 13 vědeckých přístrojů, které dodala NASA ve spolupráci s agenturou ESA.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-627)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

  • Iridium Communications

    Společnost Iridium Communications, kterou v rámci transakce v hodnotě 8 miliard dolarů přebírá společnost Rocket Lab, očekává, že získá další dlouhodobou zakázku od Pentagonu na družicovou komunikaci. Zároveň představuje nové technologické schopnosti, které by mohly rozšířit její působení v amerických vojenských komunikačních sítích.

  • Reflect Orbital

    Společnost Reflect Orbital, jejíž plány na odrážení slunečního světla do konkrétních míst na zemském povrchu vzbudily zájem i kontroverze, získala investici ve výši 73,5 milionu dolarů.

  • Globalstar

    Francie udělila společnosti Globalstar povolení k vypuštění a provozu 54 družic nové generace pro přímé spojení se zařízeními (D2D). Americký operátor plánuje zahájit jejich rozmísťování příští rok.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace se zaměřuje na nové zakázky v oblasti obrany v prostoru mezi Zemí a Měsícem, zatímco americké Vesmírné síly začínají zkoumat možnosti vojenských operací za hranicemi svých tradičních oběžných drah.

  • Rocket Lab

    Americké ministerstvo obrany oznámilo podmíněný úvěrový příslib ve výši 150 milionů dolarů pro společnost Rocket Lab. Prostředky mají firmě pomoci zvýšit výrobní kapacitu a rozšířit možnosti startů její znovupoužitelné rakety Neutron.

  • Blue Origin

    Společnost Blue Origin potvrdila, že obnovení letů rakety New Glenn se odkládá na příští rok, protože pokračuje v pracích na přestavbě její startovací rampy na Cape Canaveral.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗