Sarmony
Japonský startup Sarmony zaměřený na radarové snímkování podepsal dohodu o vynesení své první demonstrační družice na raketě Kairos společnosti Space One.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Japonský startup Sarmony zaměřený na radarové snímkování podepsal dohodu o vynesení své první demonstrační družice na raketě Kairos společnosti Space One.
Společnost Spire Global získala od NOAA kontrakt v hodnotě 28 milionů dolarů na vývoj a letovou kvalifikaci družice a hyperspektrálního mikrovlnného sondovacího přístroje pro operativní předpověď počasí.
Pentagon rozšiřuje využívání družicové sítě Starshield společnosti SpaceX na palubě vojenských letounů. Firmě přidělil novou smlouvu na poskytování služeb pro celou flotilu, která ukazuje, jak je tento systém postupně integrován napříč americkými leteckými flotilami.
Společnosti Phi Earth Technologies a australská firma zaměřená na zpravodajství o Zemi, LatConnect 60 (LC60), oznámily strategické partnerství, jehož cílem je překlenout mezeru v propojení družicového pozorování Země s ověřenými informacemi přímo z terénu pro projekty zaměřené na přírodě blízká řešení.
Tým NASA a průmyslových partnerů připravuje pokračování mise cubesatu k Měsíci. Vyvíjí dvojici malých družic, které budou na Měsíci testovat přiblížení a operace v těsné blízkosti jiného kosmického tělesa.
Společnost Redwire bude na základě licenční smlouvy s lucemburskou společností Edge Aerospace vyrábět jednotky pro zpracování dat a síťové přepínače. Firmy to oznámily 25. srpna na konferenci Small Satellite Conference.
Impulse Space zvýší frekvenci svých společných (rideshare) misí na geostacionární oběžnou dráhu, přičemž jako důvod uvádí silnou komerční poptávku.
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Expertům z Jet Propulsion Laboratory se úspěšně podařilo uvolnit energii na Voyageru 2, takže sonda bude moci pokračovat ve svém sběru vědeckých dat. Celá snaha pojmenovaná Big Bang (velký třesk) zahrnovala souběžné vypínání některých napájených systémů a jejich nahrazení méně energeticky náročnými alternativami. A to vše při zajištění, aby sonda zůstala dost teplá na to, aby mohla fungovat. Obě sesterské sondy Voyager získávají svou energii z radioizotopových termoelektrických generátorů, což jsou zařízení, která přeměňují teplo z rozpadajícího se plutonia na elektřinu. Jelikož zdrojového plutonia postupně ubývá, přicházejí obě sondy každoročně o přibližně 4 watty energie. Po téměř půl století od startu už jsou energetické rezervy ztenčeny na minimum, což vyžaduje, aby pozemní tým šetřil energii sond tím, že se postupně vypínají životně nedůležité systémy a zařízení. Od roku 2024 si ztenčující se zásoba energie vynutila vypnutí dvou vědeckých přístrojů na každé sondě Voyager. Tady se sluší připomenout, že každá sonda měla původně deset vědeckých přístrojů, ale některé z nich byly vypnuty už dříve, protože se používaly pouze během
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti.
Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Dne 12. prosince 2023 oznámila NASA komunikační problémy se sondou Voyager-1. Voyager prováděl přijmuté příkazy ze Země, ale neodesílal zpět vědecká data. Příčinou byl jeden ze tří palubních počítačů Voyageru 1, systém letových dat (FDS – Flight Data System). Počítač FDS nekomunikoval správně s telemetrickou modulační jednotkou (TMU). V důsledku toho nebyla na Zemi posílána žádná vědecká ani technická data. Dne 3. března 2024 zaznamenal tým mise Voyager 1 aktivitu jedné části FDS. Tato aktivita se lišila od zbytku nečitelného datového toku počítače FDS. Díky pomoci specialistů z Deep Space Network se podařilo dekódovat nečitelný datový tok a zjistit, že obsahuje přečtení celé paměti FDS. V následné aktualizaci se již podařilo zjistit primární příčinu problému a pokračovalo se v řešení celého problému. Dne 19. května pak začal Voyager 1 opět posílat vědecká data. Toto je malé shrnutí o potížích, které potkaly sondu Voyager. Dnes se však nebude zabývat problémem Voyageru, ale podíváme se blíže na samotný výpočetní systém sondy.
Nejvzdálenější lidmi vyrobený objekt bude schopen provádět svůj sběr cenných vědeckých dat i v ještě větších vzdálenostech právě díky opatřením pro úsporu energie. Experti z jihokalifornské Jet Propulsion Laboratory, kteří řídí mise sond Voyager, vypnuli 25. února přístroj cosmic ray subsystem na Voyageru 1. Přístroj low-energy charged particle instrument na sesterském Voyageru 2 bude deaktivován 24. března. Na každé sondě pak budou fungovat tři vědecké přístroje. Tyto činnosti jsou součástí dlouhodobých snah zvládat neustále klesající zdroj energie, kterým obě sondy disponují.
Když americká sonda Voyager 2 v roce 1986 prolétla kolem Uranu, poskytla vědcům první (a dosud bohužel i poslední) blízký pohled na tuto podivnou planetu z vnější Sluneční soustavy. Uran je známý svou nezvykle skloněnou rotační osou a tehdejší průlet přinesl kromě objevu nových měsíců také celou řadu záhad. Nabité částice kolem planety se chovaly v rozporu s tehdejšími znalostmi vědců o tom, jak magnetická pole zachytávají radiaci. Uran si tím vysloužil pověst světa, který narušuje běžné standardy naší Sluneční soustavy.
Pro pozemní tým to nebylo snadné rozhodnutí, experti jej odkládali tak dlouho, jak to bylo jen možné. Zatímco zbylé čtyři vědecké přístroje na palubě průzkumníka mezihvězdného prostředí stále pracují, muselo před pár dny dojít k vypnutí přístroje pro analýzu plazmatu PLS. Legendární sondě Voyager 2 totiž nezadržitelně (a přesně podle očekávání) ubývá množství elektrické energie, které mohou její palubní systémy využívat.
Inženýři JPL se rozhodli vypnout plazmový vědecký přístroj na palubě sondy Voyager 2. Důvodem je postupně se zmenšující elektrické napájení sondy. Sonda má dostatek energie, aby pokračovala v průzkumu s alespoň jedním vědeckým přístrojem do 30. let 20. století.
Členové týmu, který se stará o americké sondy Voyager, se nyní snaží pomoci sondám vypuštěným v roce 1977, aby mohly i v následujících letech prozkoumávat mezihvězdný prostor. Jeden směr snah se orientuje na pozůstatky paliva, které se zřejmě akumulují uvnitř úzkých trubiček některých orientačních trysek těchto sond. Voyagery těchto trysek využívají k tomu, aby udržovaly své antény otočené směrem k Zemi. Podobný typ usazenin již byl pozorován i na několika jiných kosmických sondách. Tým také nahrál softwarovou záplatu, která má zabránit opakování závady, která se minulý rok objevila u Voyageru 1. Inženýrům se podařilo vyřešit tento problém a aktuální záplata by měla jednak zabránit opakování problému na Voyageru 1, případně eliminovat možnost, že se objeví na Voyageru 2.
V minulých dnech obletěla svět zpráva o tom, že série pokynů, které NASA 21. července odeslala sondě Voyager 2 způsobila odklon její antény o 2° od Země. Výsledkem bylo, že Voyager 2 nebyl schopen přijímat pokyny ze Země ani na naši planetu posílat žádná data. Při pokusu o vysílání by tato data ze sondy vzdálené 19,9 miliard kilometrů od Země naši planetu minula – nedorazila by tak k anténám systému Deep Space Network, která tyto signály běžně přijímají a starají se také o odesílání pokynů k sondě. Voyager 2 je však naprogramován tak, aby několikrát za rok resetoval svou orientaci a udržel anténu zaměřenou na Zemi. Další reset nastane 15. října, kdy by měla být komunikace obnovena. 1. srpna pak NASA přinesla potěšující aktualizaci.
NASA odeslala 21. července sérii příkazů, které způsobily směrování antény Voyageru 2 dva stupně od Země. Kvůli tomu Voyager 2 není schopen přijímat příkazy ani přenášet data zpět. K obnově by mělo dojít 15. října. 28. července 22:00
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.