ŽIVĚ: Vývoz SuperHeavy B18
Dnes večer by mohl proběhnout převoz prvního exemplář SuperHeavy třetí generace z montážní sekce do testovacího střediska Massey’s. Přímý přenos nabízí YouTube kanál Nasaspaceflight.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dnes večer by mohl proběhnout převoz prvního exemplář SuperHeavy třetí generace z montážní sekce do testovacího střediska Massey’s. Přímý přenos nabízí YouTube kanál Nasaspaceflight.
Šéf německé kosmické společnosti OHB uvedl, že má obavy z plánovaného společného evropského podniku složeného z dalších třech konkurentů, a to i přesto, že společnost vidí nové příležitosti v rostoucích evropských výdajích na vesmírné programy.
Německá společnost Dcubed, která se zabývá výrobou družicových komponentů, se přesouvá k technologii výroby ve vesmíru a sérií misí demonstruje výrobu velkých solárních panelů na oběžné dráze.
Startup Ursa Major 18. listopadu oznámil, že získal financování ve výši 100 milionů dolarů v rámci série E a zajistil další dluhové závazky ve výši 50 milionů dolarů, což společnosti poskytlo nový vlastní kapitál a přístup k vypůjčenému kapitálu v rámci expanze na americký trh s obrannými technologiemi.
Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration) zrušil omezení týkající se načasování komerčních startů, která byla vyvolána dopady vládního uzavření na správu vzdušného prostoru.
Společnost York Space Systems, dodavatel družicové konstelace nové generace pro Pentagon, učinila formální krok ke vstupu na burzu a podala dokumenty u amerických regulačních orgánů ve snaze získat přístup k kapitálovým trhům.
Společnost SEOPS, americký poskytovatel služeb v oblasti vesmírných misí, zakoupil od společnosti Isar Aerospace starty s nosnou raketou Spectrum, aby rozšířil možnosti vypouštění pro své zákazníky.
Federální letecký úřad oznámil, že ukončuje platnost svého nařízení ze 6. listopadu, podle kterého mohly komerční rakety od 10. listopadu startovat pouze mezi 22:00 a 6:00. Zrušení pravděpodobně souvisí s ukončením amerického shutdownu.
Členové marylandské kongresové delegace vyjádřili své obavy ohledně uzavření kanceláří a laboratoří v Goddardově vesmírném letovém středisku.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dne 12. prosince 2023 oznámila NASA komunikační problémy se sondou Voyager-1. Voyager prováděl přijmuté příkazy ze Země, ale neodesílal zpět vědecká data. Příčinou byl jeden ze tří palubních počítačů Voyageru 1, systém letových dat (FDS – Flight Data System). Počítač FDS nekomunikoval správně s telemetrickou modulační jednotkou (TMU). V důsledku toho nebyla na Zemi posílána žádná vědecká ani technická data. Dne 3. března 2024 zaznamenal tým mise Voyager 1 aktivitu jedné části FDS. Tato aktivita se lišila od zbytku nečitelného datového toku počítače FDS. Díky pomoci specialistů z Deep Space Network se podařilo dekódovat nečitelný datový tok a zjistit, že obsahuje přečtení celé paměti FDS. V následné aktualizaci se již podařilo zjistit primární příčinu problému a pokračovalo se v řešení celého problému. Dne 19. května pak začal Voyager 1 opět posílat vědecká data. Toto je malé shrnutí o potížích, které potkaly sondu Voyager. Dnes se však nebude zabývat problémem Voyageru, ale podíváme se blíže na samotný výpočetní systém sondy.
Nejvzdálenější lidmi vyrobený objekt bude schopen provádět svůj sběr cenných vědeckých dat i v ještě větších vzdálenostech právě díky opatřením pro úsporu energie. Experti z jihokalifornské Jet Propulsion Laboratory, kteří řídí mise sond Voyager, vypnuli 25. února přístroj cosmic ray subsystem na Voyageru 1. Přístroj low-energy charged particle instrument na sesterském Voyageru 2 bude deaktivován 24. března. Na každé sondě pak budou fungovat tři vědecké přístroje. Tyto činnosti jsou součástí dlouhodobých snah zvládat neustále klesající zdroj energie, kterým obě sondy disponují.
Když americká sonda Voyager 2 v roce 1986 prolétla kolem Uranu, poskytla vědcům první (a dosud bohužel i poslední) blízký pohled na tuto podivnou planetu z vnější Sluneční soustavy. Uran je známý svou nezvykle skloněnou rotační osou a tehdejší průlet přinesl kromě objevu nových měsíců také celou řadu záhad. Nabité částice kolem planety se chovaly v rozporu s tehdejšími znalostmi vědců o tom, jak magnetická pole zachytávají radiaci. Uran si tím vysloužil pověst světa, který narušuje běžné standardy naší Sluneční soustavy.
Pro pozemní tým to nebylo snadné rozhodnutí, experti jej odkládali tak dlouho, jak to bylo jen možné. Zatímco zbylé čtyři vědecké přístroje na palubě průzkumníka mezihvězdného prostředí stále pracují, muselo před pár dny dojít k vypnutí přístroje pro analýzu plazmatu PLS. Legendární sondě Voyager 2 totiž nezadržitelně (a přesně podle očekávání) ubývá množství elektrické energie, které mohou její palubní systémy využívat.
Inženýři JPL se rozhodli vypnout plazmový vědecký přístroj na palubě sondy Voyager 2. Důvodem je postupně se zmenšující elektrické napájení sondy. Sonda má dostatek energie, aby pokračovala v průzkumu s alespoň jedním vědeckým přístrojem do 30. let 20. století.
Členové týmu, který se stará o americké sondy Voyager, se nyní snaží pomoci sondám vypuštěným v roce 1977, aby mohly i v následujících letech prozkoumávat mezihvězdný prostor. Jeden směr snah se orientuje na pozůstatky paliva, které se zřejmě akumulují uvnitř úzkých trubiček některých orientačních trysek těchto sond. Voyagery těchto trysek využívají k tomu, aby udržovaly své antény otočené směrem k Zemi. Podobný typ usazenin již byl pozorován i na několika jiných kosmických sondách. Tým také nahrál softwarovou záplatu, která má zabránit opakování závady, která se minulý rok objevila u Voyageru 1. Inženýrům se podařilo vyřešit tento problém a aktuální záplata by měla jednak zabránit opakování problému na Voyageru 1, případně eliminovat možnost, že se objeví na Voyageru 2.
V minulých dnech obletěla svět zpráva o tom, že série pokynů, které NASA 21. července odeslala sondě Voyager 2 způsobila odklon její antény o 2° od Země. Výsledkem bylo, že Voyager 2 nebyl schopen přijímat pokyny ze Země ani na naši planetu posílat žádná data. Při pokusu o vysílání by tato data ze sondy vzdálené 19,9 miliard kilometrů od Země naši planetu minula – nedorazila by tak k anténám systému Deep Space Network, která tyto signály běžně přijímají a starají se také o odesílání pokynů k sondě. Voyager 2 je však naprogramován tak, aby několikrát za rok resetoval svou orientaci a udržel anténu zaměřenou na Zemi. Další reset nastane 15. října, kdy by měla být komunikace obnovena. 1. srpna pak NASA přinesla potěšující aktualizaci.
NASA odeslala 21. července sérii příkazů, které způsobily směrování antény Voyageru 2 dva stupně od Země. Kvůli tomu Voyager 2 není schopen přijímat příkazy ani přenášet data zpět. K obnově by mělo dojít 15. října. 28. července 22:00
Díky chytrému inovativnímu plánu budou moci vědecké přístroje Voyageru 2 zůstat zapnuté o pár let déle, než se dříve očekávalo. Vědci se tak dočkají ještě více cenných měření z mezihvězdného prostředí. Voyager 2 je už skutečným dědečkem – do kosmického prostoru byla tato sonda vypuštěna v roce 1977 a za tu dobu se dostala do vzdálenosti přibližně 20 miliard kilometrů. Momentálně se tedy pohybuje v mezihvězdném prostředí, které studuje pomocí pěti vědeckých přístrojů. Aby tyto přístroje mohly fungovat i nadále navzdory slábnoucímu zdroji elektrické energie, začala stárnoucí sonda využívat maličký zásobník energie ze záložního balíčku, který je součástí palubních bezpečnostních systémů. Tato změna umožní oddálit vypínání vědeckých přístrojů až k rou 2026, přičemž původně se tento krok zvažoval už na letošní rok.
Roku 1977 se v rozmezí šestnácti dnů z floridské rampy 41 vznesly dvě rakety Titan IIIE. Jejich úkol? Vynést sondy Voyager 1 a 2 na únikovou dráhu směrem k planetám vnější sluneční soustavy. Tyto mimořádné kusy techniky se vydaly na cestu k plynným obrům – Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Voyager 1 za 44 let dokázal urazit vzdálenost neuvěřitelných 23,3 miliard kilometrů a pohybuje se rychlostí 61 017 kilometrů za hodinu. Již se nachází za hranicí sluneční soustavy v mezihvězdném prostoru a i po více jak čtyřiceti letech na Zemi odesílá data. Dnes se podíváme více do historie a povíme si více o nejdále se od Země nacházejícím umělém objektu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.