sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (EchoStar XXV)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Mutable Tactics

Britský startup Mutable Tactics získal předběžné financování ve výši 2,1 milionu dolarů na vývoj softwaru pro umělou inteligenci, který umožní skupinám vojenských dronů operovat autonomně, a to i v případě narušení družicové navigace a komunikace.

Telus

Kanadská telekomunikační společnost Telus souhlasila s převzetím podílu ve společnosti AST SpaceMobile a investicí do pozemní infrastruktury potřebné k připojení předplatitelů k plánované konstelaci přímého připojení k chytrým telefonům operátora.

NASA

Senátní obchodní výbor předložil revidovaný návrh zákona o autorizaci NASA, který zavádí některé změny v rámci úsilí agentury o průzkum Měsíce prostřednictvím misí Artemis a zároveň prodlužuje životnost Mezinárodní vesmírné stanice.

PLD Space

Společnost PLD Space získala 180 milionů eur na podporu výroby nosné rakety Miura 5 španělského startupu, což představuje největší kolo financování pro evropskou kosmickou firmu oznámené v tomto roce.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: voyager-1

Komunikační problémy Voyageru 1

Dne 12. prosince oznámila NASA probíhající komunikační problémy se sondou Voyager-1. Ta nyní přijímá a provádí příkazy za Země, ale nejsou odesílána zpět vědecká data. Inženýři NASA nyní pracují na vyřešení problému, jehož příčinou je jeden ze tří palubních počítačů Voyageru 1, systém letových dat (FDS – Flight Data System). Počítač FDS nekomunikuje správně s telemetrickou modulační jednotkou (TMU). V důsledku toho nejsou na Zemi posílána žádná vědecká ani technická data.

Dvě údržbářské činnosti sond Voyager

Členové týmu, který se stará o americké sondy Voyager, se nyní snaží pomoci sondám vypuštěným v roce 1977, aby mohly i v následujících letech prozkoumávat mezihvězdný prostor. Jeden směr snah se orientuje na pozůstatky paliva, které se zřejmě akumulují uvnitř úzkých trubiček některých orientačních trysek těchto sond. Voyagery těchto trysek využívají k tomu, aby udržovaly své antény otočené směrem k Zemi. Podobný typ usazenin již byl pozorován i na několika jiných kosmických sondách. Tým také nahrál softwarovou záplatu, která má zabránit opakování závady, která se minulý rok objevila u Voyageru 1. Inženýrům se podařilo vyřešit tento problém a aktuální záplata by měla jednak zabránit opakování problému na Voyageru 1, případně eliminovat možnost, že se objeví na Voyageru 2.

Závada Voyageru 1 byla opravena

Inženýrům se podařilo na dálku vyřešit závadu, která trápila sondu Voyager 1. Začátkem letošního roku začal systém AACS (attitude articulation and control system), který zajišťuje, aby anténa sondy mířila k Zemi, posílat zmatené informace o stavu systémů a jejich činnosti, ačkoliv své hlavní úkoly plnil správně. Zbytek sondy také vypadal v pořádku, protože i nadále sbíral a odesílal vědecká data. Tým se proto zaměřil na hledání příčiny pomotaných informací. Zjistili, že AACS začal posílat telemetrická data přes palubní počítač, který přestal fungovat už před lety. Právě tento počítač pak poškodil přenášené informace.

Voyager 1

Cesta úžasných Voyagerů

Roku 1977 se v rozmezí šestnácti dnů z floridské rampy 41 vznesly dvě rakety Titan IIIE. Jejich úkol? Vynést sondy Voyager 1 a 2 na únikovou dráhu směrem k planetám vnější sluneční soustavy. Tyto mimořádné kusy techniky se vydaly na cestu k plynným obrům – Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Voyager 1 za 44 let dokázal urazit vzdálenost neuvěřitelných 23,3 miliard kilometrů a pohybuje se rychlostí 61 017 kilometrů za hodinu. Již se nachází za hranicí sluneční soustavy v mezihvězdném prostoru a i po více jak čtyřiceti letech na Zemi odesílá data. Dnes se podíváme více do historie a povíme si více o nejdále se od Země nacházejícím umělém objektu.

Kráter Ciolkovskij z Apolla 13

TOP5: Průlety

Začala poslední srpnová dekáda a tak se chýlí k závěru i náš letní seriál. Po dávce čistě kosmonautických témat si dáme opět malé intermezzo a podíváme se dnes na výzkum Sluneční soustavy, který by bez rozvoje kosmonautiky nebyl možný. Astronomové se dlouhá století mohli dozvídat detaily o blízkých tělesech jenom s pomocí pozorování okem u dalekohledu. Později v 19. století přišla na pomoc fotografie a spektroskop, ale kvalita snímků stále nedosahovala toho, co viděli ti nejlepší okem. Dnes už se karta obrátila, takže amatérský astronom si 30cm dalekohledem pořídí kvalitnější snímek, než to šlo přes ty největší dalekohledy před padesáti lety. Jenže v druhé polovině 20. století přišel zlom. Začaly lety do kosmu a s tím i možnosti snímat planety a jejich měsíce zblízka. Ani padesát let poté jsme ale nevěděli, jaký je vzhled objektů Kuiper-Edgeworthova pásu. Byly to právě průlety kosmických sond, které nám otevřely oči a zcela nový obor, planetární geologii.

Kosmotýdeník 385 (27.1. – 2.2.)

Máme za sebou další týden napěchovaný kosmonautikou a krom startu Falconu 9 a Electronu, či dalšího destrukčního testu nádrže pro Starship v jižním Texasu, se stala i řada dalších událostí. Pojďte si je shrnout v Kosmotýdeníku. Dnes bude hlavním tématem Voyager 2, který prodělal nečekanou poruchu, kterou se nyní snaží technici z JPL opravit na vzdálenost sedmnácti světelných hodin. V aktuálním vydání však zbylo místo i na zmíněný Electron a jeho první letošní start, včetně dalšího pokusu o úspěšné přežití návratu prvního stupně. Nevynecháme ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.