Varda Space Industries
Společnost Varda Space Industries, která se zabývá výzkumem mikrogravitace, podepsala dohodu s provozovatelem kosmodromu Southern Launch, která umožní až 20 návratů kapslí v Jižní Austrálii do roku 2028.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Varda Space Industries, která se zabývá výzkumem mikrogravitace, podepsala dohodu s provozovatelem kosmodromu Southern Launch, která umožní až 20 návratů kapslí v Jižní Austrálii do roku 2028.
Univerzita Jižní Austrálie 29. září oznámila dohodu s australským startupem RapidBeam a japonským startupem Warpspace o vývoji laserových komunikačních systémů.
Společnost Flexell Space (generální ředitel Taehun Ahn) oznámila na Mezinárodním astronautickém kongresu (IAC) 2025 v australském Sydney podpis memoranda o porozumění (MOU) s italskou společností NPC Spacemind, která se zabývá řešením družicových technologií.
Austrálie a Spojené království obnovily svůj závazek ke spolupráci v oblasti vesmíru v dohodě podepsané 1. října na Mezinárodním astronautickém kongresu.
Společnost Moog Inc. oznámila dokončení dvou integrovaných pohonných modulů Moog. Tyto pokročilé systémy budou dále instalovány na družicových tahačích Meteor třídy ESPA-Grande společnosti Moog.
Čínská společnost Geovis Insighter Technology plánuje vyslat na nízkou oběžnou dráhu Země konstelaci 144 družic pro sledování situace ve vesmíru (SSA).
Společnost Cosmic Shielding získala od Výzkumné laboratoře letectva (Air Force Research Laboratory) kontrakt TACFI v hodnotě 4 milionů dolarů na vývoj nástroje pro predikci výkonu čipů umělé inteligence a další elektroniky chráněných před zářením na oběžné dráze.
Raketa Dlouhý pochod 2D vynesla v neděli večer na oběžnou dráhu novou sadu experimentálních družic Shiyan-30.
Startup Eartheye Space se sídlem v Singapuru a Austrálii oznámil 29. září na Mezinárodním astronautickém kongresu v Sydney, že začne nabízet samoobslužné ovládání družic sledujících vesmír, a to kromě senzorů zaměřených na Zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnešní přednáška uzavře týden, ve kterém jsme se věnovali kosmodromům, tedy místům se souborem zařízení, které jsou potřeba ke startu rakety. Pro kosmické velmoci se jedná o klíčová místa a často jde o rozsáhlé a strategické komplexy. Pro bývalý Sovětský Svaz byly dlouhá léta těmi hlavními kosmodromy Bajkonur a Pleseck, který je však používán pro starty na polární dráhy. Pouze na Bajkonuru byla vybudována infrastruktura, která umožnila vynášení orbitálních stanic, zásobovacích lodí a hlavně pak pilotované kosmické lodi Sojuz. Kosmodrom se po rozpadu SSSR ocitl v zahraničí, v Kazachstánu a nově vzniklá Ruská Federace se ocitla před závažným problémem. Jak a odkud vypouštět své nosné rakety. Svůj problém řešila dlouhodobým pronájmem Bajkonuru, ale aby si udržela svou nezávislost, rozhodla se pro vybudování nového kosmodromu. Nejedná se však jen o finanční rozhodnutí ale i politické, kdy bylo nutno vládě Kazachstánu vysvětlit, že v budoucnu přestanou využívat její kosmodrom. Volba padla na amurskou oblast, kde byla v roce 2011 zahájena stavba kosmodromu Vostočnyj. První start se zde uskutečnil v dubnu roku 2016. V současnosti zde stojí pouze rampa
Na začátku července přinesly britské noviny The Telegraph informaci, že britská vláda a indické konsorcium Bharti Global Limited uspělo v posílání nabídek na získání firmy OneWeb. Dohoda by měla být stvrzena v posledním čtvrtletí tohoto roku. Výrobní areál na Floridě ale již začal ožívat a probíhá zde příprava nové várky družic, které by měly být do Ruska odeslány zhruba v září letošního roku a hned následující měsíc by mohl přijít start. Jak informuje portál RussianSpaceWeb.com, se nyní uvažuje o tom, že by raketa Sojuz-2 určená pro vynesení čtvrté várky družic OneWeb (třetí ostré) měla startovat z kosmodromu Vostočnyj a nikoliv z Bajkonuru.
Je pravé nedělní poledne a to už více jak sedm let znamená, že je čas na pravidelný souhrn událostí v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. Dnes máte tematicky opravdu na výběr! Podíváme se jak na poslední gravitační manévr sondy Parker Solar Probe, který proběhl před pár hodinami, ale třeba i na renovaci jedné z antén sítě Deep Space Network. Dále vás čeká připravovaný start Falconu 9 se zajímavým prvním stupněm a zamíříme i na Mezinárodní kosmickou stanici za jedním emotivním videem. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Sedm dní uteklo jako voda a i když se kvůli epidemii zavírají hranice, obchody, sportoviště i restaurační zařízení, Kosmotýdeník zůstává jistotou, na kterou se můžete spolehnout. Dnešní hlavní téma se bude věnovat představení dnešní mise Falconu 9, které většinou vychází v samostatném článku, ale vzhledem k době, kdy statický zážeh proběhl, jsme neměli čas jej vydat dříve. Těšit se můžete i na informace z kosmodromu Vostočnyj, podíváme se do Číny a nevynecháme ani informace z Francouzské Guyany.
Na Zemi existuje jen málo míst, která jsou optimální pro odpalování orbitálních raket. Tato místa jsou často vzdálená od civilizace, na okraji oceánu nebo obojí najednou. Je tu však několik dobrých důvodů, proč tomu tak je. Lze ovšem říci, že všechny souvisejí s rychlostí potřebnou k dosažení oběžné dráhy – což je asi 28 000 kilometrů za hodinu. První důvod je celkem prostý: vypuštění rakety je velmi nebezpečné, protože abychom se dostali ze Země na oběžnou dráhu, tak potřebujeme hodně paliva a pokud se něco nepovede a raketa se nečekaně promění v ohnivou kouli, pak je to palivo (hodně paliva), co způsobí divácky působivou, ale naprosto devastující podívanou. Kusy raketového nosiče i nákladu mohou být rozptýleny po velké oblasti a v takovém případě přihlížející opravdu ocení, že jsou relativně daleko. Zejména pokud k výbuchu dojde poté, co už raketa opustila rampu a vystoupala do určité nadmořské výšky.
O stavbě druhé rampy kosmodromu Vostočnyj jsme naposledy psali v únoru, kdy se projekt potýkal s administrativními komplikacemi. Ty jsou však již definitivně vyřešeny a práce se tak mohly rozběhnout. Momentálně tu kmitají domíchávače betonu, které vytváří základy nové rampy. Z nové rampy mají startovat nové ruské modulární rakety Angara, přičemž první start z této rampy by měl přijít v roce 2023, byť některé zdroje stále uvádí rok 2021 – ten je však považován za nereálný. Sluší se ještě připomenout, že na kosmodromu na Dálném východě už jedna rampa stojí – startují z ní rakety Sojuz, kterých odsud vyletělo už pět raket, z toho jedna byla neúspěšná. Kromě aktuálně budované rampy pro rakety Angara by měla na Vostočném v dalších letech vyrůst i rampa pro supertěžkou raketu, která Rusku umožní aktivní podíl na využívání lunární stanice Gateway, ale i mnoho dalších projektů.
Je nedělní poledne a vy správně očekáváte pravidelný týdenní souhrn událostí v kosmonautice. Tentokrát se Kosmotýdeník zaměří v hlavním tématu na hurikán Dorian a jeho dopady na Kennedyho kosmodrom na Floridě. Podíváme se také na bohužel neúspěšné přistání indického landeru Vikram na Měsíci a nevynecháme ani další dění. Zavedeme vás třeba k místu přistání Sojuzu MS-14, který se v automatickém režimu vrátil na Zemi. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Ač byl letošní červenec hlavně ve znamení oslav padesátého výročí přistání Apolla 11 na Měsíci, i v současné kosmonautice se našlo dost událostí, které stojí za pozornost. Ty nejvýznamnější si připomeneme v pořadu Vesmírné výzvy. Těšit se můžete na indickou misi Čandraján-2 k Měsíci, rentgenový teleskop Spektr-RG, český cubesat Lucky-7 nebo test záchranné věžičky lodi Orion. U ISS bylo živo, vydaly se k ní hned tři kosmické lodě: Sojuz MS-13 s novou posádkou na palubě a Progress MS-12 s Dragonem CRS-18 jako spolehliví dopravci zásob. Závěr Vesmírných výzev bude patřit prvnímu neupoutanému poskočení Starhopperu.
Srdečně Vás zveme na společné sledování premiéry tohoto dílu, které se uskuteční dnes ve 20:00.
Sedmý český satelit odstartuje 5. července pomocí Sojuzu-2.1b z Vostočného na SSO. CubeSat-1U pražské firmy SkyFox Labs má volací znak OK0SAT. 2. července 7:55
Nová rodina ruských raket čelí dalšímu problému – tentokrát je spojen se stavbou startovní rampy na kosmodromu Vostočnyj. Absence této rampy představuje pro ruské naděje na návrat na komerční trh nosičů významnou překážku. Státní korporace Roskosmos totiž zrušila dohodu s firmou PSO Kazaň, která měla stavbu zajistit. Kontrakt na vývoj druhé fáze nového kosmodromu obsahující i rampu pro rakety Angara byl přitom po mnoha odkladech podepsán vloni na podzim. Zástupce premiéra, Jurij Borisov, který má v ruské vládě na starosti kosmický a obranný program, oznámil tuto novinku 23. ledna po schůzce s premiérem Dmitrijem Medveděvem, kde se řešily finanční problémy Roskosmosu. Medveděv zmínil právě Vostočnyj jako příklad špatného managementu. Pouze pět z devatenácti zařízení byly na Vostočném oficiálně dokončeny v rámci první fáze před uzávěrkou. Setkání za zavřenými dveřmi skončilo vystoupením Borisova před novináře. Zástupce premiéra oznámil, že zrušení kontraktu na rampu raket Angara přinese nejméně půlroční zpoždění, ve výsledku by se celkové dokončení mohlo odložit i o dva roky.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.