sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-95)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Swift

Mise Swift, která odstartovala téměř před měsícem v rámci vysoce rizikového pokusu o zvýšení oběžné dráhy astrofyzikální družice NASA, má problémy s řízením orientace, které by mohly ohrozit její misi.

Boeing

Boeing stále spolupracuje s NASA na stanovení termínu, kdy komerční pilotovaná kosmická loď CST-100 Starliner poletí na nákladní misi k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Družice LINK v problémech

Firma Catalyst Space oznámila, že družici LINK, která měla povytáhnout teleskop Swift, potkala během uvádění do provozu závada. Řídící středisko ztratilo schopnost družici stabilizovat. LINK rotuje v několika osách a ztratila možnost komunikace.

Orbes

Startup Orbes z jižní Kalifornie oznámil 27. července dohodu o vyslání Exo-ORB, samostatně létající družice, která bude pořizovat snímky bezpilotní vesmírné stanice Symphony Space.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly udělily společnosti Sphinx Defense kontrakt v hodnotě 287 milionů dolarů na vývoj pozemního softwaru pro příští generaci vojenské družicové komunikace. Tento systém bude tvořit důležitou součást amerického strategického systému velení, řízení a komunikace jaderných sil.

FCC

Operátoři družic uvítali možnost získat více než 6 miliard dolarů za rychlé uvolnění horní části frekvenčního pásma C, které chce americká Federální komise pro komunikace (FCC) v příštím roce vydražit. Další miliardy dolarů mají být určeny na pokrytí nákladů spojených s přechodem, včetně nákladů na nové geostacionární družice a dalších souvisejících výdajů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: vladimir-kopecky

Vladimír Kopecký – Co je zač Ramanova spektroskopie? (24.3.2023)

Moderní kosmický výzkum přináší dříve nečekané aplikace řady fyzikálních metod. Jednou z nich je i Ramanova spektroskopie založená na Ramanově jevu popsaném poprvé C. V Ramanem, K. S. Krishnanem, G. S. Landsbergem a L. I. Mandelštamem v roce 1928. Pomocí této spektroskopické metody lze identifikovat anorganické i organické chemické sloučeniny, proto našla uplatnění u vesmírných sond pátrajících po životě nebo pozůstatcích života z dávné minulosti. Dnešní záznam přednášky pochází z cyklu seminářů k předmětu Základy astrobiologie, ustaveném v zimním semestru 2015/16 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Julie Nováková, Tomáš Petrásek a Jan Toman začali studentům nabízet ucelený kurz této nové, bouřlivě se rozvíjející vědy. V letním semestru následuje odborný seminářem, kde vystupují s hlubšími a detailnějšími příspěvky specialisté z jednotlivých výzkumných oblastí. Ve druhém ročníku 2016/17 pronesl na tomto semináři přednášku také biofyzik Vladimír Kopecký z Fyzikálního ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, sám pořádající na své fakultě kurz astrobiologie, založený ovšem spíše na fyzikálním přístupu. V nově vydaném videu se tak můžete podrobněji seznámit s metodou Ramanovy spektroskopie, její historií, odbornou stránkou i využitím v celé řadě aplikací od zkoumání pravosti

Vladimír Kopecký- Vzkazy v láhvi (18.12.2015)

Téma přednášky je na první pohled úplně nekosmonautické. Vzkazy v láhvi či láhvová pošta je přeci prostředek, kterým se pokoušeli ztroskotavší námořníci navázat spojení s civilizací, aby se jim dostalo záchrany. Můžeme si je ovšem představit jako pomyslné zprávy, které lidstvo vysílá do vesmíru, aby o sobě dalo vědět. Ano, tématem dnešní přednášky je o pátrání po mimozemských civilizacích a našich pokusech dorozumět se s nimi. Jaká je šance, že se ve vesmíru vyskytuje inteligentní život? Jedná se o otázku, o které lidstvo přemýšlí již dlouho. A samozřejmě kromě současného pátrání po obyvatelných planetách se lidstvo snaží čas od času vyslat o sobě zprávu do vesmíru. Ať už jde o zprávy vyslané prostřednictvím velkých radioteleskopů, či vzkazy, které lidstvo vyslalo do vesmíru. Možná jste slyšeli o slavných postavách, které byly umístěny na zlaté plaketě na sondách Pioneer 10 a 11. Tyto postavy byly následně předmětem velké kritiky, proto když o několik let později startovaly sondy Voyager 1 a 2, byly a na sondy byla upevněna zlatá deska, která kromě zobrazení pozice naší planety v galaxii obsahovala i řadu

YurisNight zdroj: upload.wikimedia.org

Noc Jurije Gagarina už dnes!

12. dubna se v prostorách Planetária Praha uskuteční od 18:00 událost připomínající první kosmický let – Noc Jurije Gagarina. Prvním hostem na programu bude Tomáš Rousek, který bude hovořit o kosmické architektuře. Po něm pak vystoupí raketový konstruktér Csaba Boros s příspěvkem na téma vývoje rakety ARDEA 2. Následovat bude astrobiologická beseda moderovaná Julií Novákovou se zajímavými hosty: Tomášem Petráskem, Janou Kvíderovou a Vladimírem Kopeckým. Mezi hlavními body programu samozřejmě nebude chybět ani připomenutí prvního kosmického letu a těšit se můžeme i na představení knížky Světy za obzorem.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.