sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (GPSIII-SV09)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Orbex

Společnost The Exploration Company jedná o akvizici společnosti Orbex, britského vývojáře malých nosných raket, která se údajně nachází ve finančních potížích.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly ukončily průzkumné úsilí o přidání menších a levnějších navigačních družic k posílení globálního pozičního systému (GPS) a odložily tak program, který byl označen za prioritní.

DSS-14

Anténa DSS-14 sítě NASA Deep Space Network (DSN), která byla poškozena loni na podzim, zůstane mimo provoz až do května, než bude koncem letošního roku opět vyřazena z provozu kvůli zásadní modernizaci.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: vit-straka

Vít Straka – Známí i neznámí dobyvatelé Měsíce aneb příběhy lidí, kteří sedlali lodě Apollo (30.8.2024) online přednáška v 17:00

Už je tomu 55 let. Psal se 20. červenec 1969, když Neil Armstrong sestupoval po žebříku z lunárního modulu a pronášel historickou větu o malém krůčku pro člověka ale obrovském skoku pro lidstvo. Proč ale vlastně právě on? Jakým způsobem uvnitř NASA zvolili prvního člověka na Měsíci? A podle čeho vybrali toho posledního? Program Apollo a dobytí Měsíce nebylo jen dobrodružstvím vědy a technologie ale i zajímavou přehlídkou lidských osudů, které jsou dodnes opředeny některými mýty. Pojďme si představit muže, kteří kráčeli po Měsíci, jejich motivace a nečekané zážitky či kauzy, které jim jejich mise přinesly. Jaký byl třeba příběh „vzpoury“ na palubě Apolla 7 či jak řídil astronauty jejich šéf Deke Slayton? Připomeňme si výročí dosažení Měsíce i z trochu netradičního úhlu. O příběhy astronautů programu Apollo bude přednášek Vít Straka, popularizátor astronomie a kosmonautiky. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků.

Vít Straka – Malí a houževnatí roboti: průzkumné sondy na Marsu i v Saturnových prstencích (15.5.2014)

V posledních dvou týdnech jsme si povídali o průzkumu měsíce a o éře raketoplánů a málem jsme zapomněli na to, že naší Sluneční soustavou putují a v minulosti se i nacházely zajímavé sondy. V minulosti na těchto sondách bývaly prakticky jen výrobní štítky sovětských závodů či nálepku NASA, ale od poloviny 70. let začaly sluneční soustavou putovat i sondy, na kterých měly podíl i evropské státy. V polovině 80. let začalo sondy vypouštět i Japonsko a prvním cílem jeho sond byla Halleyova kometa. Od konce let 80. už rozpadající se Sovětský svaz sondy přestal vypouštět a celá 90. léta ležel meziplanetární průzkum na americké NASA, evropské ESA a japonské JAXA. V prvním desetiletí 21. století do tohoto exkluzivního klubu přibyly další dvě země, kterými jsou Čína a Indie. V roce 2018 se pak přidal Izrael a v roce 2020 to byly Spojené arabské emiráty. Shrneme li si celý tento průzkum, lidské automaty navštívily alespoň během průletu již každou planetu naší soustavy a některých případech na jejich povrch i dosedly. Podívaly se také ke kometám, asteroidům či k měsícům řady planet. O řadě těchto bezpilotních sond nám ve své přednášce

Vít Straka – Mezinárodní vesmírná stanice – čím dál otevřenější brána do vesmíru (21.11.2013)

Rád bych vás dnešní přednáškou přivítal v novém roce 2021. Tento týden jsem se rozhodl věnovat kosmickým stanicím, které v minulosti kroužily, či stále krouží okolo naší Země na oběžné dráze. Naše přednáška se bude zabývat postupně všemi kosmickými stanicemi obou největších kosmických velmocí, tedy stanicemi Saljut 1-7 či Mirem, tak americkým Skylabem, které kroužily na oběžné dráze v letech 1971-2001. Když však došlo k ukončení vzájemného soupeření USA a SSSR počátkem 90. let, rozhodli se oba aktéři místo vzájemného soutěžení pro spolupráci, jejímž výsledkem se stala Mezinárodní vesmírná stanice, ISS. Její výstavba byla zahájena v roce 1998, kdy byl na oběžnou dráhu vynesen modul Zarja a o několik týdnů později ji navštívil americký raketoplán a připojil k ní modul Unity. Budování stanice bylo dokončeno v roce 2011. Celkem se na stavbě podílelo 37 letů raketoplánů a 4 další starty obstaraly rakety Proton (2) a Sojuz (2). Stanice má po svém dokončení rozměry 74 X 108 metrů, vnitřní přetlakový objem téměř 1000 metrů kubických a hmotnost přes 400 tun. Na stanici se během uplynulých 22

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.