sociální sítě

Přímé přenosy

Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.

krátké zprávy

Lazuli

Filantropická organizace podporovaná miliardáři financuje vývoj řady nových observatoří, včetně vesmírného teleskopu Lazuli, který má být větší než Hubbleův teleskop, který podle jejích podporovatelů lze postavit za zlomek nákladů a v mnohem rychlejším čase.

USSF-87

United Launch Alliance plánuje zahájit rok 2026 misí USSF-87 v rámci které se její raketa Vulcan Centaur připravuje na vynesení nákladu pro americké vesmírné síly. Start mise je naplánován na 2. února.

Crew-11

NASA se rozhodla pro návrat čtyř členů posádky Mezinárodní vesmírné stanice kvůli zdravotním problémům jednoho z nich. Jedná se o posádku mise Crew 11. Je to poprvé, co NASA zkrátila misi kvůli zdravotním problémům posádky.

Crew-11 se vrátí předčasně

Jarred Isaacman, administrátor NASA, na dnešní tiskové konferenci uvedl, že po vyhodnocení všech okolností dospělo vedení agentury k závěru, že v kontextu současného vývoje dává smysl uspíšit návrat posádky mise Crew-11. Konkrétní datum návratu zatím neznáme.

SkyFi

Společnost SkyFi, která se zabývá komerčními geoprostorovými informacemi, přidala na svou platformu družicové snímky od společnosti Vantor, čímž rozšířila přístup k datům z pozorování Země ve vysokém rozlišení pro komerční i vládní uživatele.

Čína

Čínský astronautský sbor dokončil téměř měsíční výcvik v podzemní jeskyni, který byl částečně proveden za účelem přípravy na budoucí mise s posádkou na Měsíci.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: vit-straka

Vít Straka – Známí i neznámí dobyvatelé Měsíce aneb příběhy lidí, kteří sedlali lodě Apollo (30.8.2024) online přednáška v 17:00

Už je tomu 55 let. Psal se 20. červenec 1969, když Neil Armstrong sestupoval po žebříku z lunárního modulu a pronášel historickou větu o malém krůčku pro člověka ale obrovském skoku pro lidstvo. Proč ale vlastně právě on? Jakým způsobem uvnitř NASA zvolili prvního člověka na Měsíci? A podle čeho vybrali toho posledního? Program Apollo a dobytí Měsíce nebylo jen dobrodružstvím vědy a technologie ale i zajímavou přehlídkou lidských osudů, které jsou dodnes opředeny některými mýty. Pojďme si představit muže, kteří kráčeli po Měsíci, jejich motivace a nečekané zážitky či kauzy, které jim jejich mise přinesly. Jaký byl třeba příběh „vzpoury“ na palubě Apolla 7 či jak řídil astronauty jejich šéf Deke Slayton? Připomeňme si výročí dosažení Měsíce i z trochu netradičního úhlu. O příběhy astronautů programu Apollo bude přednášek Vít Straka, popularizátor astronomie a kosmonautiky. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků.

Vít Straka – Malí a houževnatí roboti: průzkumné sondy na Marsu i v Saturnových prstencích (15.5.2014)

V posledních dvou týdnech jsme si povídali o průzkumu měsíce a o éře raketoplánů a málem jsme zapomněli na to, že naší Sluneční soustavou putují a v minulosti se i nacházely zajímavé sondy. V minulosti na těchto sondách bývaly prakticky jen výrobní štítky sovětských závodů či nálepku NASA, ale od poloviny 70. let začaly sluneční soustavou putovat i sondy, na kterých měly podíl i evropské státy. V polovině 80. let začalo sondy vypouštět i Japonsko a prvním cílem jeho sond byla Halleyova kometa. Od konce let 80. už rozpadající se Sovětský svaz sondy přestal vypouštět a celá 90. léta ležel meziplanetární průzkum na americké NASA, evropské ESA a japonské JAXA. V prvním desetiletí 21. století do tohoto exkluzivního klubu přibyly další dvě země, kterými jsou Čína a Indie. V roce 2018 se pak přidal Izrael a v roce 2020 to byly Spojené arabské emiráty. Shrneme li si celý tento průzkum, lidské automaty navštívily alespoň během průletu již každou planetu naší soustavy a některých případech na jejich povrch i dosedly. Podívaly se také ke kometám, asteroidům či k měsícům řady planet. O řadě těchto bezpilotních sond nám ve své přednášce

Vít Straka – Mezinárodní vesmírná stanice – čím dál otevřenější brána do vesmíru (21.11.2013)

Rád bych vás dnešní přednáškou přivítal v novém roce 2021. Tento týden jsem se rozhodl věnovat kosmickým stanicím, které v minulosti kroužily, či stále krouží okolo naší Země na oběžné dráze. Naše přednáška se bude zabývat postupně všemi kosmickými stanicemi obou největších kosmických velmocí, tedy stanicemi Saljut 1-7 či Mirem, tak americkým Skylabem, které kroužily na oběžné dráze v letech 1971-2001. Když však došlo k ukončení vzájemného soupeření USA a SSSR počátkem 90. let, rozhodli se oba aktéři místo vzájemného soutěžení pro spolupráci, jejímž výsledkem se stala Mezinárodní vesmírná stanice, ISS. Její výstavba byla zahájena v roce 1998, kdy byl na oběžnou dráhu vynesen modul Zarja a o několik týdnů později ji navštívil americký raketoplán a připojil k ní modul Unity. Budování stanice bylo dokončeno v roce 2011. Celkem se na stavbě podílelo 37 letů raketoplánů a 4 další starty obstaraly rakety Proton (2) a Sojuz (2). Stanice má po svém dokončení rozměry 74 X 108 metrů, vnitřní přetlakový objem téměř 1000 metrů kubických a hmotnost přes 400 tun. Na stanici se během uplynulých 22

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.