ExoMars
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Velitelství Space Systems oznámilo 27. března, že Rocket Lab a Stoke Space se připojí k Blue Origin, SpaceX a United Launch Alliance (ULA) v programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Lane 1.
Bílý dům předložil Senátu 24. března nominaci Grega Autryho na pozici finančního ředitele agentury NASA. Autry byl nominován na pozici CFO NASA v červenci 2020, několik měsíců po odchodu Jeffa DeWita. Senát jeho nominaci tehdy neschválil.
Společnost Gravitics oznámila 26. března, že obdržela navýšení strategického financování, neboli STRATFI, ocenění od SpaceWERX, komerční složky Space Force, v hodnotě až 60 milionů dolarů.
Velitelství vesmírných systémů Space Forces oznámilo 26. března, že dokončilo dlouho očekávanou certifikaci rakety Vulcan po analýze dat ze dvou certifikačních startů rakety v lednu a říjnu 2024.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Přednáškový cyklus Pátečníků nabízí už řadu let popularizační přednášky pro širokou veřejnost a jako hosty si zve přední odborníky ze všech možných oboru lidské činnosti. Ve svých aktivitách nepolevil ani v době, kdy se ve světe rozšířila pandemie COVIDU-19. Dá se naopak říci, že v té době Pátečníci své akce výrazně rozšířili. Dříve totiž řada přednášek vedena hlavně pro návštěvníky v sále s tím, že záznamy z vystoupení byly následně s různě dlouhým zpožděním zveřejňovány i pro širokou veřejnost. V současnosti se situace obrátila, přednášející často přednáší z tepla svého domova a sledovat je může prakticky každý, kdo si pustí pátečnický stream na svém PC, tabletu či mobilu. Ať jste tedy příznivci historie, techniky či přírodních věd, jedná se o cyklus, který byste rozhodně neměli minout. Jednou z přednášek, která v této kritické době vznikla, bylo i vystoupení pana RNDr. Tomáše Petráska, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Tématem, o kterém se rozhodl pohovořit, je Mars a možný život na něm. Ke zkoumání Marsu jsme dlouhá desetiletí používali nejsilnější dalekohledy a vědcům v těchto aktivitách samozřejmě pomáhají
Poslední přednáška tohoto týdne bude pokračovat v tématu průzkumu Měsíce, ale i dalších planet. Autory této přednášky je Astronomický klub Pelhřimov, samotné přednášející se mi nepodařilo zjistit. Nejprve se při přednášce podíváme na Měsíc, protože se jedná o jediné mimozemské těleso ve vesmíru, po jehož povrchu kráčeli lidé. Poté už přejdeme k robotickému průzkumu Měsíce, které bylo zahájeno již koncem padesátých let. První zásah povrchu, první snímky odvrácené strany či první měkké přistání si připsali na vrub Sověti. Ale i Američané zde se svým programem Ranger či Surveyor rozhodně nezaostali. Jiné planety pro nás zkoumaly pak již jen robotické sondy. V případě Venuše to byly sondy Veněra a celý sovětský průzkum Venuše byl zakončen veleúspěšnými sondami Vega. Pro tyto sondy však byla Venuše jen zastávkou k jejich hlavnímu cíli, kterým byla Halleyovas kometa. Zde má svůj zářez však i ESA, která k této kometě poslala sondu Giotto. O průzkum Marsu se rovněž snažili obě největší kosmické velmoci, ale dá se říct, že pouze Američané zaznamenali výrazné úspěchy. Jejich stacionární sondy či
Průzkum sluneční soustavy je v podstatě již velmi stará disciplína, která však až do 50. let 20. století byla prováděna jen pozemskými přístroji, když tedy pomineme stratosferické balóny či sondážní rakety. Až s příchodem kosmonautiky v říjnu 1957 se sondy postupně rozletěly do všech koutů naší soustavy. Prvním cílem byl jednoznačně Měsíc, ale postupně byly rakety zaměřovány směrem na Venuši či Mars, Merkur či Slunce. V 70. letech se agentury stávaly odvážnější a začaly se zajímat i o plynné obry. Můžeme říct, že do dnešních dnů již každou planetu naší soustavy navštívila alespoň jedna sonda. Ale vesmír samozřejmě nekončí na hranicích naší soustavy či pouze naší galaxií. Souběžně se zkoumáním planet pomocí sond byl zahájen i astrobiologický průzkum. Jeho pionýry jsou sondy Viking, které v druhé polovině 70 let přistály na Marsu. Ze současnosti možno říct, že na tyto průkopníky navazují i dnešní sondy Gaia či Tess, které mapují naší galaxii a pátrají po exoplanetách. Patří sem i sondy Osiris-Rex či evropsko-ruský program ExoMars. O těchto i řadě dalších kosmických misích bude dnes vyprávět Julie Nováková z
Seismometr SEIS, který na Mars doručila sonda InSight je fascinující a velmi přesný přístroj, který může poskytnout mimořádně cenná data o marsotřesení a vnitřní stavbě Rudé planety v kvalitě, která dalece předčí vše, co na Marsu zatím bylo. A to bez nadsázky, protože jediný předchozí seismometr na sondě Viking byl umístěn na těle této sondy a nemohl tak produkovat úplně čistá data odrušená od vibrací samotné konstrukce sondy. SEIS je však umístěn přímo na povrchu. Jeho umístění, zprovoznění a zakrytí byl velmi náročný a dlouhý proces. S instalací se schválně nijak nepospíchalo, aby všechny jednotlivé kroky vedly k vysněnému cíli – perfektně připravenému enormně citlivému přístroji, který má poskytovat velmi detailní data. A to navíc vše jen pomocí robotické paže, na dálku a s dlouhou časovou prodlevu. Pojďme se na celý proces podívat blíže.
Zatímco naší předkové považovali planetu Venuši za sestru naší Země, jak se rozvíjelo naše poznání, začaly se představy měnit. Pekelná teploty a tlaky na Venuši nás přesvědčily, že pokud bychom chtěli hledat planetu, která je nám nejpodobnější, musíme se podívat na druhou stranu, tedy směrem od Slunce. Díky mnoha kosmickým sondám už víme, že Mars měl dříve hustou atmosféru, tekoucí vodu s řekami a jezery, tedy podmínky, které připomínají Zemi a umožňovaly by vznik života. Dobrému průzkumu i této planety pomohlo i to, že se startovní okno k Marsu otevírá jednou za 26 měsíců. Pojďme si dnes společně představit sondy, které se do průzkumu zapsaly nejvýrazněji.
Iste sa pýtate, čo ma viedlo k napísaniu takého titulku. V roku 1976 na Marse pristáli dve americké sondy Viking 1 a 2. Obe boli veľmi úspešné a počas svojho pôsobenia na povrchu sa snažili objaviť život v pôde. Na to mali pripravené tri pokusy. Dvoma metódami hľadali organické molekuly a tretím experimentom metabolické procesy prípadných mikromarťanov. Zatiaľ čo posledný menovaný skončil pozitívne, to znamená, že istá metabolická aktivita bola zaznamenaná, žiadna organika sa nenašla. Sporné výsledky potom boli niekoľko rokov predmetov vedeckých diskusií a dodnes sa nevie, čo presne Vikingovia na Marse našli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
