Štítek ‘video s českými titulky’

Je Mars opravdu rudý?

rudý Mars

Mars. Rudá planeta. Na světě se asi najde jen málokdo, kdo by tato synonyma neznal, nebo snad pojem Rudá planeta přiřadil k jinému vesmírnému tělesu. Každý, kdo někdy spatřil našeho planetárního souseda na noční obloze, může potvrdit, že i při pohledu pouhým okem má planeta načervenalý nádech, který jej jednoznačně odlišuje od okolních hvězd. Koneckonců samotné jméno planety vzniklo díky asociaci červené barvy ohněm a krví. Oheň a krev znamenají zranění, smrt a válku. A za vše s válkou spojené ve starověkém Římě zodpovídal bůh války Mars, po němž byla Rudá planeta pojmenována. Ale nebyli to jen Římané, kteří si načervenalé nebeské těleso spojovali s ohněm a krví. Řekové jej nazývali Areova hvězda nebo někdy také Pyroeis. V prvním případě šlo o hvězdu zasvěcenou bohu války Areovi, ve druhém by se jméno dalo přeložit jako Hořící. Babylóňané Mars pojmenovali po svém bohu války, ohně a ničení Nergalovi. Stejně tak staří Indové Mars spojovali s válkou a válečnými božstvy. A takto bychom mohli pokračovat napříč všemi starověkými civilizacemi a všude bychom narazili na spojování Marsu s rudou barvou, krví, ohněm, válkou nebo dokonce s červenající se dámou. V čem tedy tkví červená barva planety Mars?

InSight přehledně

InSight

Před pouhými několika hodinami odstartovala z kalifornského pobřeží raketa Atlas V, na jejímž vrcholu byl vynesen další z dlouhé řady průzkumníků Rudé planety. Sonda InSight, která se zaměří na studium vnitřní struktury Marsu, se už nachází na přeletové trajektorii a k našemu planetárnímu sousedovi dorazí v listopadu letošního roku. Jedná se o první sondu vydávající se k Marsu od roku 2016, kdy odstartovala evropská mise ExoMars s družicí TGO a částečně úspěšným demonstrátorem Schiaparelli. Pokud pak v listopadu proběhne úspěšné přistání, bude InSight první sondou zkoumající Mars z povrchu od přistání vozítka Curiosity v roce 2012. Na povrchu Rudé planety by tak měly poprvé v historii současně pracovat tři stroje – spolu se sondou InSight je to MSL Curiosity a nestárnoucí vozítko Opportunity.

Doprava kousku Marsu na Zemi

MSR

Mise obecně nazývaná jako Mars Sample Return, která si klade za cíl dopravit vzorky z povrchu Marsu na Zemi, byla po dlouhá léta jen zbožným přáním, k jehož uskutečnění se nepodnikaly žádné významnější kroky. Tu a tam se objevila nějaká zmínka o možnostech uskutečnění tohoto projektu, přičemž se pokaždé jednalo o poměrně odlišné způsoby provedení a projekt prošel mnoha obměnami své podoby. Zdá se ale, že nyní se vše konečně dává do pohybu, vysněná mise se stává realitou a její první fáze odstartuje už za pouhé dva roky.

Cesta na ISS, část třetí: Návrat a přistání

odpojení od ISS

Po půlroční rutině na palubě Mezinárodní vesmírné stanice plné vědecké práce a údržby čeká na astronauty návrat v lodi Sojuz na jejich rodnou planetu. Cesta dolů bývá mnohem kratší než cesta nahoru. To ale neznamená, že by se při ní nic nedělo, nebo že by snad byla nudná. Právě naopak! Přistání Sojuzu je ještě intenzivnější a divočejší zážitek, než jeho start. Přesvědčte se o tom sami ve videu, které jsme pro vás otitulkovali. Uvidíte podrobný popis každého úkonu od nástupu do Sojuzu, přes jeho odpojení od stanice, rozdělení jednotlivých sekcí a sestup atmosférou, až po závěrečné přistání na padáku.

Cesta na ISS, část druhá: Rendezvous a připojení

Cesta na ISS 2

Při cestě na Mezinárodní vesmírnou stanici je jednoznačně nejdramatičtější fází start rakety a cesta na oběžnou dráhu. Detailní popis startovní sekvence Sojuzu jsme Vám poskytli v titulkovaném videu minulý týden. Start je však v časovém měřítku jen malým zlomkem z celé cesty. Po uvedení na oběžnou dráhu začíná posádka Sojuzu okamžitě pracovat na plné obrátky a připravuje svou loď na provedení série zážehů hlavního motoru. Ty musí mít nejen správnou délku, ale navíc je nezbytné, aby byly provedeny ve správné orientaci vůči směru pohybu lodi. Začíná tzv. rendezvous neboli setkání dvou objektů na oběžné dráze.

Cesta na ISS, část první: Start Sojuzu

úvodní obrázek

Ruské kosmické lodě Sojuz jsou dlouhodobým spolehlivým dříčem v oblasti dopravy kosmonautů na oběžnou dráhu. První nepilotovaný start Sojuzu se uskutečnil v listopadu 1966. Pilotovaná premiéra s nešťastným koncem pak přišla v dubnu 1967. Do dnešního dne se na oběžnou dráhu podívalo 141 lodí Sojuz v různých variantách. Díky půl století svého provozu se tato loď stala spolehlivým strojem a zejména ikonou sovětského a později také ruského pilotovaného programu. V dnešním článku Vám nabídneme video s českými titulky, které podrobně vysvětluje celou startovní sekvenci této ruské ikony na stejnojmenném raketovém nosiči.

Startujeme s další novinkou

české titulky

Vážení čtenáři, máme skutečně velkou radost, že Vás můžeme informovat o spuštění nové služby, kterou budeme od dnešního dne poskytovat. Činíme tak v rámci naší trvalé snahy o poskytování komplexního balíku služeb v oblasti popularizace kosmonautiky a souvisejících oborů. V červnu roku 2015 jsme spustili náš kanál na YouTube a prvním videem, které jsme na něm zveřejnili, byl krátký rozhovor s italskou astronautkou Samanthou Cristoforetti krátce po jejím příletu z ISS, jež jsme pro Vás opatřili českými titulky. Poté kanál převážně sloužil pro velmi oblíbené živé přenosy startů raket. Dnes se však vracíme k těmto začátkům a k naší dlouho připravované službě a kosmonautická videa s českými titulky Vám budeme přinášet mnohem častěji a pravidelně. A máte se skutečně na co těšit.

StatistiX: 5. díl – SpaceX v roce 2016

StatistiX

Vítáme Vás v roce 2018! Pojďme společně vstoupit do nového roku s dalším dílem seriálu StatistiX. Po hluboké ráně v podobě havárie rakety Falcon 9 v červnu 2015 se SpaceX v prosinci téhož roku vrátila do služby ve velkém stylu. Poprvé odstartovala s novou verzí rakety označovanou jako v1.2 a poprvé také úspěšně přistála s jejím prvním stupněm. Do nového roku 2016 jsme tak vkročili plni očekávání nadcházejících startů a hlavně dalších experimentálních přistání prvních stupňů. A že se bylo na co těšit! Všechny starty Falconu 9 do jednoho totiž zahrnovaly také pokusy o přistání prvních stupňů a to jak na plovoucí plošině ASDS, tak na pevnině. Bez nadsázky tedy můžeme rok 2016 označit jako rok přistávání prvních stupňů. V průběhu několika měsíců totiž firma přešla od experimentování a vychytávání much, ke zdánlivé rutině, která započala dlouhou sérii úspěchů pokračujících do dnešních dní. Pojďme si tedy onen rok přistávání prvních stupňů zopakovat a shrnout.

Poslední Thomasův fotokoutek

Proxima

Francouzský astronaut Thomas Pesquet i se svým kolegou Olegem Novickým ve zdraví přistáli v návratovém modulu ruské lodi Sojuz MS-03 v rozlehlé kazašské stepi. Dva vesmírní průzkumníci se na Zemi vrátili 2. června a náš fotografický seriál Thomasův fotokoutek tak skončil už minulý týden. Jak jsme Vám ale slíbili, přinášíme Vám dnes bonusový díl, který si klade za cíl rozloučit se s Thomasem a trochu sumarizovat. V článku najdete popis návratu ze stanice na Zemi, krátké shrnutí Thomasovy mise Proxima, fotografie z přistání, rozhovor po návratu do Evropského střediska astronautů a na závěr vás čeká malé překvapení v podobě videa, které Francouz natočil krátce před svým odletem z ISS.