sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (MTG-S1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

EchoStar

Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.

GOSAT-GW

Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.

Muon Space

Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.

NASA

Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.

Ministerstvo letectva USA

Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.

Isar Aerospace

Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.

NRO

Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: vesmirna-technika
VT_2023_49

Vesmírná technika: Představení spektrometru GHRS

Po sérii věnované řešení sférické aberace primárního zrcadla Hubbleova teleskopu aparaturou COSTAR se můžeme vrátit k popisu vědeckých přístrojů. V první generaci, která byla na palubě teleskopu už při jeho vypuštění na oběžnou dráhu, bychom našli také spektrometr s vysokým rozlišením GHRS. V době svého vzniku se však označoval pouze jako HRS. Tento přístroj pro pozorování v ultrafialové oblasti elektromagnetického spektra byl zaměřen primárně na stanovení složení, teploty a hustoty hvězd a rozsáhlých plynných oblaků ve vesmíru.

VT_2023_48

Vesmírná technika: COSTAR – řešení sférické aberace Hubbleova teleskopu

Dva minulé díly jsme věnovali popisu některých návrhů, která byly předloženy pro řešení sférické aberace primárního zrcadla Hubbleova kosmického teleskopu. Nakonec byla k realizaci zvolena metoda využívající dvojice zrcadel, která vyšla při posouzení jako nevhodnější řešení. Problém primárního zrcadla tak při první servisní misi Hubbleova teleskopu vyřešila aparatura COSTAR. Docela překvapivě sehrála při vývoji tohoto zařízení svou roli i výsuvná hlavice sprchy v německém hotelu.

VT_2023_47

Vesmírná technika: Další metody řešení problému primárního zrcadla HST

V minulém díle jsme si představili několik možností, které navrhl expertní panel. Dnes přichází řada na další návrhy, mezi kterými se najde i ten, který vedl ke vzniku nakonec použitého řešení. Vědecká obec měla připravenou celou řadu řešení vedoucích k částečné či plné korekci sférické aberace primárního zrcadla Hubbleova kosmického dalekohledu. Některé z nich byly naivní, jiné technicky neproveditelné, ale co je důležité, našlo se jedno, které bylo dobrým kompromisem a stalo se základem pro COSTAR.

VT_2023_46

Vesmírná technika: Nevyužité metody řešení problému primárního zrcadla HST

Minulý díl našeho pořadu byl věnován popisu vady při broušení primárního zrcadla, které trpělo vážnou optickou vadou, takzvanou sférickou aberací. Expertům se během několika měsíců podařilo navrhnout 28 metod, které mohly tento problém vyřešit. U každé přitom důkladně analyzovali nejen její přínosy a výhody, ale také rizika, nevýhody a další komplikace. Rozhodovací proces rozhodně nebyl jednoduchý, jelikož v sázce byla záchrana pozorovacích schopností, na které vědecká obec čekala dvě desítky let.

VT_2023_45

Vesmírná technika: Špatně vybroušené primární zrcadlo Hubbleova teleskopu

O tom, že se Hubbleův teleskop potýkal se špatně vybroušeným primárním zrcadlem a nemohl tak poskytovat fotky v očekávané kvalitě, už slyšel asi každý. Jádrem tohoto problému byla snaha pracovníků firmy Perkin-Elmer Corporation inovovat testovací postupy. Bohužel však vsadili na inovativní, ale složitou verzi tzv. nulového kompenzátoru, která navíc při kritických testech měla nepřesně sestavenou optiku. Ignorování výsledků dříve používané metody, které jasně říkaly, že primární zrcadlo vykazuje tzv. sférickou aberaci, pak vedlo k tomu, že Hubbleův teleskop trpěl závažnou optickou vadou.

VT_2023_44

Vesmírná technika: Širokoúhlá kamera WFC3

Kamera WFC3 (Wide Field Camera) se na Hubbleově teleskopu nachází od roku 2009 a bez kritické závady funguje i dnes. Při její konstrukci inženýři využili některé díly z kamery WF/PC-1, kterou na Zemi po první servisní misi přivezl raketoplán Endeavour. Vylepšení byla celá řada – šlo třeba o selektor, kterým se volí, zda světlo bude dále pokračovat do infračervené části kamery (označované jednoduše jako IR) anebo ultrafialové a viditelné (označované jako UVIS). Technologický pokrok se odrazil i na kvalitě a rozlišení detekčních prvků, které odráží původní požadavky na použití co možná nejkvalitnější detekční techniky.

VT_2023_43

Vesmírná technika: Kombinovaná širokoúhlá a planetární kamera WFPC2

Minulý díl Vesmírné techniky se věnoval kombinované širokoúhlé a planetární kameře WF/PC, která byla součástí Hubbleova teleskopu jen do první servisní mise. Tehdy byla nahrazena svou vylepšenou verzí – kamerou WFPC2. Ta jednak nabízela modernizované součástky, nebo měla různá vylepšení vytvořená na základě zkušeností s provozem první kamery. Především však obsahovala korekční optiku, která vyřešila problém se špatně vybroušeným primárním zrcadlem Hubbleova teleskopu.

VT_2023_42

Vesmírná technika: Kombinovaná širokoúhlá a planetární kamera WF/PC

Zatímco v minulém týdnu byla řeč o nepříliš známém vědeckém přístroji z Hubbleova kosmického dalekohledu, dnes si podrobně představíme jiný přístroj, který je naopak velmi známý. Možná jeho název WF/PC neznáte, ale výstupy z něj jistě ano. Však byl také tato 283 kilogramová kombinovaná širokoúhlá a planetární kamera koncipována jako hlavní zobrazovací přístroj celého Hubbleova kosmického teleskopu.

VT_2023_41

Vesmírná technika: Vysokorychlostní fotometr HSP

Tímto dílem se konečně dostáváme k podrobným popisům vědeckých přístrojů Hubbleova kosmického teleskopu. Začneme přístrojem, který na této legendární kosmické observatoři moc dlouho nepobyl. Řeč bude o vysokorychlostním fotometru HSP (High Speed Photometer), jehož konstrukce byla zajímavá třeba tím, že neobsahovala žádné pohyblivé části, tedy ani filtrová kola, která jsou u podobných přístrojů běžně používána. Přístroj HSP byl součástí Hubbleova teleskopu od jeho vypuštění do první servisní mise, kdy byl navzdory dobrému technickému stavu nahrazen korekční aparaturou COSTAR.

VT_2023_40

Vesmírná technika: Servisní mise Hubbleova teleskopu

O tom, že budou k Hubbleovu kosmickému teleskopu létat americké raketoplány za účelem údržby, modernizace a oprav, se počítalo již prakticky od začátku projektu. Nakonec se k legendární kosmické observatoři vydalo v průběhu let celkem pět servisních misí. Astronauti v jejich rámci instalovali nové vědecké přístroje, nasadili korekční optiku, ale také měnili fotovoltaické panely a další vnitřní systémy, aby HST mohl úspěšně fungovat i nadále. V současné době se k němu sice žádná další servisní mise nechystá, ale kdo ví, co přinesou další roky. NASA o takové možnosti zatím nezávazně uvažuje.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.