V kůži astronauta

  • Milan Halousek – Česká stopa ve vesmíru (13.5.2020)

    Milan Halousek – Česká stopa ve vesmíru (13.5.2020)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se opět vrátíme k programu Mobilního planetária, které pro nás v celé loňské jaro v době pandemie COVIDU-19 připravoval známý popularizátor kosmonautiky, pan Milan Halousek. Téma, které jsem vybral, se bude týkat české stopy ve vesmíru. Začneme, jak se sluší a patří, stopou nejvýraznější. Tu udělal první československý kosmonaut Vladimír Remek, který se v březnu roku 1978 na palubě lodi Sojuz-28 na několikadenní pobyt na orbitální stanici Saljut-6. Jednalo se o prvního kosmonautika z jiné země než USA či SSSR, který se dostal na oběžnou dráhu. Návratová kabina kosmické lodi Sojuz-28 je dodnes k vidění v muzeu ve Kbelích. Když byla řeč o Vladimíru Remkovi, nelze nevzpomenout ani na jeho náhradníka, kterým tehdy byl Oldřich Pelčák. Více občanů Česka se do vesmíru nepodívalo. I tak však se však našla na oběžné dráze řada dalších osob, u kterých lze vystopovat české kořeny. Za všechny bych rád zmínil Eugena Cernana, velitele Apolla-17, který se v prosinci jako poslední pozemšťan procházel po…

  • Milan Halousek – Hubblův vesmírný teleskop (3.6.2020)

    Milan Halousek – Hubblův vesmírný teleskop (3.6.2020)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Hubblův vesmírný dalekohled krouží na oběžné dráze už od roku 1990. Vynesl jej sem raketoplán Discovery v rámci mise STS-31 v dubnu roku 1990. Už za několik týdnů se však ukázalo, že tento úžasný dalekohled má obrovský problém, jeho primární zrcadlo bylo špatně vybroušeno. Je ironií osudu, že pro tento vesmírný teleskop byla broušena zrcadla tři, ty dvě, které zůstaly na Zemi byly vybroušeny správně. Nebýt faktu, že teleskop byl navržen jako servisovatelný, jednalo by se prakticky o neřešitelný problém. Pro jeho opravu se zvažovala řada možností včetně toho, že by byl teleskop dopraven na Zemi a zde došlo k výměně zrcadla. Nakonec bylo vybráno takové řešení, že se přesně zjistila vada, kterou primární zrcadlo má a vyrobilo se zařízení s opačnou optickou vadou. V prosinci roku 1993 odstartovala mise STS-61, která měla za úkol dalekohled opravit. K hlavním opravám této mise patřila výměna širokoúhlé planetární kamery 1 za typ 2, který měl v sobě již zabudovanou korekční optiku a…

  • Milan Halousek – Pohledy na planetu Zem z vesmíru (5.5.2020)

    Milan Halousek – Pohledy na planetu Zem z vesmíru (5.5.2020)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes budeme pokračovat v tématu, kterým jsme tento týden začali, tedy dálkovým průzkumem Země. A protože dnešní záznam má jiného přednášejícího, opět začneme od začátku. Podíváme se, jak vypadaly první fotky naší Země zachycené v druhé polovině 40. let 20. století. Jak se pak postupně zlepšovala zobrazovací a záznamová technika, lepšily se i fotografie. Tématem dnešních fotografií ale nebude jen samotná naše Země, ale připojí se k ní občas i její věrný souputník Měsíc. Na svém počátku nám kosmonautika nabízela jen pohledy na malé výseky naší planety, ale už v 60. letech jsme získali první snímky celé zeměkoule. Nějakou dobu samozřejmě platilo, že člověk získává lepší fotografie než automatická sonda, ale toto klišé už dávno padlo a nejnovější špionážní sondy KH-11 5. generace dokáží na zemském povrchu zachytit neuvěřitelné podrobnosti. Dnešní přednášku berte i jako představení krásy naší planety z oběžné dráhy. Ať už se totiž budeme dívat na přírodní útvary, pole, moře či města, vypadají nádherně. O fotografování naší…

  • Milan Halousek – Krtek (8.5.2020)

    Milan Halousek – Krtek (8.5.2020)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Když jsme s Dušanem tento server rozjížděli, cílem bylo nasdílet divákům a zájemcům o kosmonautiku všechna možná dostupná videa. Vyskytly se zde přednášky hodně technické a vědecké, které byly určeny jen úzkému okruhu diváků, našly se zde i přednášky určené široké veřejnosti, ale lze jednoznačně říct, že jen malá část z nich byla primárně určena dětem. Do této kategorie však spadá přednáška dnešní. Dle webových stránek autora je tato přednáška určena dětem od mateřské školy až přibližně do deseti let. Osobně se domnívám, že to je poměrně vhodný věk, kdy jindy podnítit zájem dětí o vesmír a kosmonautiku? Kde však celá historie vznikla a jak se stalo, že se do vesmíru vydal krtek, tedy dětská postavička nakreslená Zdeňkem Milerem? Odpověď je poměrně snadná, Cherchez la femme, tedy za vším hledej ženu. Paní Indira Devi Feustel, manželka amerického astronauta Andrew Feustela má předky, kteří pochází ze Znojma a když se Andrew chystal na svůj první let do vesmíru, požádala ho, aby…

  • Milan Halousek – Program Apollo (12.5.2020)

    Milan Halousek – Program Apollo (12.5.2020)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes si zase po kratší době zavzpomínáme na asi nejkrásnější dobrodružství lidstva, které v 60. a na počátku 70. letech 20. století podnikla americká NASA. Tehdy v rámci programu Apollo dokázala dostat do blízkosti Měsíce celkem 24 osob, z nichž 12 následně otisklo do měsíčního povrchu svou stopu. Do vesmíru se během měsíčních výprav dostalo celkem 11 pilotovaných kosmických lodí, z nichž každá měla své místo. Apollo 7 odzkoušelo na nízké oběžné dráze Země kosmickou loď na oběžné dráze. Už další pilotovaná mise, Apollo 8, zamířila mnohem dál. Těsně před vánocemi se vypravila až k Měsíci, vstoupila na jeho oběžnou dráhu a pořídila řadu fotografií, které pomohly připravit první pilotované přistání. Mise Apolla 9 se opět odehrávala jen na oběžné dráze Země, měla však náročný a důležitý úkol, odzkoušet lunární modul v jeho přirozeném prostředí, ve vakuu. Apollo 10 bychom mohli nazvat velkou generálkou, kromě samotného přistání odzkoušeli všechny kroky, které o 2 měsíce podnikla posádka Apolla 11, které již…

  • Milan Halousek – Orbitální stanice, vesmírné laboratoře (8.4.2020)

    Milan Halousek – Orbitální stanice, vesmírné laboratoře (8.4.2020)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Pomalinku se nám krátí seznam nezveřejněných přednášek, přesto jich pořád ještě pěkných pár zbývá. A jaké téma jsme zvolili tentokrát? Jsou jimi orbitální laboratoře a vědecké stanice. Od počátku kosmonautiky vědci všech oborů snili o tom, že by chtěli svá měření a výzkum provádět na oběžné dráze. Než však bylo možno k tomuto kroku přikročit, bylo nutno při prvních letech kosmonautů zjistit, zda může člověk smysluplně pracovat na oběžné dráze ve stavu mikrogravitace. Obě hlavní kosmické velmoci, tedy Spojené Státy a Sovětský Svaz přišli na to, že člověk v tomto prostředí může fungovat, nezblázní se a dokonce může vykonávat činnost i mimo svou kosmickou loď. Jako první dopravili na oběžnou dráhu orbitální stanici Sověti. Stalo se tak v rámci programu Saljut. Psal se počátek 70. let a fakticky šlo o další nevyhlášený souboj s Američany, kteří se pomalu chystali k vypuštění své stanice Skylab. Ten však byl jen jeden, zato Saljutů zavítalo na oběžnou dráhu celkem 7. Zvlášť poslední dva…

  • Milan Halousek – Houstone, máme problém (21.4.2020)

    Milan Halousek – Houstone, máme problém (21.4.2020)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    A máme tu další přednášku z přednáškového cyklu V kůži astronauta. V té dnešní se podíváme na jednu z nejúspěšnějších „neúspěšných” misí světové kosmonautiky. Jedná se o sedmou pilotovanou misi programu Apollo, pátou misi k Měsíci a třetí, která měla na jeho povrchu přistát. Ano, opravdu bude řeč o misi Apollo 13, které se v dubnu roku 1970 vydalo směrem k Měsíci. Tomuto tématu jsme se v našem cyklu věnovali už dvakrát, poslední březnový den se mu věnoval pan Lumír Honzík a v květnu o něm hovořil Mgr. Petr Zelený.  Dnes nám osudy astronautů Jima Lovella, Johna Swigert a Freda Haise představí pan Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Řeč bude určitě o tom, jak pouhých několik dní před startem došlo na poslední chvíli k výměně Thomase Mattinglyho za Johna Swigerta, rozebereme si i příčiny havárie, které vedly k explozi kyslíkové nádrže, která vážným způsobem poškodila servisní modul lodi Apollo a málem způsobila smrt celé…

sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (Flight 15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Blue Origin

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Blue Origin potvrdila, že obnovení letů rakety New Glenn se odkládá na příští rok, protože pokračuje v pracích na přestavbě její startovací rampy na Cape Canaveral.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    NASA pokračuje v plánech na přestavbu technického modelu marsovského roveru na zařízení, které v roce 2028 zamíří na Měsíc.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Úsilí NASA o vybudování lunární základny pokračovalo udělením zakázek na vývoj nové generace lunárních přistávacích modulů a také na zajištění dopravy pro některé mise.

  • CSA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗