Bluelink Satcom
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Probíhající konflikt na Ukrajině jednoznačně ukázal, jak velkou roli v něm hraje kosmonautika. Jde ale o první válku vůbec, ve které hraje takto významnou roli i soukromý kosmický sektor. Je to také první velký konflikt, ve kterém se obě soupeřící strany staly doslova závislými na vesmíru. Proto jsem se rozhodl, že se v tomto článku pokusím ukázat, jak konkrétně kosmická technika pomáhá na bojišti. Kosmonautika není jen prospěšná, ale taky strategicky významná a její vliv neustále stoupá ruku v ruce s vývojem v tomto oboru. Náznaky se objevovaly už ve Studené válce. Od počátku byl tento obor úzce spjat s jaderným odstrašováním. Technologie mezikontinentálních balistických raket (ICBM) byla zásadní pro obojí – jaderné i vesmírné závody. Vesmír byl doménou, v níž bylo soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy nejokázalejší a nejúchvatnější, ale také pozoruhodně mírumilovné. Vypuštění Sputniku v roce 1957 bylo sice vnímáno jako vítězství Sovětského svazu, ale zároveň vytvořilo důležitý precedens mírového přeletu družic nad Zemí. Američané nepodnikli žádné kroky, když Sputnik přelétl nad jejich územím, a ani Sověti, když americké družice začaly
Ukrajina je jedním z předních světových producentů zemědělských plodin včetně slunečnice, ječmene, řepky, kukuřice a pšenice. Tím mimo jiné současný konflikt na jejím území ovlivňuje kvalitu života v mnoha částech Země. Svět se v minulých letech natolik propojil (globalizoval), že jen těžko se dnes státy obejdou bez pomoci ostatních. Současná světová politika je natolik provázaná, že připomíná tkaničku, kterou pokud vyvlékneme z jednoho očka, tak už jí nikdy správně nezavážeme. Náhlý odklon pozorovatelný v uplynulých měsících a uvědomování si potřeby vlastní suverenity, tomu už jen pramálo pomůže. Na podobné věci je prostě a jednoduše pozdě. Uvědomují si to obě strany. Tedy západní i východní bloky. Transport surovin z Ukrajiny probíhá z velké části po vodě. Přístavy i lodní doprava jsou strategickou záležitostí a součást klíčové infrastruktury každé země. Ve světě ovšem spíše podceňované odvětví, které většina vnímá, že tu je, ale valný význam mu nedávají. Zdravá lodní doprava se vší infrastrukturou je přitom základní složkou prosperujících ekonomik, a to nejen ta námořní, ale i vnitrozemská, jak ukazuje současný nedostatek vody v evropských řekách.
Projekt rentgenového teleskopu ROSITA pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS se nakonec nerealizoval a přetransformoval se do podoby teleskopu eROSITA, což s sebou neslo i některé konstrukční změny. Mezi ty nejdůležitější patří zvětšení průměru sedmi teleskopů a zvětšení detektorů. V nedávné době bylo o teleskopu eROSITA slyšet v souvislosti s pokusy o neoprávněné obnovení jeho provozu. Německá strana totiž předtím přerušila s Ruskem spolupráci v důsledku invaze na Ukrajinu.
Společnost OneWeb, která buduje na nízké oběžné dráze Země družicovou konstelaci, která má za cíl zajistit celosvětové připojení k internetu, již od začátku ruské invaze na Ukrajinu není schopná vypouštět další družice k dokončení své konstelace, jelikož vynášení těchto družic obstarávaly ruské rakety Sojuz. Původně si společnost myslela, že bude konstelace dokončená do konce tohoto roku. Kvůli situaci na Ukrajině byly ovšem starty Sojuzů s družicemi OneWeb pozastaveny poté, co společnost odmítla podmínky stanovené Roskosmosem, které zahrnovaly zákaz využití družic OneWeb k vojenským účelům a zbavení se podílu britské vlády ve společnosti.
Válka , která probíhá na Ukrajině je velmi tvrdá. Nejvíce však dopadá na tamní obyvatelstvo, které přichází o střechu nad hlavou. Některá města se změnila k nepoznání. Mezi nejtvrději postižená místa patří bezesporu Mariupol. Metropole na severním pobřeží Azovského moře leží v Doněcké oblasti, kterou Rusko vyhlásilo za autonomní oblast. Toto místo zažilo velmi silné bombardování, a je odhadováno, že je až z 80 procent zcela zničené! Poslední kolébka odporu se nacházela ve slévárnách Azovstal, kde došlo na tvrdé střety obou stran. Jak se během pár měsíců z města staly ruiny ukazují následující fotografie pořízené snímkovacími družicemi z oběžné dráhy. Upozorňuji předem, že následující záběry jsou drastické.
Rusko-ukrajinská raketa Zenit se v neděli vydala na startovní rampu kosmodromu Bajkonur, kde na ni čeká první start po více než dvou letech! Nosič stojí na prahu nové možnosti, která slibuje oživení jeho provozu, stejně jako se pomalu oteplují i dříve přerušené vztahy mezi průmyslovými partnery, kterým zasadila závažné trhliny krize mezi Ruskem a Ukrajinou. V současné době se již rány začínají velmi pomalu zacelovat a to by mohlo hrát Zenitu do karet. Jak to ale bude, to zatím nikdo neví. Jisté však je, že ještě letos bychom se měli dočkat startu této rakety s angolskou družicí. Start z rampy 45/1 je naplánován na úterý ve 20:00 SEČ, přičemž Zenit vybavený horním stupněm Fregat SB bude čekat několikahodinová mise, než bude moci usadit první angolský komunikační satelit přímo na geostacionární dráhu.
Netradiční název článku má své opodstatnění. Ruský vicepremiér Dimitrij Rogozin se totiž v posledních dnech pokusil využít kosmické páky pro své politické hry. Jde samozřejmě o páky mezinárodní vesmírné spolupráce a její budoucnosti a vicepremiér se mimo to pustil i do věštění velkých budoucích plánu ruské přítomnosti ve vesmíru. Vše to má samozřejmě souvislost s ukrajinskou krizí a přímo to navazuje na události, které jsme popisovali v už přes týden starém článku. Pokusme se tedy opět zmapovat aktuální vývoj situace.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
