Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Americké experimentální zařízení PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment 1) bylo navrženo, aby demonstrovalo technologie, které mají vědcům pomoci lépe porozumět lunárnímu prostředí ještě předtím, než se k Měsíci vydají pilotované mise z programu Artemis. Po krátkodobé službě na povrchu Měsíce mohl tým díky chování PRIME-1 oslavovat. „Mise PRIME-1 potvrdila, že náš hardware pracoval i v těch nejdrsnějších podmínkách, ve kterých jsme jej kdy testovali,“ říká Janine Captain, hlavní spoluřešitelka a výzkumná chemička na Kennedyho středisku na Floridě a dodala: „I když se to nepodařilo přesně podle plánu, jde o obrovský skok vpřed v přípravě poslání astronautů zpět na Měsíc, aby tam budovali udržitelnou budoucnost.“
Na průzkum podpovrchových vrstev Měsíce a analýzu prostorového rozložení lunárních zdrojů se připravuje technologický demonstrátor PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment-1). Jeho dva klíčové díly mají v praxi demonstrovat schopnost extrahovat a analyzovat podpovrchový lunární materiál, aby bylo možné lépe porozumět lunárnímu prostředí a podpovrchovým zdrojům. Tento technologický demonstrátor tak vyšlape cestu k udržitelnému pilotovanému průzkumu Měsíce v rámci programu Artemis.
Tým inženýrů se 2. listopadu podílel na simulačním nácviku zařízení PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment-1). Úkolem cvičení, ke kterému došlo v Neil Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku, bylo připravit integrovaný tým pro PRIME-1 (tvořený inženýry, kteří jsou zodpovědní za spektrometr MSOLO (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations) a vrtačku TRIDENT (The Regolith and Ice Drill for Exploring New Terrain) od Honeybee Robotics) na provoz zařízení na povrchu Měsíce. Tým se během nácviku věnoval posílání pokynů na zařízení, které se v té době nacházelo v hale patřící firmě Intuitive Machines v Houstonu.
Na náhledovém obrázku článku vidíte inženýry z Johnsonova střediska NASA a z firmy Honeybee Robotics při inspekci vrtačky TRIDENT (The Regolith Ice Drill for Exploring New Terrain) krátce poté, co tento přístroj dorazil do integrační a testovací oblasti. V dalších měsících se tým expertů postará o integraci vrtačky do nového amerického lunárního vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). TRIDENT je čtvrtým a také posledním vědeckým přístrojem pro VIPER, který dorazil do čisté místnosti, kde se rover staví. Inženýři již do roveru VIPER úspěšně integrovali tři další vědecké přístroje. Konkrétně šlo o hmotnostní spektrometr MSOLO (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations), který byl integrován v červenci, neutronový spektrometr NSS (Neutron Spectrometer System) a infračervený spektrometr NIRVSS (Near-Infrared Volatiles Spectrometer System), které byly integrovány v srpnu.
Koncem roku 2022 NASA vyšle vstříc jižnímu pólu Měsíce experiment pro těžbu ledu, který bude připojený k robotickému landeru. Ten by měl přistát na hřebenu nepříliš vzdáleném od kráteru Shackleton. Tuto lokalitu pečlivě několik měsíců vybíral tým inženýrů a vědců. NASA a firma Intuitive Machines společně oznámily výsledné rozhodnutí 3. listopadu. Data z amerických sond, které obíhají kolem Měsíce naznačují, že oblast zvaná Spojující hřeben Shacleton (Shackleton connecting ridge) by mohla obsahovat podpovrchový led. V této lokalitě je navíc dostatečné množství světla, aby mohlo být zajištěno napájení landeru po dobu zhruba desetidenní mise. Výhodou je také přímý výhled na Zemi pro nerušenou komunikaci. A aby toho nebylo málo, vybrané místo je blízko kráteru, který je ideální pro robotický průzkum.
Když sonda Voyager 2 prolétla před třemi dekádami kolem Neptunova měsíce Tritonu, planetology čekalo velké překvapení. Voyager 2 byl doposud jedinou sondou, která prolétla kolem Neptunu a tak zanechala spoustu nezodpovězených otázek. Výhledy, které sonda pořídila jsou úchvatné a zachycují tmavé výtrysky ledového materiálu proudící z Tritonova povrchu. Ale proč? Snímky ukazují, že ledová krajina představuje mladý terén, který se průběžně obnovuje čerstvým materiálem. Ale o jaký materiál jde a odkud pochází? Jak může být starodávný měsíc nacházející se 6× dál od Slunce než Jupiter stále aktivní? Souvisí to nějak s jeho vnitřní stavbou, která je stále dost horká aby poháněla tuto činnost?
NASA vybrala čtyři koncepční studie, které se staly finalisty aktuální 15. a 16. výběru návrhů pro výzkumný program Discovery. Nejedná se zatím o schválené mise – některé z nich určitě nedostanou možnost pokračovat k realizaci, ale i tak určitě stojí za zmínku. Ve všech případech totiž návrhy slibují možnost rozšíření našich znalostí o různých tělesech Sluneční soustavy. Díky těmto misím bychom se měli dozvědět informace, které nám dřívější mise z nějakého důvodu nemohly prozradit. Závěrečný výběr, který rozhodne o realizaci, by měl proběhnout v roce 2021. Pak se rozběhne známý kolotoč dalšího zpřesňování, schvalování návrhů, výroby hardwaru a o několik let později bude mise připravena ke startu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
