LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Americké experimentální zařízení PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment 1) bylo navrženo, aby demonstrovalo technologie, které mají vědcům pomoci lépe porozumět lunárnímu prostředí ještě předtím, než se k Měsíci vydají pilotované mise z programu Artemis. Po krátkodobé službě na povrchu Měsíce mohl tým díky chování PRIME-1 oslavovat. „Mise PRIME-1 potvrdila, že náš hardware pracoval i v těch nejdrsnějších podmínkách, ve kterých jsme jej kdy testovali,“ říká Janine Captain, hlavní spoluřešitelka a výzkumná chemička na Kennedyho středisku na Floridě a dodala: „I když se to nepodařilo přesně podle plánu, jde o obrovský skok vpřed v přípravě poslání astronautů zpět na Měsíc, aby tam budovali udržitelnou budoucnost.“
Na průzkum podpovrchových vrstev Měsíce a analýzu prostorového rozložení lunárních zdrojů se připravuje technologický demonstrátor PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment-1). Jeho dva klíčové díly mají v praxi demonstrovat schopnost extrahovat a analyzovat podpovrchový lunární materiál, aby bylo možné lépe porozumět lunárnímu prostředí a podpovrchovým zdrojům. Tento technologický demonstrátor tak vyšlape cestu k udržitelnému pilotovanému průzkumu Měsíce v rámci programu Artemis.
Tým inženýrů se 2. listopadu podílel na simulačním nácviku zařízení PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment-1). Úkolem cvičení, ke kterému došlo v Neil Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku, bylo připravit integrovaný tým pro PRIME-1 (tvořený inženýry, kteří jsou zodpovědní za spektrometr MSOLO (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations) a vrtačku TRIDENT (The Regolith and Ice Drill for Exploring New Terrain) od Honeybee Robotics) na provoz zařízení na povrchu Měsíce. Tým se během nácviku věnoval posílání pokynů na zařízení, které se v té době nacházelo v hale patřící firmě Intuitive Machines v Houstonu.
Na náhledovém obrázku článku vidíte inženýry z Johnsonova střediska NASA a z firmy Honeybee Robotics při inspekci vrtačky TRIDENT (The Regolith Ice Drill for Exploring New Terrain) krátce poté, co tento přístroj dorazil do integrační a testovací oblasti. V dalších měsících se tým expertů postará o integraci vrtačky do nového amerického lunárního vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). TRIDENT je čtvrtým a také posledním vědeckým přístrojem pro VIPER, který dorazil do čisté místnosti, kde se rover staví. Inženýři již do roveru VIPER úspěšně integrovali tři další vědecké přístroje. Konkrétně šlo o hmotnostní spektrometr MSOLO (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations), který byl integrován v červenci, neutronový spektrometr NSS (Neutron Spectrometer System) a infračervený spektrometr NIRVSS (Near-Infrared Volatiles Spectrometer System), které byly integrovány v srpnu.
Koncem roku 2022 NASA vyšle vstříc jižnímu pólu Měsíce experiment pro těžbu ledu, který bude připojený k robotickému landeru. Ten by měl přistát na hřebenu nepříliš vzdáleném od kráteru Shackleton. Tuto lokalitu pečlivě několik měsíců vybíral tým inženýrů a vědců. NASA a firma Intuitive Machines společně oznámily výsledné rozhodnutí 3. listopadu. Data z amerických sond, které obíhají kolem Měsíce naznačují, že oblast zvaná Spojující hřeben Shacleton (Shackleton connecting ridge) by mohla obsahovat podpovrchový led. V této lokalitě je navíc dostatečné množství světla, aby mohlo být zajištěno napájení landeru po dobu zhruba desetidenní mise. Výhodou je také přímý výhled na Zemi pro nerušenou komunikaci. A aby toho nebylo málo, vybrané místo je blízko kráteru, který je ideální pro robotický průzkum.
Když sonda Voyager 2 prolétla před třemi dekádami kolem Neptunova měsíce Tritonu, planetology čekalo velké překvapení. Voyager 2 byl doposud jedinou sondou, která prolétla kolem Neptunu a tak zanechala spoustu nezodpovězených otázek. Výhledy, které sonda pořídila jsou úchvatné a zachycují tmavé výtrysky ledového materiálu proudící z Tritonova povrchu. Ale proč? Snímky ukazují, že ledová krajina představuje mladý terén, který se průběžně obnovuje čerstvým materiálem. Ale o jaký materiál jde a odkud pochází? Jak může být starodávný měsíc nacházející se 6× dál od Slunce než Jupiter stále aktivní? Souvisí to nějak s jeho vnitřní stavbou, která je stále dost horká aby poháněla tuto činnost?
NASA vybrala čtyři koncepční studie, které se staly finalisty aktuální 15. a 16. výběru návrhů pro výzkumný program Discovery. Nejedná se zatím o schválené mise – některé z nich určitě nedostanou možnost pokračovat k realizaci, ale i tak určitě stojí za zmínku. Ve všech případech totiž návrhy slibují možnost rozšíření našich znalostí o různých tělesech Sluneční soustavy. Díky těmto misím bychom se měli dozvědět informace, které nám dřívější mise z nějakého důvodu nemohly prozradit. Závěrečný výběr, který rozhodne o realizaci, by měl proběhnout v roce 2021. Pak se rozběhne známý kolotoč dalšího zpřesňování, schvalování návrhů, výroby hardwaru a o několik let později bude mise připravena ke startu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.