sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.
Evropští představitelé tvrdí, že změna softwaru by měla vyřešit problém, který nastal při inauguračním startu Ariane 6 v červenci s horním stupněm.
Impulse Space oznámila 16. září kontrakt na zajištění dopravy na geostacionární oběžnou dráhu pro družice od francouzského startupu Space Network Services. Byla to první oznámená dohoda o geostacionární službě Impulse Space, která byla představena v srpnu.
U.S. Space Force udělily téměř 45 milionů dolarů Rochesterskému technologickému institutu a Michiganské univerzitě, aby vedly pokročilý výzkum vesmírné energie a pohonu.
Lockheed Martin získal kontrakt v hodnotě 297,1 milionu dolarů na vývoj mapovačů blesků pro budoucí geostacionární konstelaci Národního úřadu pro oceán a atmosféru.
Smlouva nařizuje vyvinout dva letové přístroje a zahrnuje opce na dva další.
Americké vojenské družice postavené společností York Space Systems si úspěšně vyměňovaly data na oběžné dráze pomocí optických komunikačních terminálů Tesat-Spacecom.
Ursa Major, společnost zabývající se raketovým pohonem se sídlem v Coloradu, získala od americké armády nové finanční prostředky ve výši 12,5 milionu dolarů na pokrok ve vývoji a výrobě raketových motorů na tuhé pohonné látky.
Francouzský startup U-space bude spolupracovat s nadnárodním dodavatelem raket MBDA na vývoji dvojice družic, které budou demonstrovat detekci, charakterizaci a zaměřování družic a jiných zařízení ve vesmíru. Družice spadají do plánů agentury DGA .
Startup Samara Aerospace získal kontrakt společnosti SpaceWERX na vývoj zlepšeného zaměřování družic o hmotnosti o 200 až 500 kilogramů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na tomto webu se už více než rok snažíme našim čtenářům a divákům nabízet záznamy zajímavých přednášek které se více, či méně zabývají kosmonautikou. Jedinou výjimkou z tohoto zaběhlého schématu je pravidelný pořad Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Témata jejich rozhovorů jsou obsáhlá, ale dají se jednoduše shrnout do dvou slov, kosmonautika a astronomie. Čas od času je do tohoto pořadu zván zajímavý host, který tu vypráví o astrofotografii, jindy o světelném smogu a někdy tento host vypráví o kosmonautice. Pro dnešní večer si oba pánové pozvali známého popularizátora kosmonautiky, redaktora serveru kosmonautix, pana Ing. Tomáše Přibyla, kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Tématem jejich pořadu bude planeta Venuše. Přestože jde svou velikostí o planetu snad nejvíce podobnou Zemi, víme již řadu let s naprostou
V roce 1957 se do vesmíru vypravil první objekt vyrobený člověkem, šlo o družici Sputnik. Od té doby trvalo jen 4 roky, než se na oběžnou dráhu dostal i člověk. Následující dlouhá desetiletí ovšem platilo, že se na palubách pilotovaných lodí vydávají do vesmíru velmi přísně vybrané osoby, které sice za svou cestu na oběžnou dráhu platit nemusí, na druhou stranu, musí se na tuto svou cestu dlouhé roky speciálně připravovat. Vše se začalo měnit až na počátku 21. století, když se ukázalo, že aby se člověk mohl podívat do vesmíru, stačí zaplatit. Pionýrem vesmírné turistiky se tak stal americký podnikatel Dennis Tito, který se v dubnu roku 2001 podíval na mezinárodní kosmickou stanici ISS. Rekordmanem mezi turisty je dodnes Charles Simonyi, který si cestu do vesmíru zaplatil dvakrát a celkově na oběžné dráze strávil více než 26 dní. Pokud byste se dnes snažili spočítat osoby, kteří si svou cestu na oběžnou dráhu zaplatili, nestačily by vám prsty na obou vašich rukou. O kosmické turistice, jejich počátcích,
Dnes se naposledy vrátíme k tradičnímu semináři o kosmonautice, který každý rok koncem listopadu pořádá Hvězdárna ve Valašském Meziříčí. Tento seminář se koná už řadu let a většina přednášek, které se zde v letech 2009-2019 zazněly, je dostupná v archívu. Pokud máte zájem a já bych vám chtěl opravdu doporučit, abyste si zkusili některé záznamy poslechnout, stojí za to. Má to jedinou drobnou nevýhodu, všechny záznamy, až na ročník 2020, jsou dostupné pouze v mp3 formátu. U některých budete mít navíc k dispozici i obrazovou část přednášky. Nyní už k přednášce. Poslední doposud zde nepublikovanou přednáškou z loňského ročníku je přednáška s názvem Kde jsme mohli být, kdyby. Pojednává o některých nerealizovaných raketových nosičích, které z různých důvodů zůstaly pouze na papíře. Podíváme se na patrně největší navrhovaný nosič v dějinách kosmonautiky, kterým je raketa Sea Dragon. Její rozměry byly v pravdě impozantní a odpovídala tomu i nosnost, kterou měla mít. Dalším projektem, který se nepodíval na oběžnou dráhu byl plánovaný nosič firmy Beal Aerospace. Takto bych mohl vyjmenovávat všechny rakety, o kterých dnešní přednášející mluví, ale raději bych přenechal
Než přikročíme k dnešní přednášce, tak bych se jen rád zmínil, že nám pořád a pořád ubývají doposud nevydané přednášky. V současnosti jich zbývá přibližně deset. Říkám přibližně, protože přeci jen se mi čas od času podaří najít neznámou přednášku, takže zbývající počet stále nemusí být konečný. Tolik tedy úvodem a nyní můžeme již přikročit k dnešnímu tématu. Přednáška je poměrně stará a pronesena byla na půdě Hvězdárny a planetária Brno. Píše se počátek roku 2006 a na pódium přednáškového sálu vstupuje mladý popularizátor kosmonautiky a budoucí redaktor serveru kosmonautix pan Ing. Tomáš Přibyl. Přednáška se bude skládat z několika částí, v té první si povyprávíme o dění v kosmonautice v roce předchozím. Nezapomeneme přitom i na několik selhání, ať už nosných raket či družic. Poté už přejdeme k představě o tom, co nás čeká v roce 2006. Pak už si představíme americky program Constellation, v jehož rámci měly vzniknout dvě nové nosné rakety, Ares I a Ares V. Poté už přejdeme k sondám a robotům, které zkoumají naši sluneční soustavu. Zde bych rád připomněl dva neúnavné průzkumníky Marsu, kterými byly rovery Spirit
Dnes tu po kratší odmlce máme další přednášku. Bude velmi krátká a opět se bude skládat z několika malých podčástí. Budou mít však jedno společné téma, půjde o nepovedené kosmonautické projekty. Jako první přijde na řadu projekt jaderného motoru NERVA, (Nuclear Engine for Rocket Vehicle Application). Jak jsme si řekli již před nedávnem, motor funguje na jednoduchém principu, palivo, v tomto případě vodík se prohání aktivní zónou jaderného reaktoru a poté je tryskou vypouštěn ven. S tímto motorem byly veliké plány, měl být použit jako třetí stupeň rakety Saturn V, na to však nikdy nedošlo. Jako druhou podkapitolku tu máme sovětský raketoplán Buran, který byl vyvíjen od poloviny 70. let. Do vesmíru se pak poprvé a naposledy podíval v roce 1988. Jeho osud rovněž nebyl radostný, v roce 2002 se zřítila střecha hangáru, kde byl letěný exemplář uskladněn a došlo k jeho kompletní destrukci. V poslední části se podíváme na osudy firmy Beal Aerospace, která měla velké plány a plánovala vlétnout do kosmického průmyslu s velkou razancí. To se jí však nepovedlo a po několika letech
V roce 2011 se ve Spojených Státech skončila 30 let trvající éra, kdy hlavním dopravním prostředkem NASA byl raketoplán. Jednalo se úžasný stroj, ale už několik let dříve bylo jasné, že tu nebude věčně. Proč ale musely skončit, nedal se jejich provoz ještě udržet? Počátek desátých let 21. století ale nepřinesl jen změnu v pojetí pilotované kosmonautiky. Nástup prezidenta Obamy přinesl i řadu změn ve financování kosmického programu, díky kterému bylo nutno změnit také některé již domluvené a připravené spolupráce s dalšími kosmickými agenturami. Měnily a upravovaly se v té době i plány na nové nosiče a kosmické lodi. Původně vyvíjená raketa Ares byla zrušena a z celého programu Constellation zůstala pouze přejmenovaná kosmická loď Orion. Počátek desetiletí však nepřinesl jen snížení rozpočtu, ale je charakterizován i novými dopravními loděmi soukromých dopravců, kterou zahájily zásobování ISS. Jednalo se o veskrze vzrušující a zajímavou dobu, kterou nám ve své přednášce představí redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška byla přednesena na půdě Hvězdárny a planetária Brno.
Někdy jsou přednášky dlouhé a jindy kratší. U některých přednášek také už z názvu zjistíte, zda je pro vás zajímavá a u jiných je nutno si je pustit. Jsou také přednášející, u kterých jste si jisti, že jejich přednáška bude dobrá, ať už je název jakýkoliv. To je pro kupříkladu pro mě Ing. Tomáš Přibyl. Jsem si jistý, že ať už si vyberu libovolnou, nebudu chtít přednášku vypnout, dokud neskončí. Když také přednášíte, je nutno uzpůsobit přednášku publiku, čím je publikum zasvěcenější v přednášeném oboru, tím více do hloubky můžete jít. Dnešní přednáška vůbec nenasvědčuje, že by měla mít napohled něco společného s kosmonautikou. Na to, jak je krátká, bude ještě i rozdělena do několika kapitol. V té první se dozvíte, v jak hektické atmosféře byly vypuštěny první dvě družice světa – Sputnik a Sputnik-2, který měl navíc na své palubě i prvního živého tvora. V druhé části se vrátíme k prvnímu letu člověka do vesmíru a k osudu jednoho z náhradníků Jurije Gagarina. Poté se vrátíme do doby těsně po jeho letu, kdy americký prezident John Kennedy
Rok 1957 znamenal obrovský přelom v tom, jak se američtí občané dívali na oblohu. Do té doby měli celkem oprávněný pocit, že jsou nejvyspělejší zemí světa. Pak jednoho říjnového dne odstartovala v kazašské stepi raketa a vše se změnilo. Najednou se zdálo, že největší americký rival, Sovětský svaz, umí něco, co oni ne. A tak vznikl Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, NASA. Jedním z prvních cílů, který si vytyčila, bylo poslat do vesmíru astronauta. A tak byl zahájen program Mercury. V jeho rámci bylo v roce 1959 vybráno prvních sedm členů oddílu astronatů americké NASA. Nezaháleli ani Sověti, kteří o rok později vybrali rovnou 20 členů svého kosmonautického oddílu. Proč byli Sověti úspěšnější a vyslali člověka do vesmíru dříve než Američané? Měla NASA vlastně šanci předstihnout Sověty? Na tyto i další otázky nám odpoví ve své přednášce člen redakce kosmonautixu a kurátor Technického muzea v Brně, pan Ing. Tomáš Přibyl. Přednáška se uskutečnila na půdě Hvězdárny a planetária Brno.
Během celé historie kosmonautiky se odehrálo několik tisíc startů raket a protože každé úspěšné lidské konání se neobejde bez překážek a selhání, odehrály se v kosmonautice i stovky selhání různých raket. Nejčastěji startující raketou světa je sovětský/ruský Sojuz, který absolvoval více než tisíc startů, má však za sebou i 28 selhání z nejrůznějších příčin. Pokud bychom do rodiny raket Sojuz započítali i rakety Molnija a Vostok, naroste nám počet úspěšných startů o několik set, ale budeme nuceni připočíst i dalších téměř padesát selhání těchto nosičů. Jednou z nejúspěšnějších a nejslavnějších raket současnosti je americký Atlas V. Rakety Atlas jsou tu s námi již od 50. let a mají za sebou více než 300 orbitálních startů, ovšem i 49 selhání. Takhle bychom mohly procházet jednotlivou rodinu raket za druhou. Na závěr svého krátkého shrnutí proto ještě představím rakety Proton, které absolvovaly 423 orbitálních startů, 48 z nich však neskončilo úspěšně. O selháních raket nám ve své přednášce povypráví redaktor serveru kosmonautix pan Ing. Tomáš Přibyl. Přednáška se uskutečnila na půdě Hvězdárny a planetária Brno.
V závěrečné přednášce tohoto týdne se podíváme směrem k Měsíci. Závod o prvního člověka na Měsíci byl vyhlášen prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym v roce 1961. Jeho projev byla reakce na první let člověka do vesmíru. Tím však nebyl Američan ale sovětský občan Jurij Gagarin. Bylo tedy nutno probudit národ, který se cítil pokořen a ohrožen. Po Kennedyho burcujícím projevu se celá země semknula a pod vedením NASA vyvinula raketu Saturn V, lunární modul i kosmickou loď Apollo. V SSSR tomu bylo jinak, hlavní tíha kosmického programu sice ležela na Sergeji Koroljovovi a jeho OKB-1, ale i další konstrukční kanceláře přišly s vlastními plány na dopravu člověka na Měsíc. Navíc částečně nefungovala ani spolupráce mezi jednotlivými konstruktéry. Jedním z těchto konstruktérů byl i Vladimír Čelomej, člověk, který vyvinul balistickou raketu UR-200 i těžký raketový nosič UR-500. Tato raketa je známější pod jménem Proton a létá do dnešních dnů. Pro dobytí Měsíce měl v plánu vyvinout supertěžký nosič UR-700 s nosností přibližně 150 tun na nízkou oběžnou dráhu. O jeho měsíčních plánech nám bude přednášet Ing. Tomáš Přibyl, člen
