křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Bandwagon-5)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

U.S. Space Command

Americké letectvo se připravuje na výběr dodavatele, který postaví a vybaví nové sídlo Velitelství kosmických sil USA (U.S. Space Command) v Alabamě. Náklady na projekt se nyní odhadují přibližně na 4 miliardy dolarů.

LEAP

Startupová společnost LEAP z Colorada vyvíjející nosné rakety plánuje v roce 2028 vstoupit na trh specializovaných startů malých družic. Rostoucí poptávka po přístupu na oběžnou dráhu totiž vytváří nové příležitosti pro menší nosné rakety.

Startovní kapacity

Rýsující se nedostatek kapacit pro starty raket přispívá k rekordním investicím do kosmického průmyslu. Roste totiž poptávka po alternativních nosných raketách a společnosti provozující družice hledají zdroje, které jim pomohou překlenout zpoždění při jejich vypouštění na oběžnou dráhu.

CSG

Česká obranná a průmyslová společnost CSG koupila 9,5% podíl v kanadské kosmické společnosti MDA Space, čímž se stala jejím největším akcionářem.

Reflect Orbital

Společnost Reflect Orbital zakoupila od společnosti Skyroot Aerospace dva starty nosných raket, aby na oběžnou dráhu dopravila družice, které vyvíjí za účelem přesměrování slunečního světla na místa na zemském povrchu.

Satellogic

Společnost Satellogic a australská firma HEO, která se specializuje na pořizování snímků objektů mimo Zemi, zveřejnily 13. října snímky družice Merlin.01 společnosti Satellogic pro pozorování Země, pořízené na oběžné dráze.

Amazon Leo

Společnost Amazon Leo předvedla americké armádě svou službu družicového internetu. Jde o další krok v úsilí společnosti proniknout na trh vojenských komunikací, zatímco buduje konkurenční síť vůči systému Starlink společnosti SpaceX.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly aktivovaly novou organizační složku, která bude podporovat Velitelství speciálních operací USA. Tím formálně potvrdily svou roli při zajišťování specializovaných vesmírných kapacit pro vojenské operace závislé na družicové komunikaci, navigaci a zpravodajských informacích.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: tianwen-1

Tianwen-1 poslala na Zemi svůj autoportrét

Čínská kosmická agentura uvolnila dvě fotografie sondy Tianwen-1 – první čínské mise k Marsu. Snímky pořídila kamera, kterou sonda odhodila do okolního prostoru během přeletové fáze. Ta v tomto případě trvá sedm měsíců a sonda je tak zhruba v polovině cesty. Kamera určená k odhození byla vybavena dvěma širokoúhlými objektivy a měla za úkol pořizovat každou sekundu jeden snímek. O přenos dat na Zemi se pak postarala sama sonda Tianwen-1, na kterou kamera údaje odeslala během vzdalování od sondy. Na fotkách vidíme fotovoltaické panely, nebo talířovitou vysokoziskovou anténu. Bílá část je pouzdro určené ke vstupu do atmosféry Marsu vybavené tepelným štítem ukrývající čínské vozítko určené k průzkumu rudé planety. Na snímcích je také vidět (byť trochu špatně) čínská vlajka.

VV 2020_07

Vesmírné výzvy – červenec 2020

Červenec nabídl ideální startovací okno k Marsu, které využily hned tři mise. Americká NASA vyslala rover Perseverance, Čína vypustila komplexní sondu zahrnující orbiter, lander i rover pod názvem Tianwen-1 a z japonského pobřeží odstartovala sonda Al-Amal pod vlajkou Spojených arabských emirátů. Dále se podíváme na to, jak na vrcholku rakety Falcon 9 vzlétla do kosmu jihokorejská družice ANASIS II. Užijeme si do sytosti výstupů do volného prostoru. Mezinárodní kosmická stanice zažila v červenci hned tři. Na závěr shlédneme start zásobovací lodi Progress MS-15. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Kosmotýdeník 410 (20.7. – 26.7.)

Ani jsme se nenadáli a další týden se rozplynul rychleji než spaliny z raketového motoru. Máme tu opět nedělní poledne a již po 410. Vám nabízíme souhrn všech důležitých událostí, které se v kosmonautice za uplynulých sedm dní odehrály. V Kosmotýdeníku najdete jak informace, které se do našich článků v průběhu týdne nevešly, tak i shrnutí našich v týdnu vydaných článků. Na své si tak přijdou jak pravidelní čtenáři, tak i ti, kteří na pravidelné čtení nemají dost času. A na co se dnes můžete těšit? Upřímně řečeno toho málo nebude. Zamíříme nejprve k Jupiteru, pak se vrátíme na rodnou Zemi, kde navštívíme ostrov Hainan, Bajkonur i floridský poloostrov a dostane se i na Francouzskou Guyanu. Ale dost už představování, pojďme vzhůru na samotný článek.

Užitočné zaťaženie sondy Tianwen-1

Príprave sondy Tianwen-1 na štart už bol síce venovaný článok (vtedy ešte mala meno HuoXing-1), ale v tomto sa zameriame na jej užitočné zaťaženie. Svoje meno dostala v súlade s novým systémom pomenovania čínskych sond určených na prieskum Slnečnej sústavy. Tianwen-1 je prvá z nich a súčasne je prvou, ktorá bude skúmať Mars. Navrhnutá je tak, že obsahuje orbiter, lander a rover a jej štart je naplánovaný na rok 2020. Sonda bude vykonávať globálny a komplexný prieskum červenej planéty z jej obežnej dráhy pomocou orbiteru a podrobný plošný prieskum v záujmových oblastiach pomocou roveru. Misia sa skladá sa z piatich častí – ide o pohonný systém; telemetriu; systém sledovania a velenia; pozemný segment a aplikačný systém. Oficiálne schválenie misie padlo v januári 2016, pričom sa počíta s vypustením sondy v štartovacom okne 23.7.2020 so záložným termínom 24. a 25. júla 2020.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.