sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Polská společnost Creotech Instruments, která se zabývá kosmickými technologiemi, oznámila plány na získání finančních prostředků ve výši 118 milionů dolarů, které jí umožní do roku 2029 otevřít v Polsku nový závod na výrobu družic v rámci nové dlouhodobé rozvojové strategie.
NASA plánuje pokračovat ve výměně posádek Mezinárodní vesmírné stanice přibližně každých šest měsíců, přičemž zvážila i delší pobyty.
Evropská kosmická agentura a Japonská agentura pro průzkum vesmíru (Japan Aerospace Exploration Agency) dokončily dohodu o spolupráci na misi zaměřené na studium asteroidu Apophis během jeho těsného průletu kolem Země v roce 2029.
Paraguay podepsala Artemis Accords dne 7. května, jako šestá země, která tak učinila za poslední dva a půl týdne.
Komerční kosmická kancelář Velitelství vesmírných systémů (SAS) udělila společnosti Viasat kontrakt v hodnotě 307 milionů dolarů na poskytování družicových komunikačních služeb pro námořní pěchotu USA.
Společnost MDA Space pokračuje v práci na robotickém rameni pro Lunar Gateway a zároveň jedná o budoucnosti projektu s Kanadskou kosmickou agenturou.
Britský startup SatVu zveřejnil snímky z HotSat-2, termální družice postavené pro sledování energetické infrastruktury.
Společnost Rocket Lab dne 7. května oznámila největší kontrakt na využití raket společnosti ve své historii a zároveň se chystá akvizici společnosti zabývající se vesmírnou robotikou.
Zařízení Link, mise Swift Reboost, určená ke zvýšení klesající oběžné dráhy astrofyzikální družice NASA prošla environmentálními testy před startem, který by měl být zahájen již v červnu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Odvážná mise, která má vytáhnout postupně klesající kosmickou observatoř Neil Gehrels Swift Observatory agentury NASA, je nyní o krok blíže ke svému červnovému startu. 4. května pracovníci firmy Katalyst Space Technologies dokončili environmentální zkoušky své robotické servisní družice LINK, které probíhaly na Goddardově středisku v Marylandském Greenbeltu. LINK se má na oběžné dráze setkat se Swiftem a zkusí zvýšit její oběžnou dráhu.
14. dubna inženýři z Katalyst Space Technologies dorazili na Goddardovo středisko v marylandském Greenbeltu, aby zde zahájili environmentální zkoušky robotické servisní družice LINK, kterou má tato firma na svědomí. Jde o součást příprav na její start, který má přijít ještě letos. NASA už před časem uzavřela s firmou Katalyst z Arizonského Flagstaffu dohodu o zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory, který patří agentuře NASA a hrozí mu zánik v zemské atmosféře.
Aby podpořila inovace v celém americkém kosmickém průmyslu, rozhodla agentura NASA, že firmě Katalyst Space Technologies z arizonského města Flagstaff udělí kontrakt na zvýšení oběžné dráhy svého teleskopu. Servisní družice od firmy Katalyst se setká s Neil Gehrels Swift Observatory a povytáhne ji do větší výšky, čímž prokáže klíčovou schopnost pro budoucnost kosmického průzkumu i pro prodloužení vědecké mise Swift.
Společnost Cambrian Works si vybrala společnost Astroscale US jako svého partnera pro 30denní studii NASA, jejímž cílem je vypracovat komplexní koncept provozu a implementační plán pro potenciální komerční misi ke zvýšení oběžné dráhy observatoře Neila Gehrelse Swifta.
NASA má zájem o prohloubení rozvoje klíčových kosmických aktivit Spojených států. Prozkoumává proto možnosti, jak demonstrovat technologii k povytažení kosmické sondy na vyšší oběžnou dráhu. Dvě americké firmy, Cambrian Works z města Reston ve Virginii a Katalyst Space Technologies z arizonského Flagstaffu mají vypracovat konceptuální návrhové studie možného zvýšení oběžné dráhy observatoře Swift, celým jménem Neil Gehrels Swift Observatory.
Rychlé rádiové záblesky označované mnohdy i v češtině anglickým termínem Fast Radio Bursts (FRB) jsou astronomické úkazy při nichž se uvolní obrovské množství energie v rádiové oblasti spektra, což pak pozorujeme ve formě záblesků rádiového záření. Známe je jen velmi krátce, ani ne dvacet let, avšak dokázali jsme jich detekovat již značné množství. Přestože jsme o rychlých rádiových záblescích zjistili již leccos zajímavého, stále skrývají mnohá tajemství. Dosud totiž nevíme přesně jaké objekty jsou jejich původci a jakými mechanismy vznikají. Jde o jeden ze zásadních nevyřešených problémů dnešní astrofyziky. Na rozdíl od mnoha jiných otázek, u nichž si na odpověď budeme muset počkat ještě desítky let, vysvětlení původu FRB je doslova na spadnutí. Jde totiž o jeden z nejvíce zkoumaných jevů současnosti a zvláště v poslední době jsme získali některé dosti zásadní informace.
Nedávný článek jsme věnovali neutronovým hvězdám, především pak takzvaným pulsarům, které jsou samy o sobě velmi zajímavé, jelikož nabízí i několik možností praktického využití. Dnes se podíváme na možná ještě zajímavější objekty, kterými jsou magnetary. Jak už asi tušíte z názvu, jedná se o objekty s velmi silným magnetickým polem. Také magnetary jsou z pohledu fyziky mimořádně pozoruhodnými objekty. Nejprve si ale stručně zopakujme pár základních informací z minula.
Astronomové mají díky kosmickým observatořím vynikající přehled o velice zajímavých dějích v okolí černých děr. Jedním z nich je i koróna v jejich okolí, která dokáže náhle zmizet a zase se objevit. Za jejím zmizením může stát například příliš blízký průlet hvězdy kolem černé díry. Ta hvězdu slapovými silami roztrhá a padající hmota vyčistí okolí horizontu události, čímž zmizí právě zmiňovaná koróna. Pak se černé díře podaří přitáhnout si novou hmotu z akrečního disku v okolí a koróna se opět objeví. Tento jev nyní astronomové pozorovali u jedné z relativně blízkých galaxií pomocí několika přístrojů v kosmu, jako je rentgenová observatoř NuSTAR, detektor NICER na ISS nebo observatoř Neil Gehrels Swift.
Zatímco před týdnem jsme dopodrobna rozebrali již nefunkční observatoře z pohledu jejich významu pro fyziku, dnes se v našem miniseriálu posuneme více do současnosti. Zaměříme se totiž na sondy a teleskopy, které jsou v současnosti stále v provozu. Některé z nich fungují již poměrně dlouhou dobu, zatímco jiné jsou v kosmickém prostoru poměrně čerstvě, společné ovšem mají to, že již dnes významně prohlubují naše znalosti o vesmíru.
Po 17 letech provozu je teleskop The Neil Gehrels Swift Observatory v nouzovém režimu. Vypadá to na selhání setrvačníku. NASA hledá řešení. 21. ledna 7:23
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
