Ocenění pro JWST
Kolaborace vědeckého projektu JWST UNCOVER získá ocenění Berkeley Prize za rok 2027 od Americké astronomické společnosti. Cenu obdrží tým projektu UNCOVER za výzkum vzdálených galaxií a kup galaxií.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Kolaborace vědeckého projektu JWST UNCOVER získá ocenění Berkeley Prize za rok 2027 od Americké astronomické společnosti. Cenu obdrží tým projektu UNCOVER za výzkum vzdálených galaxií a kup galaxií.
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, přidala do svého finančního kola dalších 308 milionů dolarů. Celková hodnota kola, které společnost oznámila v červnu, tak činí 500 milionů dolarů.
Bulharský výrobce družic EnduroSat získal 205 milionů dolarů na rozšíření výroby družic v Evropě a Spojených státech, protože roste poptávka po jeho modelu konstelace jako služba (constellation-as-a-service). Společnost to oznámila 16. září.
United Launch Alliance se připravuje na návrat rakety Vulcan do provozu prostřednictvím mise Amazon Leo. Americké vesmírné síly však budou před povolením obnovení startů v rámci misí pro národní bezpečnost vyžadovat samostatné přezkoumání, uvedl 16. září vysoký představitel akvizičního oddělení této složky.
Společnost HawkEye 360 reaguje na rostoucí poptávku po suverénních vesmírných kapacitách založením evropské dceřiné společnosti. Ve spolupráci s firmou Leonardo chce evropským zákazníkům poskytovat schopnosti snímání rádiového spektra a zároveň spolupracuje se společností ERA, která je součástí české skupiny Omnipol. Společnost to oznámila 15. září.
Společnost SES 15. září představila plány na vybudování kapacit pro výrobu družic určených pro přímé spojení se zařízeními (direct-to-device, D2D) v Evropě ve spolupráci se společností Elveo Mobile. Cílem je vybudovat regionální dodavatelský řetězec a rozšířit konstelaci družic na nízké oběžné dráze (LEO) provozovatele D2D.
Britský startup Shield Space dokončil kritickou revizi návrhu (CDR) pro misi Broadsword, plánovanou na rok 2027. Mise má demonstrovat schopnosti inspekce družic na oběžné dráze, které by zákazníci z oblasti obrany mohli mít k dispozici už do devíti měsíců od podpisu smlouvy.
Dňa 14. 9. 2026 vo Viedni (OSN) Čína oficiálne darovala mesačné vzorky zo sondy Chang´e 6.
Společnost Sophia Space a specialista na leasing v leteckém a kosmickém průmyslu SLI 14. září oznámili finanční rámec v hodnotě 300 milionů dolarů na vybudování konstelace 10 družic pro edge computing (zpracování dat přímo na okraji sítě, tedy co nejblíže jejich zdroji).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Možná jste si někdy kladli otázku, kolik vlastně známe planet mimo naši Sluneční soustavu. Po velkou většinu historie byla odpověď jednoduchá – nula. V 90. letech minulého století se ale začala situace měnit. První planety u jiné hvězdy byly objeveny v roce 1992, o tři roky později pak i první planety u hvězdy podobné Slunci. Stále jsme ale byli na jednotkách planet. Jenže s postupujícím časem počet známých a potvrzených planet začal dosti zásadně narůstat. Díky kosmickým observatořím, jako jsou TESS, či především Kepler, jsme se dostali už na tisíce jiných světů u jiných sluncí. Jenže kolik jich tedy je přesně? Budete-li se snažit této informace dopátrat, můžete překvapivě narazit na potíže. Různé zdroje se totiž v počtu známých planet rozchází. Například anglická Wikipedie uvádí, že je k 30. červenci známo 6 333 planet. Česká Wikipedie naproti tomu uvádí, že jen do ledna 2025 bylo objeveno 7 408 planet. Archiv americké NASA uvádí, že je ke dni 20. 8. 2026 známo 6 336 planet. A taková encyklopedie Exoplanetárních systémů se dokonce neshoduje ani sama se sebou. Při jejím rozkliknutí
Vůbec poprvé se kosmické observatoři TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) podařilo identifikovat planetu obíhající kolem vzdálené hvězdy vlivem gravitace. Na rozdíl od tranzitujících exoplanet v těsné blízkosti svých hvězd, které TESS pravidelně odhaluje, je nově objevený svět super-Jupiterem, který kolem své hvězdy obíhá ve větší vzdálenosti. „Když TESS startoval, nikdo nečekal, že bude schopen objevit tento druh planety,“ připomíná Diana Dragomir, profesorka z University of New Mexico v Albuquerque a spoluautorka vědeckého článku popisujícího výsledky. Při hmotnosti 1,6 hmotností Jupiteru a podobné vzdálenosti oběžné dráhy, by bylo extrémně nepravděpodobné, že by byla taková planeta objevena primární detekční metodou, pro kterou byl TESS navržen. „Tato událost naznačuje, že se v datech z TESS skrývají další takzvané mikročočkovací planety, o kterých jsme dříve při hledání vůbec nepřemýšleli,“ dodala Dragomir.
Předposlední lednový týden byl z pohledu kosmonautiky napěchovaný událostmi. Probíhají přípravy na misi Artemis II i start Crew-12. Těm se však tentokrát věnovat nebudeme. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat zpracování dat z teleskopů Kepler a Tess pomocí AI. V dalších událostech nás však čekají dvě zborcené nádrže během dvou testů. Zřejmě ani jeden z testů neměl dopadnout destrukcí nádrží a je otázkou, jak to ovlivní další dění. Tyto události se týkají nosiče Neutron společnosti Rocket Lab a také Super Heavy od SpaceX. Blue Origin zase informoval o změně třetího nákladu pro New Glenn a společnost Vast začala integraci první komerční kosmické stanice. Dostane se však i na další témata. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
NASA oznámila, že se teleskop primárně určený ke studiu exoplanet vrátil do vědecké služby. Data z minulých pozorování jsou stažená a nová pozorování probíhají. Příčina vstupu do bezpečného režimu se zatím analyzuje. 19. dubna 17:15
Americký kosmický teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) vstoupil 8. dubna do tzv. bezpečného režimu a dočasně tak přerušil provádění svých vědeckých pozorování. Pozemní tým nyní pilně analyzuje situaci a pátrá po příčině vstupu teleskopu do tohoto režimu, ke kterému došlo během naplánovaných inženýrských činností. Samotná družice je podle zpráv z agentury NASA v dobrém technickém stavu. Experti budou pokračovat v rozborech anomálie a souběžně se snaží rozjet proces, který by měl v následujících dnech vrátit TESS zpět do režimu sběru vědeckých dat.
V pondělí 10. října vstoupil americký teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) do tzv. bezpečného režimu. Předběžná analýza ukázala, že došlo k restartování palubního počítače. Teleskop se tedy přepnul do stabilního režimu a přerušil sběr vědeckých dat. Dříve nasbíraná data se neposílala na Zemi a zůstávala bezpečně uložená na palubě. NASA proto rozběhla proces vývoje řešení této situace a souběžně s ním se analyzovalo, co přesně tento stav způsobilo. NASA ve svém prohlášení uvedla, že by tohle vše mohlo zabrat jen několik dní.
Téma exoplanet jsme tu měli už několikrát, naposledy tu bylo minulý týden, když o něm ve své přednášce hovořil pan Mgr. David Heyrovský PhD. Dnešní přednáška je prakticky jen necelý měsíc stará, pronesena byla v rámci Café Nobel. Jedná se o cyklus přátelských setkání veřejnosti s vědci nad šálkem kávy. Pořádá jej Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, ve spolupráci s magazínem Českého rozhlasu Sever Planetárium. V přednášce bude hovořit RNDr. Petr Kabáth, PhD., vedoucí skupiny výzkumu exoplanet na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Opět budete seznámeni s historií hledání planet v soustavách jiných hvězd. Už minule jsme si říkali, že z počátku byly tyto planety objevovány hlavně ze zemského povrchu, ale postupem času se část výzkumu přesunula na oběžnou dráhu. Do hledání exoplanet se zapojilo také více světových agentur, takže tu máme sondy NASA (Kepler, TESS, Hubble) či Evropské kosmické agentury (Corot). Toto je však z velké části spíše již minulost, ikdyž jsme se z měření těchto sond dozvěděli mnohé. V plánu jsou další a novější sondy, jako je Ariel či
O tom, kolik je vidět na obloze planet, měli starověcí astronomové úplně jasno. No, počítejte sami se mnou, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Je to tak, stačili by vám prsty jedné ruky. A tento údaj se do 18. století v podstatě nezměnil. Až v roce 1781 objevil britský astronom William Herschel planetu Uran. Na sedmou planetu jsme pak čekali až téměř do poloviny století následujícího, když nejprve dva astronomové nezávisle na sobě spočítali, že by měla existovat planeta další. Tu objevil v září roku 1846 Johann Galle. Byla pojmenována Neptun. Za osmou pozorovatelnou planetu bylo pak dlouhá desetiletí považováno Pluto, než bylo administrativním rozhodnutím z tohoto seznamu v roce 2006 vyřazeno. Astronomové také předpokládali, že i kolem jiných hvězd by se měly nacházet planety. Ale až do konce 80. let 20. století se jednalo spíše jen o odhady. První nalezená a všeobecně uznávaná exoplaneta se datuje do roku 1992. Od té doby se s jejich objevy jakoby roztrhl pytel. Pro jejich detekci se používá řada metod, patří sem metoda radiálních rychlostí, mikročočky, transity aj.
Průzkum sluneční soustavy je v podstatě již velmi stará disciplína, která však až do 50. let 20. století byla prováděna jen pozemskými přístroji, když tedy pomineme stratosferické balóny či sondážní rakety. Až s příchodem kosmonautiky v říjnu 1957 se sondy postupně rozletěly do všech koutů naší soustavy. Prvním cílem byl jednoznačně Měsíc, ale postupně byly rakety zaměřovány směrem na Venuši či Mars, Merkur či Slunce. V 70. letech se agentury stávaly odvážnější a začaly se zajímat i o plynné obry. Můžeme říct, že do dnešních dnů již každou planetu naší soustavy navštívila alespoň jedna sonda. Ale vesmír samozřejmě nekončí na hranicích naší soustavy či pouze naší galaxií. Souběžně se zkoumáním planet pomocí sond byl zahájen i astrobiologický průzkum. Jeho pionýry jsou sondy Viking, které v druhé polovině 70 let přistály na Marsu. Ze současnosti možno říct, že na tyto průkopníky navazují i dnešní sondy Gaia či Tess, které mapují naší galaxii a pátrají po exoplanetách. Patří sem i sondy Osiris-Rex či evropsko-ruský program ExoMars. O těchto i řadě dalších kosmických misích bude dnes vyprávět Julie Nováková z
Teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) se 4. července dočkal milníku – jeho základní mise byla u konce. Během dvouleté služby nasnímal 75% hvězdného nebe. Ve vytvořené mozaice se podařilo objevit 66 exoplanet a dalších 2100 světů mimo Sluneční soustavu jsou kandidáti čekající na potvrzení. „Teleskop TESS přinesl proud vysoce kvalitních pozorování s cennými daty pro různé vědecké obory,“ popisuje Patricia Boyd, hlavní vědecká pracovnice mise z Goddardova střediska a dodává: „Když nyní mise TESS vstupuje do své nadstavbové části, tak už nyní představuje velký úspěch.“
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.