teleskop

  • Co všechno nám ještě vesmír tají: Vítězslav Škorpík nejen o budoucnosti kosmických observatoří (1.)

    Co všechno nám ještě vesmír tají: Vítězslav Škorpík nejen o budoucnosti kosmických observatoří (1.)

    Vesmír zkoumáme stále dokonalejšími přístroji. Vesmírný dalekohled Jamese Webba nám umožňuje nahlížet do dávné historie kosmu, zatímco nové generace astronomických observatoří slibují otevřít další okna do jeho tajemství. Za každým podobným přístrojem se však skrývá nejen fascinující vědecký cíl, ale také složitá fyzika, náročný technologický vývoj a práce lidí, jejichž jména se do titulků zpráv často nedostanou. Astronomie se mění, věda se posouvá, ale otázek stále přibývá. Jaké možnosti nám v tomto směru nabízejí současné vesmírné teleskopy? Kam se bude ubírat astronomický výzkum v následujících letech a jakou roli v něm mohou sehrát nové technologie? O tom všem, ale také o fyzice, vývoji vědeckých přístrojů a vlastních představách o budoucnosti výzkumu vesmíru jsem si povídal s Vítězslavem Škorpíkem, fyzikem působícím ve švýcarské technologické společnosti Evatec AG, a protože se známe, zvolil jsem méně formální styl a v rozhovoru si tykáme, tak snad mi bude odpuštěno.

  • Návrh teleskopu pro hledání života

    Návrh teleskopu pro hledání života

    Nový výkonný kosmický teleskop by mohl pomoci najít odpověď na otázku, zda jsme (či nejsme) ve vesmíru sami. NASA se už nyní připravuje na svou novou vlajkovou misi, která přijde po Teleskopu Nancy Grace Roman (start zatím naplánován na rok 2027). Návrh teleskopu Habitable Worlds Observatory (zkráceně HWO) vychází ze dvou dřívějších návrhů misí označovaných LUVOIR (Large Ultraviolet Optical Infrared Surveyor) a HabEx (Habitable Exoplanets Observatory) bývá někdy označován také jako „Super Hubble“. Pokud se dočká realizace, bude schopen přímého zobrazení exoplanet o velikosti naší Země. S využitím ultrapřesné optiky a zrcadla o velikosti, toho, kterým disponuje Teleskop Jamese Webba, by HWO mohl důkladně prostudovat atmosféry těchto světů a pátrat v nich po stopách života.

  • Známe k realizaci vybrané ambiciózní mise, jsou jimi AMBIC a QUVIK

    Známe k realizaci vybrané ambiciózní mise, jsou jimi AMBIC a QUVIK

    Po čtyřech letech od představení konceptu ambiciózních projektů, vytvořeném na Ministerstvu dopravy společně s ESA, konečně známe dvojici misí, které se dočkají své realizace. Ambiciózní projekty byly schváleny vládou v roce 2019 v rámci Národního kosmického plánu a pro Českou republiku se od samého začátku jedná o doposud naprosto jedinečnou příležitost. Český kosmický průmysl neustále roste a vznikají zde čím dál tím zajímavější projekty s vysokou přidanou hodnotou. Důkazem mohou být i koncepty, které byly přihlášeny právě do ambiciozních projektů. Ukazuje se tak, že úzká spolupráce jednotlivých firem v našem průmyslu spolu s akademickými pracovištěmi je schopna vygenerovat skutečně komplexní mise s unikátním vědeckým programem, a to nejen v rámci Česka, ale z globálního hlediska.

  • QUVIK bude poskytovat klíčová pozorování zdrojů gravitačních vln, říká Norbert Werner

    QUVIK bude poskytovat klíčová pozorování zdrojů gravitačních vln, říká Norbert Werner

    Český kosmický průmysl společně s akademickými pracovišti už v minulých letech zvládl splnit mnoho složitých výzev a čeští experti se podíleli na mnoha velkých kosmických misích například pro Evropskou kosmickou agenturu. Nyní však přichází čas postoupit o další schod vzhůru a postavit ambiciózní českou družici. Tady už se nebavíme o CubeSatech s hmotností v řádu jednotek kilogramů (byť i jejich mise jsou velmi užitečné), ale o skutečných „plnohodnotných“ družicích či sondách. Jedním z ambiciozních projektů, které se uchází o realizaci, je i QUVIK, tedy teleskop zaměřený na ultrafialové záření. O projektu jsme si povídali s Norbertem Wernerem z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který je vědeckým koordinátorem mise.

  • Kosmická tělesa, jak jste je zaručeně ještě nezažili

    Kosmická tělesa, jak jste je zaručeně ještě nezažili

    Kosmické agentury vysílají do kosmického prostoru řadu teleskopů, které nám umožňují nahlédnout do extrémních dálek, ale i sond, které nabízí pohled zblízka na objekty Sluneční soustavy. Data, která už takto dotekla do pozemských úložišť tak obsahují doslova nepřeberné množství vědecky důležitých měření, díky kterým můžeme mnohem lépe pochopit jak fungují kosmické procesy. Kromě těchto vědeckých přínosů je tu ale i hledisko estetické. Málo platné, sondám všeho druhu se podařilo pořídit řadu snímků, které svou krásou zaujmou i laickou veřejnost. Experti z Goddardova střediska se nyní pokusili vybrat ty nejpovedenější fotky a videa z amerických kosmických sond a teleskopů, doplnili je příhodnými počítačovými animacemi a vše ještě proložili ohromně působivým hudebním podkresem od Národního filharmonického orchestru. A výsledkem jsou tematicky sladěná videa ze série Cosmic Circles, která (troufám si říct) musí zaujmout snad každého. Ne nadarmo autoři toto dílo označují jako kosmickou symfonii.

  • Vesmírná technika: Slepé uličky projektů kosmických teleskopů LOT a MOT

    Vesmírná technika: Slepé uličky projektů kosmických teleskopů LOT a MOT

    Vědci, kteří již mohli vycházet z technického pokroku na poli kosmické techniky, začali tyto nově nabyté poznatky integrovat do nových smělých plánů. Došlo samozřejmě i na velké kosmické teleskopy, u kterých se počítalo s návštěvami astronautů za účelem oprav či modernizace. Ve hře byla také možnost připojování teleskopu ke kosmické stanice MORL, na které by se astronauti postarali o servis kosmické observatoře. Nakonec se však tyto projekty nerealizovaly. Přesto sehrály důležitou roli na cestě vstříc Hubbleovu kosmickému teleskopu.

  • Vesmírná technika: První kosmické teleskopy

    Vesmírná technika: První kosmické teleskopy

    Po prvních teoretických studiích věnovaných astronomickým observatořím v kosmickém prostoru, kterým jsme se věnovali v minulém díle, se nyní dostáváme k realizaci prvních vlaštovek. NASA plánovala i větší kosmické observatoře, ale nejprve si chtěla všechny základní principy vyzkoušet na menších observatořích z programu OAO (pro více informací doporučujeme díl Vesmírné techniky ze 31. prosince 2021). Společně s jejich přípravou probíhal vývoj i dalších nezbytných součástí kosmických observatoří a zajištění jejich misí.

  • Vesmírná technika: Historické úvahy o kosmických teleskopech

    Vesmírná technika: Historické úvahy o kosmických teleskopech

    Hubbleův kosmický dalekohled je dnes právem považován za jednu z ikon kosmonautiky. Jeho snímky zná i široká veřejnost a vědcům pomohl rozluštit nejedeno kosmické tajemství. Než se však tento teleskop vůbec zrodil, bylo potřeba několika desetiletí teoretických úvah, které se zabývaly přínosy astronomických observatoří umístěných v kosmickém prostoru. Mnoho z těchto studií bylo publikováno desítky let předtím, než vůbec kosmická éra lidstva začala. Bez těchto teoretických základů by však nikdy legendární HST nevznikl.

  • NASA vynese první izraelský kosmický teleskop

    NASA vynese první izraelský kosmický teleskop

    NASA dnes oznámila, že na oběžnou dráhu dopraví první izraelský kosmický teleskop ULTRASAT (Ultraviolet Transient Astronomy Satellite). Jak již název napovídá, jedná se o teleskop pracující s ultrafialovým zářením, který bude mít široké zorné pole a zaměří se na sledování krátce trvajících jevů jako jsou výbuchy supernov či splynutí neutronových hvězd. Projekt, za kterým stojí Izraelská kosmická agentura ISA a Weizmanův kosmický institut, by se měl na geostacionární oběžnou dráhu Země dostat začátkem roku 2026. NASA se kromě zajištění nosiče bude podílet i na vědeckém programu mise. „Jsme hrdí, že se můžeme připojit k tomuto programu. Mezinárodní spolupráce nám pomůže porozumět tajemstvím horkých a přechodných jevů,“ říká Mark […]

  • Ariane 5 děkujeme!

    Díky precizní práci evropské rakety může mít Teleskop Jamese Webba životnost až 20 let! Plánovaná životnost je 10 let. Zdroj 9. ledna 17:00

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

  • Space Cargo

    Evropská společnost Space Cargo Unlimited, specializující se na výrobu ve vesmíru, dokončila vývojový model opakovaně použitelného kosmického zařízení REV1 určeného k dopravě užitečného zatížení do vesmíru a jeho následnému návratu na Zemi.

  • NASA

    Administrátor NASA Jared Isaacman představil vizi agentury, která se při zajišťování kosmických lodí a přepravních služeb spoléhá na komerční firmy, ale zároveň si zachovává odborné znalosti a zázemí potřebné k vývoji technologií, do nichž by se soukromý sektor sám nepustil kvůli příliš vysokým rizikům nebo nákladům.

  • Mitsubishi Electric

    Společnost Mitsubishi Electric plánuje při druhém zkušebním letu nosné rakety Miura 5 vypustit demonstrační družici pro připravovanou víceúčelovou megakonstelaci. Španělská kosmická společnost PLD Space, která raketu Miura 5 vyvíjí, plánuje její první start v první polovině roku 2027.

  • Čína

    Čínská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů vědeckých přístrojů pro svou připravovanou misi k Jupiteru. Zveřejněné informace odhalují, že součástí projektu bude také přistávací modul určený k přistání na Callisto, jednom ze čtyř velkých Galileových měsíců Jupiteru.

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗