Eutelsat
Společnost Eutelsat podepsala finanční balíček v hodnotě 975 milionů eur s francouzskou exportní úvěrovou agenturou, který má pomoci financovat 440 náhradních družic pro konstelaci širokopásmové sítě OneWeb na nízké oběžné dráze Země (LEO).
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Eutelsat podepsala finanční balíček v hodnotě 975 milionů eur s francouzskou exportní úvěrovou agenturou, který má pomoci financovat 440 náhradních družic pro konstelaci širokopásmové sítě OneWeb na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Space Systems oznámila smluvní dohodu se společností PickNik Robotics na podporu vývoje softwaru pro misi Fly Foundational Robotics (FFR) agentury NASA. FFR se zaměřuje na rozvoj schopností robotické manipulace na oběžné dráze.
Francouzsko-německá letecká společnost The Exploration Company dokončila simulované testy přistání na vodní hladině své lodi Nyx, modulární, opakovaně použitelné kosmické loďi určené k přepravě nákladu i posádky na nízkou oběžnou dráhu Země.
Britská společnost Orbex, která se zabývá vyvojem nosných raket, oznámila, že podala návrh na nucenou správu poté, co selhalo několik pokusů o zachování financování společnosti.
Investoři a obchodníci ve vesmírném sektoru očekávají, že plánovaná primární veřejná nabídka akcií (IPO) společnosti SpaceX v letošním roce vyvolá nárůst kapitálu v celém odvětví, ale ne bez rizika, že v budoucnu odvede pozornost investorů od ostatních společností.
Bavorský ministerský předseda Markus Söder 4. února oznámil, že Německé letecké a kosmické centrum (DLR) obdrží 58 milionů eur na vybudování Centra pro řízení lidského výzkumu, které bude podporovat budoucí robotické a lidské výzkumné mise. Celkové náklady na zařízení činí 78 milionů eur a kromě bavorského financování DLR investuje 20 milionů eur ze svého institucionálního rozpočtu.
Vedoucí pracovníci společnosti United Launch Alliance uvedli, že odchod dlouholetého generálního ředitele Toryho Bruna měl na společnost dopad. Podle nich to však nezměnilo schopnost společnosti ULA plnit její hlavní úkol: zvyšovat rychlost startů nové rakety Vulcan.
Austrálie prostřednictvím nezávislé neziskové organizace Australasian Space Innovation Institute (ASII) využívá produkty a služby související s vesmírným prostředím k řešení národních a regionálních výzev.
Národní průzkumný úřad přidal do rostoucího seznamu dodavatelů, které testuje pro budoucí zpravodajské mise, tři nové firmy zabývající se komerčním zobrazováním. Jedná se o společnosti HEO, SatVu a Sierra Nevada.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V minulém dílu našeho letního seriálu jsme se věnovali programu Apollo, od jehož největšího úspěchu letos slavíme právě 55 let. Připomněli jsme si proto nejvýznamnější vědecké objevy projektu Apollo. Dnes už je ale čas se podívat jinam, totiž na nejdůležitější fyzikální objevy za nimiž stály kosmické observatoře. Za již téměř sedmdesátiletou historii kosmonautiky uskutečnily kosmické teleskopy a sondy již opravdu značné množství zajímavých a důležitých objevů, které posunuly fyziku o značný kus dopředu. Nebylo tedy lehké vybrat právě pět nejzásadnějších bodů. Na druhou stranu, některé ze zmíněných objevů byly natolik přelomové, že jsem je zase nemohl vynechat, i když bych třeba i chtěl. Výběr tedy nakonec nebyl tak těžký, jak jsem si původně myslel, že bude. Pojďte se s ním seznámit.
Vůbec poprvé se astronomům podařilo změřit a zmapovat polarizované rentgenové záření z pozůstatku vybuchlé hvězdy. Použili k tomu kosmický teleskop IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer), který byl vypuštěn 9. prosince 2021. Jedná se o společný projekt NASA a italské kosmické agentury, který se jako první teleskop v historii zaměřuje na měření polarizace rentgenového záření s takto vysokou úrovní citlivosti a ostrosti. Poznatky, které vzešly z pozorování pozůstatku hvězdy označovaného jako Cassiopeia A, vrhají nové světlo na podstatu fungování mladých pozůstatků supernov, které urychlují částice na rychlosti blízké rychlosti světla.
K velkému nadšení astronomické i celé vědecké komunity po celém světě začalo před pár dny na obloze jedno z největších představení, jež nám okolní vesmír může přichystat. V relativně blízké galaxii Messier 82 se rozzářila supernova. Za posledních několik dní se jak amatérské, tak profesionální dalekohledy upírají směrem k Velké medvědici. Máme tím jednu výhodu: v našich zeměpisných šířkách jde o souhvězdí cirkumpolární neboli obtočníkové, které u nás je po celý rok nad obzorem a je dobře viditelné. Bohužel máme i jednu nevýhodu: současný stav počasí (tedy alespoň zde ve středních Čechách, ale jak se dále dočtete, nejen tady).
To, že keplerova supernova (katalogové označení SN 1604, kdyby to snad někoho zajímalo) byla typu Ia, se ví už nějakou dobu. Ale do jakého podtypu této zřejmě pestré kategorie keplerova supernova spadá? Díky pozorování observatoře Chandra společně s jejím infračerveným kolegou Spitzerem, teď máme lepší představu o tom, co to vlastně pan Kepler pozoroval. Zdá se, že pětitunová rentgenová observatoř Chandra vypuštěná v roce 1999 z paluby amerického raketoplánu Columbia bude stále platným pomocníkem astronomů, však také její tým tvrdí, že jde stále o zařízení s nejostřejším obrazem v oboru měkkého rentgenového záření.
Přesto, že moji čtenáři za sebou ještě stále nemají technické minimum, jsem se rozhodl občas uveřejnit nějaké důležitější aktuální informace související s rentgenovou astronomií. Tentokrát se významný krok vpřed povedl sondě Fermi. Sondě Fremi se blíže podíváme na zoubek v některém z příštích dílů, více pozornosti si určitě zaslouží. Dnes si povíme o horkém (doslova i obrazně) příspěvku této rentgenové sondy k poznání našeho vesmíru. Nejedná se o nic menšího než objasnění jedné z dlouhodobých záhad moderní astronomie. Konkrétně o původ tzv. kosmického záření.
V minulém dílu seriálu jsem slíbil, že se budeme zabývat programem HEAO, nyní svůj slib splním byť poněkud se zpožděním. Program HEAO představovaly tři sondy, z nichž jedna byla zcela průlomová pro celý obor, byla jí HEAO 2, známá také pod označením Einstein. Einstein byla významným milníkem, protože na své palubě vynesla na oběžnou dráhu první skutečnou rentgenovou optiku. Kromě těchto informací je na čase se podívat na zoubek oné tajemné rentgenové optice, uvidíte že to nic tajemného není, snad o to zajímavější povídání to bude.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.