BlackSky
Výzkumná laboratoř leteckých sil udělila společnosti BlackSky kontrakt v hodnotě až 99 milionů dolarů na vývoj velkého optického zobrazovacího zařízení určeného pro budoucí vesmírné zpravodajské systémy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Výzkumná laboratoř leteckých sil udělila společnosti BlackSky kontrakt v hodnotě až 99 milionů dolarů na vývoj velkého optického zobrazovacího zařízení určeného pro budoucí vesmírné zpravodajské systémy.
Německý startup Rocket Factory Augsburg (RFA) oznámil, že plánuje první start rakety RFA ONE na toto léto.
NASA vybrala pro budoucí lety rakety Space Launch System horní stupeň Centaur, který se v současnosti používá na raketě Vulcan společnosti United Launch Alliance.
Startup General Galactic z jižní Kalifornie plánuje koncem letošního roku vypustit družicio hmotnosti 500 kg, aby demonstroval nový vícerežimový pohonný systém.
Společnost Terran Orbital, součást skupiny Lockheed Martin a přední poskytovatel satelitních řešení, dnes oznámila jmenování Kwona Parka do funkce vrchního ředitele pro výrobní operace.
Kandidát Bílého domu na post zástupce správce NASA, Matt Anderson, získal na slyšení v Senátu 5. března podporu obou stran a prošel slyšením o potvrzení své nominace.
Polská společnost Liftero bude dodávat chemický pohon pro servisní misi indické firmy OrbitAID na oběžné dráze.
Britský startup Mutable Tactics získal předběžné financování ve výši 2,1 milionu dolarů na vývoj softwaru pro umělou inteligenci, který umožní skupinám vojenských dronů operovat autonomně, a to i v případě narušení družicové navigace a komunikace.
Kanadská telekomunikační společnost Telus souhlasila s převzetím podílu ve společnosti AST SpaceMobile a investicí do pozemní infrastruktury potřebné k připojení předplatitelů k plánované konstelaci přímého připojení k chytrým telefonům operátora.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Osmnáct let poté, co sonda Stardust přivezla na Zemi první vzorky z komety, se vědcům daří objasnit podstatu těchto ledových objektů. Zmíněná americká sonda sbírala materiál uvolněný z komety Wild 2, která se zřejmě zformovala za dráhou Neptunu. Velmi pečlivá analýza mikroskopických vzorků, která byla nedávno popsána ve vědeckém časopise Geochemistry, odhalila překvapivé skutečnosti o původu a historii komety. To alespoň tvrdí Ryan Ogliore, docent fyziky na Washingtonově univerzitě v St. Louis, který již několik let zkoumá vzorky z mise Stardust.
Léto se chýlí k závěru a dává nám to pocítit i příroda. Věřme, že se i v září ohřejeme a že sucho už bude menší. Ještě předtím, než se konec prázdnin stane realitou, máme tu pro vás poslední letošní díl našeho seriálu TOP5. Pokud jde o výzkum komet, nemůžeme si pochopitelně klást za cíl podrobně se jím zabývat od dávné minulosti až po současnost. Řekli jsme si ale, že by bylo určitě zajímavé se podívat alespoň na ty komety, jejichž jádra byla fotografována kosmickými sondami. Historie tohoto výzkumu nesahá příliš do minulosti. Konkrétně do roku 1986, kdy byla zkoumána slavná Halleyova kometa. Poslední kometu máme také ještě v živé paměti díky sondě Rosetta a modulu Philae. Méně bulvární název dnešního dílu by tedy asi měl být Výzkum komet kosmickými sondami. Pojďme se tedy pokochat kometami pod drobnohledem kosmických sond.
Rychlost fascinuje lidstvo již dlouhá staletí. Už naši předkové pečlivě vybírali nejrychlejší koně, v současné době zase fandíme nejrychlejším běžcům, cyklistům, rychlobruslařům, motocyklistům, nebo závodním jezdcům. Rychlost nás obklopuje prakticky na každém kroku. Není proto divu, že jsme se na tuhle veličinu podívali i v našem prázdninovém seriálu. Dnes se tedy můžete těšit na rekordmany, kteří drží primát nejrychlejších lidmi vyrobených objektů. Ale má to jeden háček – už ve škole jsme se učili, že rychlost daného objektu musíme vždy vztáhnout k nějakému konkrétnímu tělesu, protože ve vesmíru je vše v pohybu. Tento důležitý předpoklad proto nevynecháme ani my.
Komety fascinovaly lidstvo už od pradávna. Není se co divit – čas od času se nečekaně na obloze objevila hvězda, která za sebou táhla podivný ohon. Naši předkové se komet báli a považovali je za symboly zla, neštěstí, válek a hladomorů. Jak ale lidé stále více chápali svět kolem sebe, tím více jim docházelo, že komety nejsou žádní poslové špatných zpráv, ale naopak velmi zajímavá tělesa, která nám mohou napovědět mnoho zajímavých informací o historii naší soustavy a možná i o tom, jak se na Zemi dostala voda, nebo základní prvky života. Výzkum těchto vesmírných tuláků zažil neskutečný pokrok – od nesmělých průletů v uctivé vzdálenosti, přes zachytávání prachových zrnek, bombardování povrchu až po měkké přistání a zkoumání z oběžné dráhy.
Jak už na našem blogu zaznělo v mnoha článcích, kosmonautickou událostí letošního roku je bezesporu mise evropské sondy Rosetta, která se jako první lidmi vyrobený objekt usadila na oběžné dráze kolem jádra komety a navíc na podzim na jeho povrch vysadí malý přistávací modul – také to bude historická premiéra. Jenže byla by velká chyba myslet si, že před Rosettou jsme komety nezkoumali. Z průletů kolem nich jsme dokázali nasbírat mnoho zajímavých informací o těchto atraktivních tělesech, bombardovali jsme jejich povrch umělým projektilem, na Zemi jsme dopravili vzorky z jejich ohonu. Sondy kromě jiného fotily jádra komet, takže si dnes můžeme hezky na jednom místě připomenout všechny dosud navštívené komety a prohlédnout si různorodé tvary jader.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.