sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V minulém dílu našeho letního seriálu TOP 5 jsme hovořili o nejdůležitějších fyzikálních objevech kosmických observatoří v historii. Zahrnuli jsme tedy všechny observatoře, které kdy byly v kosmickém prostoru. V dalších pokračováních našeho fyzikálního miniseriálu ale svůj výběr upřesníme. Budeme se zabývat objevy, které provedly některé konkrétní sondy či teleskopy. Bude tak možnost si představit mnohem více téma než kolik jsme stihli v obecném přehledovém článku. Dnes se podíváme na předchůdce Webbova dalekohledu, v infračerveném záření pracující Spitzerův kosmický teleskop.
Hubbleův kosmický dalekohled je dnes právem považován za jednu z ikon kosmonautiky. Jeho snímky zná i široká veřejnost a vědcům pomohl rozluštit nejedeno kosmické tajemství. Než se však tento teleskop vůbec zrodil, bylo potřeba několika desetiletí teoretických úvah, které se zabývaly přínosy astronomických observatoří umístěných v kosmickém prostoru. Mnoho z těchto studií bylo publikováno desítky let předtím, než vůbec kosmická éra lidstva začala. Bez těchto teoretických základů by však nikdy legendární HST nevznikl.
Hvězdná obloha nás fascinuje snad už od doby, kdy jsme se stali lidmi a možná i déle. Není tedy divu, že astronomie a fyzika patří k nejstarším vědám. Už ve starověku dokázali tehdejší učenci objevit některé velmi důležité skutečnosti a zákony, přesto přišel velký boom až v posledních 400 letech, zejména pak v posledním století s nástupem stále dokonalejší techniky. Přesto jsme byli se svými experimenty dlouho omezeni na povrch Země a jeho bezprostřední okolí. Teprve od 50. let jsme s rozvojem kosmonautiky začali vysílat první astronomické přístroje mimo zemskou atmosféru a začali objevovat dříve netušený svět. V následujících třech dílech našeho letního seriálu TOP 5 se proto zaměříme na nejdůležitější kosmické teleskopy a sondy z pohledu fyziky. V prvním příspěvku si představíme nejdůležitější observatoře a dalekohledy, které již ukončily svou činnost.
O tom, že Teleskop Jamese Webba je zarovnaný na všechny čtyři vědecké přístroje, jsme už informovali. Nyní se můžeme podrobněji podívat na snímek, který byl představen už před několika dny. Konkrétně se jedná o snímek, který v rámci závěrečného zarovnávání pořídil nejchladnější přístroj na palubě – MIRI. Jeho testovací snímek na vlnové délce 7,7 mikrometrů zachycuje část Velkého Magellanova mračna. Tento malý souputník Mléčné dráhy poskytl k testům výkonu Webbova teleskopu husté hvězdné pole.
O tom, kolik je vidět na obloze planet, měli starověcí astronomové úplně jasno. No, počítejte sami se mnou, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Je to tak, stačili by vám prsty jedné ruky. A tento údaj se do 18. století v podstatě nezměnil. Až v roce 1781 objevil britský astronom William Herschel planetu Uran. Na sedmou planetu jsme pak čekali až téměř do poloviny století následujícího, když nejprve dva astronomové nezávisle na sobě spočítali, že by měla existovat planeta další. Tu objevil v září roku 1846 Johann Galle. Byla pojmenována Neptun. Za osmou pozorovatelnou planetu bylo pak dlouhá desetiletí považováno Pluto, než bylo administrativním rozhodnutím z tohoto seznamu v roce 2006 vyřazeno. Astronomové také předpokládali, že i kolem jiných hvězd by se měly nacházet planety. Ale až do konce 80. let 20. století se jednalo spíše jen o odhady. První nalezená a všeobecně uznávaná exoplaneta se datuje do roku 1992. Od té doby se s jejich objevy jakoby roztrhl pytel. Pro jejich detekci se používá řada metod, patří sem metoda radiálních rychlostí, mikročočky, transity
Pokud jsme první přednášku tohoto týdne věnovali pouze výzkumu Slunce a v podstatě pouze čtyřem sondám a druhou přednášku sondě jediné, OSIRIS-REx, tak v dnešní přednášce bude pozornost upřena rovnou na celou plejádu kosmických průzkumníků našeho blízkého i vzdáleného okolí. Budeme si povídat o výzkumu Slunce, exoplanet, reliktního záření, gravitačních vln, rentgenové či infračervené astronomii. Sondy samotné, jejich vybavení, plány a cíle nám představí jeden z nejznámějších popularizátorů přírodních věd bývalého Československa, RNDr Jiří Grygar, CSc, který před 4 lety oslavil 80. narozeniny, přesto dál neúnavně pokračuje v popularizaci. Začal s ní už dávno v 50. letech, když provázel návštěvníky na Hvězdárně v Brně, poté začal mluvit v rozhlase a televizi. Nejvíce se však patrně zapsal do povědomí všech obyvatel Čech, Moravy, Slezska i Slovenska svým vystupováním v pořadu Okna vesmíru dokořán.
Máme za sebou další týden napěchovaný kosmonautikou a krom startu Falconu 9 a Electronu, či dalšího destrukčního testu nádrže pro Starship v jižním Texasu, se stala i řada dalších událostí. Pojďte si je shrnout v Kosmotýdeníku. Dnes bude hlavním tématem Voyager 2, který prodělal nečekanou poruchu, kterou se nyní snaží technici z JPL opravit na vzdálenost sedmnácti světelných hodin. V aktuálním vydání však zbylo místo i na zmíněný Electron a jeho první letošní start, včetně dalšího pokusu o úspěšné přežití návratu prvního stupně. Nevynecháme ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Právě pro vás vychází Kosmotýdeník, tedy pravidelný přehled kosmonautických událostí, které přinesl uplynulý týden. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na sondu Solar Orbiter, která se pomalu chystá na vynesení a jejíž přípravy ke startu trochu zkomplikoval nárazový vítr na Floridě. Další témata, kterým se budeme věnovat, jsou například výroba dalších testovacích nádrží pro připravovanou loď Starship, či stavba nové rampy pro malou raketu Electron, anebo se podíváme do Plzně na nově vznikající družici Pilsen Cube II. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Po 16 letech bude 30. ledna vypnut tento vesmírný teleskop. 22. ledna v 19:00 SEČ proběhne v NASA tisková konference o jeho výsledcích a odkazu. 20. ledna 11:45
Spitzerův teleskop možná čeká zajímavá budoucnost. NASA nevylučuje, že by jeho provoz mohl od státní agentury převzít soukromý provozovatel, nebo akademická instituce. V roce 2019 totiž vyprší období financování tohoto projektu ze strany NASA. Tento infračervený teleskop startoval v roce 2003 a měl fungovat pět let – technika sice funguje, dalekohled posílá informace o vzdálených galaxiích, ale i o planetách a asteroidech v naší soustavě, ovšem jak se stále vzdaluje od Země, zhoršují se možnosti komunikace s ním. Přesto má stále co nabídnout. NASA však kvůli omezenému rozpočtu musí dvakrát rozhodovat, kterou misi ještě zachová a které se vzdá.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
