Americký teleskop SPHEREx byl vynesen 11. března a dalších šest týdnů strávil kontrolami systémů, kalibrací a ověřováním, že všechno pracuje tak, jak má. Nyní už může začít mapovat celou oblohu, ne jen její velkou část, aby zaznamenal pozice stovek milionů galaxií ve 3D. Pomůže tak zodpovědět řadu velkých otázek spojených s naším vesmírem. 1. května teleskop zahájil rutinní vědeckou službu. Dennodenně pořídí zhruba 3600 jedinečných snímků, které ve výsledku pomohou vytvořit mapu vesmíru, jaká tu ještě nebyla. Poskytne tak nové pohledy na původ našeho vesmíru, galaxií a složek nutných pro život v naší Mléčné dráze.

Americký teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer), který byl vynesen 12. března, poprvé v kosmickém prostoru aktivoval své detektory. Vědci a inženýři tak mohli potvrdit, že všechny jeho systémy fungují podle očekávání. Ačkoliv nové snímky ještě nejsou zkalibrované a nejsou vhodné pro vědecký výzkum, dávají ochutnat lákavé možnosti, které SPHEREx svým širokoúhlým pohledem na vesmír nabízí. Každý jasný bod na fotkách je nějaký zdroj světla – ať už hvězda, či galaxie. A každý snímek obsahuje více než 100 000 takových detekovaných zdrojů.

Chystaný kosmický teleskop bude schopen detekovat více než sto „barev“ ze stovek milionů hvězd a galaxií. Co ale budou astronomové s tolika „barvami“ dělat? Až teleskop SPHEREx odstartuje (nejpozději v dubnu 2025), určitě nebude prvním kosmickým teleskopem, který bude pozorovat stovky milionů hvězd a galaxií. Bude však prvním, který je bude pozorovat ve 102 „barvách“. Ptáte se, proč u slova barvy používáme uvozovky? O barvy v pravém slova smyslu totiž nejde. Zmíněné vlnové délky lidské oči nevidí, protože se jedná o infračervené záření. Vědci tato data využijí k různým výzkumům – od fyzikálních procesů, které formovaly vesmír méně než sekundu po jeho vzniku, až po původ vody na planetách, jako je Země.