ThinkOrbital
Startup ThinkOrbital zaměřený na vesmírnou infrastrukturu si zajistil počáteční financování vývoje technologie rentgenové kontroly a kontroly konstrukcí ve vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Startup ThinkOrbital zaměřený na vesmírnou infrastrukturu si zajistil počáteční financování vývoje technologie rentgenové kontroly a kontroly konstrukcí ve vesmíru.
Čínská komerční firma CAS Space zahájila svůj první suborbitální let a zkušební misi Lihong-1, přičemž došlo i k úspěšnému testu sestupu kapsle na padáku.
Evropská kosmická agentura a lucemburská společnost ClearSpace 12. ledna oznámily novou spolupráci na misi PRELUDE, která bude zahrnovat servis a aktivní odstraňování trosek na oběžné dráze.
Slyšení konané 13. ledna zdůraznilo důležitost pokračující spolupráce mezi Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) a ozbrojenými složkami USA.
Společnost Firefly Aerospace oznámila, že modernizuje svou raketu Alpha a provede změny, jejichž cílem je zlepšit spolehlivost rakety.
Krátce po říjnovém kosmickém týdnu oznámila investiční společnost JP Morgan investiční plán ve výši 10 miliard dolarů zaměřený na odvětví klíčová pro národní bezpečnost Spojených států. Kromě nanomateriálů, autonomní robotiky a solární energie se oznámení zaměřilo také na financování kosmických lodí a vesmírných startů.
Bill Adkins, dlouholetý profesionální pracovník podvýboru pro obranné rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů, se s účinností od 12. ledna připojuje k Národnímu průzkumnému úřadu jako hlavní zástupce ředitele.
NASA poskytla dlouho očekávanou aktualizaci plánů pro start mise Artemis 2, včetně vyvezení nosné rakety SLS na rampu 17. ledna.
Portugalsko se stalo další zemí, která podepsala Artemis Accord. Stala se tak šedesátou zemí, která dohody podepsala.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tento týden jsme se ve dvou článcích podrobně věnovali tomu, co můžeme očekávat od nastupujícího roku 2026 na poli kosmonautiky. Nejprve jsme si posvítili na kosmonautiku nepilotovanou a poté i na tu pilotovanou. S očekávanou budoucností jsme tedy už seznámeni, ale ještě by bylo vhodné vypořádat se s minulostí a uzavřít rok 2025 – přehledově i statisticky. Dnes tak učiníme v oblasti nepilotované kosmonautiky a zítra naši minisérii z přelomu let zakončíme shrnutím pilotované kosmonautiky z roku 2025.
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí za uplynulým rokem. Zmíněna bude přelomová mise Fram2 firmy SpaceX, při které se poprvé lidské bytosti zavítaly na polární oběžnou dráhu. Řeč přijde i na vynesení teleskopu SPHEREx, který máá studovat stovky milionů galaxií a jejím cílem je pomoci astronomům pochopit, jak se náš vesmír vyvíjel a jak běžné jsou v planetárních systémech základní složky života (voda či organické látky). Podíváme se rovněž na potíže SpaceX, které provázely testy rakety Starship 2. generace. Zabrousíme i na téma rozpočtů americké NASA a evropské ESA. V závěrečné části přednašky Dušan zmíní i novinky v průzkumu našeho Měsíce. Přednáška bude pocházet z přednáškového cyklu Pátečníků a uskuteční se na půdě Přírodovědecké fakulta Univerzity Karlovy, v Benátské ulici 2 v Praze. Vy mimopražští máte navíc i příležitost ji shlédnout online, stačí si zapnout kanál pátečníků na serveru youtube v 17:00
Je to teleskop, který má pomoci vědcům zodpovědět velkoformátové otázky o všem možném – od míst s obsahem vody v Mléčné dráze až po to, co se stalo v prvních sekundách po Velkém třesku. Kosmická observatoř SPHEREx od NASA, která byla vypuštěn letos v březnu, dokončila svou první infračervenou mapu celého vesmíru ve 102 „barvách“. Ty však nejsou vidět pouhýma očima (a proto je slovo barva v uvozovkách), protože se jedná o 102 vlnových délek infračerveného záření. Pozorování celé oblohy tímto způsobem umožní vědcům najít odpovědi na otázky, včetně toho, jak dramatická událost, ke které došlo v první miliardtině triliontiny triliontiny sekundy po Velkém třesku, ovlivnila trojrozměrné rozložení stovek milionů galaxií v našem vesmíru. Kromě toho vědci využijí tato data ke studiu, jak se galaxie proměnily v průběhu téměř 14 miliard let trvající historie. Mohou se také dozvědět o prostorovém rozložení klíčových ingrediencí pro život v naší galaxii.
Teleskop Jamese Webba (na náhledové fotografii) a SPHEREx (v článku níže) se pustily do pozorování teprve třetího objeveného objektu z mezihvězdného prostoru, komety 3I/ATLAS. Webbův teleskop prováděl pozorování 6. srpna pomocí přístroje NIRSpec. Výzkumníci nyní analyzují data a předprodukční verze jejich článku je již dostupná online. Pozorování mezihvězdné komety více teleskopy pomáhá vědcům získat informace o její velikosti, fyzikálních vlastnostech a chemickém složení. Teleskop SPHEREx se do pozorování zapojil mezi 7. a 15. srpnem. Vědci také momentálně provádějí analýzu naměřených dat a i jejich předprodukční verze článku je dostupná online. Kromě Webbova teleskopu a SPHEREXu se do pozorování zapojil i legendární Hubbleův teleskop.
Agentura NASA navazuje spolupráci s komerčním sektorem, aby rozšířila naše znalosti o Zemi, naší Sluneční soustavě i o hlubších částech vesmíru. Nyní byla oznámena spolupráce se společností KSAT (Kongsberg Satellite Service), která se týká podpory přenosu dat pro americkou kosmickou observatoř SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer), která studuje původ našeho vesmíru.
Americký teleskop SPHEREx byl vynesen 11. března a dalších šest týdnů strávil kontrolami systémů, kalibrací a ověřováním, že všechno pracuje tak, jak má. Nyní už může začít mapovat celou oblohu, ne jen její velkou část, aby zaznamenal pozice stovek milionů galaxií ve 3D. Pomůže tak zodpovědět řadu velkých otázek spojených s naším vesmírem. 1. května teleskop zahájil rutinní vědeckou službu. Dennodenně pořídí zhruba 3600 jedinečných snímků, které ve výsledku pomohou vytvořit mapu vesmíru, jaká tu ještě nebyla. Poskytne tak nové pohledy na původ našeho vesmíru, galaxií a složek nutných pro život v naší Mléčné dráze.
Americký teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer), který byl vynesen 12. března, poprvé v kosmickém prostoru aktivoval své detektory. Vědci a inženýři tak mohli potvrdit, že všechny jeho systémy fungují podle očekávání. Ačkoliv nové snímky ještě nejsou zkalibrované a nejsou vhodné pro vědecký výzkum, dávají ochutnat lákavé možnosti, které SPHEREx svým širokoúhlým pohledem na vesmír nabízí. Každý jasný bod na fotkách je nějaký zdroj světla – ať už hvězda, či galaxie. A každý snímek obsahuje více než 100 000 takových detekovaných zdrojů.
Asi největší březnové novinky se týkají našeho vesmírného souputníka, Měsíce. Hned dva landery se na něm v minulém měsíci pokoušely přistát. Blue Ghost 1 byl úspěšný, Nova-C Athena již méně. Další část Vesmírných výzev bude věnována misi IFT-8. Po té náš čeká start teleskopu SPHEREx a družic PUNCH. Střídání posádek na ISS zajistily lodě Crew-10 a Crew-9. Na svůj druhý let se vydala raketa Ariane 6. Do kosmu odstartovala i mise Transporter-13. K ISS přiletěla nákladní loď Progress MS-30. Své tajné mise zahájily NROL-57 a NROL-69. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete nově na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý
Falcon 9 s vědeckým nákladem v podobě infračerveného kosmického teleskopu a čtyř sond pro studium koróny měl původně startovat už v neděli ráno našeho času, ale SpaceX tento start odložila, aby dala týmům více času na kontrolu a přípravu rakety ke startu. Podle vydaných námořních a leteckých uzavírek by se mělo jednat o dvoudenní odklad, takže druhý pokus o start má proběhnou už zítra, tedy v úterý 11. března ve 4:10 našeho času. Náš živě a česky komentovaný přenos bude opět připraven.
V noci na neděli by mohl Falcon 9 vynést náklad, který doslova překypuje vědeckým potenciálem. Jeho hlavní položkou je infračervený teleskop SPHEREx, který pomůže vědcům třeba s hledáním látek nutných pro vznik života v naší Galaxii, ale bude studovat i důsledky Velkého třesku. Vědecké obci má také nabídnout údaje o celkovém jasu všech galaxií. Sekundárním nákladem jsou čtyři družice PUNCH, které budou kolem země kroužit ve formaci, díky které budou moci vytvořit širokoúhlé panorama. V něm chtějí vědci sledovat procesy, které vedou k tomu, že sluneční koróna postupně přechází do slunečního větru. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 9. března ve 04:10 SEČ Místo startu: Rampa SLC-4E Vandenberg Space Force Base, Kalifornie Raketa: Falcon 9 (s potřetí použitým prvním stupněm B1088) Primární náklad: Infračervený kosmický teleskop SPHEREx Hmotnost nákladu: cca 660 kg Doručovací oběžná dráha: SSO (výška 650 km) Osud prvního stupně: Pokusí se o přistání na betonové ploše LZ-4 Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 03:55 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.