Je to teleskop, který má pomoci vědcům zodpovědět velkoformátové otázky o všem možném – od míst s obsahem vody v Mléčné dráze až po to, co se stalo v prvních sekundách po Velkém třesku. Kosmická observatoř SPHEREx od NASA, která byla vypuštěn letos v březnu, dokončila svou první infračervenou mapu celého vesmíru ve 102 „barvách“. Ty však nejsou vidět pouhýma očima (a proto je slovo barva v uvozovkách), protože se jedná o 102 vlnových délek infračerveného záření. Pozorování celé oblohy tímto způsobem umožní vědcům najít odpovědi na otázky, včetně toho, jak dramatická událost, ke které došlo v první miliardtině triliontiny triliontiny sekundy po Velkém třesku, ovlivnila trojrozměrné rozložení stovek milionů galaxií v našem vesmíru. Kromě toho vědci využijí tato data ke studiu, jak se galaxie proměnily v průběhu téměř 14 miliard let trvající historie. Mohou se také dozvědět o prostorovém rozložení klíčových ingrediencí pro život v naší galaxii.

Americký teleskop SPHEREx byl vynesen 11. března a dalších šest týdnů strávil kontrolami systémů, kalibrací a ověřováním, že všechno pracuje tak, jak má. Nyní už může začít mapovat celou oblohu, ne jen její velkou část, aby zaznamenal pozice stovek milionů galaxií ve 3D. Pomůže tak zodpovědět řadu velkých otázek spojených s naším vesmírem. 1. května teleskop zahájil rutinní vědeckou službu. Dennodenně pořídí zhruba 3600 jedinečných snímků, které ve výsledku pomohou vytvořit mapu vesmíru, jaká tu ještě nebyla. Poskytne tak nové pohledy na původ našeho vesmíru, galaxií a složek nutných pro život v naší Mléčné dráze.

Americký teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer), který byl vynesen 12. března, poprvé v kosmickém prostoru aktivoval své detektory. Vědci a inženýři tak mohli potvrdit, že všechny jeho systémy fungují podle očekávání. Ačkoliv nové snímky ještě nejsou zkalibrované a nejsou vhodné pro vědecký výzkum, dávají ochutnat lákavé možnosti, které SPHEREx svým širokoúhlým pohledem na vesmír nabízí. Každý jasný bod na fotkách je nějaký zdroj světla – ať už hvězda, či galaxie. A každý snímek obsahuje více než 100 000 takových detekovaných zdrojů.