sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Italsko-nizozemská společnost Revolv Space oznámila, že francouzský poskytovatel služeb na oběžné dráze Infinite Orbits si pro své služby na geostacionární oběžné dráze (GEO) vybral její solární pohonné sestavy (SADA), zařízení používaná ke správě a optimalizaci zachycování sluneční energie.
Společnost Observable Space, která vyvíjí optické systémy pro laserovou komunikaci a povědomí o vesmírné oblasti, získala 90 milionů dolarů a zajistila si kontrakt s americkými Vesmírnými silami.
Navrhovaný rozpočet amerických Vesmírných sil na fiskální rok 2027 ve výši 71 miliard dolarů přitahuje pozornost investicemi do družic pro varování před raketovými útoky, rozsáhlých konstelací družic na nízké oběžné dráze Země a dalších drahých systémů.
Během pokusu o statický zážeh před plánovanou misí s družicemi Amazon LEO došlo dnes v noci k explozi rakety New Glenn na startovní rampě. Krom nosiče samotného byla z části zničena a velmi poškozena pozemní infrastruktura, včetně integrační budovy. Exploze byla pozorována i ze vzdálenosti přes 70 kilometrů.
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
NASA plánuje přidat do smlouvy o komerční dopravě posádek společností SpaceX další mise. To agenturu ochrání před možností, že kosmická loď společnosti Boeing nikdy nezíská certifikaci pro mise na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Tři čínští astronauti v neděli dorazili na vesmírnou stanici Tiangong, přičemž se očekává, že jeden z členů posádky se stane prvním Číňanem, který zůstane na oběžné dráze celý rok.
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Rusko bylo kdysi bezesporu nejvýznamnější vesmírnou velmocí světa. Tehdy ještě Sovětský svaz byl od začátku v celé řadě věcí úspěšnější, než jeho největší konkurent – USA. Z dřívějších úspěchů tato země těží v mnohém prakticky dodnes, a to jen ukazuje, jak nadčasové projekty to byly. Po pádu železné opony federace převzala vedoucí i vedlejší role v některých nejambicióznějších mezinárodních vesmírných projektech. Ruská kosmická agentura se nebála spolupracovat a byla ochotna prodávat své know-how i do zahraničí. Ať už vývozem svých raketových motorů do zahraničí nebo umožněním Čině kopírovat technologie. To vše se ale nedávno drasticky změnilo.
Po německém rentgenovém teleskopu eROSITA přichází čas, abychom si představili i druhý vědecký přístroj na palubě rusko-německé kosmické observatoře Spektr-RG. Dnes si proto posvítíme na ruský rentgenový dalekohled ART-XC, jehož měření doplňovala pozorování německého přístroje. Pro leckoho překvapivě se navíc na vývoji tohoto ruského teleskopu podílela také americká agentura NASA – Marshallovo středisko vyrobilo a zkalibrovalo letové exempláře jeho zrcadel.
Projekt rentgenového teleskopu ROSITA pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS se nakonec nerealizoval a přetransformoval se do podoby teleskopu eROSITA, což s sebou neslo i některé konstrukční změny. Mezi ty nejdůležitější patří zvětšení průměru sedmi teleskopů a zvětšení detektorů. V nedávné době bylo o teleskopu eROSITA slyšet v souvislosti s pokusy o neoprávněné obnovení jeho provozu. Německá strana totiž předtím přerušila s Ruskem spolupráci v důsledku invaze na Ukrajinu.
Na teleskopu Spektr-RG najdeme pouze dva vědecké přístroje a v obou případech jde o rentgenové dalekohledy – jde o ruský ART-XC a německý eROSITA. V dnešním díle se zaměříme na druhý jmenovaný přístroj, který má zajímavou historii. Své místo v ní má třeba selhání jeho předchůdce, ale také plány na jeho umístění na vnější platformu Mezinárodní kosmické stanice.
Po mnoha komplikacích, změnách, zpožděních a odkladech se německo-ruská observatoř Spektr-RG dočkala startu. Raketa Proton-M s horním stupněm Block DM-03 splnily svůj úkol na výbornou. Spektr-RG se tak mohl po několika plánovaných korekcích dráhy stát prvním umělým kosmickým tělesem, které bylo do některého z Lagrangeových bodů systému Slunce-Země dopraveno ruskou technikou.
Mohlo by se zdát, že po problémech popsaných v minulém díle, kterými prošel projekt rentgenové kosmické observatoře Spektr-RG, nastal v 90. letech klid. Ale opak byl pravdou. Projekt se začal výrazně prodražovat a nabíral stále větší zpoždění. Opakovaně dokonce balancoval na hraně úplného opuštění. Nakonec však i díky úpravě původních plánů, které mezitím stihly zastarat, přečkal všechny komplikace. Observatoř dostala jinou družicovou platformu a změnily se i palubní vědecké přístroje.
Kosmická observatoř Spektr-RG je vybavena dvojící dalekohledů pro pozorování v rentgenové oblasti elektromagnetického spektra od 0,3 do 30 keV. V poslední době o ní ale slyšíme kvůli tomu, jak její provoz ovlivňuje probíhající válečný konflikt na Ukrajině. V tomto díle se ale vrátíme o několik desítek let zpátky, abychom si popsali dlouhou a složitou cestu k tomuto projektu.
Na stole se vám již jistě kouří z nedělního oběda a tak je ideální čas, aby vyšel pravidelný souhrn informací z kosmonautiky, které se udály za posledních sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát rozrostl o poněkud obsáhlejší téma prvních snímků, které pořídil evropský rentgenový teleskop eROSITA na ruském teleskopu Spektr-RG. Podíváme se však také na přípravu na testování záchranného systému lodi Crew Dragon, anebo na vozítko Curiosity, které na Marsu právě provádí opravdu zajímavý experiment, na který se vědecký tým těšil už od doby, co v roce 2012 vozítko na Marsu přistálo. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Teleskop ART-XC na palubě sondy zaslal první serii snímků pulsaru Cen X-3. Zdroj 3. srpna 17:30
Ač byl letošní červenec hlavně ve znamení oslav padesátého výročí přistání Apolla 11 na Měsíci, i v současné kosmonautice se našlo dost událostí, které stojí za pozornost. Ty nejvýznamnější si připomeneme v pořadu Vesmírné výzvy. Těšit se můžete na indickou misi Čandraján-2 k Měsíci, rentgenový teleskop Spektr-RG, český cubesat Lucky-7 nebo test záchranné věžičky lodi Orion. U ISS bylo živo, vydaly se k ní hned tři kosmické lodě: Sojuz MS-13 s novou posádkou na palubě a Progress MS-12 s Dragonem CRS-18 jako spolehliví dopravci zásob. Závěr Vesmírných výzev bude patřit prvnímu neupoutanému poskočení Starhopperu.
Srdečně Vás zveme na společné sledování premiéry tohoto dílu, které se uskuteční dnes ve 20:00.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
