Swedish Space Corp.
Společnost Swedish Space Corp. spustila novou pozemní stanici, která má poskytovat efektivní podporu provozovatelům malých družic a konstelací.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Swedish Space Corp. spustila novou pozemní stanici, která má poskytovat efektivní podporu provozovatelům malých družic a konstelací.
Dnes večer by mohl proběhnout převoz prvního exemplář SuperHeavy třetí generace z montážní sekce do testovacího střediska Massey’s. Přímý přenos nabízí YouTube kanál Nasaspaceflight.
Šéf německé kosmické společnosti OHB uvedl, že má obavy z plánovaného společného evropského podniku složeného z dalších třech konkurentů, a to i přesto, že společnost vidí nové příležitosti v rostoucích evropských výdajích na vesmírné programy.
Německá společnost Dcubed, která se zabývá výrobou družicových komponentů, se přesouvá k technologii výroby ve vesmíru a sérií misí demonstruje výrobu velkých solárních panelů na oběžné dráze.
Startup Ursa Major 18. listopadu oznámil, že získal financování ve výši 100 milionů dolarů v rámci série E a zajistil další dluhové závazky ve výši 50 milionů dolarů, což společnosti poskytlo nový vlastní kapitál a přístup k vypůjčenému kapitálu v rámci expanze na americký trh s obrannými technologiemi.
Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration) zrušil omezení týkající se načasování komerčních startů, která byla vyvolána dopady vládního uzavření na správu vzdušného prostoru.
Společnost York Space Systems, dodavatel družicové konstelace nové generace pro Pentagon, učinila formální krok ke vstupu na burzu a podala dokumenty u amerických regulačních orgánů ve snaze získat přístup k kapitálovým trhům.
Společnost SEOPS, americký poskytovatel služeb v oblasti vesmírných misí, zakoupil od společnosti Isar Aerospace starty s nosnou raketou Spectrum, aby rozšířil možnosti vypouštění pro své zákazníky.
Federální letecký úřad oznámil, že ukončuje platnost svého nařízení ze 6. listopadu, podle kterého mohly komerční rakety od 10. listopadu startovat pouze mezi 22:00 a 6:00. Zrušení pravděpodobně souvisí s ukončením amerického shutdownu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Rusko bylo kdysi bezesporu nejvýznamnější vesmírnou velmocí světa. Tehdy ještě Sovětský svaz byl od začátku v celé řadě věcí úspěšnější, než jeho největší konkurent – USA. Z dřívějších úspěchů tato země těží v mnohém prakticky dodnes, a to jen ukazuje, jak nadčasové projekty to byly. Po pádu železné opony federace převzala vedoucí i vedlejší role v některých nejambicióznějších mezinárodních vesmírných projektech. Ruská kosmická agentura se nebála spolupracovat a byla ochotna prodávat své know-how i do zahraničí. Ať už vývozem svých raketových motorů do zahraničí nebo umožněním Čině kopírovat technologie. To vše se ale nedávno drasticky změnilo.
Po německém rentgenovém teleskopu eROSITA přichází čas, abychom si představili i druhý vědecký přístroj na palubě rusko-německé kosmické observatoře Spektr-RG. Dnes si proto posvítíme na ruský rentgenový dalekohled ART-XC, jehož měření doplňovala pozorování německého přístroje. Pro leckoho překvapivě se navíc na vývoji tohoto ruského teleskopu podílela také americká agentura NASA – Marshallovo středisko vyrobilo a zkalibrovalo letové exempláře jeho zrcadel.
Projekt rentgenového teleskopu ROSITA pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS se nakonec nerealizoval a přetransformoval se do podoby teleskopu eROSITA, což s sebou neslo i některé konstrukční změny. Mezi ty nejdůležitější patří zvětšení průměru sedmi teleskopů a zvětšení detektorů. V nedávné době bylo o teleskopu eROSITA slyšet v souvislosti s pokusy o neoprávněné obnovení jeho provozu. Německá strana totiž předtím přerušila s Ruskem spolupráci v důsledku invaze na Ukrajinu.
Na teleskopu Spektr-RG najdeme pouze dva vědecké přístroje a v obou případech jde o rentgenové dalekohledy – jde o ruský ART-XC a německý eROSITA. V dnešním díle se zaměříme na druhý jmenovaný přístroj, který má zajímavou historii. Své místo v ní má třeba selhání jeho předchůdce, ale také plány na jeho umístění na vnější platformu Mezinárodní kosmické stanice.
Po mnoha komplikacích, změnách, zpožděních a odkladech se německo-ruská observatoř Spektr-RG dočkala startu. Raketa Proton-M s horním stupněm Block DM-03 splnily svůj úkol na výbornou. Spektr-RG se tak mohl po několika plánovaných korekcích dráhy stát prvním umělým kosmickým tělesem, které bylo do některého z Lagrangeových bodů systému Slunce-Země dopraveno ruskou technikou.
Mohlo by se zdát, že po problémech popsaných v minulém díle, kterými prošel projekt rentgenové kosmické observatoře Spektr-RG, nastal v 90. letech klid. Ale opak byl pravdou. Projekt se začal výrazně prodražovat a nabíral stále větší zpoždění. Opakovaně dokonce balancoval na hraně úplného opuštění. Nakonec však i díky úpravě původních plánů, které mezitím stihly zastarat, přečkal všechny komplikace. Observatoř dostala jinou družicovou platformu a změnily se i palubní vědecké přístroje.
Kosmická observatoř Spektr-RG je vybavena dvojící dalekohledů pro pozorování v rentgenové oblasti elektromagnetického spektra od 0,3 do 30 keV. V poslední době o ní ale slyšíme kvůli tomu, jak její provoz ovlivňuje probíhající válečný konflikt na Ukrajině. V tomto díle se ale vrátíme o několik desítek let zpátky, abychom si popsali dlouhou a složitou cestu k tomuto projektu.
Na stole se vám již jistě kouří z nedělního oběda a tak je ideální čas, aby vyšel pravidelný souhrn informací z kosmonautiky, které se udály za posledních sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát rozrostl o poněkud obsáhlejší téma prvních snímků, které pořídil evropský rentgenový teleskop eROSITA na ruském teleskopu Spektr-RG. Podíváme se však také na přípravu na testování záchranného systému lodi Crew Dragon, anebo na vozítko Curiosity, které na Marsu právě provádí opravdu zajímavý experiment, na který se vědecký tým těšil už od doby, co v roce 2012 vozítko na Marsu přistálo. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Teleskop ART-XC na palubě sondy zaslal první serii snímků pulsaru Cen X-3. Zdroj 3. srpna 17:30
Ač byl letošní červenec hlavně ve znamení oslav padesátého výročí přistání Apolla 11 na Měsíci, i v současné kosmonautice se našlo dost událostí, které stojí za pozornost. Ty nejvýznamnější si připomeneme v pořadu Vesmírné výzvy. Těšit se můžete na indickou misi Čandraján-2 k Měsíci, rentgenový teleskop Spektr-RG, český cubesat Lucky-7 nebo test záchranné věžičky lodi Orion. U ISS bylo živo, vydaly se k ní hned tři kosmické lodě: Sojuz MS-13 s novou posádkou na palubě a Progress MS-12 s Dragonem CRS-18 jako spolehliví dopravci zásob. Závěr Vesmírných výzev bude patřit prvnímu neupoutanému poskočení Starhopperu.
Srdečně Vás zveme na společné sledování premiéry tohoto dílu, které se uskuteční dnes ve 20:00.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.