Spektr-RG

  • Rusko: Pád globální vesmírné supervelmoci?

    Rusko: Pád globální vesmírné supervelmoci?

    Rusko bylo kdysi bezesporu nejvýznamnější vesmírnou velmocí světa. Tehdy ještě Sovětský svaz byl od začátku v celé řadě věcí úspěšnější, než jeho největší konkurent – USA. Z dřívějších úspěchů tato země těží v mnohém prakticky dodnes, a to jen ukazuje, jak nadčasové projekty to byly. Po pádu železné opony federace převzala vedoucí i vedlejší role v některých nejambicióznějších mezinárodních vesmírných projektech. Ruská kosmická agentura se nebála spolupracovat a byla ochotna prodávat své know-how i do zahraničí. Ať už vývozem svých raketových motorů do zahraničí nebo umožněním Čině kopírovat technologie. To vše se ale nedávno drasticky změnilo.

  • Vesmírná technika: Ruský rentgenový teleskop ART-XC

    Vesmírná technika: Ruský rentgenový teleskop ART-XC

    Po německém rentgenovém teleskopu eROSITA přichází čas, abychom si představili i druhý vědecký přístroj na palubě rusko-německé kosmické observatoře Spektr-RG. Dnes si proto posvítíme na ruský rentgenový dalekohled ART-XC, jehož měření doplňovala pozorování německého přístroje. Pro leckoho překvapivě se navíc na vývoji tohoto ruského teleskopu podílela také americká agentura NASA – Marshallovo středisko vyrobilo a zkalibrovalo letové exempláře jeho zrcadel.

  • Vesmírná technika: Konstrukce rentgenového dalekohledu eROSITA

    Vesmírná technika: Konstrukce rentgenového dalekohledu eROSITA

    Projekt rentgenového teleskopu ROSITA pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS se nakonec nerealizoval a přetransformoval se do podoby teleskopu eROSITA, což s sebou neslo i některé konstrukční změny. Mezi ty nejdůležitější patří zvětšení průměru sedmi teleskopů a zvětšení detektorů. V nedávné době bylo o teleskopu eROSITA slyšet v souvislosti s pokusy o neoprávněné obnovení jeho provozu. Německá strana totiž předtím přerušila s Ruskem spolupráci v důsledku invaze na Ukrajinu.

  • Vesmírná technika: Rentgenový dalekohled eROSITA

    Vesmírná technika: Rentgenový dalekohled eROSITA

    Na teleskopu Spektr-RG najdeme pouze dva vědecké přístroje a v obou případech jde o rentgenové dalekohledy – jde o ruský ART-XC a německý eROSITA. V dnešním díle se zaměříme na druhý jmenovaný přístroj, který má zajímavou historii. Své místo v ní má třeba selhání jeho předchůdce, ale také plány na jeho umístění na vnější platformu Mezinárodní kosmické stanice.

  • Vesmírná technika: Nelehká cesta ke startu observatoře Spektr-RG

    Vesmírná technika: Nelehká cesta ke startu observatoře Spektr-RG

    Po mnoha komplikacích, změnách, zpožděních a odkladech se německo-ruská observatoř Spektr-RG dočkala startu. Raketa Proton-M s horním stupněm Block DM-03 splnily svůj úkol na výbornou. Spektr-RG se tak mohl po několika plánovaných korekcích dráhy stát prvním umělým kosmickým tělesem, které bylo do některého z Lagrangeových bodů systému Slunce-Země dopraveno ruskou technikou.

  • Vesmírná technika: Finalizace rusko-německé observatoře Spektr-RG

    Vesmírná technika: Finalizace rusko-německé observatoře Spektr-RG

    Mohlo by se zdát, že po problémech popsaných v minulém díle, kterými prošel projekt rentgenové kosmické observatoře Spektr-RG, nastal v 90. letech klid. Ale opak byl pravdou. Projekt se začal výrazně prodražovat a nabíral stále větší zpoždění. Opakovaně dokonce balancoval na hraně úplného opuštění. Nakonec však i díky úpravě původních plánů, které mezitím stihly zastarat, přečkal všechny komplikace. Observatoř dostala jinou družicovou platformu a změnily se i palubní vědecké přístroje.

  • Vesmírná technika: Cesta k rusko-německé observatoři Spektr-RG

    Vesmírná technika: Cesta k rusko-německé observatoři Spektr-RG

    Kosmická observatoř Spektr-RG je vybavena dvojící dalekohledů pro pozorování v rentgenové oblasti elektromagnetického spektra od 0,3 do 30 keV. V poslední době o ní ale slyšíme kvůli tomu, jak její provoz ovlivňuje probíhající válečný konflikt na Ukrajině. V tomto díle se ale vrátíme o několik desítek let zpátky, abychom si popsali dlouhou a složitou cestu k tomuto projektu.

  • Kosmotýdeník 371 (21.10. – 27.10.)

    Kosmotýdeník 371 (21.10. – 27.10.)

    Na stole se vám již jistě kouří z nedělního oběda a tak je ideální čas, aby vyšel pravidelný souhrn informací z kosmonautiky, které se udály za posledních sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát rozrostl o poněkud obsáhlejší téma prvních snímků, které pořídil evropský rentgenový teleskop eROSITA na ruském teleskopu Spektr-RG. Podíváme se však také na přípravu na testování záchranného systému lodi Crew Dragon, anebo na vozítko Curiosity, které na Marsu právě provádí opravdu zajímavý experiment, na který se vědecký tým těšil už od doby, co v roce 2012 vozítko na Marsu přistálo. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

  • Vesmírné výzvy – červenec 2019

    Vesmírné výzvy – červenec 2019

    Ač byl letošní červenec hlavně ve znamení oslav padesátého výročí přistání Apolla 11 na Měsíci, i v současné kosmonautice se našlo dost událostí, které stojí za pozornost. Ty nejvýznamnější si připomeneme v pořadu Vesmírné výzvy. Těšit se můžete na indickou misi Čandraján-2 k Měsíci, rentgenový teleskop Spektr-RG, český cubesat Lucky-7 nebo test záchranné věžičky lodi Orion. U ISS bylo živo, vydaly se k ní hned tři kosmické lodě: Sojuz MS-13 s novou posádkou na palubě a Progress MS-12 s Dragonem CRS-18 jako spolehliví dopravci zásob. Závěr Vesmírných výzev bude patřit prvnímu neupoutanému poskočení Starhopperu. Srdečně Vás zveme na společné sledování premiéry tohoto dílu, které se uskuteční dnes ve 20:00.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Vesmírný odpad

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗