OHB
Šéf německé kosmické společnosti OHB uvedl, že má obavy z plánovaného společného evropského podniku složeného z dalších třech konkurentů, a to i přesto, že společnost vidí nové příležitosti v rostoucích evropských výdajích na vesmírné programy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Šéf německé kosmické společnosti OHB uvedl, že má obavy z plánovaného společného evropského podniku složeného z dalších třech konkurentů, a to i přesto, že společnost vidí nové příležitosti v rostoucích evropských výdajích na vesmírné programy.
Německá společnost Dcubed, která se zabývá výrobou družicových komponentů, se přesouvá k technologii výroby ve vesmíru a sérií misí demonstruje výrobu velkých solárních panelů na oběžné dráze.
Startup Ursa Major 18. listopadu oznámil, že získal financování ve výši 100 milionů dolarů v rámci série E a zajistil další dluhové závazky ve výši 50 milionů dolarů, což společnosti poskytlo nový vlastní kapitál a přístup k vypůjčenému kapitálu v rámci expanze na americký trh s obrannými technologiemi.
Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration) zrušil omezení týkající se načasování komerčních startů, která byla vyvolána dopady vládního uzavření na správu vzdušného prostoru.
Společnost York Space Systems, dodavatel družicové konstelace nové generace pro Pentagon, učinila formální krok ke vstupu na burzu a podala dokumenty u amerických regulačních orgánů ve snaze získat přístup k kapitálovým trhům.
Společnost SEOPS, americký poskytovatel služeb v oblasti vesmírných misí, zakoupil od společnosti Isar Aerospace starty s nosnou raketou Spectrum, aby rozšířil možnosti vypouštění pro své zákazníky.
Federální letecký úřad oznámil, že ukončuje platnost svého nařízení ze 6. listopadu, podle kterého mohly komerční rakety od 10. listopadu startovat pouze mezi 22:00 a 6:00. Zrušení pravděpodobně souvisí s ukončením amerického shutdownu.
Členové marylandské kongresové delegace vyjádřili své obavy ohledně uzavření kanceláří a laboratoří v Goddardově vesmírném letovém středisku.
Společnost Virgin Galactic oznámila, že pokračuje v plánu dokončit vývoj své suborbitální kosmické lodi nové generace a zahájit komerční lety do konce roku 2026.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Lidé od nepaměti studovali vesmír a objekty v něm obsažené pomocí viditelného světla. V průběhu 19. století se však zjistilo, že viditelné světlo je jen jednou ze součástí elektromagnetického spektra. Jednotlivé dnes známe složky byly objeveny do počátku 20. století. Rádiové záření fyzikové objevili koncem 19. století a jen velmi krátce na to se objevily názory, že by mohly tento typ záření generovat i astronomické objekty. Pravý původ radioastronomie však musíme hledat až ve 30. letech. Od té doby se tento obor stal základním nástrojem astronomů. Proto je myslím zcela na místě dnes pohovořit o radioastronomii poněkud podrobněji. A pokud si myslíte, že tento obor jako jediný nemá zastoupení v kosmickém výzkumu, v tomto textu si ukážeme, že to není tak docela pravda.
K čemu by bylo povídání o tom, jak Spektr-R vznikl, jak obtížné bylo ho zkonstruovat a zajistit jeho vynesení do vesmíru, kdybychom se pak nedozvěděli o jeho vědeckých výsledcích. A právě o nich bude další díl série o Spektru-R. Navíc nás může těšit, že poměrně výraznou stopu zanechali na celé misi slovenští a čeští vědci. Řeč bude zejména o přístroji, který sledoval některé parametry slunečního větru, do té doby neměřené.
Dnes se opět podíváme na radioteleskop Spektr-R. Tentokrát se zaměříme na samotnou konstrukci sondy, použitou platformu, způsob komunikace a orientace v prostoru, i to jak bylo zajištěno bezpečné rozevření poměrně složité sestavy antény, která musela být pro vynesení na oběžnou dráhu sbalena, aby se vešla pod aerodynamický kryt nosné rakety. Dozvíte se i jednu perličku, která se váže k okamžiku startu mise.
Posledně jsme si užili oslavy stého dílu. Nyní se vraťme zase zpět k náplni seriálu, kterou jako diváci očekáváte. Dnes se podíváme na velmi zajímavý kousek techniky, který mají na svědomí ruští vědci. Jedná se o radioteleskop Spektr-R. Jeho cesta od návrhu až k samotnému vynesení na oběžnou dráhu byla dlouhá a trnitá. Nakonec se však vědci dočkali a 18. července 2011 odstartovala z Bajkonuru raketa Zenit-2SB s kosmickou observatoří Spektr-R ve svém úložném prostoru.
Ruská kosmonautika se mohla od roku 2011 chlubit teleskopem Spektr-R, který v rámci širšího projektu RadioAstron umožňoval radiová měření vzdálených vesmírných zdrojů. Pro Rusko byl tento teleskop s anténou o průměru deseti metrů jediným vědeckým projektem posledních let, ale nyní jej potkaly komplikace. Tři a půl tuny těžké zařízení na silně protáhlé oběžné dráze (10 651 × 338 541 km) přestalo odpovídat na pokyny pozemních operátorů. Nikolaj Kadaršev, šéf střediska RadiAstron však avizuje, že teleskop stále posílá data z měření. Podle Jurije Kovaleva, šéfa výzkumného týmu, však aktuální problém znemožňuje zaměřit se na konkrétní úkol.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.