SpaceX

  • Kosmotýdeník 460 (5.7. – 11.7.)

    Kosmotýdeník 460 (5.7. – 11.7.)

    Právě vychází Kosmotýdeník, pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. Naším hlavním tématem bude tentokrát devátý let vrtulníčku Ingenuity, který překonal všechny myslitelné rekordy jeho dosavadního létání v atmosféře Rudé planety. Podíváme se však také plán SpaceX na stavbu nového výrobního závodu pro produkci metanových motorů Raptor, anebo na přípravy na první let malého raketoplánu Space Ship Two, který poprvé poveze pasažéry na palubě. Krom pasažérů však bude jeho paluba hostit i jeden zajímavý vědecký experiment. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Extrémní počasí odkládá odlet Dragonu 2

    Extrémní počasí odkládá odlet Dragonu 2

    Podle původního harmonogramu měla nákladní kosmická loď Dragon 2 v rámci mise CRS-22 opustit Mezinárodní kosmickou stanici dnes, tedy 6. července. Jenže počasí je proti. Na náhledovém snímku tohoto článku můžete vidět fotografii, kterou z paluby Mezinárodní kosmické stanice pořídila americká astronautka Megan McArthur. Fotografie pořízená 4. července zachycuje v plné děsivé kráse řádění tropické bouře Elsa, která se z oblasti Karibiku přesouvala vstříc pobřeží Floridy, kde lodě Dragon 2 (a také Crew Dragon) přistávají.

  • Kosmotýdeník 459 (28.6. – 4.7.)

    Kosmotýdeník 459 (28.6. – 4.7.)

    Dalších sedm dní je za námi a tentokrát byl ten příděl kosmonautiky opravdu vrchovatý. Startů bylo tolik, že to člověk ani nestačil stíhat a z toho máme radost! Kosmotýdeník každopádně jako vždy shrne to nejzajímavější, co tento týden na poli kosmonautiky přinesl. Hlavním tématem bude tentokrát zatím poslední start rakety Sojuz 2.1b s družicemi konstelace OneWeb, která se ocitla na kraji spuštění komerčního užívání. Dalšími tématy bude například soutěžení mezi Blue Origin a Virgin Galactic, anebo první Super Heavy na testovacím stole. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Opakovaný pokus o start 88 družic

    ŽIVĚ A ČESKY: Opakovaný pokus o start 88 družic

    Pouhých 11 sekund včera zbývalo do startu Falconu 9 na misi Transporter 2. Čáru přes rozpočet nakonec neudělal technický problém na raketě, rampě či nákladu. Dokonce i počasí, které bylo před startem lehce na hraně, v tom bylo nevinně. Falcon neodstartoval kvůli nezodpovědnému letadlu, které se objevilo v uzavřené oblasti. Z bezpečnostních důvodů tak musel být odpočet zastaven. Ačkoliv okno mělo 58 minut, SpaceX by nestihla odčerpat pohonné látky a znovu je v chladnější formě natankovat. Start tak byl odložen na druhý den. I tentokrát pro Vás máme připravený živě a česky komentovaný přenos.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší 88 družic

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší 88 družic

    Letos v lednu si SpaceX při misi Transporter 1 připsala rekord v počtu najednou vypuštěných družic (143 kusů). Teď nás čeká mise Transporter 2, která sice rekord nepřekoná, ale i tak si zaslouží pozornost. Je totiž atraktivní hned z několika důvodů. Bude to teprve potřetí, kdy Falcon 9 poletí z Floridy na polární dráhu. První stupeň bude použit poosmé a pokusí se přistát na pevnině, což taky není běžný stav. Start se musel o několik dní odložit, ale momentálně je plánován na 29. června ve 20:56 našeho času. Pokud tedy máte čas a chuť, zveme Vás ke sledování našeho přenosu.

  • Kosmotýdeník 458 (21.6. – 27.6.)

    Kosmotýdeník 458 (21.6. – 27.6.)

    Ani tento týden kosmonautika nespala a přinesla nám celou řadu zajímavých událostí. Od výstupu EVA kvůli instalaci nových solárních panelů na Mezinárodní kosmickou stanici, až po start ruského Sojuzu s výzvědnou družicí. Právě zmíněnému Sojuzu (tedy zejména jeho nákladu) se budeme věnovat v hlavním tématu Kosmotýdeníku. Ani dnes však nepřijdete o pravidelný souhrn dalších zajímavostí, které nám na poli kosmonautiky uplynulý týden přinesl. Podíváme se třeba na instalaci evropského robotického ramene ERA na modul Nauka, anebo na parádní snímky z posledního přistání Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Petr Desort – Pád a návrat Falcona (17.2.2017)

    Petr Desort – Pád a návrat Falcona (17.2.2017)

    V dnešní přednášce zabrousíme do počátku roku 2017, do doby, kdy se kalifornská firma SpaceX vzpamatovávala z exploze, která v září roku 2016 zničila drahý satelit firmy SpaceCom a nosnou raketu. Zároveň tehdy byla poškozena i startovní rampa SLC-40. Pro společnost SpaceX, která vyvinula nosnou raketu Falcon 9 to znamenalo pořádný otřes a nosič musel být na několik měsíců odstaven, než došlo k vyšetření příčin havárie. Příčina byla nalezena a v lednu 2017 byly opět zahájeny lety pro komerční zákazníky. Čím to však je, že se o společnosti SpaceX tolik mluví? Je to poměrně prosté, tato firma totiž dokázala, že se komerční firmy přestaly obracet výhradně na evropské či ruské poskytovatele startů a začaly po řadě let pro dopravu svých nákladů používat služeb společnosti americké. Navíc přitom dokázala zákazníkům nabídnout i zajímavou cenu. Již jsme tu měli v minulosti několik přednášek, které nám představili historii firmy a hovořili o raketách, které firma používá. Dnešní přednáška se však od nich mírně…

  • NASA a SpaceX upřesnily harmonogram Crew Dragonů

    NASA a SpaceX upřesnily harmonogram Crew Dragonů

    Agentura NASA po jednání se zástupci SpaceX oznámila lehké upřesnění termínů pro starty budoucích lodí Crew Dragon k ISS a pro jejich návraty zpět na Zemi. Agentura přitom musela zhodnotit celou řadu vlivů – kromě jiného i celkový provoz kosmických lodí na ISS. V tuto chvíli je tedy plánován start mise Crew-3 nejdříve na neděli 31. října. Američané Raja Chari, Thomas Marshburn a Kayla Barron spolu s Matthiasem Maurerem z Německa odstartují v nové lodi Crew Dragon, kterou vynese raketa Falcon 9 z floridského komplexu 39A. Posádka po připojení k ISS stráví na orbitálním komplexu půl roku.

  • Tomáš Přibyl – Je to malý krok pro člověka a velký skok pro Mars (5.10.2020)

    Tomáš Přibyl – Je to malý krok pro člověka a velký skok pro Mars (5.10.2020)

    Dnešní přednáškou se pokusíme zjistit, kterým směrem se už dlouhá desetiletí upínají zraky lidstva. Řeč bude o jedné z mála kolonizovatelných naší Sluneční soustavy. Začněme však od začátku, stejně jako přednášející. Ten se nejdřív podívá na velké osobnosti kosmonautiky historie, které uvažovali o letu na Mars, patří sem totiž hned dva slavní raketový konstruktéři. Prvním z nich byl německo-americký konstruktér rakety Saturn V, Werner von Braun a na opačné straně oceánu to byl Sergej Koroljov, konstruktér rakety R-7, známější dnes jako Sojuz. Dalším vizionářem, který se zajímal o Mars byl i inženýr firmy Douglas Aircraft Company, Philip Bono. I samotná NASA měla v plánu let člověka na Mars, stačí si jen vzpomenout na smělé plány, které inzerovala na počátku programu Apollo. Lidé se měli k Marsu vypravit v polovině 80. let. Zájem o Mars ovšem neutichá ani dnes. Hned dva velcí hráči staví lodě, které by je mohly jednoho dne na povrch Marsu dopravit. Tím prvním je samozřejmě NASA, která…

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗