LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnešní přednáškou se pokusíme zjistit, kterým směrem se už dlouhá desetiletí upínají zraky lidstva. Řeč bude o jedné z mála kolonizovatelných naší Sluneční soustavy. Začněme však od začátku, stejně jako přednášející. Ten se nejdřív podívá na velké osobnosti kosmonautiky historie, které uvažovali o letu na Mars, patří sem totiž hned dva slavní raketový konstruktéři. Prvním z nich byl německo-americký konstruktér rakety Saturn V, Werner von Braun a na opačné straně oceánu to byl Sergej Koroljov, konstruktér rakety R-7, známější dnes jako Sojuz. Dalším vizionářem, který se zajímal o Mars byl i inženýr firmy Douglas Aircraft Company, Philip Bono. I samotná NASA měla v plánu let člověka na Mars, stačí si jen vzpomenout na smělé plány, které inzerovala na počátku programu Apollo. Lidé se měli k Marsu vypravit v polovině 80. let. Zájem o Mars ovšem neutichá ani dnes. Hned dva velcí hráči staví lodě, které by je mohly jednoho dne na povrch Marsu dopravit. Tím prvním je samozřejmě NASA, která kromě trvalého osídlení Měsíce cílí i k sousední rudé planetě. A tím druhým je pak kalifornská
Tento týden byl ve znamení startů zajímavých misí. Od letu velmi zřídka kdy vídané rakety Minotaur 1, až po pilotovaný let lodi Shenzhou 12, která dopravila tříčlennou posádku do nové čínské kosmické stanice. I těmto událostem se budeme věnovat, ale v hlavním článku se zaměříme na laserovou komunikaci a na to, jak spolupráce vládní agentury s komerčním sektorem může pomáhat rozvoji nových technologií. Pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí uplynulého týdne je tedy připraven k vašemu přečtení. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V tomto týdnu si zajímavých startů užíváme dosyta a nyní nám přichází rovnou další chod. Na floridské rampě číslo 40 již stojí raketa Falcon 9 s pátým exemplářem nejnovější generace amerických navigačních družic GPS. O vynesení se postará první stupeň, který už má za sebou jeden start a nyní zažije druhou misi. Chybět by neměl ani pokus o přistání na mořské plošině Just Read the Instructions. Zhruba pětitunová družice bude doručena na eliptickou dráhu, ze které se pak sama dostane na kruhovou dráhu ve výšce 20 200 km. Startovní okno trvá 15 minut a otevírá se ve čtvrtek v 18:09.
Někdy jsou přednášky dlouhé a jindy kratší. U některých přednášek také už z názvu zjistíte, zda je pro vás zajímavá a u jiných je nutno si je pustit. Jsou také přednášející, u kterých jste si jisti, že jejich přednáška bude dobrá, ať už je název jakýkoliv. To je pro kupříkladu pro mě Ing. Tomáš Přibyl. Jsem si jistý, že ať už si vyberu libovolnou, nebudu chtít přednášku vypnout, dokud neskončí. Když také přednášíte, je nutno uzpůsobit přednášku publiku, čím je publikum zasvěcenější v přednášeném oboru, tím více do hloubky můžete jít. Dnešní přednáška vůbec nenasvědčuje, že by měla mít napohled něco společného s kosmonautikou. Na to, jak je krátká, bude ještě i rozdělena do několika kapitol. V té první se dozvíte, v jak hektické atmosféře byly vypuštěny první dvě družice světa – Sputnik a Sputnik-2, který měl navíc na své palubě i prvního živého tvora. V druhé části se vrátíme k prvnímu letu člověka do vesmíru a k osudu jednoho z náhradníků Jurije Gagarina. Poté se vrátíme do doby těsně po jeho letu, kdy americký prezident John Kennedy
Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a před vámi je nyní připraveno aktuální vydání pravidelného týdenního přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí. Kosmotýdeník má nyní jako hlavní téma zprovoznění testovacího evropského marsovského vozítka, které bude – možná pro někoho překvapivě – operovat na Zemi a bude sloužit jako zkušební parťák pro to vozítko, které bude na povrchu Marsu. Mezi další témata, kterým jsme se věnovali, patří například další osud počmáraných ruských raketoplánů, anebo parádní fotky ze startu Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Falcon 9 v 6:26 SELČ odstartoval z floridské rampy 40 a potřetí použitý první stupeň přistál na mořské plošině. Horní stupeň provedl dva zážehy a družice se oddělila. 6. června 7:05
Poslední starty raket Falcon byly tak trochu monotónní – každou chvíli Starlink a sérii jen občas přerušil Crew Dragon nebo Dragon 2. SpaceX totiž v minulých letech díky vysoké kadenci vyčistila čekací listinu, která se vytvořila v době, kdy Falcony tolik nelétaly a nyní již firma čeká na dokončení družic, které má vynášet. Jednou z nich je také SXM-8, která má společně s vloni vynesenou SXM-7 zajišťovat vysílání rádií pro 30 milionů zákazníků v Severní Americe. Falcon pro tuto misi prošel statickým zážehem a jeho první stupeň bude použit potřetí. Start z floridské rampy SLC-40 je momentálně plánován na nedělní ráno v 6:26 našeho času, ale počasí zatím nevypadá ideálně.
Ve čtvrtek večer jsme sledovali start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon 2. Začala tak zásobovací mise CRS-22, při které má tato nepilotovaná nákladní kosmická loď dopravit na oběžnou dráhu více než tři tuny nákladu včetně prvního exempláře nových fotovoltaických panelů iROSA. Než však bude moci proběhnout vykládka nákladu, je potřeba zajistit, aby se loď ke stanici připojila. Dragon 2 by se měl s orbitálním komplexem (konkrétně adaptérem IDA-3) spojit v sobotu dopoledne okolo 11:00 SELČ. Tento termín se však může posunout o pár minut na obě strany. Vyplatí se tedy sledovat průběžné informace.
Vlivem událostí z minulých měsíců jsme už na něco takového skoro zapomněli, ale na floridské rampě 39A stojí Falcon 9 se zbrusu novým prvním stupněm a aby toho nebylo málo, nákladem je nákladní loď Dragon 2, která bude použita také poprvé. V rámci mise CRS-22 bude na Mezinárdní kosmickou stanici dopraveno několik tun zásob a vědeckých experimentů, přičemž asi největší pozornost přitahují první nové fotovoltaické panely iROSA. Start je plánován na 19:29 a pokud budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho komentovaného přenosu.
Máme za sebou další týden a tak je čas si shrnout, co nám v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautika. Dělo se toho mnoho, od letu čínské zásobovací lodi, přes start Starlinků a OneWebu, až po šestý let Ingenuity. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku zaměříme na představení rozpočtu NASA na fiskální rok 2022, ale samozřejmě nevynecháme ani zmíněná témata. Dočkáte se také zajímavé spekulativní zprávy o vývoji nosiče New Glenn, či parádního videa ze startu Sojuzu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.