sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Space Systems oznámila smluvní dohodu se společností PickNik Robotics na podporu vývoje softwaru pro misi Fly Foundational Robotics (FFR) agentury NASA. FFR se zaměřuje na rozvoj schopností robotické manipulace na oběžné dráze.
Francouzsko-německá letecká společnost The Exploration Company dokončila simulované testy přistání na vodní hladině své lodi Nyx, modulární, opakovaně použitelné kosmické loďi určené k přepravě nákladu i posádky na nízkou oběžnou dráhu Země.
Britská společnost Orbex, která se zabývá vyvojem nosných raket, oznámila, že podala návrh na nucenou správu poté, co selhalo několik pokusů o zachování financování společnosti.
Investoři a obchodníci ve vesmírném sektoru očekávají, že plánovaná primární veřejná nabídka akcií (IPO) společnosti SpaceX v letošním roce vyvolá nárůst kapitálu v celém odvětví, ale ne bez rizika, že v budoucnu odvede pozornost investorů od ostatních společností.
Bavorský ministerský předseda Markus Söder 4. února oznámil, že Německé letecké a kosmické centrum (DLR) obdrží 58 milionů eur na vybudování Centra pro řízení lidského výzkumu, které bude podporovat budoucí robotické a lidské výzkumné mise. Celkové náklady na zařízení činí 78 milionů eur a kromě bavorského financování DLR investuje 20 milionů eur ze svého institucionálního rozpočtu.
Vedoucí pracovníci společnosti United Launch Alliance uvedli, že odchod dlouholetého generálního ředitele Toryho Bruna měl na společnost dopad. Podle nich to však nezměnilo schopnost společnosti ULA plnit její hlavní úkol: zvyšovat rychlost startů nové rakety Vulcan.
Austrálie prostřednictvím nezávislé neziskové organizace Australasian Space Innovation Institute (ASII) využívá produkty a služby související s vesmírným prostředím k řešení národních a regionálních výzev.
Národní průzkumný úřad přidal do rostoucího seznamu dodavatelů, které testuje pro budoucí zpravodajské mise, tři nové firmy zabývající se komerčním zobrazováním. Jedná se o společnosti HEO, SatVu a Sierra Nevada.
Výrobci malých družic, kteří nemají příležitosti k budování velmi velkých konstelací, uvádějí, že zaznamenávají rostoucí zájem zákazníků hledajících menší systémy přizpůsobené specifickým potřebám.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Další týden je za námi a před vámi je v nedělní poledne předloženo aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které týden přinesl. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na otevírání lunárního vzorku horniny z mise Apollo 17. Dále se zaměříme na další odklad povolení FAA pro kosmodrom Boca Chica, anebo nové jméno pro nový exemplář lodě Crew Dragon. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
NASA si od společnosti SpaceX objednala dalších 6 zásobovacích letů nákladních kosmických lodí Dragon k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Ty pokryjí období cca od poloviny roku 2024 do první poloviny roku 2027. 25. března 17:30
Dánský astronaut Andreas Mogensen se dočkal letové nominace na dlouhodobý pobyt na stanici ISS. Očekává se, že by jakožto pilot lodi Crew Dragon mohl odstartovat v blíže neupřesněném termínu mezi polovinou roku 2023 a začátkem roku 2024 na misi Crew-7, do které je nominována také Američanka Jasmin Moghbeli a Kanaďan Jeremy Hansen, které čeká kosmická premiéra. Andreas kromě toho dostal i nominaci do záložní posádky mise Crew-6. Mogensenovu nominaci 24. března oznámil ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher na národní kosmické konferenci dánského ministerstva pro vysoké školství a vědu. Andreas se tak dočká své první dlouhodobé kosmické mise. Zatím má na svém kontě pouze ani ne desetidenní pobyt na Mezinárodní kosmické stanici z roku 2015, který můžete znát také pod názvem mise Iriss.
V minulém dílu věnovaném rekapitulaci úspěchů i neúspěchů firmy SpaceX, jsme se zaměřili na rakety Falcon 1, všechny verze rakety Falcon 9, Falcon Heavy, a také nehody, které se firmě SpaceX nevyhnuly. V dnešním díle se podíváme na vývoj kosmické lodě Dragon, Dragon 2 a Crew Dragon. Dále bude řeč o pilotovaných misích, družicové konstelaci Starlink a na úplný konec se podíváme na vývoj systému Superheavy Starship, který by nás mohl jednou dopravit na Mars. Pokud jste nečetli první díl, určitě si ho přečtěte, protože tento druhý díl na něj navazuje. Teď už se ale pojďme podívat na kosmickou loď Dragon.
Další týden je za námi a před vámi je nachystán přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí těchto sedmi dní. Tentokrát bude hlavní téma jasné: Dalekohled Jamese Webba došel v ostření svého primárního zrcadla skoro do cíle a operační tým se pochlubil dvěma skvělými snímky. V dalších tématech se podíváme samozřejmě na rollout superrakety SLS, dvanáctý start jednoho prvního stupně Falconu 9, anebo čínský start rakety CZ-4C. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvanácté použití prvního stupně jsme tu ještě neměli. Starty s družicemi Starlink se již pro mnoho lidí mohly stát rutinou, ale posouvání rekordů v podobě počtu startů prvního stupně, se rutinou asi nestane. První stupeň, který byl vybrán pro tuto misi má označení B1051 a čeká ho už dvanáctý let. Start Falconu 9 proběhne ve 04:23:40 našeho času a odstartuje z rampy SLC-40. Družice Starlink budou vyneseny na nízkou oběžnou dráhu s výškou 304 × 317 kilometrů a sklonem 53,2°. Přistání prvního stupně proběhne na mořské plošině Just Read the Instructions, která bude čekat 641 kilometrů od místa startu. Aerodynamické kryty po přistání do vody vyloví loď Doug, která bude čekat 670 kilometrů od místa startu.
V roce 2002 po neúspěšných rozhovorech s Ruskem o odkupu jejich raket, založil Elon Musk 14. března společnost, kterou dnes zná každý fanoušek kosmonautiky. Řeč je samozřejmě o firmě SpaceX, která doslova nakopla vesmírný průmysl, která díky věcem co ostatní nezkusili, dokázala přitáhnout k tak úžasnému oboru širokou veřejnost. Za 20 let co tato firma existuje, se od malých raket propracovala až k nejsilnější raketě současnosti, která má být kompletně znovupoužitelná! Cíle má SpaceX pouze dva. Provést revoluci v kosmonautice, což už se pomalu začíná vyplňovat a dopravit lidi na Mars. V tomto článku si projdeme celou cestu této firmy od jejího založení v roce 2002 až po současnost. SpaceX toho za 20 let dokázala tolik, že bude tento článek rozdělen do dvou částí. Druhá část článku vyjde příští týden.
Další týden je za námi a před vámi je teď připraveno čerstvé vydání pravidelného týdenního přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start íránské rakety Qased s vojenskou družicí. V dalších tématech se podíváme na to, zda náhodou Starliner neodstartuje dříve, nebo nahlédneme k hale VAB na Floridu, kde se připravuje první vývoz rakety SLS na rampu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Internet. V dnešní době je to asi jedna z nejdůležitějších a nejpotřebnějších věcí, kterou potřebujeme k životu v dnešním moderním světě. Pro většinu lidí, které známe je internetové připojení celkem běžná věc. Ovšem jsou na Zemi i místa, kde internet vůbec neznají, nebo je internetové připojení velmi těžko dostupné. To se má ale změnit. Společnost SpaceX, kterou jistě velmi dobře znáte, totiž již delší dobu buduje v kosmu svou konstelaci družic Starlink, které mají v budoucnu zajistit internetové připojení po celé naší planetě. SpaceX tyto družice do kosmu vysílá s opravdu velkou kadencí. Tomu nasvědčuje i to, že další várka těchto družic je už pod aerodynamickým krytem rakety Falcon 9 připravena ke startu. Konkrétně se bude jednat o 48 kusů těchto družic a stejně jako minulá várka jsou i tyto družice určeny pro takzvanou „Group 4“. Tato skupina družic Starlink obíhá Zemi ve výšce 540 km a se sklonem 53,2° vůči rovníku. Co se týče nějakých zajímavostí o samotných družicích, tak za zmínku stojí například laserová pojítka, která družicím Starlink slouží k vzájemné komunikaci na orbitě.
Současná situace na Ukrajině se bohužel týká i vesmírné spolupráce v kosmu. Bude se jí věnovat první reportáž Vesmírných výzev. Dále uvidíte kalibraci teleskopu Jamese Webba, starty zásobovacích lodí k ISS, konkrétně Progress MS-19 a Cygnus NG-17, ruský výstup do volného prostoru. Z nepilotované kosmonautiky vás čekají starty misí CSG-2, NROL-87 a trojlístku Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
