sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Polská státní banka BGK a evropská společnost rizikového kapitálu 3TS Capital Partners oznámily investici ve výši přibližně 35 milionů zlotých (10 milionů dolarů) do polské společnosti Sybilla Technologies, která se zabývá vesmírnými technologiemi.
Společnost Isar Aerospace získala kontrakt od německé dceřiné společnosti Planet na vypuštění zobrazovací družice.
Společnost Hongqing Technology, dceřiná společnost firmy Landspace, která vyrábí družice, zajistila jedno z největších jednorázových navýšení financování pro čínského výrobce komerčních družic.
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Více než tři roky uplynuly od chvíle, kdy se 25. června roku 2019 zatím naposledy vydala k obloze raketa Falcon Heavy. Tento nosič vybavený 28 raketovými motory Merlin by se však měl již brzy vrátit do služby – jeho mnohokrát odkládaný start s misí národní bezpečnosti pro Kosmické síly USA, by měl podle vyjádření tiskového mluvčího armády proběhnout 28. října z Kennedyho střediska. Mise s označením USSF-44 by měla být podle očekávání dalším startem z rampy LC-39A, ze které ve středu 5. října odstartoval Falcon 9 s lodí Crew Dragon mířící k ISS. Pracovníci firmy SpaceX by nyní měli připravit tuto rampu na Falcon Heavy, který vyžaduje odlišnou konfiguraci než klasický Falcon 9. Očekává se, že start proběhne za denního světla v ranních hodinách, ale Kosmické síly zatím oficiálně neuvedly čas startu mise USSF-44, která se stane celkově čtvrtým startem Falconu Heavy.
Fanoušci kosmonautiky se v těchto dnech opravdu nenudí. Noc na 7. října nám může posloužit jako vzorný příklad. Ve střední Evropě bude ještě 6. října, když se ve 22:57 má kosmická loď Crew Dragon připojit k Mezinárodní kosmické stanici. V rámci mise Crew-5 sem na půlroční pobyt dopraví zástupce USA, Japonska a Ruska. Když se čas přehoupne přes půlnoc, měli bychom se v 1:07 SELČ dočkat startu rakety Falcon 9, která z rampy SLC-40 vynese dvě telekomunikační družice – Intelsat Galaxy 33 a 34. Aby to bylo ještě zajímavější, bude první stupeň nosiče použit už počtrnácté. Obě tyto události vám nabídneme živě s českým komentářem.
Kosmická loď Crew Dragon spolu s raketou Falcon 9 se chystají k dalšímu startu. Tentokrát se bude jednat o pilotovanou misi Crew-5, která bude mít za úkol dopravit na ISS novou posádku. O let k vesmírné stanici se postará Crew Dragon, který dostal jméno Endurance, který si startem Crew-5 připíše již druhý let, neboť dříve již absolvoval misi Crew-3, ovšem trošku netradičně SpaceX použije zcela nový stupeň s označením B1077. Co je na misi však zajímavé, je posádka. Velitelkou bude astronautka Nicole Mann a pilotem bude Josh Cassada. Oba jsou to nováčci a poletí do kosmu poprvé, ovšem původně měli letět na prvních dvou pilotovaných misích lodi Starliner. Bylo však rozhodnuto, že budou přesunuti na Crew Dragon, konkrétně právě Crew-5. Dalším členem je letový specialista Japonec Koichi Wakata. Je mu 59 let a do vesmíru letěl již 4×, což z něj dělá opravdového kosmického veterána, který celkově pobyl v kosmu skoro rok, přesně 347 dní. Až odstartuje, stane se dalším astronautem, který kdy do kosmu podíval ve třech různých kosmických lodích. Poslední
Agentura NASA a firma SpaceX podepsaly 22. září speciální neplacenou dohodu. Obě strany se navzájem zavázaly, že vypracují studii, která rozvine myšlenku, kterou předložila firma SpaceX ve spolupráci s programem Polaris. Jádrem této myšlenky je návrh posunout Hubbleův teleskop pomocí pilotované kosmické lodi Crew Dragon na vyšší oběžnou dráhu. A pozor – ačkoliv je dohoda o studii teprve čerstvá a vše je vlastně na začátku, už teď je počítáno s tím, že by americká vláda za tuto službu nic nezaplatila. NASA uvádí, že nemá žádné plány na provedení či financování servisní mise k Hubbleovu teleskopu, či jakéhokoliv projektu, který by konkuroval tomuto novému návrhu. Úkolem aktuálně dohodnuté studie má být rozbor pro kosmickou agenturu, který by NASA pomohl lépe porozumět možnostem, které nabízí komerční firmy.
Již dnes v noci nás čekají hned dva komentované starty. Tím prvním a pravděpodobně zajímavějším, je start rakety Delta IV Heavy na utajenou misi NROL-91. Obecně platí pravidlo, že o utajených misích je veřejnosti známo jen pár informací. To ale neplatí u této mise. I když se nejedná o oficiálně potvrzené informace, máme od důvěryhodných zdrojů určité odhady, co by se mohlo skrývat pod aerodynamickým krytem. V tomto případě by pravděpodobně měla být na oběžnou dráhu vynesena družice řady KH-11, konkrétně KH-11 Kennen 19. Družice řady KH-11 jsou náhradou za vysloužilé družice řady KH-8 a KH-9. KH-11 Kennen 19 je špionážní družice, která využívá elektro-optické digitální zobrazování. Je vybavena zrcadlem o průměru 2,4 metru a je schopna dosáhnout teoretického rozlišení až 15 centimetrů. Kvůli vlivům atmosféry bude ale konečné rozlišení horší. Zajímavé je, že družice řady KH-11 nekomunikují přímo s pozemními stanicemi, ale data přenáší přes družice Quasar anebo Satellite Data System.
Jak jsme psali ve včerejším článku, tak počasí startům raket nepřeje. Důkazem tohoto tvrzení je Falcon 9, který stále stojí na rampě SLC-40 na Floridě a odmítá ji opustit. Při včerejším pokusu byl odpočet zastaven 27 sekund před startem, který byl nakonec odložen na 17. září 03:05 našeho času. Můžeme doufat, že se počasí zlepší a Falcon 9 konečně na čtvrtý pokus z rampy SLC-40 odstartuje a na oběžnou dráhu vynese dalších 54 družic Starlink. A jelikož byl náš česky komentovaný přenos již spuštěn když došlo k odkladu, založili jsme pro Vás přenos nový.
Počasí startům raket nepřeje po celém světě. Na Novém Zélandu byl kvůli počasí odložen start rakety Electron. Na Vandenbergově základně v Kalifornii byl kvůli počasí odložen start rakety Firefly Alpha a na Floridě byl kvůli počasí odložen start Falconu 9 s družicemi Starlink. Můžeme tak doufat, že se počasí umoudří a dnes v noci se dočkáme startu Electronu, který by měl odstartovat ve 22:30 našeho času i do třetice pokusů startu Falconu 9, který startuje pro nás Evropany ve velice nepříjemný čas půl čtvrté ráno.
Mise Starlink 3-34 dnes opět nepoletí. Důvodem je (stejně jako včera) špatné počasí. Start Falconu 9 se odkládá na 16. září 3:27 SELČ. 15. září 3:05
Raketa Alpha firmy Firefly Aerospace neodstartovala ani na druhý pokus, ale díky SpaceX tu máme náhradu v podobě startu Falconu 9 s další várkou družic Starlink. Nyní jsme měli dokonce dvakrát po sobě misi sdílenou, kdy spolu se Starlinky letěl i sekundární náklad, ale tentokrát nás opět čeká klasický start. Falcon odstartuje z rampy SLC-40 a vydá se vstříc obloze směrem na východ. První stupeň B1067, který poletí po šesté se pokusí o přistání na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat 666 kilometrů od místa startu.
Spojené moduly HALO a PPE kosmické stanice Gateway by se měly vydat na téměř roční cestu k Měsíci na konci roku 2025. Skluz jejich vynesení je již několikaletý. Původně měly být vyneseny samostatně – PPE v roce 2022 a HALO v roce 2023. Plánovaná první návštěvnická mise Orionu ke Gateway, Exploration Mission-3, později přejmenovaná na Artemis 3, má podle posledních odhadů dorazit na oběžnou dráhu Měsíce přibližně o rok dřív než HALO/PPE. Orion se proto má připojit přímo k lunárnímu landeru Starship. Cílem landeru je pilotované přistání v blízkosti jižního pólu Měsíce. Pokud by však byla Artemis 3 odložena, není zcela vyloučeno ani využití Gateway. V takovém případě by došlo k připojení Orionu a Starship k modulu HALO. Momentálně je Gateway vyvíjena pro Artemis 4 a pro mise následující.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
