FCC
Federální komunikační komise (FCC) mění způsob regulace vesmírných systémů. Jay Schwarz, šéf kosmického oddělení, nastínil řadu probíhajících reforem zaměřených na modernizaci licencování družic a otevření nových spektrálních pásem.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Federální komunikační komise (FCC) mění způsob regulace vesmírných systémů. Jay Schwarz, šéf kosmického oddělení, nastínil řadu probíhajících reforem zaměřených na modernizaci licencování družic a otevření nových spektrálních pásem.
Raketa Dlouhý pochod 2D vynesla seismoelektromagnetickou družici, jejímž cílem je detekovat elektromagnetické projevy přírodních katastrof, jako jsou zemětřesení. Družice CSES-2 je založena na sondě CSES-1, která byla vypuštěna v roce 2018 a vyvinuta ve spolupráci s Itálií.
Francouzská společnost Look Up, která se zabývá situačním povědomím o vesmíru, získala téměř 50 milionů eur na pokračování ve vývoji radarové sítě pro sledování vesmírných objektů.
Čínská společnost CAS Space dokončila statický zážeh prvního stupně rakety Kinetica-2, která je plánována na první orbitální start v druhé polovině roku.
Společnost AST SpaceMobile dosáhla dohody, která umožňuje zkrachovalému družicovému operátorovi Ligado Networks zaplatit více než 500 milionů dolarů, které dluží společnosti Viasat, výměnou za dlouhodobý přístup ke spektru v pásmu L.
Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na tiskové konferenci po zasedání Rady ESA uvedl, že rada schválila usnesení, které umožní program European Resilience from Space (ERS). Program pro pozorování Země, který bude mít civilní i vojenské využití.
Výrobce družic Muon Space 12. června oznámil nové financování ve výši 89,5 milionu dolarů na rozšíření výroby a akvizici startupu Starlight Engines zabývajícího se pohony.
Novozélandská společnost Dawn Aerospace 12. června oznámila, že podepsala závaznou partnerskou smlouvu s Oklahomským úřadem pro rozvoj vesmírného průmyslu (OSIDA) o provozování suborbitálního letounu Aurora Mark 2.
Společnost Logos Space Services získala 50 milionů dolarů na rozvoj technických plánů konstelace o více než 4 000 širokopásmových družicích.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V úterý dopoledne odstartovala z floridské rampy 39A poslední letošní raketa Falcon a na oběžnou dráhu se dostala nákladní loď Dragon 2. Ta míří v rámci mise CRS-24 k Mezinárodní kosmické stanici, ke které dorazí ve středu dopoledne. Nákladní Dragony 2 se umí (stejně jako pilotované Crew Dragony) připojit ke stanici automaticky a nepotřebují tedy zachycení staniční paží, což bylo případ Dragonů první generace. Pokud půjde všechno podle plánu, mělo by k připojení Dragonu 2 na adaptér IDA-3 dojít 22. prosince v 10:30 našeho času. Jako vždy ale platí, že termíny připojení kosmických lodí se mohou posunout i o desítky minut oběma směry.
Tento týden je starty přímo napěchovaný. Celkem nás čeká od pondělí do neděle 6 startů a můžeme se tak těšit například na start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon 2, tuto misi si detailně popíšeme v dnešním článku. Dále se můžeme těšit na start LauncherOne, dále pak na japonskou raketu H-IIA 204, nebo zkušební let ruské rakety Angara A5 a celý týden bude korunován nejsledovanějším a nejvýznamnějším startem tohoto roku a tím je start rakety Ariane 5 s Dalekohledem Jamese Webba.
Dalších sedm dní odešlo a přineslo nám řadu pěkných startů, novinek i zajímavostí z kosmonautiky. V pravidelném týdenním přehledu se nyní podíváme na ty nejzajímavější. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal nové informace o budoucích rampách pro Super Heavy Starship na Floridě. Věnovali jsme se však i jiným tématům, jakými jsou například osmnáctý let Ingenuity, či zajímavý „zvukový“ záznam, který pořídila sonda Juno při průletu kolem Ganymedu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Už to bude rok, konkrétně 8. ledna 2021, kdy raketa Falcon 9 vynesla do kosmu družici Türksat 5A. O 346 dní později se na stejné raketě, i když k tomu se ještě vrátíme, vydá další kus. Tentokrát se bude jednat o Türksat 5B. Jedná se o komunikační družici, kterou postavila firma Airbus Defense and Space, ale provozuje ji společnost Türksat. Družice bude sloužit ke komerčním, ale taky vojenským účelům. Pro tuto misi bude použita floridská rampa SLC-40 a jak už jsem říkal, tak se poletí na raketě Falcon 9, ale tady přichází jedna zajímavost …
SpaceX neustále buduje svojí satelitní konstelaci, jejímž úkolem bude poskytovat celosvětové připojení k internetu. Starlink už dorazil i do České republiky, ale ceny za tuto službu jsou dost vysoké. Česká republika ale není cílovou skupinou, na kterou SpaceX se svým družicovým internetem míří. Ve střední Evropě je pokrytí internetem ve většině oblastí dostačující a není pro nás tedy důvod, proč bychom měli za internet platit 2 579 korun měsíčně. Naopak v oblastech se špatným přístupem k internetu je tato služba velice vítána a zákazníkům nevadí si za ni připlatit. Dá se však předpokládat, že s počtem uživatelů a rostoucím počtem aktivních družic bude cena klesat.
Šéf firmy SpaceX, Elon Musk, minulý týden na Twitteru oznámil, že stavebníci zahájili budování první vzletové rampy pro Starship na Floridě, která má být určena k orbitálním letům. „Stavba vzletové rampy pro orbitální mise Starship na Mysu začala,“ tweetoval Musk minulý pátek. Tato rampa vznikne v prostorách historického startovního komplexu 39A na Kennedyho středisku. Konkrétně se bude nacházet jihovýchodně od rampy, kterou momentálně ke svým startům využívají rakety Falcon 9 a Falcon Heavy. SpaceX již v roce 2019 zahájila stavbu rampy pro Starship na 39A, ovšem tehdy mělo jít o rampu určenou k suborbitálním letům. Tyto práce se však po krátké době zastavily, neboť firma zaměřila svou pozornost na budování infrastruktury pro Starship na základně Starbase v jižním Texasu.
Dnes bych vám po nějaké době opět rád pozval na budoucí kosmonautickou přednášku. Dušan Majer, šéfredaktor serveru kosmonautix.cz se uvolil, že v rámci přednáškového cyklu Pátečníků přednese svoji zbrusu novou přednášku, která pohovoří o nejzajímavějších momentech SpaceX v roce 2021. SpaceX uskutečnilo do dnešního dne v roce 2021 celkem 27 startů na orbitální dráhu a do konce roku se v současné době plánují ještě čtyři další mise. Nebylo tedy snadné vybrat ty nejzajímavější události. My si je nyní pokusíme v rychlosti shrnout. V posledních týdnech budila velkou pozornost mise DART, která vynesla do vesmíru stejnojmennou sondu, která se příští rok pokusí změnit oběžnou dráhu planetky Dimorphos. Druhý zajímavý moment se udál už koncem ledna, tehdy raketa Falcon 9 v rámci mise Transporter-1 vynesla na oběžnou dráhu rekordní počet družic. Velkou kontroverzi způsobila v řadách amerických kosmických společností událost třetí, kterou byl výběr měsíčního landeru pro NASA. Namísto plánovaných dvou landerů totiž americká agentura vybrala firmou jedinou a to kalifornskou SpaceX a její vyvíjenou loď Starship. U této lodi zůstaneme i v předposledním bodě, protože první
Rentgenový teleskop IXPE (X-Ray Polarimetry Explorer) je společný projekt NASA a Italské kosmické agentury (ASI). Tento projekt rentgenového teleskopu byl vybrán k realizaci v lednu roku 2017. Teleskop IXPE bude vynášet raketa Falcon 9, ale původně tomu tak být nemělo – teleskop měla vynést raketa Pegasus-XL, ale kvůli změnám v rozpočtu byla zakázka na vynesení v červenci roku 2019 přidělena firmě SpaceX. Teleskop IXPE postavila firma Ball Aerospace & Technologies. IXPE má za úkol měřit polarizaci rentgenového záření astronomických objektů za účelem zlepšení pochopení toho, jak vzniká rentgenové záření v objektech jako jsou pulsarové větrné mlhoviny, neutronové hvězdy, galaxie, nebo supermasivní černé díry.
Ve čtvrtek 2. prosince měli novináři možnost navštívit výrobní prostory Thales Alenia Space v Turíně, kde byly vyrobeny díly primární konstrukce obyvatelného modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway. Některé jejich fotografie přinášíme v článku. Další fotografie, pořízené z jiných úhlů, jsou v tomto odkazu. Thales Alenia Space potvrdila, že všechny díly jsou letové. Že jde skutečně o díly modulu HALO, dosvědčuje i tento detail. Výroba modulu je tedy v plném proudu a v příštích měsících bude z těchto dílů svařena primární struktura. Po svaření bude následovat kompletace modulu. HALO má být dodán do Spojených států ve 3. čtvrtletí roku 2022. Po příletu by měla pokračovat integrace systémů do modulu, doprovázená testy.
Dalších sedm dní plných kosmonautiky – tentokrát opravdu bez nadsázky, je za námi a před vámi je připraveno pravidelné týdenní shrnutí kosmonautických událostí týdne. V hlavním tématu se tentokrát vypravíme na Mezinárodní kosmickou stanici, kde proběhla vycházka do volného prostoru a my tak nahlédneme pod ruce kosmonautů, co při té vycházce prováděli. Dále se podíváme na připravovaný let Ingenuity, přípravu na start zajímavého nákladu, či na novou raketu Neutron. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
