Štítek ‘SpaceX’

Kosmotýdeník 145. díl (22.6. – 28.6.2015)

Je právě neděle a čas oběda. Krom toho je to i ideální čas na tradiční vydání Kosmotýdeníku. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších událostí, které přinesl uplynulý týden v Kosmonautice, se podíváme třeba na start čínské rakety se satelitem Gaofen. Tento start však nebyl ohlášen a samotný satelit neměl být vyslán. Nevynecháme samozřejmě ani sdělení všech důležitých informací k nadcházejícímu start rakety Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon a přidáme vám linky, kde budete moct sledovat online přenosy. Tento týden však do Kosmotýdeníku přibyla i nová kategorie. Chceme, aby tento nejstarší seriál na našem portálu stále podléhal vývoji a změnám, které vám čtenářům umožní, aby pro ně byl ještě příjemnějším. Novinku naleznete na konci článku. Nyní již přeji příjemné čtení a hezkou neděli.

Dragon stojí před dosud nejdůležitější misí

Každá technologie musí překonávat překážky – čím je spolehlivější, ozkoušenější a důvěryhodnější, tím větší výzvy jsou před ni pokládány. Okolnosti tomu ale chtěly, že tentokrát bude na Dragon čekat skutečně prubířský kámen. Důvody jsou minimálně dva, možná i tři – všechny si v dnešním článku představíme. Zjistíme tak, že start, který je naplánovaný na 28. června bude opravdu mimořádný a všichni fanoušci kosmonautiky budou SpaceX držet palce ještě o trochu víc, než obvykle.

Kosmotýdeník 144. díl (15.6. – 21.6.2015)

„Čas letí jako bláznivý, já nechytím ho, ani Vy,“ zpívá v jedné ze svých skladeb mnohonásobný zlatý slavík Karel Gott. Nebudeme se tedy pokoušet o chytání uplynulých dní, místo toho si připomeneme, co všechno se v uplynulém týdnu událo na poli kosmonautiky. Tématem číslo jedna je samozřejmě znovunavázání komunikace s evropským modulem Philae. Řeč ale bude také o přípravách na start další zásobovací lodi Dragon a chybět nebudou ani zprávy od Saturnu, konkrétně od jeho měsíce Dione.

Zbrzdí soukromé lodě zákonodárci?

NASA si každý rok prochází martyriem schvalování rozpočtu na příští rok. Jednotlivé projekty obhajují své rozpočty před zákonodárci, kteří je mohou schválit, snížit, nebo také zvýšit. O pořádný rozruch se v posledních dnech postaral Senát, který sice navýšil financování superrakety SLS pro fiskální rok 2016 o půl miliardy dolarů, ale na druhou stranu uřízl 300 milionů z návrhu pro soukromé lodě, které mají na ISS vozit posádku. Tento krok vedl k tomu, že jindy politicky velmi korektní NASA sáhla k vydání prohlášení, které má fungovat jako budíček.

Start oceánografické družice se odkládá

Společný projekt americké a francouzské kosmické agentury – půltunový satelit Jason-3 určený k topografickým měřením oceánů včetně výšky hladiny a vln měl podle původních plánů odstartovat 22. července. Družice se již připravovala na transport z montážní haly ve Francii na Vandenbergovu základnu v Kalifornii, když se zjistilo, že jedna z trysek je něčím znečištěná. To s sebou nese další práci a kontroly, ve výsledku tedy odklady startu. Momentálně se hovoří o tom, že by Falcon 9 s tímto satelitem mohl odstartovat až v polovině srpna.

Kosmotýdeník 141. díl (25.5. – 31.5.2015)

Nedělní poledne patří již tradičně Kosmotýdeníku, který vám tentokrát shrne opravdu událostmi nabitý poslední květnový týden. Tentokrát budeme hlavně v Rusku. Podíváme se na stěží uvěřitelných 1,8 miliardy dolarů, které byly dle posledního vyšetřování zpronevěřeny v ruské kosmické agentuře. Nově jsou známy i příčiny havárie rakety Proton, představíme vám proto navrhovaná řešení, aby se další havárii předešlo. Neunikly nám však ani pozitivní zprávy, které představuje předběžný termín prvního letu lodě CST-100 s posádkou k ISS, nebo třeba úspěšný start rakety Ariane 5 s dvěma telekomunikačními satelity. Přejeme příjemné čtení zřejmě nejobsáhlejšího Kosmotýdeníku a příjemnou neděli.

Kosmotýdeník 140. díl (18.5. – 24.5.2015)

Jsou týdny, kdy náš přehled událostí v kosmonautice nabobtná do ohromné velikosti, a jsou týdny, kdy v Kosmotýdeníku je jen málo co dodat k těm málo událostem, které se staly a o kterých už bylo mnoho napsáno. Druhá situace nastala dnes, ale nemusíte se bát, že bychom vám neměli co přinést. Dnes to bude více vizuální, nežli informativní. Podíváme se na start vojenského miniraketoplánu X-37, ohlédneme se za pad abrot testem Dragon Crew a zaletíme se podívat na Ceres. Neunikne nám samozřejmě ani úspěšné ukončení mise CRS-6. Přejeme příjemný zbytek neděle a dobré čtení.

Čeká nás změna bezletových zón při startu rakety?

123456789

Zajištění startu rakety s sebou nese mnoho komplikací – mezi ně patří i vytváření bezletové zóny v okolí kosmodromu a pak i v okolí dráhy rakety, případně v oblasti dopadu vyhořelých stupňů, nebo přistání prvních stupňů.. To samé platí i při návratu kosmické lodi z oběžné dráhy. Tyto bezletové zóny se dnes připravují manuálním procesem zadávání dat. SpaceX ale má snahu o revoluci i v tomto oboru. Společně s Federálním leteckým úřadem FAA pracuje na projektu, který by měl automatizovat vytváření bezletových zón.

AKTUALIZOVÁNO: Dragon opustil ISS

Sedmnáctého dubna se stala šestá operační loď Dragon součástí ISS, na kterou tehdy dovezla dvě tuny nákladu. Posádka všechno vynosila a následně do útrob lodi naložila téměř 1400 kilogramů věcí, které je potřeba vrátit na Zemi. Jde v první řadě o výsledky experimentů, ale najdeme tu i části staničního hardwaru, který je potřeba prozkoumat v pozemských laboratořích aby se odhalily příčiny selhání. Dnes ve 13:04 našeho času by se měl Dragon vydat na cestu k domovu, aby o několik hodin později přistál ve vlnách Pacifiku. Přímý přenos na NASA TV začíná ve 12:45 našeho času. V tomto článku můžete celý proces sledovat živě.

Dragon jde vstříc pilotovaným misím

Připravovaná soukromá loď pro posádku od společnosti SpaceX nese označení Crew Dragon a šestého května přišel velmi důležitý okamžik pro celý projekt – Dragon úspěšně otestoval svůj záchranný systém, který by jej v případě problémů odnesl pryč od nebezpečné rakety, která stojí na rampě – detailněji jsme se tomuto tématu věnovali zde. Jenže pro novou loď to ani zdaleka nebyla poslední zkouška. Než do jejích křesel usednou první američtí astronauti, bude muset Dragon prokázat svou spolehlivost i v dalších testech.