sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.
Švédská národní kosmická agentura (SNSA) udělila společnosti Frontgrade Gaisler, poskytovateli radiačně odolných mikroprocesorů pro vesmírné mise, kontrakt na komercializaci prvního neuromorfního zařízení System on Chip (SoC) pro vesmírné aplikace.
United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.
Společnost Washington Harbor Partners provedla strategickou investici do Turion Space, kalifornského startupu vyvíjejícího kosmické lodě a software pro sledování misí ve vesmíru.
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Včera nás ve věku 73 let opustil jeden z velkých popularizátorů kosmonautiky v naší zemi, pan Ing. Marcel Grün. Rád bych proto tomuto zesnulému velikánovi věnoval alespoň krátkou vzpomínku. Marcel Grün se narodil v roce 1946 v Chebu a popularizaci se věnoval od svých 15 let, kdy se stal demonstrátorem na Štefánikově hvězdárně. Vystudoval strojní fakultu ČVUT a poté postgraduálně i pedagogiku. Byl členem klubu SPACE, spolu Antonínem Vítkem či Janem Kolářem. V roce 1967 začal pracovat v Planetáriu Praha a o řadu let později se stal na dlouhých 16 let ředitelem Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. V roce 2003 byl spoluzakladatelem České kosmické kanceláře. Velkou část svého života věnoval popularizaci astronomie a kosmonautiky. V roce 2018 u příležitosti svého odchodu do důchodu obdržel čestné občanství Prahy. Po Marcelu Grünovi byla pojmenována planetka (10403) Marcelgrun.
Tento zářijový týden jsem se rozhodl věnovat velkým postavám české a československé popularizace astronomie a kosmonautiky. První díl jsem věnoval panu docentu Luboši Perkovi a druhý Antonínu Vítkovi a dnes se opět zastavíme u kosmonautiky. Rád bych Vám rád představil pana docenta Jana Koláře, současného ředitele České kosmické kanceláře a dlouholetého popularizátora kosmonautiky. Od absolvování na ČVUT v Praze v roce 1967 se řadu let zabýval možnostmi využívání družicových dat pro sledování zemského povrchu. Od roku 1975 začal věnovat problematice dálkového průzkumu Země. V roce 1981 založil laboratoř dálkového průzkumu na Stavební fakultě ČVUT. V letech 1984 až 1992 byl místopředsedou Československé komise pro kosmický výzkum. Ti starší z vás si ho však nejsnáze vybaví, když si zavzpomínají na patrně nejsledovanější televizní přenos všech dob, kterým bylo přistání Neila Armstronga a Edwina Aldrina v červenci 1969. Docent Jan Kolář toto přistání komentoval společně s Antonínem Vítkem a Josefem Koubkem pro Československou televizi. V dnešní přednášce nám povypráví o českém a československém kosmickém výzkumu, o jeho úspěších i úskalích, přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků. Po Janu Koláři je pojmenovaná planetka
Počátky popularizace kosmonautiky v naší zemi jsou poměrně úzce spjaté s mladými nadšenci, kteří počátkem 60. let studovali na různých vysokých školách a spojovalo je jediné, zájem o podivuhodné objekty létající mimo atmosféru naší planety Země. Z těchto nadšenců se časem zrodil legendární klub SPACE, který je zkratkou názvu Spolek Pracovníků v AstronautiCE a zároveň odkazuje na anglický název pro vesmír. V 60-80. letech jste články z jejich pera mohli potkávat na stránkách časopisu Letectví a kosmonautika, či při občasných přednáškách pro pionýrské oddíly v různých městech naší krajiny. Hlavou tohoto neformálního spolku byl nesesaditelný generální tajemník Antonín Vítek, který v roce 1969 komentoval spolu s Janem Kolářem pro Československou televizi legendární přistání Apolla 11. Mimochodem, náhledová fotka zobrazuje zmíněné pány v okamžiku přenosu. Mgr. Antonín Vítek CSc. zůstal kosmonautice věrný takřka až do posledních dnů a ještě na počátku 21. století komentoval pro Český rozhlas budování ISS. Navždy nás pak opustil v roce 2012 ve věku 72 let. Po Antonínu Vítkovi je pojmenována planetka (30253) Vítek. Dnešní přednášku jsem zvolil tak, abychom na tohoto legendárního popularizátora kosmonautiky zavzpomínali.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
