Near Space Network
NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.
Evropští představitelé tvrdí, že změna softwaru by měla vyřešit problém, který nastal při inauguračním startu Ariane 6 v červenci s horním stupněm.
Impulse Space oznámila 16. září kontrakt na zajištění dopravy na geostacionární oběžnou dráhu pro družice od francouzského startupu Space Network Services. Byla to první oznámená dohoda o geostacionární službě Impulse Space, která byla představena v srpnu.
U.S. Space Force udělily téměř 45 milionů dolarů Rochesterskému technologickému institutu a Michiganské univerzitě, aby vedly pokročilý výzkum vesmírné energie a pohonu.
Lockheed Martin získal kontrakt v hodnotě 297,1 milionu dolarů na vývoj mapovačů blesků pro budoucí geostacionární konstelaci Národního úřadu pro oceán a atmosféru.
Smlouva nařizuje vyvinout dva letové přístroje a zahrnuje opce na dva další.
Americké vojenské družice postavené společností York Space Systems si úspěšně vyměňovaly data na oběžné dráze pomocí optických komunikačních terminálů Tesat-Spacecom.
Ursa Major, společnost zabývající se raketovým pohonem se sídlem v Coloradu, získala od americké armády nové finanční prostředky ve výši 12,5 milionu dolarů na pokrok ve vývoji a výrobě raketových motorů na tuhé pohonné látky.
Francouzský startup U-space bude spolupracovat s nadnárodním dodavatelem raket MBDA na vývoji dvojice družic, které budou demonstrovat detekci, charakterizaci a zaměřování družic a jiných zařízení ve vesmíru. Družice spadají do plánů agentury DGA .
Startup Samara Aerospace získal kontrakt společnosti SpaceWERX na vývoj zlepšeného zaměřování družic o hmotnosti o 200 až 500 kilogramů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Včera nás ve věku 73 let opustil jeden z velkých popularizátorů kosmonautiky v naší zemi, pan Ing. Marcel Grün. Rád bych proto tomuto zesnulému velikánovi věnoval alespoň krátkou vzpomínku. Marcel Grün se narodil v roce 1946 v Chebu a popularizaci se věnoval od svých 15 let, kdy se stal demonstrátorem na Štefánikově hvězdárně. Vystudoval strojní fakultu ČVUT a poté postgraduálně i pedagogiku. Byl členem klubu SPACE, spolu Antonínem Vítkem či Janem Kolářem. V roce 1967 začal pracovat v Planetáriu Praha a o řadu let později se stal na dlouhých 16 let ředitelem Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. V roce 2003 byl spoluzakladatelem České kosmické kanceláře. Velkou část svého života věnoval popularizaci astronomie a kosmonautiky. V roce 2018 u příležitosti svého odchodu do důchodu obdržel čestné občanství Prahy. Po Marcelu Grünovi byla pojmenována planetka (10403) Marcelgrun.
Tento zářijový týden jsem se rozhodl věnovat velkým postavám české a československé popularizace astronomie a kosmonautiky. První díl jsem věnoval panu docentu Luboši Perkovi a druhý Antonínu Vítkovi a dnes se opět zastavíme u kosmonautiky. Rád bych Vám rád představil pana docenta Jana Koláře, současného ředitele České kosmické kanceláře a dlouholetého popularizátora kosmonautiky. Od absolvování na ČVUT v Praze v roce 1967 se řadu let zabýval možnostmi využívání družicových dat pro sledování zemského povrchu. Od roku 1975 začal věnovat problematice dálkového průzkumu Země. V roce 1981 založil laboratoř dálkového průzkumu na Stavební fakultě ČVUT. V letech 1984 až 1992 byl místopředsedou Československé komise pro kosmický výzkum. Ti starší z vás si ho však nejsnáze vybaví, když si zavzpomínají na patrně nejsledovanější televizní přenos všech dob, kterým bylo přistání Neila Armstronga a Edwina Aldrina v červenci 1969. Docent Jan Kolář toto přistání komentoval společně s Antonínem Vítkem a Josefem Koubkem pro Československou televizi. V dnešní přednášce nám povypráví o českém a československém kosmickém výzkumu, o jeho úspěších i úskalích, přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků. Po Janu Koláři je pojmenovaná planetka
Počátky popularizace kosmonautiky v naší zemi jsou poměrně úzce spjaté s mladými nadšenci, kteří počátkem 60. let studovali na různých vysokých školách a spojovalo je jediné, zájem o podivuhodné objekty létající mimo atmosféru naší planety Země. Z těchto nadšenců se časem zrodil legendární klub SPACE, který je zkratkou názvu Spolek Pracovníků v AstronautiCE a zároveň odkazuje na anglický název pro vesmír. V 60-80. letech jste články z jejich pera mohli potkávat na stránkách časopisu Letectví a kosmonautika, či při občasných přednáškách pro pionýrské oddíly v různých městech naší krajiny. Hlavou tohoto neformálního spolku byl nesesaditelný generální tajemník Antonín Vítek, který v roce 1969 komentoval spolu s Janem Kolářem pro Československou televizi legendární přistání Apolla 11. Mimochodem, náhledová fotka zobrazuje zmíněné pány v okamžiku přenosu. Mgr. Antonín Vítek CSc. zůstal kosmonautice věrný takřka až do posledních dnů a ještě na počátku 21. století komentoval pro Český rozhlas budování ISS. Navždy nás pak opustil v roce 2012 ve věku 72 let. Po Antonínu Vítkovi je pojmenována planetka (30253) Vítek. Dnešní přednášku jsem zvolil tak, abychom na tohoto legendárního popularizátora kosmonautiky zavzpomínali.