FCC
Předseda Federální komunikační komise Brendan Carr 6. října slíbil urychlení reforem regulace licencování družic a vyhlásil říjen „měsícem vesmíru“ s cílem přepracovat pravidla pro udělování licencí a spektra pro družice.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Předseda Federální komunikační komise Brendan Carr 6. října slíbil urychlení reforem regulace licencování družic a vyhlásil říjen „měsícem vesmíru“ s cílem přepracovat pravidla pro udělování licencí a spektra pro družice.
Společnost EchoStar 3. října oznámila, že splnila regulační podmínky potřebné k zachování práv ke globálnímu spektru v pásmu S, které prodává společnosti SpaceX v rámci dohody v hodnotě více než 17 miliard dolarů.
Americké vesmírné síly pověřily společnost SpaceX pěti ze sedmi misí v rámci národní bezpečnosti, které byly v rozpočtu naplánovány na fiskální rok 2026, a pokračují tak v dominantní sérii společnosti.
Evropská kosmická agentura slavnostně spustila v New Norcia v Západní Austrálii novou komunikační anténu pro komunikaci se zařízeními v hlubokém vesmíru v rámci úsilí o posílení vazeb mezi Evropou a Austrálií ve vesmíru.
Společnost Firefly Aerospace 5. října oznámila, že plánuje získat dodavatele obranného průmyslu SciTec za přibližně 855 milionů dolarů, a to kombinací 300 milionů dolarů v hotovosti a 555 milionů dolarů v akciích společnosti Firefly vydaných vlastníkům SciTecu za cenu 50 dolarů za akcii.
Univerzita Západní Austrálie (UWA) oznámila 2. října dokončení sítě TeraNet. Síť tvoří tři optické pozemní stanice v Západní Austrálii.
Australská společnost HEO, která se zabývá pořizováním družicových snímků kosmických lodí na nízké oběžné dráze Země, se snaží rozšířit své snímkování pro monitorování vyšších oběžných drah.
Dohoda o studiu soukromé mise astronautů s využitím kosmické lodi Orion je jedním z prvních kroků společnosti Lockheed Martin v jejím úsilí nabídnout kosmickou loď jako službu.
Oddělení pro zadávání veřejných zakázek amerických vesmírných sil vyhlásilo soutěž pro firmy na návrh kompaktního rádiofrekvenčního (RF) komunikačního terminálu, který by umožnil družicím přímé připojení k širokopásmové síti Starlink.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po jedenástom novembri 1982 ľudstvo nemalo na Marse žiadnu fungujúcu sondu. Počas tohto obdobia sa pozornosť upriamila skôr na Venušu a plynných obrov vo vzdialených kútoch Slnečnej sústavy. Po počiatočnom nadšení prišiel menší útlm. Až po viac než desiatich rokoch od štartu amerických Vikingov sa ako prvé spamätalo Rusko a k červene planéte vyslalo hneď dve sondy programu Fobos (po rusky Программа Фобос, v západných prameňoch prepisované ako Phobos). Tie mali za úlohu skúmať planétu Mars a jeden z jeho dvoch mesiacov. Rusi, vtedy ešte Sovieti s Marsom nemali veľmi dobré skúsenosti. Takmer všetky pokusy o jeho prieskum skončili katastrofou a od sond novej generácie si sľubovali veľkolepý návrat.
Iste sa pýtate, čo ma viedlo k napísaniu takého titulku. V roku 1976 na Marse pristáli dve americké sondy Viking 1 a 2. Obe boli veľmi úspešné a počas svojho pôsobenia na povrchu sa snažili objaviť život v pôde. Na to mali pripravené tri pokusy. Dvoma metódami hľadali organické molekuly a tretím experimentom metabolické procesy prípadných mikromarťanov. Zatiaľ čo posledný menovaný skončil pozitívne, to znamená, že istá metabolická aktivita bola zaznamenaná, žiadna organika sa nenašla. Sporné výsledky potom boli niekoľko rokov predmetov vedeckých diskusií a dodnes sa nevie, čo presne Vikingovia na Marse našli.
Mars už oddávna fascinoval ľudí. Jeho farba mu zabezpečila množstvo legiend a mýtov. Svoje meno získal po rímskom bohovi vojny. Červené sfarbenie viditeľné aj voľným okom ľuďom pripomínalo krv. Keď sa v šesťdesiatych rokoch minulého storočia prvý krát vyskytla možnosť letieť tam a pozrieť sa na tú nádheru pekne zblízka, ani jedna zo svetových mocností neodolala. Sovietsky Zväz aj USA počas prvých rokoch dobývania ďalekého vesmíru vysielali obrovské množstvo sond. Každé dva roky do kozmu štartovali nové a nové aparatúry, ktoré však len málokedy dosiahli cieľ. Raz zlyhala nosná raketa, inokedy sa stratilo spojenie, nepodarilo sa vykonať retrográdny zážih a dostať sa na obežnú dráhu, všetky tieto udalosti podmienili vytvorenie posledného mýtu o červenej planéte. Mars, je zakliaty.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.