sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) bude i nadále vyhodnocovat data z hyperspektrálního mikrovlnného radiometru HyMS (Hyperspectral Microwave Sounder) společnosti Spire Global. Vyplývá to z prodloužení smlouvy v hodnotě 3 milionů dolarů, které bylo oznámeno 4. srpna.
Portugalský startup Neuraspace, který se zabývá řízením kosmického provozu, oznámil 5. srpna získání nového financování ve výši 15,6 milionu eur. Prostředky mají podpořit rozvoj evropského přehledu o dění ve vesmíru (Space Domain Awareness – SDA) a posílit evropské obranné schopnosti.
Americký Národní úřad pro průzkum (NRO) uzavřel smlouvy se společnostmi Capella Space, Iceye U.S. a Umbra s cílem rozšířit využívání komerčních radarových systémů se syntetickou aperturou (SAR) americkou vládou.
Společnost Blue Origin zjistila, že příčinou exploze rakety New Glenn během statického zážehového testu v květnu byl ventil v motoru BE-4. Tento problém by mohl postihnout také raketu Vulcan Centaur společnosti United Launch Alliance (ULA).
NASA a Roskosmos se dohodly na pokračování vzájemné výměny míst na palubách kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon, tato dohoda se však zatím nevztahuje na kosmickou loď Starliner.
Společnost Telesat podepsala největší kontrakt ve své historii – dohodu v hodnotě přibližně 1,63 miliardy dolarů. Na jejím základě bude poskytovat kanadské armádě zabezpečené komunikační služby v oblasti Arktidy a zároveň financovat významné rozšíření své družicové sítě Lightspeed.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti Rocket Lab, firmě Systems & Technology Research a třetí nejmenované společnosti kontrakty v celkové hodnotě 615 milionů dolarů na vývoj technologií pro družicovou síť určenou ke sledování letadel a raketových hrozeb z oběžné dráhy.
Společnost SpaceX plánuje začít vypouštět na oběžnou dráhu modernizované družice Starlink při příštím letu své rakety Starship, který je naplánován nejdříve na konec tohoto měsíce.
Společnost Voyager Technologies je i nadále optimistická ohledně budoucnosti své komerční vesmírné stanice Starlab, ale zároveň doufá, že NASA mírně upraví své plány financování a podpory jejího vývoje.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Data z evropské družice SMOS (Soil Moisture and Ocean Salinity) mohou být využita i k odhadu, kolik uhlíku je vázáno v lesích. Stačila jen jedna studie na to, aby se zlepšila naše pochopení toho, jak spolehlivý je tento ukazatel a jak nám dlouhodobé datové soubory z mise SMOS mohou pomoci monitorovat tento cenný zdroj. Lesy hrají klíčovou roli v globálním uhlíkovém cyklu. Stromy ve svých kmenech, větvích, kořenech i listech ukládají značná množství tohoto prvku. Ovšem změny klimatu a lidské aktivity mohou pozměnit schopnost lesů pohlcovat uhlík a meziroční změny těchto uhlíkových zásob jsou vysoce proměnlivé po celém světě jak v prostoru, tak i v čase. Právě proto je ke sledování této zásadní klimatické proměnné důležité mít k dispozici nepřetržité pozorování vývoje lesní biomasy po dlouhé období.
V listopadu 2009 odstartovala evropská družice SMOS, která během dalšího desetiletí poskytla mnoho dat ze svého mapování vlhkosti v půdě a koncentrace soli v povrchových vrstvách oceánů. Celkově tak pomohla zpřesnit naše chápání koloběhu vody. Zatímco plnila svou hlavní vědeckou misi, se téhle mimořádně úspěšné družici dařilo opakovaně překonávat očekávání. Přinesla totiž celou řadu nečekaných výsledků, které v mnoha případech vedly k praktickým aplikacím, které pomohly v běžném životě. A nyní SMOS opět překvapuje. Ukázalo se, že to, co bylo považováno za šum v naměřených datech, se dá využít ke sledování sluneční aktivity a kosmického počasí z oběžné dráhy.
Dnes se opět obrátíme směrem na Slovensko. Téma dnešní přednášky je velice zajímavé, raketa vynášející meziplanetární družici či posádku k ISS je totiž krásná věc, ale většina lidí to patrně neocení. Řada kosmických družic a technologií však již dnes patří neodmyslitelně k našemu životu. V první řadě jsou to telekomunikační družice, které nám všem umožňují sledovat dění na opačné straně naší Země. Další oblastí, kde nám kosmonautika jednoznačně pomáhá, jsou pak meteorologické družice, bez jejich údajů by předpovědi počasí byly méně přesné. Družicová navigace nám naproti tomu umožňuje přesně dojet takřka na libovolné místo. Když nevíte, kde to je, prostě si naťukáte adresu a pak už jen nastartujete auto a můžete vyrazit. Dálkový průzkum Země pomocí družic je naproti tomu méně viditelná část kosmonautiky, na pohled bez výraznějšího přesahu do běžného života, ale je o to důležitější. Jedná se totiž o sledování hladiny moří, rychlosti větrů, biomasy či přírodních katastrof. O všech těchto tématech nám dnes bude hovořit doc. RNDr. Pavol Valko, PhD., který vyučuje na Slovenské technické univerzitě
Dlouhé období sucha v České republice bývá experty někdy označováno jako nejhorší sucho za posledních 500 let. Vědci využívající data z evropských družic proto celou situaci sledují. Dnes byly představeny mapy vytvořené nizozemskou společností VanderSat, které ukazují rozsah sucha v našem státě. Mapa porovnává údaje o vlhkosti půdy v ČR mezi 10. dubnem a 10. květnem 2020 (viz náhledový obrázek článku) s průměrnými údaji ze stejného období v uplynulých šesti letech (2015 – 2020). Některé oblasti letos vykazují až třetinový rozdíl oproti průměru – nejzasaženější jsou podle těchto map místa v okolí Olomouce a Ústí nad Labem.
Jsou kosmické sondy, o kterých se píše téměř každou chvíli. Většinou to jsou projekty, které zkoumají vzdálené světy, případně dělají pěkné fotografie. Ale nesmíme zapomínat, že kosmické agentury spravují i jiné sondy a družice, které se pravidelně nevyhřívají na titulních stranách zpravodajských webů. Družice studující Zemi, které nedělají fotografie to mají v tomto ohledu nejsložitější. Studium Země je pro mnoho lidí (neprávem) považováno za nezajímavé a atraktivitě nepřidají ani číselné výstupy. Ale ve skutečnosti je význam těchto průzkumníků ohromný, protože se díky nim dozvídáme cenné informace o planetě, která je naším domovem. Jedním takovým opomíjeným projektem je evropská družice SMOS, která již brzy oslaví deset let fungování na oběžné dráze.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
