LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Data z evropské družice SMOS (Soil Moisture and Ocean Salinity) mohou být využita i k odhadu, kolik uhlíku je vázáno v lesích. Stačila jen jedna studie na to, aby se zlepšila naše pochopení toho, jak spolehlivý je tento ukazatel a jak nám dlouhodobé datové soubory z mise SMOS mohou pomoci monitorovat tento cenný zdroj. Lesy hrají klíčovou roli v globálním uhlíkovém cyklu. Stromy ve svých kmenech, větvích, kořenech i listech ukládají značná množství tohoto prvku. Ovšem změny klimatu a lidské aktivity mohou pozměnit schopnost lesů pohlcovat uhlík a meziroční změny těchto uhlíkových zásob jsou vysoce proměnlivé po celém světě jak v prostoru, tak i v čase. Právě proto je ke sledování této zásadní klimatické proměnné důležité mít k dispozici nepřetržité pozorování vývoje lesní biomasy po dlouhé období.
V listopadu 2009 odstartovala evropská družice SMOS, která během dalšího desetiletí poskytla mnoho dat ze svého mapování vlhkosti v půdě a koncentrace soli v povrchových vrstvách oceánů. Celkově tak pomohla zpřesnit naše chápání koloběhu vody. Zatímco plnila svou hlavní vědeckou misi, se téhle mimořádně úspěšné družici dařilo opakovaně překonávat očekávání. Přinesla totiž celou řadu nečekaných výsledků, které v mnoha případech vedly k praktickým aplikacím, které pomohly v běžném životě. A nyní SMOS opět překvapuje. Ukázalo se, že to, co bylo považováno za šum v naměřených datech, se dá využít ke sledování sluneční aktivity a kosmického počasí z oběžné dráhy.
Dnes se opět obrátíme směrem na Slovensko. Téma dnešní přednášky je velice zajímavé, raketa vynášející meziplanetární družici či posádku k ISS je totiž krásná věc, ale většina lidí to patrně neocení. Řada kosmických družic a technologií však již dnes patří neodmyslitelně k našemu životu. V první řadě jsou to telekomunikační družice, které nám všem umožňují sledovat dění na opačné straně naší Země. Další oblastí, kde nám kosmonautika jednoznačně pomáhá, jsou pak meteorologické družice, bez jejich údajů by předpovědi počasí byly méně přesné. Družicová navigace nám naproti tomu umožňuje přesně dojet takřka na libovolné místo. Když nevíte, kde to je, prostě si naťukáte adresu a pak už jen nastartujete auto a můžete vyrazit. Dálkový průzkum Země pomocí družic je naproti tomu méně viditelná část kosmonautiky, na pohled bez výraznějšího přesahu do běžného života, ale je o to důležitější. Jedná se totiž o sledování hladiny moří, rychlosti větrů, biomasy či přírodních katastrof. O všech těchto tématech nám dnes bude hovořit doc. RNDr. Pavol Valko, PhD., který vyučuje na Slovenské technické univerzitě
Dlouhé období sucha v České republice bývá experty někdy označováno jako nejhorší sucho za posledních 500 let. Vědci využívající data z evropských družic proto celou situaci sledují. Dnes byly představeny mapy vytvořené nizozemskou společností VanderSat, které ukazují rozsah sucha v našem státě. Mapa porovnává údaje o vlhkosti půdy v ČR mezi 10. dubnem a 10. květnem 2020 (viz náhledový obrázek článku) s průměrnými údaji ze stejného období v uplynulých šesti letech (2015 – 2020). Některé oblasti letos vykazují až třetinový rozdíl oproti průměru – nejzasaženější jsou podle těchto map místa v okolí Olomouce a Ústí nad Labem.
Jsou kosmické sondy, o kterých se píše téměř každou chvíli. Většinou to jsou projekty, které zkoumají vzdálené světy, případně dělají pěkné fotografie. Ale nesmíme zapomínat, že kosmické agentury spravují i jiné sondy a družice, které se pravidelně nevyhřívají na titulních stranách zpravodajských webů. Družice studující Zemi, které nedělají fotografie to mají v tomto ohledu nejsložitější. Studium Země je pro mnoho lidí (neprávem) považováno za nezajímavé a atraktivitě nepřidají ani číselné výstupy. Ale ve skutečnosti je význam těchto průzkumníků ohromný, protože se díky nim dozvídáme cenné informace o planetě, která je naším domovem. Jedním takovým opomíjeným projektem je evropská družice SMOS, která již brzy oslaví deset let fungování na oběžné dráze.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.