sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Italsko-nizozemská společnost Revolv Space oznámila, že francouzský poskytovatel služeb na oběžné dráze Infinite Orbits si pro své služby na geostacionární oběžné dráze (GEO) vybral její solární pohonné sestavy (SADA), zařízení používaná ke správě a optimalizaci zachycování sluneční energie.
Společnost Observable Space, která vyvíjí optické systémy pro laserovou komunikaci a povědomí o vesmírné oblasti, získala 90 milionů dolarů a zajistila si kontrakt s americkými Vesmírnými silami.
Navrhovaný rozpočet amerických Vesmírných sil na fiskální rok 2027 ve výši 71 miliard dolarů přitahuje pozornost investicemi do družic pro varování před raketovými útoky, rozsáhlých konstelací družic na nízké oběžné dráze Země a dalších drahých systémů.
Během pokusu o statický zážeh před plánovanou misí s družicemi Amazon LEO došlo dnes v noci k explozi rakety New Glenn na startovní rampě. Krom nosiče samotného byla z části zničena a velmi poškozena pozemní infrastruktura, včetně integrační budovy. Exploze byla pozorována i ze vzdálenosti přes 70 kilometrů.
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
NASA plánuje přidat do smlouvy o komerční dopravě posádek společností SpaceX další mise. To agenturu ochrání před možností, že kosmická loď společnosti Boeing nikdy nezíská certifikaci pro mise na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Tři čínští astronauti v neděli dorazili na vesmírnou stanici Tiangong, přičemž se očekává, že jeden z členů posádky se stane prvním Číňanem, který zůstane na oběžné dráze celý rok.
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V Evropě bychom jen těžko hledali sledovanější technologickou společnost než je Reaction Engines, která se snaží vyvinout zcela novou třídu motoru, který je natolik složitý, že se stále pohybuje na hranici našich možností. Synergetický, vzduch nasávající reaktivní raketový motor SABRE by mohl být mostem mezi leteckou a kosmickou dopravou, protože v obou odvětvích půjde využít. Velmi zjednodušeně řečeno jde o kombinaci proudového (reaktivního) a raketového motoru v jednom. Což je ještě složitější, než vypadá. Vývojem tohoto motoru se britská společnost s partnery zabývá už dlouhá léta, ale po malých krůčcích směřuje k cíli. Ten je sice pořád daleko, avšak zase o něco blíže, protože Reaction Engines úspěšně vyzkoušel další klíčové komponenty. Konkrétně jde o výměník tepla HX3 a předspalovací komoru vodíku (Pre-burner). Tyto subsystémy dodávají tepelnou energii do jádra motoru. Společně s partnery Airborne Engineering a S&C Thermofluids proběhly rozsáhlé testovací kampaně v náročných podmínkách a jsou nejnovější z celé řady dalších, navržených k ověření technologie SABRE.
CNES, ONERA a ArianeGroup se budou společně podílet na vývoji kosmického letounu Hyperstar. Zaznělo na virtualní konferenci LCV2020. 19. listopadu 12:34
Je známo, že stavba orbitálních nosičů je velmi nákladná a prakticky každá kosmická společnost se snaží nějakým způsobem ceny snižovat. Nejlépe se to daří asi společnosti SpaceX, která část svých raket umí zachránit a zase opětovně použít. Není přitom žádným tajemstvím, že dlouhodobým cílem kosmonautiky je vyvinout dopravní systém fungující na základě principů letecké dopravy. To se ovšem snadněji řekne, než uskuteční. O čemž svědčí například příběh raketoplánů. Přesto je myšlenka kosmického letounu stále živá a jeden dlouhodobý projekt by skutečně jednou mohl způsobit onu zmiňovanou revoluci v letectví a kosmonautice. Ovšem má to jeden podstatný háček: Vývoj a stavbu novátorského motoru, který je natolik složitý, že se stále pohybuje na hranici našich možností. Společnost Reaction Engines to ovšem i přesto zkouší.
Sny o letadle, které by dokázalo cestovat do kosmu, jsou již opravdu staré. V průběhu druhé světové války přišel raketový inženýr s českými kořeny Eugen Sänger s myšlenkou kosmického bombardéru Silbervogel (Stříbrný pták), ten se však nikdy nepřesunul z rýsovacích prken do reality. Tam by se však mohl konečně posunout koncept letadla Skylon, který by díky svému unikátnímu pohonu měl být schopen létat do kosmu. Tento, prozatím nepilotovaný letoun, bude schopen dosáhnout oběžné dráhy bez jakýchkoliv přídavných motorů – jedná se tedy v podstatě o jednostupňový systém (Single Stage To Orbit, SSTO), který se v dosavadní historii kosmonautiky zatím nepovedlo realizovat.
4. květen letošního roku přinesl na první pohled malý, ale v konečném důsledku možná výrazný krok v před v rámci projektu Skylon. V tento den začala ve Velké Británii stavba stanoviště pro zkoušky motorů SABRE (Synergistic Air-Breathing Rocket Engine), které by tu mohly začít během tří let. Jen připomenu, že motory SABRE mají v první části letu využívat kyslík přítomný v atmosféře. Díky tomu s sebou Skylon může nést mnohem menší nádrže s tímto okysličovadlem, které přijdou ke slovu ve chvíli, kdy stroj vystoupá do větších výšek. Tyto motory by mohly přinést revoluci v kosmické dopravě – stroje, které by je používaly, by mohly startovat a přistávat na běžných letištích.
Až jednou budou historikové zabývající se kosmonautikou hodnotit období, ve kterém momentálně žijeme, je dost možné, že pro tuto éru zvolí označení, které bude souviset se vzestupem významu soukromého sektoru. V minulých letech totiž do kosmonautického rybníčku vletělo několik štik, které velmi svižně rozvířily stojaté vody a mnoho lidí z běžné veřejnosti dokázaly přivést ke kosmonautice a ukázat jim její krásy. Soukromé firmy určitě nejsou všespasující a bylo by hloupé si myslet, že po jejich nástupu nebudou státní agentury potřeba. Soukromý sektor ale přinesl do kosmonautiky „tah na bránu“ a velkou chuť ke změnám.
Jubilejní dvousté vydání Kosmotýdeníku nebude příliš oslavovat a i tento týden vám přinese souhrn nejzajímavějších událostí, které přinesla Kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Přesto se dočkáte malé novinky. V aktuálním vydání se však především bude zajímat o Mars Rover 2020, který prošel důležitou fází schvalování a nyní už je jisté, jaké vědecké přístroje na něm poletí. A vězte, že se je opravdu nač těšit. Nevynecháme ani další témata, jako je příprava dvou zásobovacích letů k ISS. Přejeme příjemné čtení a hezké nedělní poledne.
Toto je pokračovanie dielu, ktorý vyšiel pred mesiacom. Dnes sa budem venovať hlavne projektom miniraketoplánov, ktoré sa z nejakých dôvodov zrušili. Väčšinou z dôvodu nedostatku peňazí alebo technickej náročnosti. Pozrieme sa do Ruska aj do Ameriky. A rozhodne nezabudneme ani na „starý kontinent“. Pretože aj v Európe boli snahy o vytvorenie vlastného okrídleného prostriedku, ktorý by bol schopný cesty do vesmíru a zase späť. A ako sa dočítame v článku, tieto myšlienky žijú ďalej.
Raketoplán je znovupoužiteľný okrídlený stroj schopný riadeného letu Zemskou atmosféru a rovnako aj vesmírom. Myšlienka na raketu ktorá by to dokázala bola sprvu považovaná za bláznovstvo. Ale ako povedal známy spisovateľ Arthur C. Clarke, „každá myšlienka ktorej sa ľudia prestanú smiať bude do päťdesiatich rokov zrealizovaná.“ Možno aj preto sa známa kniha od Karla Pacnera „Mestá v kozme“ začína takto. „Raketobusy pre niekoľko desiatok cestujúcich. Transportéry s nosnosťou 300-500 t. Maximálne dosiahnuteľná výška 500 km nad Zemou. Dvadsať, päťdesiat, sto, päťsto štartov. Žiadna časť sa po jednom použití neodhadzuje. Nijaké chemické plyny nebezpečné pre vzdušný obal planéty.“
Kepler objevuje planety daleko za naší známou Sluneční soustavou. Nyní však narazil na zajímavého kandidáta. Mělo by se jednat o planetu s oběžnou dobou 4 hodiny! Ve stejném systému by se měly nacházet další čtyři planety s podobně dlouhou dobou oběhu. Británie by mohla mít svůj kosmický letoun. Jednalo by se o Skylo, jednostupňový kosmoplán, který by startoval a přistával stejně jako letadlo. Při startu by se obešel bez pomocných raket a palivové nádrže. Motor, který se pro Skylon vyvíjí, by mohl pomoci i normálnímu letectví. Americká sonda MESSENGER našla na povrchu Merkuru zmrzlou vodu. Ta se nachází poblíž pólů. Okolo ledu se našel materiál, který tvoří jednoduché uhlovodíky. Tyto témata probereme v již jedenáctém Kosmotýdeníku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
