LM 400
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.
Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.
Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.
Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.
Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.
ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket
Arianespace oznámila kontrakt na vynesení zařízení společnosti Exotrail raketou Ariane 6. Start se uskuteční z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně v druhé polovině roku 2026.
Společnost AeroVironment, dodavatel obrany zaměřený na bezpilotní vzdušná vozidla, oznámil 19. listopadu, že plánuje získat BlueHalo, společnost zabývající se obrannými a vesmírnými technologiemi. Hodnota obchodu je přibližně 4,1 miliardy dolarů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po dalších sedmi dnech je tu čerstvé a pravidelné vydání přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Kosmotýdeník se samozřejmě bude věnovat i dvěma hlavním tahákům tohoto týdne – tedy přistání čínské kosmické lodě ShenZhou-12 a misi Inspiration4. Hlavním tématem však bude začátek stavby nové výrobní haly společnosti SpaceX pro výrobu atmosférických metanových motorů Raptor, která roste u testovacího zařízení McGregor. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V červnu se dočkala osídlení nová čínská orbitální stanice. Vstříc jí vyrazila loď Shenzhou 12. Hodně událostí se točilo také kolem ISS. Vydaly se k ní dvě zásobovací lodě Dragon CRS-22 a Progress MS-17. Kosmonauti se podívali 4x do volného prostoru zejména kvůli instalaci nových solárních panelů. V červnu byly též odsouhlaseny 3 nové mise k Venuši. A příznivci startů všelikých raket si přišli na své. Kromě výše uvedených kosmických lodí zahájily svou cestu do vesmíru mise Tubular Bells, GPS-III-05, SXM-8 a Transporter 2. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
Tento týden byl ve znamení startů zajímavých misí. Od letu velmi zřídka kdy vídané rakety Minotaur 1, až po pilotovaný let lodi Shenzhou 12, která dopravila tříčlennou posádku do nové čínské kosmické stanice. I těmto událostem se budeme věnovat, ale v hlavním článku se zaměříme na laserovou komunikaci a na to, jak spolupráce vládní agentury s komerčním sektorem může pomáhat rozvoji nových technologií. Pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí uplynulého týdne je tedy připraven k vašemu přečtení. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Čínsky astronauti Nie Haisheng, Liu Boming a Tang Hongbo 17.6.2021 o 10:48 hod. UT vstúpili do modulu Tianhe. 17. júna 17:50
Čínska kozmická loď Shenzhou-12 zadokovala 17.6.2021 o 7:54 hod. UT na predný uzol modulu Tianhe. 17. júna 17:40
Čína vypustila pilotovanú kozmickú loď Shenzhou-12 dňa 17.6.2021 o 1:22:31 hod. UT pomocou rakety CZ-2F z kozmodrómu JSLC k modulu Tianhe. 17. júna 4:05
Čína se do budování své nové kosmické stanice pořádně obula. V dubnu startoval základní modul Tianhe, v květnu se k němu připojila nákladní loď Tianzhou 2 a v červnu k tomuto zárodku vyrazí první lidé. Tříčlenná posádka ve složení Nie Haisheng, Liu Boming a Tang Hongbo v lodi Shenzhou 12 přeruší téměř pětileté čekání na další čínskou pilotovanou výpravu. Na kosmodromu Jiuquan již stojí nosná raketa Dlouhý pochod 2F, která by měla odstartovat v noci na čtvrtek. Jen ten čas nás, obyvatele střední Evropy, moc nepotěší. Start je totiž naplánován na čtvrtek ve 3:20 SELČ. Pokud Vám ale nevadí časné vstávání, budeme mít pro Vás připravený komentovaný přenos.
Čínská kosmonautika je na prahu dalšího významného kroku – blíží se zahájení budování modulární kosmické stanice určené pro pilotovanou kosmonautiku, která ponese jméno Tiangong, případně Tchien-kung, pokud použijeme českou transkripci. Budování stanice začne letos a očekává se, že v roce 2022 po jedenácti misích (tři starty různých modulů, čtyři starty nákladních lodí a čtyři starty pilotovaných lodí) bude stavba dokončena. Čína tak pokračuje ve svém postupném vývoji, který začal testovacími nepilotovanými starty lodí Šenčou 1 až 4. Po nich přišly pilotované mise Šenčou 5 (s jedním astronautem), 6 a 7 (s tříčlennou posádkou) a u mise Šenčou-7 přišel i první čínský výstup do volného prostoru.
V těchto chvílích se první posádka druhé čínské stanice Tiangong 2 snaží dokázat, že čínské technologie a zkušenosti s vesmírnými lety jsou schopny dosáhnout dlouhodobého bezpečného pobytu ve vesmíru. To, co jiné mocnosti nabírali před čtyřiceti lety nyní, musí Čína dohánět ve spěchu. A tak teprve jejich druhá stanice již disponuje mnoha pokusnými technologiemi, které by měly umožnit již za pár let umístit na orbitu dlouhodoběji udržitelnou vícemodulovou stanici. Pojďme se v posledním dílu krátkého seriálu o stanici Tiangong-2 podívat právě na tyto technologie.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
